sheldon8410 komentáře u knih
Nemám slov. Obvykle na různá doporučení a bestsellery nedávám, ale tohle opravdu stojí za to přečíst. Wow!!
(SPOILER) Navzdory předchozím komentářům se mi o trošku více líbil díl první. V druhé polovině druhého dílu jsem se už i trochu bála číst dál, protože jsem čekala, co zlého se hrdinům zase stane. Ale to bohužel do období druhé světové války patří... Velký obdiv všem (nejen postavám z knihy) za to, v jaké době museli žít. A my si dneska stěžujeme na to, že je drahej benzín.....
Houbařku jsem přečetla jedním dechem, velmi čtivá knížka s krásnými popisy šumavských lesů a hub v nich a postupně se rozkrývající životní příběh hlavní hrdinky. Byla to síla. Jen ten konec mě trošku zklamal...
Četla jsem tady (nebo na Goodreads) pár komentářů o tom, že Slepá mapa je nejslabší z knih Aleny Mornštajnové. Já jsem od ní zatím četla jen tohle a jsem nadšená! Takže jestli je to pravda a další její knížky jsou ještě lepší, tak se mám opravdu na co těšit :)
Nechápu, že jsem na F. Backmana narazila až teď. V této knize najdete od všeho trochu - krimi, drama, romantika, filozofie... Moc hezky se mi četla, všechny postavy a jejich příběhy mi byly něčím sympatické, jak píše KaMal níže. Zamotané mi to nepřišlo ani trochu, když člověk dává při čtení pozor, tak se v těch postavách vyzná :)
Někdo o této knize napsal, že se v lecčem podobá Stoletému staříkovi, ale s tím nemůžu souhlasit. Stařík nesahá Ovemu ani po kolena!
Knihu jsem zhltla za pár večerů a Ove mi byl sympatičtější čím dál víc.
Nádherná knížka.
"Na smrti je nejstrašnější to, že by mohla projít kolem. A nás tu nechat osiřelé."
Malý princ je moje srdeční záležitost. Četla jsem ho už několikrát. Poprvé mi ho doporučila paní v knihovně, když mi bylo asi 10. Tehdy jsem to četla prostě jako příběh malého prince, ale čím jsem starší, tím větší hloubku v tom vidím. Vracím se k němu každý dva až tři roky a vždycky v něm najdu něco nového. Prostě Malý princ mě nikdy neomrzí.
Malířka spáchá sebevraždu a reinkarnuje se do akvarijní rybičky - originální námět, který jsem si nechtěla nechat ujít. A udělala jsem dobře, přečteno jedním dechem, místy jsem se smála, místy mě to nutilo zamyslet se... Moc hezká kniha s nečekaným koncem. Určitě doporučuju, ideálně někam na deku k vodě:)
Teď mě docela mrzí, že mě ve škole nebavil dějepis. Kdybych tehdá bývala znala tuhle knihu, nebo třeba Quo Vadis, asi bych bývala dávala mnohem větší pozor :) Skvěle napsané, celý děj tak přirozeně plynul, opravdu doporučuju!
Do této knihy jsem se pustila poté, co mi o ní vyprávěla moje babička, která ji četla už snad před 60 lety a stále si pamatuje její děj a jména hlavních postav. (Babi, děkuju!) Opravdu to stojí za přečtení, kniha je bohatá nejen na životní příběhy, ale i na historická fakta, a ty krásné popisy přírody a okolí! Jako byste tam při čtení sami byli. Takové knihy si vždycky ráda přečtu. 100 % !
Kája je jeden z těch knižních hrdinů, které podle mě nejde nemilovat. Krásné čtení :)
Tisíce planoucích sluncí má podle mě všechno, co by měla mít každá kniha. Hned od začátku jsem hltala každé slovo, obě hrdinky mi byly svým způsobem sympatické a jejich příběh jsem prožívala s nimi. Moc se mi líbil styl autorova vyprávění a díky jeho někdy až poetickým popisům jsem si všechno velmi jasně představovala. Navíc jsem moc ráda, že jsem si oživila i fakta z nedávné historie. Buďme opravdu rádi za to, co máme, protože ačkoliv je tato kniha pouze vymyšleným příběhem, jsem si jistá, že podobné osudy hlavních hrdinek potkaly nespočet skutečných lidí. A to ve mně zanechalo fakt silný zážitek.
Ačkoliv mi Scarlett nebyla moc sympatická (jsem úplně jiná povaha a její jednání jsem mnohdy nechápala), hltala jsem každé slovo a musím přiznat, že jsem ji občas musela i obdivovat. Naopak Melanie je snad moje největší oblíbenkyně mezi všemi knižními hrdiny/hrdinkami. Opravdu skvělá knížka, doporučuju všem!
Moje druhá kniha od Jacka Londona a opět jsem nadšená! Tentokrát úplně jinak, než jak tomu bylo u Tuláka, ale obě knížky jsou top a měl by si je přečíst každý. Bílý Tesák odhaluje (podle mě dost věrohodně) duši vlka/psa a ukazuje způsob jeho "myšlení". Opravdu se mi to moc líbilo, v části, kde (pozor, spoiler!) se Tesák pere s buldokem, se mi tajil dech. Doporučuji všem!
Nádherná kniha, krásně napsaná, i přes dlouhatánská souvětí se mi četla moc hezky. Nelituju ani jedné noci, kdy jsem nešla spát a raději si pod peřinou četla Olivera Twista :)
Knih o výchově mám už pár přečtených, ale troufám si tvrdit, že tahle shrnuje asi nejvíc informací nejen o respektující výchově, ale i o správné komunikace (nejen) s dětmi. Určitě doporučuju.
K Zolovi jsem se vrátila asi po deseti letech, na gymplu jsem francouzský naturalismus četla docela dost. No vkus se mění, tak jsem byla zvědavá, co na to řeknu teď, a překvapivě mě to pořád bavilo! Zola píše tak květnatě, všechno popíše do detailu (a nejen ty hezký věci), sice tam bylo dost postav, některý se mi pletly, ale nakonec zjistíte, že žádná postava nebyla zbytečná.
Přečteno, jak se říká, jedním dechem. Kniha o tom, že nic opravdu není černobílé a taky že ta karma je zdarma :) Určitě bych ji všem doporučila, člověk má pak tendenci přemýšlet "co by bylo kdyby...". A hlavně - jak uvádí podnadpis této knihy - "někdy je (opravdu) lepší nevědět"!
Velmi čtivá kniha, ze začátku mi vadilo střídání dějových linek (kdyby ty kapitoly byly aspoň delší...), ale zvykla jsem si.
Při čtení o Marii jsem byla napjatá a bála se, co ji za takové odvážné protirežimní činy může potkat. Krásně byla vyjádřená její láska k dceři Milince.
A u Terezy se mi líbilo, jak popisuje své úzkostné stavy - ačkoliv to není žádná legrace v takových stavech žít, mnohokrát jsem se při jejích myšlenkových pochodech zasmála.
No a Lenka... Nemám slov... Jasný příklad toho, jak vám rodiče můžou pos*at celej život...
"Déšť přicházel pomalu. Kapka sem, kapka tam, jako když se ptáčci honí v lupení. A všichni se radovali: jen ať prší, budeme mít zalito..."
Čteme každý večer před spaním a už to znám nazpamět´.
Krtka jsem jako malá milovala, a teď ho miluje moje dcera. Moc ráda se k němu vracím.