sheldon8410 komentáře u knih
Moje první kniha na toto téma a myslím, že jsem vybrala dobře. Pro začátečníka, jako jsem já, ideální. Napsáno opravdu tak familierně, ale to mi vůbec nevadilo, naopak, přišlo mi to sympatické.
Na můj vkus až příliš stručné, ale to je asi jen můj problém, já se raději začtu do delšího textu.. Pro nečtenáře, co chtějí své děti vychovávat lépe, ale ideál :)
Tak sice jsem si během čtení neříkala "proč mi tohle nikdo neřekl dřív?", ale i přesto dávám 5*. Obsahuje spoustu užitečných informací o zachování duševního zdraví, které jsem všechny tak nějak už tušila a znala. Ale moc oceňuju, že si autorka dala tu práci a všechny hezky stručně a přehledně sepsala do jedné knihy.
Měla jsem půjčenou jako e-knihu z knihovny, ale určitě stojí za to pořídit si tištěnou formu a v případě potřeby prolistovat.
Byla jsem celkem skeptická, knih o hovínku už jsme s dcerou přečetly spousty, ale teď už chápu, že tu má hodnocení čistých 100 %.
Je vtipná, ale hlavně poučná, má zajímavé ilustrace. Baví čtyřletou dceru, a myslím, že bavit ji bude i za 10 let. Super!
Knihu jsem půjčila v knihovně, dceři přečetla 2x, ale nějak extra nadšená nebyla. A já pořád nevím, jestli to pro děti není už moc...
Nejsem si jistá, jestli pouhé přečtení knížky namotivuje dítě, aby se odplenkovalo, jak tu někdo psal...Ale možná s jiným problémem jako třeba psychogenní zácpa by pomoct mohla (všechna zvířátka konají svoji potřebu a je to normální)...
Verše mi zas tak hrozné nepřijdou, ale Co má v plínce myš mi přijde ve všech ohledech lepší.
Nádherný! Půjčila jsem to dceři v knihovně, ale určitě to pořídím domů. Krásný příběh i ilustrace.
Krásná, poučná knížka, kterou dcera objevila v knihovně.
Velice zajímavě propojený příběh králíčka Káji, který si v ničem nevěří a postupně získává sebevědomí i kamarády, s historickými fakty o králi Karlu IV.
Opravdu velmi hodnotná kniha.
Někdo o této knize napsal, že se v lecčem podobá Stoletému staříkovi, ale s tím nemůžu souhlasit. Stařík nesahá Ovemu ani po kolena!
Knihu jsem zhltla za pár večerů a Ove mi byl sympatičtější čím dál víc.
Nádherná knížka.
"Na smrti je nejstrašnější to, že by mohla projít kolem. A nás tu nechat osiřelé."
Ze začátku mi docela trvalo, než jsem si zvykla na to, jak je kniha psaná (kratičké fejetony, které na sebe většinou nijak nenavazují), nakonec jsem to ale přelouskala, je to celkem milá knížka. Jen věta "Nebo co myslíte vy?" na konci snad každého druhého fejetonu mi lezla na nervy.
Krásné ilustrace, jednoduchý a krásný příběh, tříletá dcera při čtení ani nedutala a prý se jí moc líbila.
Tuto knihu doporučuju všem rodičům více dětí, i (hlavně) těm nastávajícím. Já, jakožto teprve budoucí máma dvou dětí oceňuju spoustu přínosných rad, rozdělených v knize podle věku dětí. Své si tam najdou nejen budoucí rodiče sourozenců (jak na příchod sourozence připravit starší dítě, jak starší zabavit, když se zrovna musím věnovat miminku apod.), ale kniha je vhodná i pro rodiče již starších sourozenců (jak reagovat na sourozenecké neshody apod.).
Od autorky jsem četla a i Aha! Rodičovství a z obou knih jsem nadšená. Respektující přístup k dětem (i sobě) v podání dr. Markhamové mi dává velký smysl.
Přečteno jedním dechem, moc se mi líbil autorčin styl psaní. Hlavní hrdinky mi tedy moc sympatické nepřišly, ale čím víc jsem se dozvídala o jejich osudech, tím větší jsem pro ně (pro obě) měla pochopení. Příběh krásně plynul, děj skvěle gradoval až do konce. Určitě doporučuju.
A pokud jste milovníci kávy, zákusků a dobrého jídla, tak doporučuju přečtení o to víc! Ty kratičké vsuvky, popisující lahodnou kávu, výtečné dortíky a vydatné večeře knihu krásně oživily. A mě, jako mlsnou čtenářku, namotivovaly někam si na něco dobrého zajít, třeba ke Křupavému koblížku :))
Nechápu, proč tu má kniha tak nízké hodnocení. Mně se moc líbil princip této knihy, kde jsou pohádky seřazené od nejjednodušší na čtení (kraťoučká pohádka složená pouze z jednoslabičných slov - ok, když to čte dospělý, tak si připadá jak tydýt :D) až po "normálně" napsané pohádky. Jako motivace pro začínající čtenáře mi to přijde ideální. Pohádky jsou pěkné, stručné, ale i poučné. Dcera si ji půjčila v knihovně, ale zvažuju, že až se bude učit číst, tak ji koupím domů.
Moje tříletá dcera si tuto knihu sama vybrala v knihovně, je z ní nadšená a čteme ji pořád dokola. Nehledě na logopedický přínos je kniha plná krásných ilustrací a milých básniček.
Půjčila jsem dceři v knihovně, ale nejsem schopná jí to číst, protože u toho brečím. Opravdu krásné a dojemné.
Určitě doporučuji přečíst všem vícenásobným rodičům. Jako asi všechny knihy od autorek je kniha krátká, stručná, ale plná mnoha zajímavých informací. Líbil se mi i styl, jakým je kniha napsaná.
Jen bych uvítala více informací pro rodiče menších dětí / miminek, ale na toto téma snad bude víc zaměřeno Aha! Rodičovství - sourozenci.
Když jsme to s dcerou četly poprvé, přišel mi text až moc stručný, víc obrázků než textu a docela mi to vadilo. Ale pak jsem za nějakou dobu viděla tuto pohádku v televizi a nakonec jsem byla ráda, že kniha je oproti filmu stručnější a Krtek v ní není takový lump, který například schválně provokuje lva, zlobí slona apod.
V knížce naštěstí Krtek zůstal dobrákem, jako si ho pamatuju ze svého dětství z ostatních knížek.
Na knihu jsem narazila díky čtenářské výzvě a jsem tomu moc ráda. Velmi aktuální téma, precizně popsané všechny postavy. Do všech jsem se díky autorce dokázala vcítit a pochopit, proč jednají, jak jednají. Super.
Velmi čtivá kniha, ze začátku mi vadilo střídání dějových linek (kdyby ty kapitoly byly aspoň delší...), ale zvykla jsem si.
Při čtení o Marii jsem byla napjatá a bála se, co ji za takové odvážné protirežimní činy může potkat. Krásně byla vyjádřená její láska k dceři Milince.
A u Terezy se mi líbilo, jak popisuje své úzkostné stavy - ačkoliv to není žádná legrace v takových stavech žít, mnohokrát jsem se při jejích myšlenkových pochodech zasmála.
No a Lenka... Nemám slov... Jasný příklad toho, jak vám rodiče můžou pos*at celej život...
Myslím si, že pan Miler byl na svoji dobu docela nadčasový, tady krásně ukázaný porod, v jiné pohádce v televizi (Krtek ve snu) zase běhá nahatý pán :) a vlastně proč ne, vždyť to k životu patří, tak proč to před dětmi skrývat (jako to bylo za mého dětství)...
Jediné, co mi tady vadilo, byly Zajdovy sebevražedné úmysly, když Zajdulka dělá drahoty. To při čtení dceři přeskakuju.