silvara komentáře u knih
Na Geraltovi jsem vyrostla. Povídky s ním jsem zbožňovala. Ale poslední dva díly ságy ve mně zanechaly určité zklamání. Bouřková sezóna mě proto velice potěšila. Sapkowského suchý humor, návrat do povídkového stylu a zástup oblíbených postav, co víc si přát. Za mě plný počet.
Murakami opět dokázal, že to s jazykem umí (ok, určitě má na tom velký podíl i skvělý překlad, ale víte, co myslím). Ze začátku to vypadá na obyčejnou zápletku - chlápka opustí manželka - ale pak se objeví typický Murakami. Nečekané zamotání děje, odbočky, které vám nejdřív nedávají smysl, odlišné časové i prostorové děje a to vše se na konec setká ve zcela nečekaném vyústění. A to, co zpočátku nedávalo smysl se osvětlí a vy získáte na věc/děj jiný pohled.
Doopravdy nádhera a oceňuji i dodatek ke knize (myšleno Murakamiho postoj k japonské literatuře a k japonskému postoji ve druhé světové válce).
Když se v Evropě mluví o druhé světové válce, zmiňují se hlavně souvislosti, které se vážou k Německu. Poměrně málo se hovoří (nebo píše) o situaci ve východní Asii a o Japonsku (pokud to není ve spojitosti se vstupem USA do války). Proto mě tahle knížka mile překvapila svojí tématikou.
Rekviem za Nanking je silné čtivo. Hned úvodní kapitola čtenáře odrovná brutálním popisem zvěrstem, které páchala japonská císařská armáda, vzápětí se vyprávěcí linie vrací pár dnů před pád Nankingu a je popisována snaha o vytvoření Bezpečností zóny pro uprchlíky.
Ok, možná tahle knížka nemá žádný "dramatický oblouk", ale to proto, že nejde o žádný dramatický příběh, který by se odehrával na pozadí nepokojných let. Už samotný název napovídá, že tohle je REKVIEM. (Plus si myslím, že knížka slouží i jako dobrá návnada. Pokud téma někoho zaujme, tak si může k tomu něco víc zjistit, ne?)
První seznámení se silkpunkem a jsem nadšená!
Konečně epická fantasy podle mého gusta. Velkolepé bitvy, politikaření, trocha toho filozofování a to nejlepší ze všeho - střet mezi klasickým, bohy vyvoleným hrdinou a realistickým, vychytralým (a nakonec taky bohy vyvoleným) hrdinou.
Ken Liu mě překvapil komplexností svého světa a svět Dary mi učaroval. Doufám, že se dočkáme i druhého dílu.
Nejprve mě nadchlo vizuální zpracování knížky. No, kdy se vám dostane do ruky cestopis, kde není ani jedna fotka? Kresby jsou originální a nádherně dokreslují vyprávění. A pak to vyprávění! Autorův styl vyprávění je něco nepopsatelného (myšleno v dobrém slova smyslu).
Ano, obálka nelhala, tohle je doopravdy dílo choré mysli :) Ale je to dílo nádherné. Nebýt tolik fascinována Drákulou a nemít načteno tolik z upírské "problematiky" (lord Ruthven a spol.), tak bych se asi tak nebavila, protože postav je v této alternativní viktoriánské historii doopravdy přehršel.
Závěr mě trošku zklamal, přišel mi totiž neskutečně uspěchaný a tak trochu i nijaký. Ale i tak se jedná o velmi zábavné dílo.
Jedno z nejlepších zpracování Lokiho. Přesně jako by vypadl ze stránek Eddy. Záludný, intrikánský a pravidelně končící v postelích krásných žen ☺️ Perfektní kniha, která mě pobaví bez ohledu na to,po kolikáté ji čtu (zničení Legionu je prostě legendární).
Epický závěr první části Naruto ságy - co jiného dodat. Před Masaši Kišimoto smekám a sahám automaticky po dalším dílu. :)
Že není, co dodat? Právě naopak. Nejprve jsem se domnívala, že začínající autor utopil děj v přemíře líčení. Jak naivní to ode mě bylo. Ono se toho za tím líčením a líčením líčení mnoho neskrývalo. Jen jakési pokusy o filozofující úvahy, které nevedly nikam. Když tohle všechno odstraníte, zůstane pouze slaboučký, nijaký děj, který ve mě vyvolal pocit, že si spíš autor řeší osobní účty.
Zcela mimo mé myšlenkové chápání je pak "hledání současného příběhu západočeského pohraničí". Prosím? Z tohohle díla jsem získala akorát pocit, že západní Čechy jsou převážně oblastí chatařů a trampů. Což mě celkem překvapilo, vzhledem k tomu, že v pohraničí žiji. A chatařem nejsem. Ani trampem.
Možná jsem trochu "hloupoučká", ale mám toho dost načteno, abych poznala nepodařený pokus o umělecké dílo. Je to škoda, protože sem tam vykoukne autorovo umělecké střevo. Pro příště by to chtělo šikovnějšího redaktora nebo editora.
Číst Kostičas je doopravdy výzvou (a přesně tak to i autorka zamýšlela). Hned ze začátku vhodí čtenáře do neznámých vod, zahrne ho tunou nicneříkajících výrazů a ... "Čtenáři, plav si!" Ale když jsem zdárně překonala prvních pár kapitol, začal se přede mnou otevírat velice zajímavý a propracovaný svět, kde není vše takové, jak se na první pohled zdá. Ano, je tam pár momentů, kdybyste hlavní hrdinku vzali po hlavě knížkou, aby si holka srovnala priority, ale i přes to je to velice dobrý začátek většího dobrodružství.
Loki je zpět! ANO! :) Cwiek to umí ve svých povídkách roztočit, hrdiny vhání do šílených situacích a čtenáři nezbývá než se pohodlně usadit a jízdu si užít. Jako vždy to má spád, má to šťávu a má to Lokiho, který vytváří perfektní způsoby, jak situaci zachránit/okořenit (podle situace). Takže další Cwiekovi dílo, které zdárně polechtá bránice :)
Sourozenci Elricovi dorazili i do Česka! ANO! KONEČNĚ! :)
První díl série se nese na rozpustilé vlně, která nám představí vzrůstem sice malého (o to je větší jeho osobnost) státního alchymistu Edwarda a jeho mladšího a tiššího bratra Alphonse, ale je zcela patrné, že tohle je jen začátek dlouhé jízdy plné dobrodružství, napětí a nebezpečí. Máme se na co těšit a věřte mi, že po přečtení prvního dílu budete netrpělivě očekávat měsíc únor (to máš totiž vyjít další svazek) :)
Lestat se vrátil! Návrat epických rozměrů to sice není (Upírovi Lestatovi se vyrovná jen máloco), ale pro znalce Upířích kronik (nepřeložené díly mě nezastavily, plus jsem si procvičila angličtinu) je to příjemné překvapení, že vidí dílo Anne Ricové v češtině. Začátek je trošku rozvláčný, uznávám. A Lestata je tam málo, uznávám. Za to jsem ochotna sundat v hodnocení jednu hvězdičku, ale to je asi tak vše :)
Takhle to vypadá, když se básník zhuláká a čtenáře pozve na ten trip :) bylo zajímavé podívat se na české reálie, historii a spol. jiným pohledem a rozhodně je to dílo, které nutí k zamyšlení. A mohu jen souhlasit s NiNo, tolik odkazů jsem pochytila a obávám se, že mi jich tuna utekla. (A ano Melo z Death Note byl příjemným překvapením :D ). Akorát s jednou věcí si hlavu lámu. Kdo tohle označil za detektivku? Nebo právě to je ta detektivní záhada? :)
Austenovou mám obvykle ráda, ale Persuasion (původní název sedí prostě líp, než česká Anna Elliotová) mě příliš neoslovilo. Tahle "moderní Popelka" měla neskutečně pomalý rozjezd, zatímco závěr přišel zcela nečekaně rychle. Bylo milé dočíst si všechny austenovské romány, ale Persuasion nebude patřit do mých nejoblíbenějších.
Tak já nevím. První třetina byla dobrá, rozjíždělo se to perfektně (retrospektivní pohledy, setkání s Hanušem) a pak vyrazil autor na psychedelický trip a zapomněl čtenáře na ten trip pozvat. A pak ten závěr! Úplný konec bych ještě pochopila, ale začátek poslední části? Nope! Až příliš "filozofování" na můj vkus. Na druhou stranu má knížka hezkou obálku :D
Shrnuto a podtrženo: Velký mediální boom, který mi zklamal. Ale světlé momenty tu byly....třebas Nutella a obálka knížky :) :) jinak nic. Rozepisovat se tu nad "českými reáliemi", které autor slyšel z doslechu, nemá cenu.
Typický Murakami. Pořád mě překvapuje, jak na tak malý prostor dokáže vtěsnat tolik absurdit :D Kresby Kat Menschik jen fantasknost absurdních situací umocňují. Shrnuto a podtrženo - krásné počtení, roztomilá jednohubka před spaním.
Zvažovala jsem jestli mám nebo nemám dát plný počet hvězdiček. Jméno Takeshi Obata je pro mě známka kvality ( a hotových vizuálních orgií :D ) a tento předpoklad se vyplnil na 100%.
Scénář je od druhé poloviny trošku slabší, ale zachraňuje jej závěr, který je srdcervoucí (pro slabší povahy) a nečekaný. Manga je to prostě skvělá a ráda se do jejích časových smyček znovu ponořím.
A tak tedy 5 hvězdiček a klidně se pod to i podepíšu :D
Číst Deník kastelána po Aristokratce je docela zklamání. Nemůžu se zbavit dojmu, že ani Boček netušil, do jakého žánru, chtěl knížku zařadit. Plno toho zůstalo nevysvětleno, mnoho dějových linek autor jen nakousl a ten nic neříkající závěr! Nezachránil to ani autorův skvělý smysl pro humor. Prostě slabší prvotina jinak báječného autora. Nic co by mě odradilo od dalších Bočkových děl.
(Poznámka: Že pan kastelán mluví jako dlaždič? Ha! Měsíc na podobné pozici a mluvíte stejně. :D ).
Rozmilé (a humorné) vyprávění o epickém (leč zcela nezvyklém) putování v magickém světě, kde nic není takové, jaké se jeví na první pohled. :)
Osobně ji považuji za jednu z klasik žánru fantasy. A ten český překlad! Kantůrek se zde vyřádil a knížka je tak okořeněna vtipnými, doplňujícími poznámkami.