simca9342 komentáře u knih

" Z pravěku"
Tuhle knihu mi jako malé půjčila sousedka, která u nás bydlela. Tehdy jsme se přestěhovali na vesnici a já byla ze všeho trochu naštvaná, všechno bylo pro mě nové ..
Do rukou se mi dostal příběh kluka, který to měl v životě daleko těžší.
Malý Cedric vyrůstá bez otce jen s matkou ve velmi chudých poměrech v Anglii. Nemají peněz nazbyt, když jednoho dne zjistí, že zdědil část dědova movitého majetku. A kromě toho se stává lordem!
Časem Cedric dokáže, že za něco stojí a jeho děda si k němu vytvoří vztah. Laskyplný, protože ze začátku se měl s ním problém bavit. Vzájemně se neznali, ale ty časy už nejsou :)
Krásný příběh s ilustracemi.

1 31.12.2023

"Z pravěku"
Povídání o dvou klucích, kteří prožívají těžké chvíle.
Každý jinak, ale společným tématem se zakrátko sblíží.

1 31.12.2023

"Z pravěku"
Výběr povídek nahánějících husí kůži o dětech a jejich setkání s duchy různými způsoby. Strašidelné domy, panství, školy,..
Ducha lze najít vlastně kdekoliv , stačí jen hledat .

1 31.12.2023

"Z pravěku"
Příběh jednoho kamarádství, dvou holek a velké hádky, která změní vše.
Joey se změní k nepoznání a Míří neví, co se s ní stalo.
Když ale navíc obě zamilují do toho stejného kluka , svět může zbláznit.

1 31.12.2023

Jak vypadal hasičský vůz v roce 1800, proč jsou na ulicích hydranty a jak vypadá záchrana z mrakodrapu?
Zajímavé podané informace na třiceti stranách o práci hasičů a samotných začátcích ohně.

1 30.12.2023

Přečtená loni.

Trocha poezie nikoho nezabije,
špetka strachu, nikoho nepřivede do krachu.
Čeká na Vás a vaše děti, kterých je jistě jako smetí,
soubor říkanek, rozpočítadel je plný strašidel!
Mít kostlivce ve skříni znamená něco úplně jiného,
každý ho máme, co je na tom divného?

1 30.12.2023

Přečtená loni.

Vtipná kniha, velké písmo, málo stran.
Jak zabavit, unavit, nakrmit dědečka? A hlavně jak ho pohlídat? Pomyslný knižní rádce pro děti nabízí celou škálu vtipných způsobů jak předejít trapasům nebo ještě horším nehodám a správně se postarat o staršího člena rodiny , když rodiče nebudou doma.

1 30.12.2023

Přečtená loni.
Tom se uprostřed noci vzbudí. Někdo u nich doma je ! Je to zlodej a chystá se jim vykrást byt? Kdo ví. Pro jistotu se vydá na výzvědy. Objeví zloděje, ale ne takového, jakého si představoval.

1 30.12.2023

Krásná kniha o výchově mláďat. Napsala ji autorka, která už bohužel před více než dvěma lety zemřela při živelné katastrofě na Moravě.
V knize pro děti vysvětluje zajímavou formu s vtipnými hláškami (aligátor americký- obrněná něha), kterým malé děti nemusí rozumět jak zvířecí páry vychovávají své děti.

1 23.12.2023

"Víkendovka"
Martina žije život obyčejné matky a ženy v domácnosti. Alespoň to tak může vypadat. Dohání ji vzpomínky z dětství, které nejsou příjemné a musi je před rodinou tajit. Jednou se ozvou formou dopisu.
Radostné pozvání na svatbu způsobí, že Martina si oživí léta staré hádky a odloučení od rodiny, které si ale zavinila sama nebo spíše ve větší části osud. Vinit ze smrti jedné poloviny rodiny tu druhou je něco nepředstavitelného. Martina vzpomíná na dětství a dospívání na Slovensku. Milující rodiče, bratři a babička žili spokojeně dokud Kubovi nezjistili mentální retardaci a babička svými podivnými řečmi a chováním nebyla pomlouvaná každým z ulice, že zřejmě trpí Alzheimrem. Na jeden den se ji nevzpomíná dobře a nejraději by ho vymazala z paměti. Aby zapomněla, začala malovat obrazy. V nich se odráží její věčný smutek a zmatenost, protože dotedka nevěděla žádné okolnosti z maminy a bratrovy smrti.
Svatba a účast na ni je nejen klíčem k udobření rodinných vztahů, ale hlavně zjištění (I když nebude příjemné) toho, co se před lety stalo...

1 10.12.2023

Mladá vysokoškolačka Lucie má místo pořádného života nudnou opakující se prázdnotu.
Sice vystudovala angličtinu, ale skončila v knihovně. Tam ji práce s kolegy sice hodně baví, ale zároveň neví, co s volným časem, který nechce trávit doma. Ani netuší proč přijala práci knihovnice.
S kolegy si sice má co říct, ale nenápadně porovnává svůj život s tím jejich. Myslí si, že má dost starostí, ale opak se ukáže ve čtenářském kroužku, který Lucie mimo svou vlastní práci vede.
Scházejí se tam lidé, aby si společně četli to, co je baví a strávili dnešní zrychlenou dobu v klidném místě obklopeni knihami, ale také si vzájemně sdílejí své životní osudy. Pro Lucii se objevil námět. K čemu?

Také nenápadně rýsující se vztah s kolegou Oskarem nabírá její život novým směrem :)

1 06.12.2023

Autorka a kreslířka komiksů nejen pro děti se rozhodla, že si bude psát deník. Kdyby si ho vedla obyčejně pár stránek popsaných za měsíc nebylo by to tak těžké. Ale Lucie má asi ráda výzvy proto si dala za úkol psát nejen každý den, ale pokud kniha vyjde tak i pro své čtenáře. Vy právě držíte v rukou její osobní vzpomínky, trable, soužití se synem, život stárnoucí ženy a všeho čeho si člověk ve stáří váží.

1 03.12.2023

S pocitem úlevy, že jsem knihu s těžkým tématem dočetla a trochu spokojenosti přidávám knihu do výzvy, téma 16 : kniha se štítkem "tajemství" na DK.
Příběh dvou generací, kdy každá i když žije v jiné době řeší vlastní život.
r. 1942: Alinin život za války v táboře pro ruské zajatce byl nepředstavitelný. Stejně tak stupňující se nařízení ze strany Němců pro Poláky. Vzdala se svých dvou bratrů, čeho ještě bude muset... Po svatbě, kdy s Tomaszem dávno ví, že začala válka , ale mladý pár si z toho nic nedělá. O mnoho let později končí v nemocnici ve vážném stavu s nízkým výhledem na život.
Současnost: vnučka Alice má také těžký život. Zavedené rutiny už sedm let kvůli Eddiemu, který má PAS. Nestačí, že syn nemluví a pomáhá si tabletem s AK - alternativní komunikaci, ale denně se setkává s předsudky a nepochopení synovy diagnozy.
V románu je krásně popsaná "komunikace" babičky po stadiu mrtvice s autistickým vnukem. Alina není schopná mluvit, ale to neznamená, že nepřemýšlí. Eddie to samé a každý má pro to jiný důvod, ale díky AK na tabletu to jde. Po zmáčknutí symbolu je automaticky nahrazeno slovem, které Edison neumí říct.
Skrz psaná slova předá Alita své dceři Julitě a vnučce Alici vzkaz z temné minulosti. Píšu temné, protože v době, kdy babička čerstvě vdaná začala druhá světová. Tablet oznámil, že Alice má najít Tomasze a nějaké fotky v krabici, ale její muž je již po smrti. Alice přesto jede na dlouhou cestu do Polska, aby pátrala po minulosti a tajmeství své rodiny.

1 30.11.2023

Přečtená před lety.

Příběh na jeden večer, který máte v duši natrvalo...
Zajíček Kája má velký úkol. Přesvědčit své ostatní zvířecí příbuzné, aby začali mít rádi knihy. Aspoň trochu. Příběhy o čarodějnicích, vodním živlům nebo o vesmíru ale nikoho nebaví. Dovede chlupaté stvoření vyjednávat a dostat kamarády do světa písmen?

1 28.11.2023

Vždy čtu knihu s tématem druhé světové od autora, o kterém si později najdu informaci, že před lety nebo letos zemřel. Tohle je příběh Pavla...

Při pohledu na knihu vidíte obal sešitu, po jejím otevření máte pocit, že listujete zažloutlými stránkami cizích vzpomínekk. Už z pár slov v úvodu vás zamrazí v zádech. Proč? Spousta lidí, kteří přijeli do KT byli ještě dětmi a Pavel byl mezi nimi. Ze sběrného tábora jel transportem do Osvětimi. Tam poznal všechno možné, jen ne lásku, pocit bezpečí nebo svobodu. Naštěstí nepoznal selekce a měl doslova štěstí, že nevěděl, co jsou to krematoria.Ty už byly tou dobou zbourané. R. 1944, postup spojenců byl na dohled. Ten "zbytek", co zůstal, skončil v pracovním táboře Melk, dalším KT Mauthausen a později v Gunskirchenu. Po osvobození a následné dobré zdravotní péči toho stihl opravdu hodně: setkat se s vlastní rodinou, napsat svůj příběh, plně se zotavit po fyzické stránce, oženit se, založit rodinu, být hrdým otcem, dědou a žít šťastně .

Přikládám odkaz na rozhovor natočený před 4 lety, ve kterém pan Taussig popisuje válečnou dobu a nelehký život během ní.

https://youtu.be/9e0BykI_TW0?si=Xk1zqt8g0xO54rHq

1 22.11.2023

"Víkendovka"
Soubor básníček a krátkých pohádek se zvířaty v hlavní roli, kteří jsou autorem přirovnávani lidem a jejich běžným činnostem. Skrytě popisují život samotného Miloše, který si jako kluk rád hrál a zkoušel všechny možnosti své fantazie a na rozdíl od svých kamarádů žil v jiném pohádkovém světě.

1 12.11.2023

Jednodenní jednohubka :)
Autorka českého původu popisuje v povídkové biografii svůj život. Vtipně píše o svém dětství, rodičích, dospívání a mezi to vkládá současnost a dění kolem. Vysvětluje nejen, že není Ruska, ale má kořeny této národnosti, ale postupně dojde také na vylíčení toho, jaké je žít v době, kdy soused za veřejné prohlašování o tehdejší politické situaci ve stavu opilosti skončí ve vězení nebo o knihách a filmech, které se četly.

Čuka a Geka jsem měla moc ráda :)

1 06.11.2023

" víkendovka"

Příběh, který sice na tloušťku není bohatý, ale obsahem je velice výživný.
Autorka, která sepsala svůj příběh měla stejně jako Irena Sendlerová nervy z ocele. Ne v době, kdy biografické vzpomínky vznikaly, ale hlavně v čase, kdy to, o čem psala, zažívala na vlastní kůži.
Ještě před samotným příběhem se dozvíme o "pracovišti" lékařky všeobecné informace, kterých nebude málo. Včetně doplňujících informací o jednotlivých budovách v Osvětimi a vysvětlivkách, které se postupně vyskytují během celého příběhu.
Práce porodní asistentky nebyla nikdy jednoduchá a na takovém místě za těžko představitelných podmínek už vůbec ne. Stanisława nás čtenáře vezme na cestu časem...
Součástí knihy jsou jak básně věnované památce jedné polské hrdinky, tak fotky v černobílém provedení zobrazující osobní život Stanisławy a později tábor smrti.

1 05.11.2023

Život Ivaně zřejmě nedal příliš možností. Asi nejen to je důvod k jejím častým krádežím v obchodech.
Manžel Radek jejího kleptomanického má už "plné zuby."
I když jsou s manželkou bohatí, jeho žena si nemůže pomoct, aby sem tam něco nešlohla. Jeden den ji změní pohled na svůj dosavadní život, když pozná zlodějku Julii.
Julie krade z úplně jiného důvodu, jak má za pár dní Ivana možnost poznat. Manžel se k sice taky nechová hezky, ale Julie na rozdíl od ní nedostává peníze a má všude modřiny.
Jedna krade z hladu, druhá z citového podnětu.

1 31.10.2023

Autorka při tvorbě knihy musela mít nervy ze železa. Měla je určitě i v době, kdy nastoupila do práce redaktorky místních novin a psala články. Ne jen tak ledajaké, měly tragický až neuvěřitelný obsah.
První článek napsala už ve 22 letech a týkal se veřejně popravy vězně za těžký zločin.
A nebyla to jediná poprava, které byla Michella svědkem. Za jedenáct let jich bylo přes 200. Mluvila, dělala rozhovory, chodila na popravy jak do kina, pak doma psala, co viděla a slyšela.

" po několika popravách mě začal rozčilovat pach z komory smrti."

Tehdy teprve čtyřiadvacetiletá slečna si o všem vedla deník. V soukromých záznamech odkrývá své pocity, emoce a to, co opravdu cítí, když vidí odsouzence a slyší jejich poslední slova.
Součástí různých příběhů o čekání ve " frontě na smrt" jsou také vzpomínky Michellina spolupracovníka Lawrence. Ten měl stejnou práci jako jeho kolegyně, ale dělal ji trochu jinak - s mnohými vězni se přátelil až do jejich konce.

1 19.10.2023