smokajs komentáře u knih
Naše mysl ve světě nekončících možností, jež bývá tolik paralyzující, nás do knihovny pochyb o sobě samých a svých rozhodnutích často bere. A tahle kniha, kde opravdu vyrazíme na procházku alternativními vesmíry příjemně pohladí na duši. Poselství sice nadchne, ale příběh samotný zůstává mnohdy povrchový, předvídatelný, hrdinka jakoby nestihla přirůst k srdci.
Přesto bych však knihu k přečtení doporučila. Byla čtivá, jen od ní opravdu není třeba čekat převratné myšlenky a zázraky. Těm, kteří se často potácí ve vlastní nejistotě o našem bytí může nabídnout náruč a to je jedna z věcí, která je na na knihách krásná :)
Na nového Hájíčka jsem se těšila a moc. Velkou část knihy mi však chyběla atmosféra, kterou pan Hájíček svými příběhy vytvářet umí. V poslední třetině se náznaky jeho, mnou milované, poetiky objevily, ale nerozvinuly se bohužel natolik, jak bylo zvykem v dílech předešlých. Příběh jakoby nestihl zarezonovat.
I když dočítám s mírným zklamáním, jisté otázky při četbě vyvstaly, pár myšlenek uvízlo kdesi ve mně, a tak se přeci jen nepřestávám těšit na další počiny tohoto výjimečného autora a na poetiku jemu vlastní. :)
Knihu hodnotím průměrně, nalákala mne nominace na ocenění Magnesia Litera 2020, ale bohužel jsem po přečtení spíše zklamaná. Z počátku mi vyloženě vadila jistá snaha o intelektuálnost na sílu, která prostupovala celým dílem. Na druhou stranu mne bavily vtipně a chytře vybrané vložené texty, úryvky, hra s jazykem, propojení s literárním zákulisím. To oceňuji :)
Závěrečná poznámka (+mini spoiler):
V komentářích často vídám slova plná nesympatií s hlavním hrdinou bránící Ninu. Ale myslím, že i Nina, tak často svalujíc vinu na svou krásu, měla velký podíl na nezdárném vývoji vztahu.
Chytrá kniha. Odpočinková, přesto pozvolna přivádějící k zamyšlení se nad vlastními hodnotami, životními kroky a postojem k osobnosti Evelyn jako takové.
I když bývám ke knihám těšícím se množstvím pochvalných slov ze všech stran skeptická, takhle svým poselstvím zaujala. Zbývá jen dodat, že nic není černobílé a záleží na individualitě postojů každého z nás, kam který z těch milionů odstínů šedi zařadíme.
Kniha se četla krásně. Silný příběh, silné osudy, silné ženy. Přesto mě však nezasáhla moc hluboko. Potenciál veškeré té síly mi přišel poněkud nevyužitý, což je velká škoda.
Nádherná knížka. Příběh, jenž se dotýká jednoho z těžkých období našich dějin, smutek z bezmoci proti systému. Hořkost, již jsem pocítila, aniž by ji Havlíček ve čtenáři okatě probouzel. Hravost s vrtkavostí lidských osudů. Rozdílnost povah, jež tak často činí těžkosti. Ale není právě to a ta věčná vrtkavost na tom světě vlastně krásná?
Havlíček zkrátka umí, krásně vykreslené, poutavě napsané. Jedním slovem - smekám! :)
Knihu jsem si brala s účelem navodit vánoční atmosféru za pomoci nějaké romantické oddechovky s dobrým koncem. Což kniha asi splnila, ale čekala jsem víc. Propojení 3 povídek bylo nápadité a první dvě mě i vcelku bavilo číst...třetí jsem však dočítala spíše z povinnosti a její předvídatelnost byla moc i na mne :/ Znovu bych si knížku nepřečetla. Námět byl skvělý, atmosféra knížky též, jen předvídatelnost a přílišná idylka byly asi hlavní faktory, které zkazily můj dojem z knihy.
Skvělá kniha! Kniha o životě, o vztazích, o různorodosti myšlení a nedorozuměních vznikajících kvůli chybám mezilidské komunikace, kdy nikdy nevíme, jak přesně ostatní co myslí, jak se cítí a co je vede k jejich činům. S tím se potýkame na každodenní bázi všichni. Náhled do více hlav takto zvenčí přiměje k uvědomění, kolik problémů a našich tajných strastí by se vyřešilo, kdyby lidé prostě říkali, co opravdu chtějí a cítí.
Krasná, čtivě napsaná kniha. Za mě vskutku povedená česká vztahová beletrie. :)
Moc se mi líbily také sem tam umístěné "vhledy" do budoucna, třeba popírající to, co si osoba právě myslí, plánuje.
Bravurně vylíčený život na vesnici. Jazyk ještě dodává na autentičnosti.
Pravdivost oné mozaiky příběhů pro mne měla takovou hořkou pachuť. Zejména jednání postarších žen (jak v knize, tak ve skutečnosti) mě pokaždé lehce zamrzí, nechápu ho. Na druhou stranu vím, že ve skrytu duše mají vždy jen ty nejlepší úmysly. "Hlavně, aby dobře bylo."
Vyprávění z pohledu šedesátileté paní mi nepřišlo moc věrohodné, tak nějak mi zkrátka ono přemýšlení k jejímu věku nesedělo. Jako celek však byla kniha opravdu čtivá, příběh mi vykouzlil úsměv na tváři a velice mile mě pohladil po duši :)