smuma komentáře u knih
černočerné a depresivní a ta náctiletá blběna - no future póza. Vtipné je, že mi to doporučila známá jako oddechovku...
Jsem zklamaná, čekala jsem víc po předchozích zkušenostech s touto autorkou. Zdá se mi, že chtěla využít již vytvořené postavy stůj, co stůj. Někde v průběhu čtrnácti let mezi vznikem Plamenem duše a této knihy se vytratil Andreas, se kterým Selené čekala dítě. Děj byl schematický, nedotažený a konec těžko uvěřitelný. Škoda...
Vtipný a inteligentní...vtipné mi to nepřišlo, spíš smutné...k popukání byl Jacek a východoevropské monstrózní kravíny - je fajn si uvědomit, jak nás vnímají ostatní národy
Doufám, že ostatní vydání měla lepší překlad(Emanuela Tilschová), kniha se mi dost špatně četla, protože obraty a věty byly velice kostrbaté, nečeské...
Tak nějak jsem čekala víc, víc humoru, víc point, víc hravosti. Povídky jsem dočetla, ale nic mi nedaly, žádný dobrý pocit po dočtení se nekonal, škoda.
Románem bych to nenazvala, spíše povídkou se spoustou postav, rychlým spádem a jednoduchým dějem. Lehké čtení pro dívky a paní své doby...
Na začátku jsem se nemohla začíst, hrdinka mi neseděla, byla mi protivná, ale po čtyřiceti stránkách mě zaujal příběh, zajímavý nápad i celkem vtipné rozhovory hlavních hrdinů. Oddychovka na léto jako dělaná
Takové slibné téma a místo poutavého románu - na který se člověk těší - chaotické úryvky ze života, zalidněné spoustou postav, kterých se autorka dotkne aby posléze zmizely aniž by ovlivnily děj.
Prospělo by datování, jelikož autorka je schopná během jedné kapitoly přeskočit i šest let.
Čekala jsem román, spokojila bych se i s pseudo deníkem nebo strohým životopisem. Toto však není ani jedno...
Začátek a střed byl zábava, stále jsem čekala, že podrobněji rozvine téma rekonstrukce a hospodaření (ale Nepilova Jak se dělá chalupa po anglicku se nekonala) a náhlý, uspěchaný, pro mne i zmatený konec mě překvapil
Začátek byl pro mně těžko stravitelný, hrdina nesympatický, skoro jsem to vzdala, ale pak jsem si asi na zvláštního Johana zvykla nebo co a šlo to
Skláním se před šíří jeho vědomostí a rozhledem...
K oddechovému čtení patří šťastné konce, ale tohle bylo už moc. Konce byly předvidatelné a v některých povídkách bylo prvoplánovité poučování...
No, jsem zklamaná, čekala jsem víc ( moje chyba, neměla jsem dát na narážky na Nepila) Humor se moc nekoná, autor mi přišel stejně naivní jako ti amíci
První setkání s autorem mě nenadchlo k dalšímu čtení,bylo to takové nijaké čtení...
Pro mladší ročníky krásné nahlédnutí do minulosti, jen styl kterým je to psáno mi moc nesedl, chvílemi jsem měla problém pochopit, co autor chtěl sdělit...
Čekala jsem víc, kniha je slibně tlustá, ale prokousat se jí bylo utrpení, nakonec jsem to vzdala. Žádný vtip a to dětinské oslovování mně dost vadilo
Divila jsem se,že hrdinku neupálili pro čarodějnictví - její chování k tomu přímo vybízelo. Autorka si příběh měla zasadit do Ameriky, i když tam byli taky konzervativní:-), ale neměli tam šlechtice, kteří ji evidentně nějak vadí.