sola_lupa komentáře u knih

Neuvěřitelně dobré čtení. Dokud nedočtete do konce, neodložíte. To vám mohu zaručit. K tomu se ještě zasmějete a v duchu si budete říkat, že až příště půjdete do knihkupectví, budete se snažit přesvědčit knihkupce, že lidé mají IQ aspoň tak vysoké jako cvičené opice.

4 27.11.2017

Nasmála jsem se a někdy v půlce přemýšlela, kde je schovaná skrytá kamera, protože není možné, aby toho o mně tolik věděli.

3 27.11.2017

Kniha byla fajn, ale nebyla určena pro čtenáře jako já. Ano, jsou zde užitečné myšlenky, ale některé si až příliš odporují, nejsou tedy moc použitelné.
Lepší, než rozdělit každou stranu zvlášť a k ní sepsat něco, co by čtenáře mělo obohatit, by bylo napsat celou knihu s jedním příběhem. Jako inspiraci bych si vzala jednoduchý obraz na konci knihy.

18.11.2017

Mám pocit, že někdo monitoroval můj život a udělal z něj knihu. Knihu, u které jsem se hodně bavila.

2 14.11.2017

Nejhorší je na tom všem skutečnost, že je to pravda. Ale přece jen mi tam chyběly některé vtipné příběhy, které se dějí až nebezpečně často.

3 14.11.2017

Nevím, jak jinak to popsat, než jako: to byl naprosto totální mindfu*k (omlouvám se za výraz, vhodnější slovo mě nenapadlo), který mě neskutečně dostal. Nejdřív jsem si říkala, že to vypadá jako jakákoliv jiná kniha, ale potom se to najednou vše obrátilo, zkomplikovalo, zvládla jsem se ztratit a nalézt jen částečně. Myslím, že v tomhle příběhu budu bloudit ještě hodně dlouho, a to děsně ráda.
Poklona panu spisovateli.

1 01.11.2017

I když je člověk z jiné univerzity, která má své vlastní nároky na závěrečné práce, tato malá brožurka mu pomůže. Minimálně se základy určitě ano.

31.10.2017

Jen tak jsem po ní sáhla v městské knihovně. A musím uznat, že vánoční náladou umí naladit dokonale i na konci října. A i když už nejsem cílovou skupinou knihy, užila jsem si ji do posledního slova.

2 30.10.2017

Na začátek musím říct, že takovou spoustu gramatických chyb jsem asi viděla jen u pár knih.
Co se týče děje, je to pro mě naprostý originál. Až jsem se divila, že něco takhle poutavého a dopředu neodhadnutelného mohlo být napsáno v naší malé zemičce. Jen bych autorce vyčinila za konec, protože fajn, víme, co je s Vroni, ale kde je Ben??? Doufám, že bude pokračování, kde se dozvím, co bude dál.

2 25.10.2017

Před dlouhou dobou jsem ji četla poprvé a velmi se mi líbila. Teď jsem ji četla znovu, a i když jsem nebyla nadšená už do takové míry jako tehdy, četla jsem ji s napětím a ráda. Je to jedna z knih, která se člověku vryje do paměti i do srdce.

2 11.10.2017

Konečně jsem se k ní dostala, a to hlavně díky výzvě. Je to úžasná dobrodružná literatura. Není jen o dobrodružství, ale taky o přemýšlení. Fascinovalo mě, jak byl Robinson podnikavý, co všechno si dokázal pomocí vlastní hlavy a rukou vytvořit. Za mě jedna z nejlepších knížek minimálně za tento rok, pokud ne za delší dobu, co jsem četla.

5 17.09.2017

Začátek, kdy příběh vypadá, že je vyprávěn čtenáři s tím, že je oslovován formou "du" (ty), se mi nelíbil. Naštěstí po určité době se příběh odvíjel už sám a tohoto oslovování ubylo do pro mě únosných mezí. Ještě mě zlobila děsivá natvrdlost postav, vážně jsem měla chuť je řádně nakopnout do pozadí! Ale aspoň se kniha o to rychleji četla, když byl člověk napnutý, zda to těm "Jožinům" dojde.
Jinak existuje také filmová adaptace, která je samozřejmě odlišná. Pokud jste nejprve viděli film, určitě si knihu přečtěte, pokud jste ovšem nejprve četli, ani se o to nesnažte. Hlavně pokud máte vysoký tlak, tak ne!

1 09.08.2017

Knížka je relativně použitelná, dokud se nedostanete k části týkající se deprese (naštěstí je to téměř u konce). Napsat, že z deprese se dostaneme kladným hodnocením všeho - to autor myslel vážně? Pro jistotu jsem si googlila, co je autor zač. Je to nějaký pan inženýr, který podniká. Ať raději podniká v čemkoli, hlavně ať lidem, kteří trpí skutečnou depresí, neříká, co mají dělat. Nebo ať radí, ale až poté, co si přečte, co skutečně deprese znamená.
V knize mi také chyběly odkazy na výzkumy, na něž se autor odkazuje, to beru jako zásadní chybu. Pokud si nemohu přečíst, na čem svá tvrzení staví (jak byl výzkum proveden, kým, za jakých podmínek,...), je mi to k ničemu. Navíc je slušností uvést cizí práci, když ji užívám ve svém výkladu. (U bakalářských, diplomových prací,... je to dokonce nutné, i když nejde o citaci přímou, neboť je jinak práce brána jako plagiát).

4 29.07.2017

Horowitz mě do svých spárů dostal, už když mi bylo takových dvanáct a stále mě z nich nepustil. Jak nemám povídky ráda, tak mě tahle kniha hodně bavila.

2 24.07.2017

Tento díl mi přišel zajímavější než první. Možná je to tím, i když se to nezdá, že hrdinové přece jen maličko dospěli. Doufám, že se dočkám překladu třetího a čtvrtého dílu.

10.07.2017

Po knížce jsem sáhla v knihovně v poněkud prapodivné náladě, proto jsem čekala nejhorší. Zas tak hrozné to nebylo, uznávám.
Začátek je děsivě nudný a nezáživný. Postavy, no... Moc mi k srdci nepřirostly. Piškot byl velmi vítaným rozptýlením mezi těmi všemi rozvrácenými vztahy.
Co mě mrzí asi nejvíc je, že se děj rozjel pořádně až poté, co dostal slovo Matyáš. Což je téměř na konci, tedy nic moc místa.
A konec? No, tipuji, že i kdyby knížka nabídla pokračování, bude to Twilight v bledě modrém. Proto prosím žádné pokračování. Budu předstírat, že si vybrala snad normálnějšího Matyáše, který necouval v rozhodujících chvílích a nestavěl se k některým událostem dosti prapodivně.

1 04.07.2017

Tak to vezmu postupně... Záležitost s Daliborem, dobře, dá se do jisté míry. Pam - díky překvapivému konci podle mě tahle postava měla asi největší smysl. Zoja - taky díky konci určitě ano, navíc mrchy tohohle typu jsou potřeba. Radek - to myslíte vážně?! Co asi nejvíc naštve, je zhruba 320 stran nudy, zbytek je zajímavý. Dočteno jen díky tomu, že člověk musí od učení na zkoušky vyloženě utéct pryč od reálných věcí, které dávají smysl.

Poznámka na závěr: Děj se odehrává na Moravě, ale používání slova "dýl" s významem "později" (přijdu dýl) místo "delší dobu" (trvá to dýl) odpovídá výrazivu v Čechách.

04.06.2017

Nápad s prdicím práškem je hodně originální a věřím, že se to dětem asi líbí, mně to bohužel nechytlo.

06.05.2017

Co sem napsat? Snad jen to, že v každém z nás je kus Margo a Quentina. Pouze v někom víc a někom míň.

6 30.04.2017

Už dávno nejsem dítě a ke knize jsem se dostala vlastně jen náhodou - hledala jsem, čím zaplnit kolonku výzvy "kniha poprvé vydaná v roce 2017". Jsem hrozně ráda, že náhodný výběr padl zrovna na tuto knihu. Je vážně úžasná. Skvěle se čte, má velmi originální příběh a vlastně jsem díky ní přišla na to, že velmi lituji, že jsem musela své imaginární kamarády nechat odejít, abych zapadla do reálného světa kolem.

2 09.03.2017