Sony9 komentáře u knih
Nic lepšího jsem za poslední dobu nečetla. Od prvních stran je příběh čtivý, do posledních dojemný. Obsahuje těžkosti běžných dnů, moudrosti života, což dovedu nejvíce ocenit. Obětavost a hlavně pospolitost lidstva, ikdyž je každý zcela odlišný - což je v dnešní době zvláštností.
Do kolen mě dostaly hlavně “autobiografické prvky”, vzalo mě to za srdce.
Četla jsem tuto knihu jako první, ale vím, že Hluboký sníh si budu muset přečíst také. Zápletka byla překvapivá. Akorát se autor trochu motá ve věku hlavní hrdinky, když v říjnu jí je stále 26, jak jí před 7 lety v létě mohlo být 20 let, to je ale pouhá drobnost, která čtení neruší.
Moc hezký příběh, moc mě bavil. Sice bych neřekla, že je hlavním protagonistům 11 let, ovšem ve fantasy světě se tyto drobné detaily odpouští. Kniha je psána sice jednoduše, o to více čtivě, zcela jistě si přečtu i druhý díl.
První kniha od této autorky. Nechtěla jsem vyjadřovat předčasné nadšení, ačkoliv mě obálka i anotace nadchly. To byla chyba! Už po několika kapitolách mě kniha chytla. Rozkouskování příběhů může být pro někoho nešťastné, mně ale vyhovovalo, protože nemáte čas se začít nudit.
Vyjádřím se k jednotlivým příběhům:
První příběh z roku 2064 se koní týká minimálně, ale zaměřuje se na možnou teorii budoucnosti, autorka nechává hodně prostoru vlastní představivosti a není zde vysvětleno, co přesně této teorii předcházelo - uvidíme za pár let sami, ale vlastně se s myšlenkou autorky ztotožňuji. Tento příběh je zaměřen především na mezilidské vztahy.
Druhý, nejstarší příběh - jsem nadšená, spojení pojmenování druhu, výprava do Mongolska, transport koní do Evropy. Největším trnem v oku je všudypřítomná homosexualita - je moderní o tom mluvit a je to správně, ale už mi to leze i ušima...
Příběh veterinářky Karin, která emocionálně mi přišla hodně chladná, ale ukazuje se zde úskalí reintrodukce. Oceňuji především náhled na smrt z biologického hlediska. Zemřel, je to smutné, ale je to přírodní výběr - silnější přežije. Konečně z toho nikdo nedělá katastrofu, ale je zároveň přítomna ta hrozba vyhynutí.
Na to, že jsem knihu sháněla téměř sedm let s neskonalou touhou ji přečíst, hodně mě zklamala. Čekala jsem něco trochu více než pouhé opakování fráze “šlehnu si, zavřu se do šatny, bojím se přízraků” , případně “už 5 dní jsem čistej”, věřím, že to je těžké, jako s každou i velice prostou závislostí. Úsměvných momentů se pro mě také moc neobjevilo, ve srovnání například s knihou Ozzyho Osbourna “I’m Ozzy”, kdy jsem se řezala od začátku do konce.
Na druhou stranu oceňuji popis toku myšlenek, měla jsem pocit, že opravdu nejde o nic jiného než dávku.
Knihu jsem četla před dalším dílem podruhé a líbila se mi snad více než napoprvé. Dokonce i romantická linka mi přišla méně nucená než jsem jí vnímala při prvním čtení.
Znovu jsem se zamilovala do vzniku Narnie. V této době je to čtení, které mi zvedlo náladu.
Po sérii knih “Než jsem tě poznala” musím říct, že toto mě dostalo. Prostředí válečné Francie mě vtáhlo, sice některé pasáže z Londýna jsem musela přeskakovat, přišly mi občas zdlouhavé, ale rozuzlení bylo překvapivé, dojemné. Po téhle knize jsem rozhodnutá, že s autorkou rozhodně nekončím. :)
(SPOILER) Vůbec to nebylo špatné… sice se čtenář dopídil kdo za tím stojí, částečně i proč, ačkoliv další důvod, že mladší generace je zkažena internetem a sociálními sítěmi a proto ji musíme vybít, mi přišel stupidní…
Vztahy na maloměstě byly vcelku dobře vykresleny, některé scény byly přehnané, ale myslím, že takové konce se objevují i v mnohých detektivkách, které jsou vysoce hodnocené.
Autorka umí skvěle vykreslit vztahy mezi lidmi a to mě na tom bavilo. Bohužel za slabou stránku považuji vykreslení světa samotného.. je to jeden veliký zmatek a nemám pořád jasno ani v tom, jakou má každá frakce funkci, to mohlo být zpracováno lépe, nejen vysvětleno ve dvou odstavcích…
Zápletku jsem rozluštila ani ne v polovině knihy, kdy Finn srovnával rozdílnost sester. Přesto kniha nebyla špatná, byla čtivá a měla spád.
Začínám autorce přicházet opravdu na chuť, kniha se mi moc líbila, jen mě trochu vytáčí skákání z minulosti do přítomnosti, tady by to vůbec nebylo potřeba.
Tento styl mi moc nesedí, ale na druhou stranu je to skvělá odpočinková četba. Rozuzlení nebylo špatné, přečtu si ještě třetí díl, jsem zvědavá jestli hlavní hrdinka konečně pohne se svým osudem. ????
Ráda čtu biografie, takže styl knihy mi naprosto vyhovoval, líbila se mi, vystihuje dle mého naprosto i atmosféru ve světě drog a tvrdší hudby. ALE…. Moc mi chybí zhudebněné nahrávky. Autorka popisuje hlas Daisy Jones, melodičnost písní.. Ovšem těžko se to představuje, když není možnost si to poslechnout. Za to strhávám hvězdičky, přijde mi to jako škoda.
Začátek byl takový urychlený, samotné retrospektivní pasáže byly skvělé, chytlavé. Ale ten konec?! Celkem zmatený, sice měl spád, ale na můj vkus příliš rychle naplánovaly, jak se záporáka zbaví.