soukroma komentáře u knih

Jako kočkomil jsem se na knihu vrhla, ale dojem je neslaný nemastný: opravdu jde o osobní člověčí rozvoj, není to o životě s kočkou, tím méně o životě koček.
Chování, které chce doporučit k zrcadlení u lidí, je pak vcelku obecné a s kočkami nemá zvlášť co dělat (nebo dokonce vůbec - v mnoha věcech jsem s autorem vysloveně nesouhlasila, i ponechám-li stranou účelovou personifikaci a hlavní autorství v tlapkách kocoura Ziggyho):

"Poslední slovo pána domu
Co jsem opravdu chtěl říci:
- Strach není k ničemu, nikdy se nevzdávej a věř si.
- Zůstaň přirozený, zůstaň velký a měj se rád.
- Zůstaň klidný, buď pokorný a všechno si užívej.
- Buď laskavý, uď přímý a řekni to.
- Odpusť jim, odpusť sobě a objev život.
- A miluj jako nikdy, protože toto také pomine.
To znamená: chovejte se jako kočka.
ZIGGY"

Pozn.: Někdy před dvěma lety jsem se setkala i s prvním dílem, ale zjevně ve mně nic nezanechal..., nic si nepamatuji.

1 30.04.2022

Miniknížečka s pěknými fotečkami a dvojjazyčnými citáty velikánů.
Kdo se chce pocvičit v němčině, ideální zábava.

1 28.04.2022

Velmi jednoduchý styl, naivní zločiny i jejich vyšetřování: v podstatě rodinné psychothrillery, děsivá komorní dramata. 50%
Hlavní příběh truchlivý a dojemný, připomínající hrůzy války a jejich dopady na aktéry i civilisty. Po uplynutí 400 let od třicetileté války se na tom nic nemění.

Pozn.: Z nemnohých historických reálií mne zaujala dýňová polévka. Tykve/dýně pochází z Ameriky, ale zřejmě v 17. století už v Evropě mohly být rozšířené, ovšem zda se pěstovaly i u nás, toť otázka.

1 18.04.2022

Moc mne nezajímal život Coco před válkou, ale za války to bylo velmi zajímavé. Vím, že ji označili za kolaborantku a rozhodně ji neměli doma rádi, ale že byla skutečně dlouholetou špiónkou pro Němce, dokonce na misi ve Španělsku, to mne velmi překvapilo. Hotová druhá Mata Hari.
Pěkně napsané, podle doslovu se autorka co nejvíc držela již odtajněných faktů.

1 07.04.2022

Hotová ptákovina: potoky krve, komorní skupina podezřelých/pachatelů, včetně policie, starý zločin a nové vraždy, promarněný námět se slepou hrdinkou (hlavně že po čichu pachatele poznala...). Afektované, nevěrohodné, nezajímavé.
Dávám podprůměr, přestože méně než tři hvězdy dávám knihám odhozeným během čtení - zde jsem masochisticky prolétla až k epilogu, který autor ovšem musel zase rozdělit po libosti do několika kapitolek jako pokračování textu (to se jen tak nevidí) a který už ani po předchozím ději takovou bombou v rozuzlení nebyl (věrohodnost všeho ale ještě poklesla).

Pozn.: níže v komentářích je mylně uvedeno, že se jedná o autorův debut. Na předsádce je jasně řečeno, že první román napsal v sedmnácti (!?). Toto je jeho čtvrtá kniha.

1 06.04.2022

Nepodařilo se mi začíst: zmatečné, neustálé poskakování v čase a současné opakování téhož a příliš jidiš. Nepřeklenula jsem ani čtvrtinu..., kde převažoval box a vystrčil růžky mafiánec (ani jedno mne neoslovilo).

1 04.04.2022

Čtivé, ale na mne moc zdlouhavé a rozšafné, romantické, předvídatelné, jen s nepatrným politicko-historickým kontextem doby. A málo vinařství navrch. Takže nezbývá než poukázat na podezřele značnou podobnost se starším Panským domem stejného střihu (odloženo záhy).
Průměrné hodnocení, dalšími díly už rozhodně pokračovat nebudu.

1 03.04.2022

(SPOILER) Neskutečné: první čtvrtinu jsem bojovala s tím, že knihu zahodím - děsný styl, děsné postavy, děsné dialogy a hrozně pitomá zápletka, pak mi to nedalo a přeskočila jsem na posledních 15 stran knihy. A konec tedy skutečně vyrazí dech - pocit neuvěřitelnosti a nechuti (a odporu k sebestředné superženě schopné všeho) se několikrát znásobil. Jsem ráda, že jsem s knihou (a autorkou) neztratila víc času.

1 01.04.2022

První a dlouho odkládané setkání s autorem. Jak mám právnické thrillery ráda, tady mne odradilo nejen téma, ale zejména styl. Záhy odloženo, další autorovy knihy zkoušet ani nebudu.

1 31.03.2022

Čtivé a napínavé, ale předchozí díl/y z Yorku se mi líbily víc: tady se Bridget vydává na znepokojující výzvu svého synovce do Londýna. Úvodní ohromení velkoměstem bylo velmi autentické, život v něm byl zcela nesrovnatelný s čímkoli, co dosud zažila. Ale dál byla velmi komplikovaná politika, parlamentáři versus royalisté, poprava krále a Cromwelovi špehové na každém rohu, různé další politické lidové frakce a špióni všech možných stran. V té změti politických hnutí a nebezpečných akcí (pár desítek let po aféře s Guy Fawkesem) jsem se ztrácela. 65%
Trochu mi občas vadily některé pojmy: např. rozvědka, nebo časté používání obálek pro předávání písemných materiálů - jednak s těmi písemnostmi se v "rozvědce" jistě nehýřilo, ale hlavně obálky asi nebyly běžně k mání, vhodné pro tyto účely a rozhodně ne levné.

"Bič boží má mnoho šlahounů" - naprosto hrůzná představa

1 19.03.2022

Čtivé, ovšem velmi pomalé, často s opakováním a vytahováním minulosti: střípky, všehochuť, v desetiletém rozpětí, se velice pomalu skládají za umělého utajování autorem vazby a aktéry, dokud to jde. Ve skutečnosti poměrně velmi slabá zápletka, nejisté důkazy (spoiler: svetr odsouzeného na chatě v jeho vlastnictví? propána, jaký je tohle důkaz?) a nepřesná vyšetřování. O vyjadřování protagonistů a jejich myšlenkových pochodech nemluvě (velmi mě štvalo, že devatenáctiletí byli braní za děti, a o deset let později se na tom - u "kluků" vlastně pořád nic nezměnilo!).
Hulda do toho ještě pořád myslí na svého neznámého otce v Americe a svoji smutnou rodinnou minulost (všechno ale stejně neodhalila). Pomalost ve všem se jen částečně dá přisoudit době děje, roku 1997, kdy s mobily na Islandu byli ještě v plenkách i mezi policisty, o jiných vymoženostech nemluvě.
Temnota se mi líbila mnohem víc, opravdu temné, tajemné, napínavé a Hulda měla namále - jak vidno, přežila. A taky Island tam byl lépe vylíčen a s větším významem pro děj.
Suma sumarum: 75%

1 18.03.2022

Nakonec odloženo: slibný začátek, který mi hodně připomínal Kořist od Crichtona (nanoroboti), ale jak se do toho v polovině začíná míchat supertajná supermocná superbohatá supernebezpečně diktátorská skupina, přestalo mne to bavit.

Zase jedna z knih sice nesoucí známé jméno, ale do/na-psaná někým jiným a vydaná několik let po "autorově" smrti.

1 13.03.2022

Po velmi slibném románovém začátku sklouznutí do klišé: první část byla výborná, pěkný styl, jazyk, námět, jenže druhá část už zaváněla přílišným tlačením na pilu a jistou předvídatelností, a poslední část tomu nasadila korunu včetně výrazně zhoršeného vypravěčského stylu.
Škoda, začátek se autorce opravdu povedl, ale pak prostě vší silou chtěla rodinná a existenční dramata, včetně dozvuků války, provázat s tématem rasismu a to protlačit do první řady, a to se jí vskutku moc nepovedlo. Ze slibně vylíčených postav se staly loutky se schematickým jednáním a najednou vše zabila jedna rasistická akce (z ničeho nic na daném místě). A samotný závěr byl víc než divný.
Takže nejvíc si budu pamatovat skvělé vylíčení farmářského života ve vší syrovosti, bez špetky romantiky. 65%

1 09.03.2022

Zpočátku celkem zaujalo, o dětství a mládí a zájmu o literární řemeslo, přitom mnoho různorodých krátkodobých neperspektivních zaměstnání. Pak se ale nit různě zamotává až přetrhává, poskakuje se v čase, místě, bez ladu a skladu. Autora neznám a o jeho literárních počinech (snad vyjma scénářů) jsem se nedozvěděla zhola nic. Naneštěstí i časté odkazy na autory a jejich díla se míjely účinkem, povětšinou neznám. Trocha vhledu do neortodoxní židovské rodiny, hodně putování New Yorkem (spíš tak pro znalce a zasvěcence), jinak rozkouskované a povrchní (a v tom dost podobné jiným moderním autobiografiím psavců). 50%

1 17.02.2022

Hravé a jako ze života. Literární a občas vtipné. Trefné i poučné. Texty i pidirýmovačky.

"O původu díla básnického
Na srdci bol...
na papíru blábol"

Hrátky s češtinou mocné (někdy vše- někdy ne-).

Hodně o literatuře i o životě. Utkvěli mipsové = Mladí Idioti Plní Síly...

70%

1 17.02.2022

Děsivě komplikované, samá politika - prezidentská, vojenská, do toho různé státní služby, strašně jmen a šarží, neuvěřitelně narušované vyšetřování letecké nehody, neprůbojný vyšetřovací tým, do toho bejvalka hlavního hrdiny, veskrze nesnesitelná. Vydírání, eskapády, touha po moci a ještě větší touha po moci jdoucí přes mrtvoly. Přes veškerou snahu o soustředění jsem stejně pár věcem nerozuměla a zejména mi nějak chybělo rozuzlení celého vyšetřování nehody, o kterém to vlastně mělo být... Víceméně ztráta času, ale dočetla jsem, takže za 49%. Strašlivě rušivý byl styl (autora nebo překladatele?), kdy každou (nevhodnou) chvíli někdo něco "špitl" nebo "pípl".

1 15.02.2022

Dříve přečtená Záhada Berniniho busty byla zajímavější, složitější, informativnější i zábavnější. Tady se hlavní hrdina, britský kunsthistorik, ani moc neprojevuje, ale navíc dokonce postrádá znalosti v oblasti, kolem níž se to vše nakonec točí - byzantské ikony. Průměrné pátrání v Římě, ale o věčném městě se toho nedozvíme tolik jako o starověké Konstantinopoli a moderním Řecku. Napětí a zábava nulové. Aspoň že je to krátké...

"Jednání mají na celém světě víceméně stejný průběh. A tak je tomu nejspíš od samého počátku. Jeden drží opratě v ruce, druhý by je vlastně držet měl a další by je stůj co stůj držet chtěl. A každý z nich má své stoupence a protivníky. A pak jsou tady ještě nerozhodní, kteří se nechávají nést a doufají, že vlny nebudou příliš vysoké. Vždycky dojde k hádce, ve které se mohou projevit latentní protiklady. Někdy jde o důležitou spornou otázku, která ospravedlňuje vynaložené úsilí. Ale ne často."

"'Středověcí mniši se bičovali, my opravujeme písemné úkoly.' Tak pravil děkan, specialista na renesanci. 'Bolí to a je to ponižující, ale jednou už to k tomu patří. A jistým způsobem to slouží duchovní očistě - člověk je při tom konfrontován s nesmyslností vlastní existence.'"

1 13.02.2022

Dlouho jsem pátrala, kdy si dvojice kamarádek tento výlet autostopem dopřála, úvodní zmínka o rozvodu Charlese a Diany mne moc neukotvila v čase - kniha je datovaná 2017 a teprve na poslední straně je zmínka o tom, že se to vše odehrálo před dvaceti lety... Takže strašlivě dávno - ne že by se něco změnilo na památkách navštívených, popsaných pečlivě dle průvodce, ale na celkové atmosféře (u nás i tam) i způsobech cestování a objevování světa (pro nás) rozhodně ano. Prolítla jsem rychle, pár fotek a pár i pro mne zajímavých míst (Londýn a Bath), ale zaujalo mne vlastně jediné - jak se krátce po Herriotově smrti holky dostaly k jeho synovi-veterináři a na ta místa, která všechny milovníky zvířátek jistě zajímají.

1 11.02.2022

Těšila jsem se na humor a vylíčení dění v neblahých dobách okupace krásného dobříšského zámku "předními" spisovateli hrozné doby, ale tady vystupovali (nezakrytě, pod vlastními jmény) jen Drda a Majerová a děj mne nijak neuchvátil. Smát nebylo se čemu (no, ono vlastně není divu), ale ani jsem si neudělala nějaký kloudný obrázek o tamním "dění".

1 11.02.2022

Nominace na nejlepší thriller roku na přední straně (pche, tak možná "thriller pro ženy")? Úžasné hodnotící komentáře na zadní straně (ale nepovídejte, vážně)? Fuj, od první stránky jsem byla znechucena hlavní hrdinkou a autorčiných stylem. Vydržela jsem jen pár desítek stran a už už kniha letěla, ale na základě komentáře na obalu o posledních dech beroucích 40 stranách jsem to riskla a poskočila o 300 stran (a o nic jsem nepřišla). No, kniha tedy letěla jen o něco později... To bylo hrozné, a ještě navíc hrozně napsané. Celé se to mohlo smrsknout do 50 stran a i to by bylo na mne moc, obsahově (má lásko, jsme nevinní, ... ještě se mi zvedá žaludek).

1 09.02.2022