SSTknihy komentáře u knih

Pamatuju si, že to bylo takové hezké letní čtení v době, kdy mi bylo asi tak jako Vítkovi, měla jsem prázdniny, zažívala klasická dětská dobrodružství a hlavně mě bavily obrázky pana Borna.

Louis, který musel vyměnit tretry a olympijskou kariéru za vojenskou službu v Tichomoří, se aktivně zúčastnil několika bitev. Jeho letadlo nakonec spadlo, ale on přežil a neuvěřitelných 47 dní strávil se dvěma přáteli na gumovém záchranném člunu. Obklopeni tunami slané vody, neustále obleženi žraloky, téměř bez jídla a pitné vody, navíc vydáni napospas zákeřným kulkám japonských pilotů. Radost ze země na obzoru vzápětí vystřídala hrůza – stali válečnými zajatci. To, co je čekalo, předčilo všechny jejich noční můry. Otřesné podmínky, neustálé bití, ponižování, hladovění, nemoci, výslechy a neuvěřitelná krutost rychle udělala ze všech zajatců živoucí mrtvoly. Pokaždé, když měl Louis pocit, že už je na samém dně pekla, ukázalo se, že na něho to horší ještě čeká.
Neskutečně silný příběh člověka, který dokázal nejen přežít fyzicky, ale také zůstat psychicky nezlomený, byť jeho cesta k odpuštění byla dlouhá a trnitá. Na Olympiádu se Louis vrátil jako čestný nosič olympijské pochodně v roce 1998 v Naganu - v Japonsku. Převzal pochodeň v místě bývalého zajateckého tábora, odrazil se a znovu běžel.

10 22.05.2018

Poetická vzpomínka na „strýčka, který nebyl vlastně vůbec můj strýček a nejmenoval se Bosko“. Příběhy skvělého vypravěče, který své posluchače umí zavést do světa plného fantazie, barev, podivných lidí a neznámých krajin, rozumí řeči zvířat a ptáků, umí naslouchat stromům a květinám a nikdy nezapomene přinést nějakou dobrotu. Strýček Bosko je laskavým průvodcem dětství, na kterého se ani po letech nezapomíná.

9 06.06.2020

Klasická anglická detektivka z pera renomované spisovatelky, s oblíbeným inspektorem Adamem Dalglishem. Pomalejší rozjezd, spousta podezřelých, jejichž vztahy se musí postupně rozplétat, metodická a systematická práce policie, pachatel odhalený a dopadený. Ale upřímně, pokud Dalglishe, tak si ho raději dám v televizní verzi.

9 28.01.2019

Knižní přepis slavného filmu je vlastně putováním dvou bratrů – hezkého a úspěšného Charlieho a jeho staršího autistického bratra Raymonda, které je nejen o překonání fyzické vzdálenosti mezi dvěma místy, ale především o sblížení dvou nesmírně odlišných světů. Málokterý příběh přispěl k chápání autismu a lidí jím postižených jako právě Dešťový mužíček. Dojemné, ale i vtipné čtení.

9 28.01.2019

Kniha, která mě nalákala obsahem i jménem autora, ale ve výsledku byla tak trochu zklamáním. Cesta jedné chytré krávy a jejích přátel za svobodou a osvícením je super námět, ale udělat z toho bojovku za světový míra a náboženskou toleranci, navíc okořeněnou agitací za vegetariánství, bohužel ubíralo příběhu na vtipnosti a zajímavosti. Jakoby se autor nedokázal rozhodnout, pro koho knihu vlastně píše - aby to byla kvalitní četba pro dospělé je tu toho naivního poučování trochu moc. A aby si knihu užily děti, na to je tu pro změnu zase až moc dospěláckých narážek a vtípků.

9 28.01.2019

Zabrnkat na duši lze i bez kytary – právě při čtení textů vybraných českých písničkářů v tomto sborníku. Krása, vtip i nadčasovost vybraných písní neztrácí na své působnosti ani v písemné formě. Předloha Jana Dobiáše pak stručně mapuje vývoj českého písničkářství a folku.

9 13.01.2019

Román o konfrontaci snu a skutečnosti. Marek nastupuje jako mladý inženýr chemie do svého prvního zaměstnání, jenomže jeho nadšení, elán a ambice žijí spíš v jeho bujných představách, ovlivněných romantickou četbou, než v reálném přístupu. Zmítán v mukách obraznosti se sice ve svých představách stává úspěšným hrdinou v práci i v ženské náruči, realita je ale katastrofální a Marek musí urazit ještě dlouhou cestu, než najde sám sebe a zjistí, co chce doopravdy v životě dělat.
Velmi autobiografický román. Zajímavé je i filmové zpracování z roku 1990 s Jiřím Pomeje a Dášou Bláhovou

Třetí kniha tzv. Černé pentalogie aneb Jízdní řád železničních, lodních a leteckých drah do ráje. Hlavním hrdinou je ženatý inženýr, který se chová tak trochu jako námořník – v každém přístavu (neboli městě) má jinou milenku. Celkem to rozjede na sedmi místech, souloží ostošest a vše má perfektně zorganizované jako podle jízdního řádku. No, nedopadne to s ním nelépe :-)

Druhá kniha tzv. Černé pentalogie s podtitulem Laboratorní zpráva ze života hmyzu. Tím hmyzem tu není nikdo jiný než normální člověk, uchycený v pařátech stereotypu, konzumu, průměrnosti, každodenní nudy, v zajetí předsudků a nesmyslných přání a erotických představ. Všechno má svůj zaběhnutý neměnný řád, dny se podobají jako vejce vejci, mění se jen roční období. Chvilku to sice vypadá přeci jen na změnu, ale síla zvyku a navyklé stereotypy nakonec stejně zvítězí.
Přiznávám, že především díky vynikajícímu Josefu Somrovi a Pavlu Landovskému mám o kousek raději filmové zpracování z roku 1967.

Tentokrát se Jiří Adam se svým pomocníkem Petrem a po boku českých šlechticů vydává do Budína, krásného města na Dunaji, ovládaného toho času Osmany. A protože královna Anna má v Jiřího Adama bezmeznou důvěru, je jasné, že oficiální poslání se od toho soukromého poněkud liší. Takže suma sumárum – vtipné, zábavné, slušně zamotané, dobře rozmotané, lehce historické, mírně erotické - prostě takové, jaké od pana Vondrušky očekávám a ani tentokrát jsem nebyla zklamaná.

9 29.10.2018

Den delší než století... Tak zní podtitul knihy, jejíž děj se odehrává v široké širé kirgizské stepi, kde vlaky jezdí z východu na západ a ze západu na východ, a kde všechny vzdálenosti se měří od železnice, jako od Greenwichského poledníku. Osudy „bouřných“ lidí, žijících v těchto krajích jsou prodchnuty jak starými bájemi, tak zábleskem budoucnosti skrze tajný vesmírný projekt v podobě setkání s mimozemskou civilizací. To vše dohromady vytváří zvláštní obraz člověka, spjatého s rodnou zemí, se svými předky a svou minulostí, ze které vychází a do které se opět vrací.
Na první pohled nesourodná směsice, ale ve výsledku neuvěřitelně magické čtení, které se před vámi bude rozprostírat stejně, jako ta širá daleká step.

9 20.10.2018

Šílenství bez hranic, špikované černým humorem a hluboce filozofickými myšlenkami. Zločin a trest v přímém přenosu, završen šíleným tancem kostlivců na dně kobky. Kdo to vezme vážně, bude po zásluze potrestán :-)

9 18.10.2018

Holky z porcelánu je můj oblíbený oddychový film a tak jsem ze zvědavosti sáhla i po knize. Příběh „Světlušek“ se čte dobře a rychle, ale vzhledem k tomu, že film vznikl o dva roky dříve, jde zřejmě jen o přepis scénáře, což je škoda, protože příběhy hlavních protagonistek by mohly jít víc do hloubky a nedržet se striktně toho, co bylo ve filmu. A asi mi chyběly i písničky, které už mám s příběhem spojené.

9 21.09.2018

První ze sci-fi čtyřlístku Páralových knih (další jsou Romeo & Julie 2300, Válka s mnohozvířetem a Země žen), odehrávající se v zemi, kde budiž splněno každé vaše přání a skryté touhy. Jenomže nic není zadarmo a na Agale platí víc než kde jinde „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“. Páralovo oblíbené téma – vztah mezi mužem a ženou – tu přerůstá v otázku toho, co si vlastně přejeme, po čem toužíme, co věříme, že nás udělá šťastnými a hlavně kolik jsme za to ochotni zaplatit. S jasnou formou nadsázky, ale varovným podtextem Páral opět baví. Kdo má rád jeho styl psaní, nebude se nudit.

9 10.09.2018

Déšť sice možná smývá stopy zločinu, ale v každém případě smyl i lehké nedostatky v detektivní prvotině Sáry Saudkové. Nebylo to špatné. Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na drsnou major Oldřišku, ne snad kvůli jejímu slovníku a životnímu postoji, ale proto, že mi toho přišlo na jednu postavu už moc, zvlášť když je obklopena podobnými týpky. Děj má spád, vyšetřování běží bez hlubších rozborů nebo detailů, trochu to připomínalo televizní detektivku našich německých sousedů. Jen vážně nechápu, proč vyzradila pachatele už v polovině knihy? Že by pokus o psychologickou krimi? Byla to škoda, protože díky tomu nefungovaly vedlejší pokusy navodit podezření jiným směrem a vystupňovat atmosféru strachu.

9 10.09.2018

Ať už „nikdy víc“ nebo „víckrát ne“, Havran mě vždycky bavil a užívala jsem si při čtení tu krásně romanticko-morbidní atmosféru. Tahle kniha je skvělá pro všechny, kdo si chtějí vychutnat báseň v různých variantách a zjistit, který překlad se povedl nejvíce. Za mne by to asi byla taková směska z různých verzí. V každém případě je to skvělý důkaz dokonalosti a krásy českého jazyka.

Dalších z Páralových knih s tématikou sci-fi (kromě Země žen ještě Válka s mnohozvířetem, Romeo & Julie 2300 a Pokušení A-ZZ). I když ono je vlastně jedno, jestli se jeho příběhy odehrávají v budoucnosti nebo v současnosti. V popředí vždycky stojí vztah mezi mužem a ženou, který má prostě tisíce podob a je nevyčerpatelnou studnicí nových a nových zápletek. V tomto případě popustil autor uzdu své fantazie zcela v sexmisovském stylu a vykreslil postapokalyptický svět ženské nadvlády a útlaku mužů. Že takové uspořádání nutně přivede samo sebe do zkázy, není asi nic překvapivého. Takže kdo má rád Páralův styl psaní a baví ho nadsázka, nebude se nudit.

9 04.09.2018

Já myslím, že tady nemá moc smysl psát nějaké hodnocení. Kdo kdysi zažil to netrpělivé vyčkávání každého nového čísla, ten chápe. A že jsou kluci z klubu Strážci tak trochu odvar Rychlých šípů v socialistickém hávu? Pro nás to prostě byly příběhy party kluků, kteří zažívali skvělá dobrodružství.

9 01.09.2018

Pro mne hodně oblíbená kniha o prázdninovém dobrodružství dospívajícího kluka Petra. Snad právě díky tomu, že hlavní postavou je kluk, má příběh větší šmrnc, je vtipný, zábavný, a přesto v něm nechybí nic, co by měl správný dívčí román obsahovat – trampoty s první láskou, blbosti zamilovaných a samozřejmě happyend.

9 14.08.2018