SSTknihy komentáře u knih
Kterak krachující továrna ke štěstí díky šikovné asistentce přišla... Stejně jako vlákna vlny si vás pomalu, ale jistě omotají zákeřné úklady, vzájemná nevraživost a nepochopení, ale také přátelství, porozumění a v neposlední řadě hřejivá láska. Jak jinak by to také v knize Katie Ffordeové mohlo skončit. Je to sice předvídatelné, ale ruku na srdce, copak člověk u takových příběhů čeká něco jiného?
Od psaní detektivek si autorka odskočila k trochu jinému žánru a pobavila své čtenáře milými, citlivými příběhy lidí, psů a koček. Jsou to spíš takové jednohubky, zachycené okamžiky uprostřed žití. Klevisová má cit pro vykreslení atmosféry, a i díky tomu se její povídky dobře a lehce čtou.
Asi jako mnozí jiní, i já jsem nejdřív viděla film, který mě bavil, a tak jsem byla zvědavá na knížku. Je logicky trochu jiná, méně crazy, víc se nimrá v pocitech a vztahy jsou tu poněkud komplikovanější, což je pro autorku a její knihy celkem typické. V rámci žánru jsem ale dostala přesně to, co jsem chtěla - romantickou vztahovku s happyendem.
Vezměte pořádnou dávku černého humoru, vydatnou porci nadsázky, okořeňte to špetkou romantiky a servírujte nejlépe během letního odpoledne se sklenkou dobrého pití. Konzumuje se to lehce, trochu vám to sice podráždí bránici, ale břicho vás z toho bolet nebude. Tak dobrou chuť! :-)
Kolikrát v životě už jste přemýšleli nad tím, co by se stalo, kdybyste někam nešli, kdybyste stihli vlak, který vám právě ujel, kdybyste se bývali rozhodli udělat něco jinak? Byl by váš život lepší? Horší? Nebo úplně jiný? Jsou naše životy jen řetězcem náhod, nebo jsme strůjci svého osudu? Autorka si s tímhle námětem skvěle pohrává a nechá svou hrdinku Hannah prožívat paralelně obě verze života. Trochu jsem se bála, jak příběh uzavře, aby to nebylo nějaké sci-fi, ale bylo to přirozené, dobře vymyšlené a... k zamyšlení. Příjemné překvapení, příjemné čtení!
Originální, vtipný a sarkastický pohled na obyčejného člověka, s jeho malostí, hloupostí a omezeností, to vše v období reálného socialismu v Rusku a během čekání v nekonečné frontě na cokoliv, včetně samotného žití.
Připravte se, protože jakmile se jednou do téhle fronty postavíte, už nebude úniku, dokud se nedostanete až na samý konec.
Díky téhle sbírce jsem objevila Jiřího Hájíčka, který se rychle zařadil mezi mé oblíbené spisovatele. Jinak je sbírka stejná, jako většina ostatních z téhle edice - některé povídky jsou lepší, jiné horší. Slušný mix tajemna, bujné fantazie a záhadných událostí, ale nebojte se, bát se nebudete :-)
V podstatě veselá kniha o nevěře. Milostný propletenec a vztahová motanice s trochou nadsázky a notnou dávkou humoru. Říká se, že se stejně všichni sejdeme v jedné posteli - tak tady na tom začali už intenzivně pracovat :-)
Nebo by se také dalo říct "s čím kdo zachází, tím také schází.
Přiznávám, že z téhle knihy jsem byla tak trochu na větvi... Čekala jsem psychologické drama o vztazích v jedné rodině a v podstatě se mi přesně toho dostalo. Jen trochu jinak. Tři děti, jeden příběh... Neměla jsem žádné tušení do čeho jdu, a tak byl moment překvapení opravdu efektní. Chvíli trvalo, než mi došlo, že se nejedná o žádnou metaforu či nadsázku. Víc prozrazovat nebudu. Jen že je to příběh opravdu zajímavý, prošpikovaný spoustou vědeckých úvah o lidském chování a síle paměti, příběh zabývající se otázkou nutnosti a obhajitelnosti testování na zvířatech.
Nijak mi nevadilo poměrně rafinované střídání časových rovin, jen ten styl vyprávění mi přišel poněkud odtažitý a celý příběh nahlížený jakoby zpovzdálí a bez skutečných emocí.
Kdyby z toho alespoň tak nečišelo autorovo ego. Kdyby byl děj alespoň trochu poutavější. Kdyby tam byla alespoň jedna zajímavá postava. Kdyby...
Ale tady už jsem se dávno vzdala veškeré naděje a na mém současném knižním jídelníčku již páně Vieweghova krmě chybí.
Pěkně drsný thriller, který fakt nepředstírá, že když je někdo hajzl, domluvíte se s ním po dobrém. Případy oddělení Q jsou jednoduše skvělé. Perfektní mix napětí, záhady, akce a humoru. Navíc psané svižně a velmi čtivě.
Po shlédnutí filmové verze už si hlavního hrdinu nedokážu představit jinak než jako Nikolaje Lie Kaaseho.
Agatha si občas potřebovala odskočit k trochu jinému žánru a odpočinout si od svých detektivů. Jejím tajným favoritem byly záhady spojené se špiony a dívkami v nesnázích. Kdyby to vydal někdo jiný, byl by to čistokrevný brak. Královna detektivek tomu dokázala dát alespoň trochu kvality.
I když ta třetí hvězdička je spíš z lásky k autorce, než k dílu samotnému :-)
V tomhle příběhu, který vlastně příběhem není (což vám je jako čtenáři neustále zdůrazňováno) nejde ani tak o rozluštění dávné záhady, jako o testování jedné mladé novinářky. Protože jestli Steffi pochopí podstatu dobrého příběhu a co všechno pro něj musí správný novinář obětovat, bude mít vyhráno. A s ní i oba novinářští bardi Vince a Dave, místní plátek Ostrovan, a nakonec i čtenář.
Jen je to celé zbytečně trochu moc zdlouhavé...
Partička přátel, které drží pohromadě víceméně už jen vzpomínky a zážitky ze společných studentských let. Aby se ale ve svých životech někam posunuli, museli by se nejprve zbavit všech těch kostlivců, kteří se jim za ta léta nashromáždili ve skříních. Když se sejdou na Silvestra na opuštěném místě uprostřed skotské divočiny, stačí už jen málo, aby všechny ty potlačované emoce, frustrace, tajemství a zášti vypluly na povrch. S novým rokem přichází kruté vystřízlivění v podobě mrtvoly jednoho z nich. A je jasné, že vrah je mezi nimi...
Autorka víc, než detektivku nebo akční thriller rozehrává psychologickou hru s postupným odkrýváním minulosti a vzájemných vztahů jednotlivých protagonistů. Dlouho čtenáře nechává v nejistotě, kdo je oběť a její totožnost odkrývá skoro až v samém závěru, spolu s motivem vraždy.
Hloupost je hloupost je hloupost je hloupost...
Když se k ní navíc přidá omezenost, tupost, podlézavost, maloměšťáctví, namyšlenost, pochlebování, úplatkářství a udavačství, je z toho na malém městě docela slušný poprask. Zvlášť, když se díky jednomu vychytrálkovi uvidí všichni zúčastnění v nastaveném zrcadle přesně tak, jací doopravdy jsou. I když kdoví, jak dlouho jim ta sebereflexe vydrží.
Klasické dílko, formou sice už poněkud zastaralé, ale obsahem nejspíš věčné.
V krátkých povídkách ožívá se směsí nostalgie a lehkého humoru autorčino dětství strávené na vesnici u babičky a dědy. Kouzelný výlet do minulosti, ve kterém snadno ožijí vaše vlastní vzpomínky. Stejně jako při poslouchání Radůziných textů, dýchne na vás lehkost vyprávění i hloubka prožitku.
Podmanivé vyprávění o dětství a dospívání v 80. letech v chudinské čtvrti jihoitalského Bari. Jako fotografie ve starém albu si Maria vybavuje v paměti jednu vzpomínku za druhou a pomalu skládá obrázek svého dětství, které bylo silně ovlivněno otcovými záchvaty zuřivosti, sociálními podmínkami a tradicemi patriarchální společnosti. Matka, oba bratři, příbuzní, kmotry, sousedé, kamarád Michele i spolužáci ze školy, ti všichni ovlivňovali a formovali malou Mari a pomáhali jí, ať už vědomě či nevědomě, nalézt samu sebe a své místo v životě.
Vzpomínání to není nijak radostné, převažuje spíš smutek, bolest a melancholie. Nemohla jsem se zbavit pocitu, že se děj odehrává mnohem dřív, snad někdy v 50. letech. Síla opravdovosti spočívá především v autorčině detailní znalosti prostředí. Lehce otevřený konec vnáší do bezútěšné atmosféry alespoň špetku naděje.
Komedie století, která je skvělá v jakémkoliv podání, ať už filmovém nebo knižním. Geniální zápletka, nesmrtelné hlášky, vztahovka v tom nejlepším slova smyslu, a jak už to u autorky bývá, nechybí i trocha té psychologie. Kniha dává možnost podívat se na jednotlivé postavy trochu víc do hloubky, aniž by tím jakkoliv utrpěla humorná stránka příběhu.
Když se ukáže, že domnělý viník byl ve skutečnosti bez viny, pak je víc než jasné, že vrahem musí být někdo z těch, kteří byli dosud považováni za nevinné. A to se rozhodně nikomu líbit nebude.
Opět jedno geniální dílko královny detektivek, která dokazuje, že to zvládne i bez svých oblíbených vyšetřovatelů. Zkouška neviny patří k jedněm z mých nejoblíbenějších.
Příběhy Katie Ffordeové jsou si všechny tak trochu podobné. Sáhnu po nich vždy, když si chci odpočinout u nenáročné romantiky se špetkou humoru a jistotou šťastného konce. Tady je navíc v hlavní roli fešný spisovatel a knižní festival, takže příběh splnil má očekávání.