SSTknihy komentáře u knih

Japrisot nepíše klasické detektivky, jsou to spíš takové psychologické romány, ve kterých vystavuje své hrdiny traumatickým zážitkům, třeba i na hraně zločinu. Vražedné léto sálá horkým vzduchem a vyprahlými pláněmi. Smrdí nevyřčenými a potlačovanými emocemi, strachem a pocitem viny. Mám ráda příběhy, kde je děj nahlížen různými postavami, díky tomu je plastičtější a dramatičtější.
Znám i film a výjimečně nedokážu říct, která verze je lepší. Obojí stojí za pozornost.

60 02.08.2023

Krásná, moc pěkně ilustrovaná knížka plná zajímavých informací o největších a nejdůležitějších řekách světa. Vůbec se nenechte odradit tím, že je atlas určen pro děti. Já jsem z něj byla nadšená! Oprášila jsem si školní znalosti ze zeměpisu a dozvěděla se i spoustu nových informací. Rozkládací mapy jsou skvělým doplněním, stejně jako malé knížečky přibližující faunu a flóru dané oblasti.
Tenhle atlas bude vážně bavit všechny generace. Žádná nudná výuka. Mohu jen doporučit.

50 01.08.2023

Výhodou knih Marie Poledňákové je to, že i když jde většinou o knižní zpracování filmové předlohy, vždycky je tam něco málo navíc. Jsou trochu méně komediální a o kousek víc vám poodhalí povahy a myšlenkové pochody jednotlivých postav. Ale zároveň si při čtení vybavujete konkrétní herce a scény, takže celkový dojem je barvitější. Tak je to i u téhle knihy. Vůbec nevadilo, že jsem věděla, co se stane. Čtení to bylo příjemné, zábavné a s radostí jsem si ten manželský čtyřúhelník vychutnala znovu.

59 31.07.2023

Už několikrát mě překvapilo, jak z celkem průměrné knižní předlohy může vzniknout seriál, ze kterého se stane téměř fenomén. Podobně je to i s Chirurgy. Kniha nahlíží hlavní hrdiny pohledem vrchní sestry, která má budoucí chirurgy denně na očích, a pohledem barmana, který je zná, když se po vyčerpávajícím dnu sesunou na jeho barovou stoličku. Čtení pohodové, ale pokud znáte seriál, nic moc nového vám kniha nepřinese.

49 26.07.2023

Když si chcete přečíst klasickou dobrou detektivku, s Maigretem určitě nešlápnete vedle. Poctivé vyšetřovací metody staré školy, francouzská atmosféra, nechybí špetka humoru a komisař, zahalen obláčkem kouře ze své oblíbené dýmky, jde s neochvějnou jistotou zločincům po krku.
Ráda poslouchám audio verze Maigretových příběhů, a i díky tomu mám hlas komisaře už trvale spojený s hlasem Rudolfa Hrušínského, který k němu perfektně sedí.

62 26.07.2023

Nejdřív mě překvapilo, že P. D. Jamesová psala také něco jiného než klasické detektivky. Navíc znám skvělý film s Clivem Owenem a Julianne Moore, natočený podle knihy, no a to už stačilo k tomu, aby se zvědavě pustila do čtení. Mám ráda tenhle druh sci-fi, který se zaobírá existencí lidstva a až mrazivě zavání reálnou hrozbou. Oproti filmu jsou ale některé pasáže celkem nudné a nutí vás zpomalit a k zamyšlení právě ve chvíli, kdy byste chtěli v ději běžet dál. Film se nedrží striktně knihy, takže i když už příběh znáte, nebude čtení ztrátou času. Nelituju.

52 26.07.2023

Japrisot nepíše úplně klasické detektivky. Spíš jsou to psychologické romány, ve kterých si docela (ne)pěkně zahrává nejen se svými hrdiny, ale i se čtenáři. To stokrát obehrané téma ztráty paměti a pátrání po minulosti s nádechem zločinu je v Pasti na Popelku slušně zamotané a udrží vás ve stavu napětí až do posledního slova. Doslova.

63 26.07.2023

Nejen poválečný zmatek, tady byl zmatek ve všem :-) Chvíli mi trvalo, než jsem si v těch postavách udělala pořádek, pochopila všechny dějové linky a vydechla překvapením nad opět dokonalou prací šedých buněk mozkových pana Poirota. Přiznávám ale bez mučení, že tuhle detektivku mám přeci jen o kousek raději ve filmovém zpracování.

60 25.07.2023

Skvělý začátek. Postavy vás chytnou a zajímá vás, co s nimi bude dál. Ale pak to nějak ztrácí tempo, chvílema je to zábavné, chvílema spíš nudné a ve finále jsem se přistihla, že je mi celkem jedno, co se s těmi čtyřmi stane. Nebylo to špatné, ale Hornby prostě nějak není moje krevní skupina.

52 25.07.2023

Neuvěřitelně silný a autentický životopis člověka, který svými písněmi bojoval proti režimu i lidské hlouposti, ale bez své rodné země a jazyka nedokázal žít. Člověka, který miloval život, ale zároveň nedokázal bojovat s démonem zvaným alkohol, který ho s neochvějnou jistotou zabíjel. Byl milovaný i zatracovaný. Jeho absolutní odevzdanost divadlu i po letech vyvolává mrazení, mnohé jeho písně téměř zlidověly. Umělec a člověk, který se narodil, zazářil jako supernova a odešel, aby se stal legendou.

57 25.07.2023

Panské sídlo, hamižný milionář, příbuzní uvězněni sněhovou vánicí pod jednou střechou, od vraždy krůček a přede dveřmi Štědrý den. Ještě že na návštěvu přijel Hercule Poirot, protože tohle bude chtít vážně chytrý mozek! Záhadu zamčeného pokoje umí napsat určitě nejeden autor, ale jen Agatha z toho dokázala vybrousit takovou čtenářskou lahůdku. Klasika, bez které se Vánoce neobejdou!

80 24.07.2023

Kdybych měla hlasovat v anketě o oblíbenosti detektivů Agathy Christie, Tommy a Pentlička by bohužel zůstali někde hodně vzadu. Nějak jsem si k nim nedokázala najít cestu ani v jednom z románů. Možná to bude i tím, že mě nebaví špionáže a hon na tajemné agenty. Naštěstí je to čtivě psané a rozsahem nedlouhé.

55 24.07.2023

Ta musím říct, že narozdíl od Klekánice, tohle už byla pěkná detektivka se vším všudy. Dobrá zápletka, dostatek napětí, zajímavé postavy, atraktivní prostředí, děj postupně gradoval a ve správných chvílích docházelo k převratným změnám ve vyšetřování, oba detektivové v pohodě, a nakonec do sebe všechno pěkně zapadlo.
Ten pokrok je vážně znát, jako by si autorka u Klekánice jen brousila kosu a u Vodníka se s ní pořádně rozmáchla. Těším se na další díla. Minimálně v Erbenově Kytici je inspirace víc než dost. Třeba taková Svatební košile...

77 23.07.2023

Musím přiznat, že i mé pocity jsou poněkud rozporuplné. Jako bych četla dvě samostatné detektivky. Ta první byla skvělá, perfektně budovala napětí, naháněla strach, splétaly se tu nitky minulosti a přítomnosti a nad vším se vznášelo děsivé tajemství s nádechem mysteria.
No a ta druhá spíš připomínala americké kriminální seriály, kde víc, než o dopadení pachatele jde o to, co nejvíc šokovat diváka a hodit závěrečné titulky dřív, než mu dojde, co že je to vlastně za blbost
Proto zůstává i moje hodnocení kdesi uprostřed. V každém případě autorka píše velmi čtivě. Určitě si přečtu i Vodníka.

69 20.07.2023

Opět další originální oslava svobody, svobodomyslnosti a krásné finské přírody. Profesionální podvodník, major opilec a devadesátiletá laponská stařenka kdesi v Zemi nebožtíka Juhy... Připadá vám ta společnost poněkud bizarní? Tak přidejte ještě jednoho mnohonásobného vraha, policistu, dvě prostitutky, pytláka, pasáka, sociální pracovníky, rotu vojáků, pár zbloudilých německých turistů a navrch posaďte liščí mládě a jednoho hodně starého kocoura. Roztopte saunu, nalejte pomerančovou kořalku a zaposlouchejte se do jemného ševelení mrazivého vzduchu z nedalekého Lesu oběšených lišek.
Paasilinniho knihy jsou prostě originál každým coulem. A pokud vám vyhovuje tenhle černý humor - nehumor, nebudete zklamáni.
P. S. Ty čtyři **** jen proto, že zatím nic nepřekonalo Autobus sebevrahů!

75 19.07.2023

"Vybrali si mě pro mé perfektní organizační schopnosti, disciplínu, poslušnost a bezpodmínečné plnění rozkazů..."
Seznamte se s vynálezcem, strůjcem a vylepšovatelem zrůdné vyhlazovací mašinérie osvětimských koncentračních táborů. Kniha je detailním, neuvěřitelně intimním portrétem člověka, pro kterého byla služba nacistickému režimu náboženstvím, a který o vězních jdoucí na smrt mluvil jako o "jednotkách".
Je přijatelné omlouvat zločiny slepou poslušností? Kde se rodí v duši takové zlo a lhostejnost? Jakým směrem by se ubíral Hössův život, kdyby ho v dětství nepoznamenal svou výchovou fanatický otec? Nestal by se z něj naopak hrdina, pokud by mu nadřízení dovolili odjet na frontu? Byl by z něj spokojený sedlák, kdyby se k moci nedostal Hitler? Kdo ví. Věcná otázka - jak moc naši povahu, charakter a činy ovlivňuje prostředí a životní zkušenosti, a jak moc jde o vrozenou dispozici.
V každém případě Höss svých činů nikdy nelitoval. Téměř lhostejně vypověděl o každém detailu své krvavé "práce". Když se ho zeptali, co při tom cítil, řekl, že to vlastně byla nuda. Neobhajoval se - vždyť jen plnil rozkazy...

94 17.07.2023

Chápu rozčarování mnohých čtenářů. Tohle totiž není kniha o senzačně záhadném zmizení slavné spisovatelky, tohle je v podstatě reportážní záznam celého případu, se všemi detaily, možnostmi, odbočkami a možným řešením. Autor do detailu popisuje pátrání den po dni, přináší názory novinářů i lidí z okolí slavné autorky. Poukazuje na možnost, že šlo o nešťastnou náhodu, zločin, ale i rafinovaně naplánovanou pomstu ve stylu příběhů, které autorka sama psala. Skutečnost, že rodina dodnes o celé kauze úzkostlivě mlčí a sama autorka se k tomu nikdy nevracela, je víc než výmluvná.

63 14.07.2023

Kam na ty nápady ta Agatha chodila? Jasně, že se některé motivy při tom množství příběhů lehce opakují, ale víte co? I když jsem přečetla všechno, co kdy tato paní napsala, stejně mě vždycky dostane. A ještě se nestalo, že bych některou z jejích detektivek jen tak odložila nedočtenou.
Tentokrát nám servíruje případ z počátku tak nezajímavý, že i sám Poirot neprojevuje žádný velký zájem. Ale vrahův další tah vyburcuje i odpočívající šedé buňky mozkové, zvlášť, když tady jde o život opravdu všem! Takže opět parádní jízda.

73 14.07.2023

Tentokrát to není chlapec v pruhovaném pyžamu, ani na vrcholu hory, ale chlapec v domě, ve kterém straší. Děsivé setkání s nadpřirozenem nicméně čtenář nahlíží pohledem mladičké učitelky - guvernantky, která se v tajemném domě ocitne v podstatě náhodou, ale navzdory situaci se vší té hrůze postaví s neochvějným odhodlání.
Musím ocenit styl, který natolik připomíná klasické romány 19. století, že jsem se několikrát musela ujistit, že se jedná o dílo soudobé. Začátek je nicméně poněkud zdlouhavý, a i když už čtenář dávno tuší, co přijde, trvá skoro polovinu knihy, než děj nabere patřičné tempo. Naopak v závěru se autor dostatečně akčně vydováděl a nejednou jsem si říkala, že tohle by asi lépe fungovalo na filmovém plátně. Včetně závěrečné "lekačky".
Překvapivě víc, než ta duchařina mě bavily postřehy o životě žen v 2. polovině 19. století, jejich podřazenost mužům, zažité představy o jejich křehké duši a sklonech k hysterii. Skoro bych řekla, že se kniha mohla jmenovat Guvernantka.

58 13.07.2023

Skvěle zpracovaný životopis královny Viktorie. Velmi čtivý portrét charizmatické panovnice, která si cestu ke své "nesmrtelnosti" musela vydobýt pěkně krok za krokem navzdory všem obtížím a překážkám. Kniha přináší nejen portrét samotné panovnice, ale celé viktoriánské éry.

59 11.07.2023