SSTknihy komentáře u knih
Opět skvělá detektivka v tom nejlepším slova smyslu. Napínavá a chytrá zápletka, věrohodné postavy, dramatický závěr. Můžete číst jako sérii, ale nevadí i když předchozí díly neznáte. Literární Jane a Maura jsou narozdíl od svých seriálových představitelek věrohodné postavy, které vás budou bavit.
Hořký měsíc mě oslovil už jako film, takže jsem byla zvědavá na knižní zpracování. A bylo to výborné! Skvěle vykreslený vášnivý, majetnický, ale ve svém důsledku až patologicky destruktivní vztah dvou milenců, kterým nestačí zahrávat si se svými životy, ale s jízlivou zvráceností bezostyšně zasahují do života dalších lidí, čtenáře nevyjímaje. Tenhle příběh ve vás bude chvíli doznívat a možná zanechá i poněkud hořkou pachuť na jazyku...
Taková ta detektivka, kterou najdete zastrčenou v zadní polici někde na chalupě a z dlouhé chvíle ji za odpoledne přečtete. Zápletka i charaktery odpovídají době, kdy byla kniha vydána (80. léta minulého století), což místy působí lehce neuvěřitelně, místy úsměvně. Přečteno a zapomenuto.
Skvěle napsaný příběh doktora ve středním věku, který se kdysi ne úplně z vlastní vůle rozhodl pro životní a profesní cestu, která ho pěkně krok za krokem dovedla do pořádnýho průšvihu. Cesta nahoru bývá trnitá a Hynek se v té své snaze o nápravu plácá jak ryba na suchu. Místo řešení si další problémy spíš přidělává. Prostě sám sobě člověk neuteče a život nikdy nebude černobílý.
Moc mě bavil styl, jakým je kniha psaná - autentické, věrohodné, bez přetvářky. Perfektní!
Velmi příjemné překvapení! O téhle povídkové knížce jsem se dozvěděla náhodou z nějakého článku o panu Štaidlovi a byla jsem zvědavá, jestli to vůbec bude ke čtení. A že bylo!
Povídky jsou krátké, některé připomínají spíš črty či humoresky. Jsou vtipné, ale i vážné, ze současnosti (kniha vyšla v roce 2014), ale i z doby před listopadovou revolucí. Střídají se tu témata jako vztahy, láska, žárlivost, životní bilance, emigrace, ztracené iluze i existence. Panoptikum rozličných figurek, které jako by na okamžik vstoupily do světla ramp a předvedly čtenáři krátkou etudu ze svého života.
A pointy těmhle povídkám rozhodně nechybí! Jen je třeba na konci trochu popřemýšlet a nechat příběh uzrát.
S touhle detektivkou chybu neuděláte! Mráz proniká až do morku kostí, všudypřítomný tísnivý pocit sledování, pachatel za sebou nechává v závějích zlověstné stopy a nejbližší vesnice zeje děsivou prázdnotou.
Četla jsem knihu dřív, než jsem objevila seriál inspirovaný autorčinými příběhy a jsem za to moc ráda. Knihy jsou mnohem vážnější, drsnější a napínavější.
Bohužel, fakt, že se jedná o severskou krimi, ještě automaticky neznamená, že to bude kvalitní detektivka. Tohle tedy nebyl můj šálek kávy. Nudné, nezajímavé a předvídatelné.
Nelze, než souhlasit s většinou čtenářů - v tomto případě vítězí na celé čáře filmové zpracování. Dovedu si představit, že by to opravdu fungovalo jako blog s každodenními zápisky o novém receptu, ale jako ucelený příběh to bylo nemastné neslané, málo kořeněné, občas trochu nedopečené :-)
Jiří Adam z Dobronína se pouští do pátrání po ztraceném šperku dávno zesnulé královny Kunhuty, zatímco duch Oldřicha z Chlumu obchází hradby jak Hamletův otec a 250 let starý zločin mu nedává spát. Udělal někde chybu? Přehlédl něco důležitého? Nechal pachatele na svobodě? Královský písař se navíc musí potýkat hned se dvěma podezřelými úmrtími. Souvisí to nějak s dávným zločinem? Kdo ví...
Je to asi jako by se do společného pátrání pustil Sherlock Holmes a Hercule Poirot. Rozsahem spíš povídka, žádná velká záhada, ale jako nápad super. Ve sbírce mi tahle bonusovka prostě chybět nemohla. Hezky jsem se u toho bavila :-)
Naprosto fascinující, autentické a dramatické čtení o sestupu jeskyňářů a potápěčů do jednoho z nejhlubších a nejnebezpečnějších jeskyních komplexů světa. Autoři vás nejen provedou krok za krokem tou úžasnou a zároveň děsivou cestou do nitra Země, ale také se hodně dozvíte o tom, jak takový sestup funguje, jaké je třeba vybavení a jaké dispozice by člověk pro takovou expedice měl mít. Ne všichni se totiž z podobných výprav vrátili živí. Mnozí za svou touhu po objevování zaplatili cenu nejvyšší.
Od čtení se neodtrhnete, dokud nebudete na samém konci - knihy i světa.
Syrově a bez příkras vykreslený život a výuka klasického baletního umění na pražské konzervatoři. Instituce, kde vládne prakticky vojenský dril, kde nedůležitější hodnotou je váha a tvar těla a kde už od deseti let formují dětské dušičky k absolutní pokoře a snášení fyzického i psychického utrpení.
Je mi jasné, že pro mnohé, kteří to zažili na vlastní kůži bude knížka jen vzpomínkou, někdy úsměvnou, jindy spíš trpkou. Zastánci klasické baletní školy budou určitě protestovat, že metody a přístup k budoucím baletkám (a baleťákům) nejsou nijak tvrdé a jen vycházejí z léty prověřené praxe. Ale pro většinu čtenářů to bude pořádný šok. A k tomu si přidejte zážitky z divokých 90. let, pololegální hudební kluby, drogy, sex, šikanu na internátě a mezi tím jak bludičky poletující nezletilé baletky s duší stařen.
Skvělé čtení, které vtáhne do děje i stylem vyprávění ve 2. osobě. Díky tomu máte celou dobu pocit velmi osobní zpovědi, ale zároveň cítíte odstup, nadhled a postupné odpojování se hlavní hrdinky od své minulosti.
Filmová verze je hodně známá, hodně kontroverzní a hodně francouzská. Byla jsem zvědavá, jestli mě tenhle dramatický milostný příběh dokáže zaujmout i v knižní podobě. Ale jako už mnohokrát, mám pocit, že těmhle příběhům, kde převažuje vizuální stránka nad literární, sluší víc filmové zpracování. V každém případě i tady jde autor bez zatajování, náznaků a příkras až na samou dřeň vztahu mezi mužem a ženou.
Kvůli malému překladatelskému oříšku jsme se dočkali české verze téhle detektivky docela pozdě. Spletitý příběh začínající záhadnou větou umírajícího muže tentokrát nevyšetřuje žádný ze slavných detektivů, ale dva mladí lidé. Odvážní a zvídaví, což je potřeba, protože jde o případ pěkně komplikovaný.
Nebylo to špatné, ale mezi Agathinými detektivkami je to spíš lepší průměr.
Upřímně musím přiznat, že mě osudy Martina ze Stvolna moc nenadchly. Přišlo mi to zdlouhavé, místy se prakticky nic nedělo a na můj vkus bylo v příběhu až moc nábožensko-filozofických úvah. Asi to je tím, že mezi mé oblíbené patří jiné série - ty s Oldřichem z Chlumu a ty s Jiřím Adamem z Dobronína. Přijdou mi zábavnější, vtipnější a mají větší spád. Kdyby tohle byla moje první knížka od pana Vondrušky, asi bych po další nesáhla.
V každém případě je ale kniha čtivá a plusem jsou i dobře vykreslené dobové reálie. Myslím, že si často středověk dost idealizujeme. A oni přitom v té době také žili docela obyčejní lidé s docela obyčejnými starostmi i radostmi.
U dobrých příběhů bývá první setkání nejdůležitější. Ještě dnes si pamatuju, jak jsem se smála v tramvaji nahlas a každému tuhle knihu doporučovala. Já vím, žádná vysoká literatura to není, ale stvořit tuhle partičku byl prostě geniální nápad. Myslím, že by i Tím Burton se svými bizarními postavičkami záviděl. O dalších knihách v sérii bylo rozhodnuto předem - prostě Aristokratka má v mé knihovně navždy čestné místo :-)
Ach, jak je to dávno, kdy jsem sáhla po prvních dílech Hříšných lidí království českého! A byla to láska na první pohled. V tomhle příběhu sice nechali Diviše někde v závěji sněhu, ale Olda s Otíkem i bez něj hravě zvládli vyřešit záhadné vraždy na hradě Krašově, pomilovat pár služebných, a ještě odhalit tajemství ztraceného pokladu.
Od té doby se tihle vyšetřovatelé stali prakticky součástí rodiny a bez ohledu na klesající či stoupající kvalitu, vždy se těším na nový díl!
Horác s Vašátkem jsou má oblíbená detektivní dvojice. Nebo spíš umělecko-detektivní vzhledem k Horácově profesi. Baví mě to spojení, je to jiné než běžné detektivní dvojice, trochu víc filozofické, trochu víc na hraně zákona. Přestože většina příběhů je už pár desítek let stará, čtou se docela dobře a dobové archaismy příběhům nijak neškodí. Není to žádná akční "podívaná", spíš přemýšlení a dedukce ve stylu klasických detektivek.
Vlastně docela banální historie. Na počátku okouzlení, láska, vzrušení z něčeho nového. Postupně se přidávají drobné starosti, výčitky, nepochopení. Milostné letní okouzlení je brzy zbaveno iluzorních snů a návrat do reality je o to tvrdší.
Dneska jsme na podobné "vztahovky" zvyklí. Kniha ale vyšla v roce 1956 a je tak nejen niterní sondou do jednoho vztahu dvou sotva dospělých lidí, ale i zajímavým náhledem do života sociálně nižší vrstvy švédské společnosti na sklonku 50. let.
Román z počátků autorčiny tvorby, na kterém je znát ještě vliv dobové oblíbenosti špionážních románů a příběhů dívek v nesnázích, které odvážně vezmou život do svých rukou a nebojácně se pouští do nebezpečných dobrodružství.
Agatha Christie patří k mým oblíbeným autorkám, takže si s radostí přečtu všechny její knihy. K dokonalosti jejích klasických detektivek má ale tenhle příběh docela daleko.
Nudné, předvídatelné, se spoustou zbytečných vycpávek. Říkala jsem si, že to zkusím, české detektivky mám ráda, ale tohle byl pokus první a zároveň i poslední.