SSTknihy komentáře u knih
Perfektní by to bylo, kdyby to nebylo až tak předvídatelné a schematické. Mám autorčiny knihy ráda a většinou po nich sáhnu, když si chci užít klasickou romantiku s trochou humoru a jistotou šťastného konce. Jiné její příběhy se mi ale líbily víc.
Tak tohle se moc nepovedlo. Přitom začátek byl dobrý, je to psané čtivě a opravdu jsem byla zvědavá, kam se bude příběh ubírat. Bohužel se to začalo vyvíjet poněkud nevěrohodně, podivně a na můj vkus až moc čarodějnicky - doslova. Škoda.
K Tramvajačce jsem se dostala víceméně náhodou. Karolínu jsem neznala a její příspěvky na sítích nikdy nečetla. Možná i proto mi chvíli trvalo, než jsem se do jejího deníku začetla a zorientovala se v tramvajácké terminologii. Postupně si mě ale získala svou upřímností a optimismem, přestože její život často nebyl jen procházka růžovou zahradou. Zvlášť v druhé polovině knihy vás pustí do svého soukromí trochu víc a vy jí nejen držíte palce, ale při čtení se začnete usmívat stejně, jako ona na své cestující.
Díky Tramvajačce už teď vím, že v Praze jezdí hned několik druhů tramvají a některé z nich jsou vážně unikátní kousky.
Kniha je navíc moc pěkně graficky zpracovaná a nadšenci do tramvají a kolejových vozidel si mohou s klidem připsat ještě jednu hvězdu :-)
Každé očité svědectví o bezpráví, které bylo pácháno na židovském obyvatelstvu je neocenitelným pokladem. A je úplně jedno o jak obsáhlé a rozsáhlé svědectví jde. Věrčin deník je zdánlivě o ničem - školačka prostým, jednoduchým způsobem popisuje každodenní zážitky ze školy, hry s kamarádkami, běžný chod domácnosti, první lásky i sny o daleké budoucnosti. Ale den po dni se do jejího bezstarostného vyprávění vkrádají informace o událostech, jejichž děsivý dopad si uvědomujeme až my, se znalostí historických souvislostí...
Deníkové záznamy jsou navíc doplněny detailním informacemi o událostech, místech a lidech spojených s Věrčiným osudem, takže dostanete ucelený příběh, který se vám bezpochyby dostane pod kůži.
Velmi čtivá kniha, která vás provede letem světem životem oblíbené herečky. Od dětských krůčků, po studia, první divadelní angažmá, setkání s filmem i televizí, až po vzpomínky na herecké partnery, režiséry a další kolegy. Nezapomíná ani na svá manželství, dceru, rodiče i dramatická setkání se státní mocenskou zvůlí. Vzpomínky jsou to úsměvné i dojemné, upřímné i milosrdně zastřené nánosem času.
Těch pár stránek přečtěte jako nic, takže si skoro ani nestačíte všimnout, že toho hodně chybí, že se nedozvíte prakticky nic o nejslavnějších filmech, že se o některých lidech vůbec nemluví, a naopak některé události jsou rozebírány až příliš detailně. Jiřina Bohdalová si celý život pečlivě chránila své soukromí a nehodlá na tom nic měnit ani touto knihou.
Pokud jste fanoušky seriálů Případy 1. oddělení a Devadesátky, baví vás sledovat práci detektivů, máte povědomí o nejslavnějších českých kriminálních případech a chcete se dozvědět trochu víc o zákulisí vyšetřování zločinů, ať už z pohledu vyšetřovatele, pachatele nebo pozůstalých, pak je takhle kniha přesně pro vás.
Čtivé, místy zábavné a v mnohém poučné. Oproti předchozí knize Mluví k vám kapitán je to ale přeci jen trochu monotematické. Proto hodnotím o jednu hvězdu méně.
Krásná rodinná sága! Příběh jedné rodiny, jejíž osudy se hned několikrát dramaticky protnuly s dějinnými zvraty naší historie. Děj se odehrává ve třech časových obdobích, ale jednotlivé kapitoly jsou natolik přehledné a postavy snadno identifikovatelné, že není problém s jejich střídáním. Naopak, čím víc se noříte do osudů hlavních hrdinů a celého toho propletence, tím více do sebe všechno postupně pěkně zapadá. Přidanou hodnotou jsou pak zlínské reálie, skutečné historické postavy a příjemně detailní náhled od běžného života baťovců.
Některé životní cesty jsou opravdu pohnuté a se spoustou zákrut a karambolů. Někdo si prostě stále tahá tu kratší sirku a neštěstí se na něj lepí jako smůla. Když se pak karta nakonec obrátí, nevadí ani ten happyend. Těmhle hrdinům nemůžete jinak než držet celou dobu palce.
Skutečný příběh z konce 60. let o tom, jak jedna malá chyba nenávratně ovlivnila životy čtyř obyčejných, nevinných kluků. Příběh o tom, že přátelství dokáže překonat věky, ale také o tom, že pomsta nemusí vždy přinést klid a odpuštění. Některé rány a křivdy se už nikdy nezhojí. A šrámy na duši bývají nejhlubší.
"Někdy si myslím, že šťastní jsou ti spáči, kteří již zemřeli. Nemusí totiž žít se svými vzpomínkami. Už nemají žádné špatné sny."
Smutné povídky o smutných a víceméně nešťastných lidech, stojících často na okraji společnosti nebo na hraně života. Bylo by to možná až příliš depresivní, kdyby tomu Williams svým stylem nedodával typickou poetiku a cit pro úsporné sdělení toho nejpodstatnějšího, bez zbytečného sentimentu.
Skvěle napsaná biografie člověka, který byl zpěvákem, básníkem, buřičem i delikventem, extravagantním dobrodruhem i přemýšlivým filozofem. Prosvištěl svým krátkým životem jako oslnivá kometa a zanechal po sobě zářivou stopu v podobě úžasné hudby, textů a legendy, která neumírá. Kniha vás bude bavit i v případě, že jste o The Doors a Jimovi Morrisonovi dosud neslyšeli.
Smutný a nesmírně dojemný příběh o ztrátě důstojnosti, napsaný tak, jak to umí jen Williams - pravdivě, živočišně a krásným jazykem. Portrét stárnoucí ženy skrze jednu tragickou životní situaci, portrét duše, která si s konečnou platností uvědomuje prázdnotu svého života.
Když stále milujete muže, který vás opustil, přestože jste toho spolu tolik prožili, zkuste třeba mluvit nahlas s jeho kravatou nebo s jeho oblíbeným jídlem. Anebo si myslete, že umřel. Protože tak snáze promarníte zbytek svého života, místo toho, abyste se pohnuli dopředu a žili dál svůj život... Tak tuhle knihu už opravdu nikdy víc!
Ninová do svých deníků vepsala celý svůj život. Všechny své prožitky, představy, sny, obavy, strachy, radosti, vášně i potěšení. Její deníky se defacto staly její modlou, jejím skutečným životem. Psychoanalýza na papíře. Pokřivený vztah s otcem, excentrické chování, milostná vzplanutí, rozporuplná povaha i bezbřehá touha po uznání, z toho všeho se vypsala na 45 tisících stránkách v téměř 70 tlustých sešitech.
Z dnešního pohledu to může působit tak trochu jako chaotická zpověď hysterky, která neví, co vlastně chce. Pro tisíce amerických žen se ale v 60. letech staly její deníky doslova biblí.
Lybijská poušť, 2. světová válka a kárný tábor pro britské vojáky. Důvody, proč tu jednotliví vězni skončili jsou různé, ale všechny čeká stejná budoucnost: disciplína a dril, protože vzpurného ducha je třeba zlomit. Za branami tábora je vítá seržant Wilson, který "rád vyrábí vojáčky" a jeho pravá ruka bachař Williams, který "rád vojáčky láme". Nástrojem jejich cesty k převychování je pahorek - hromada písku a kamení, tyčící se uprostřed tábora. Přeběhnout ho v plné polní v padesátistupňovém vedru, to dokáže zlomit i ty nejsilnější
Dneska už klasické dílo o bezmoci vzepřít se nesmyslným příkazům a nespravedlnosti. O snaze odhalit prohnilý vězeňský systém a poukázat na nelidské zacházení a neomezenou moc velitelů. Vždyť i s vězni by se mělo zacházet jako s lidmi. Pokud si chcete umocnit zážitek z příběhu, doporučuju shlédnout filmové zpracování z roku 1965 s Seanem Connerym v hlavní roli.
Opět jedna geniální zápletka, založená na faktu, že lidské oko vidí jen to, co vidět chce a mozek se dá lehce ošálit, když víte jak. Vyšetřovatelem je tentokrát "pohledný agent britské tajné služby" Johnny Race (přítel pana Poirota, se kterým vyšetřoval například Smrt na Nilu). Na kvalitě to příběhu nijak neubírá, naopak, tahle detektivka patří mezi ty nejlepší.
Atraktivní námět a výborný začátek s dobře budovaným napětím. Poměrně rychle vám sice dojde, o co asi jde, ale lehká detektivní zápletka a postupné odhalování celého toho propletence mě spolehlivě udržely v pozornosti až do konce a vlastně mi bylo líto, že příběh nepokračuje. Myslím, že by si pár kapitol navíc určitě zasloužil. Fakt by mě zajímalo, jak to bylo dál s Patrikem, Sandrou, Viktorem...
Musím říct, že tahle autorčina prvotina mě bavila o dost víc než její poslední kniha. Výhodou určitě je, když máte rádi psychologické záhady. Protože jinak souhlasím, že thriller to opravdu moc není.
Představte si, že neplánovaně zůstanete trčet někde na téměř opuštěném místě, bez lidí, bez zábavy, bez spojení s okolním světem. Zůstanete jen se svými myšlenkami, které začnou postupně bobtnat, narůstat, převalovat se vám hlavně. Začnete probírat jednotlivé situace zprava i z leva, přemýšlet nad významy vět, skrytými motivy... A co když dojdete k rozhodnutí, že je třeba udělat radikální změnu? A opravdu to půjde, až se vrátíte do svého starého života?
Kdo chce poznat Agatu Christie i z jiné stránky než jako královnu detektivek, tohle je dobrá volba. Budete prožívat příběh spolu s hlavní hrdinkou a možná po dočtení začnete přemýšlet i nad tím svým...
Vynikající, skvěle zpracovaná kniha, která je i přes množství dat velmi čtivá a srozumitelná. Pokud chcete poznat židovskou Prahu a s ní i celou její tajemnou a často velmi smutnou historii, tohle je naprosto perfektní volba!
Klasická detektivka od uznávaného autora. Na dnešní dobu sice už poněkud zastaralá, ale neurazí. Vlastně jde tak trochu víc o společenský román se sociálními prvky a detektivní zápletkou než akční krimi. Na konci 70. let knihu zfilmovala Česká televize v hlavní roli s Milenou M. Steinmasslovou a Petrem Čepkem a co si pamatuju, bylo to dokonce ještě lepší než kniha.
O fous lepší než následné pokračování Biomanžel, rozhodně méně ufňukané, ale i tak se celým příběhem line bolestínsky uražené ego a snaha vypořádat se rádoby vtipnou formou se zhrzenými ideály a se ztrátou představy o dokonalé manželce. Nebavil mě ani styl vyprávění, ani příběh, ani postavy. Omlouvám se všem příznivcům, ale nic dalšího od pana Viewegha už fakt číst nebudu.