SSTknihy komentáře u knih
Především obrázková encyklopedie, zobrazující nejmenším dětem svět kolem nás v každodenních maličkostech. Dnes už bohužel poněkud zastaralá a zavánějící starými časy (vojenské přehlídky, JZD nebo třídní boj), ale díky nápaditým obrázkům má pořád své, lehce nostalgické kouzlo.
Přestože tato encyklopedie vyšla poprvé již v roce 1959, díky autorovu způsobu, jak vykládá jednotlivá hesla, se dá tato kniha číst i v dnešní době. Nejsou to jen strohé popisky jednotlivých věcí a činností, ale aktivní hra s dětskou představivostí, snaha čtenáře zapojit, probudit jeho logiku i smysl pro humor. Jednotlivá hesla jsou navíc dělena podle množství textu pro menší a větší čtenáře a doplněna krásnými ilustracemi.
Kniha, kterou máme doma v polici je tak ohmataná, že není vůbec možné pochybovat o tom, že patřila v dětství k jedněm z našich nejoblíbenějších. Červená Karkulka nebo Paleček a jeho kamarádi jsou nesmrtelná klasika, díky Špalíčku jsem objevila Andersena a pohádky Tisíce a jedné noci, no a veršovanou pohádku o Květušce a její zahrádce si občas z nostalgie přečtu i dnes.
Klasika, která, zaplať bůh, zatím stále přetrvává a doufám, že ještě dlouho bude.
Kniha, která snad nechyběla v žádné dětské knihovně. Skvělému Ladovi a jeho nezaměnitelným obrázkům a textům tu navíc sekundují Jaroslav Seifert a František Hrubín. Pro spoustu čtenářů krásná vzpomínka na dětství.
Klasika pro nejmenší čtenáře. Dnes už jsou některé básničky sice poněkud zastaralé, ale dokonale to vyvažují naprosto nadčasové kresby Josefa Lady.
Skvělá kniha pro děti plná zábavných říkanek, hádanek a písní, které jsou doplněné hezkými ilustracemi.
Další z řady kriminálních příběhů soudní antropoložky Temperance. Oproti seriálu jsou knižní příběhy vážnější, propracovanější, napínavější a tak nějak celkově detektivnější. Tentokrát se děj odehrává v prostředí automobilových závodů, nechybějí mrtvoly, extrémisté, podezřelí jsou skoro všichni a na konci vrahovi pěkně zaklapnou želízka. Co víc si člověk může přát od dobré detektivky.
Povídky o kočkách, kocourech a koťatech a nejen o nich. Přesto, že nejsem vášnivý milovník těchto chlupatých mazlíčků, styl Michaely Klevisové mám ráda, užívám si její cit pro vykreslení charakterů i prostředí a příběhy mě bavily. Raději si sice přečtu její detektivky, ale tyhle povídky opravdu nezklamou.
Název knihy hovoří za vše – každý odchod člověka je smutný, ale některé konce jsou prostě smutnější nebo spíš tragičtější, osamělejší, dramatičtější. Kniha přináší příběhy 36 českých i zahraničních osobností, od skladatelů po spisovatele, malíře, herce a zpěváky. Některé osudy jsou známé, jiné méně, a o to víc jsou překvapivé. Všechny jsou ale zajímavé a rozhodně stojí za přečtení.
Podceňovat staré lidi se fakt nevyplácí. Zas tak naivní a bezmocní nejsou, a když to těm třem parchantům konečně dojde, je jaksi pozdě neboť sedí v pekle a jediné, co mohou je chystat pomstu. Jenomže dáma, byť stará, je dámou i v pekle, takže smůla, pánové! Královsky jsem se bavila. Tenhle finský černý humor je přesně podle mého gusta.
Mix povídek, ve kterých vyšetřuje nejen Hercule Poirot, ale i méně slavní detektivové Agathy Chrisie - Parker Pyne a Harley Quin. Klasické detektivní příběhy, některé slabší, některé lepší, ale vždy s dobrou pointou a zábavné. Tak, jak to čtenář od královny detektivek čeká.
Jakože romantický příběh o tom, jak jedno vytrhané obočí dokáže zničit život, problémy že se mají řešit podle a záškodnicky, a že se vše vyřeší, když si hlavní sokyně padnou do náručí a vše zlé si odpustí od teď až navždy. Happy end, kde chyběl snad jen ohňostroj a orchestr s houslemi.
Miloval Valdštejn Eleonoru, druhou manželku císaře Ferdinanda II. nebo jsou to všechno jen romantické pověsti. Zemřel slavný šlechtic a vojevůdce kvůli svému pocitu nepřemožitelnosti nebo ho do náruče smrti vehnala zakázaná láska. Kdo ví. Vladimír Přibský jako obvykle předkládá čtivě napsaný příběh, zasazený do reálných kulis 17. století a nechává nás nakouknout za závěsy, které možná ukrývaly jeden z nejromantičtějších příběhů České historie.
Velmi zajímavý pohled na muže, kterého bychom dnes asi jen těžko označili za sex symbol. A přeci se kolem něho ve své době točilo mnoho žen - některé ho zbožňovaly, pro některé byl symbolem dokonalého muže, některé kvůli němu dokonce spáchaly sebevraždu. Eva Braunová patří k těm nejznámějším, ale rozhodě zajímavý je i portrét Hitlerovy matky Kláry, jeho milenky a nevlastní neteře Geli Raubalové nebo Magdy Goebbelsové, pro kterou její vůdce znamenal víc než životy jejích vlastních dětí.
Další v řadě mysteriózních trillerů, pohrávající si s myšlenkou, že všechno bylo možná úplně jinak, než jak tomu dodnes věříme. Když vědec a archeolog Theo nalezne svitky, v nichž se píše docela prozaicky a bez zázraků o posledních dnech života Ježíše Krista, doufá, že jejich knižní vydání pomůže lidem otevřít oči a oprostit se od zotročení slepou vírou. Jenomže místo osvícení a prozření se dostaví nepochopení, strach, nenávist a hysterie. Lidé prostě nejsou připraveni na takové změny a raději se budou zuby nehty držet své pravdy.
Ofélii je přes čtyřicet, je krásná, za sebou má úspěšnou kariéru i pěknou řádku milenců a před sebou sen o vlastním nakladatelství. A pak ji jednoho dne osud a rodinná přítelkyně zavede do Paříže, kde má v rámci příprav na novou knihu zjistit, co je pravdy na tom, že Francouzi jsou úžasní milenci a Francouzky mají recept na štěstí a krásu. A jak už to tak bývá, všechno je trochu jinak než se povídá a Ofélie musí poněkud přehodnotit své životní jistoty, aby i ona našla onen tajemný recept na štěstí a krásu a samozřejmě i úžasného milence. Lehké, vtipné a zábavné čtení.
Povídky, jejichž témata slavná autorka zpracovala v několika různých verzích nebo sloužily jako předobraz pozdějším románům. Nejslavnější je určitě divadelní hra Past na myši, která je svou originalitou a nápaditostí i po těch desítkách let prostě geniální. Kniha je spíš takovým bonbónkem pro fanoušky Agathy Christie, kteří si sami mohou zahrát na detektiva při odhalování odlišností a zvláštností jednotlivých povídek.
Malé, svižné, zábavné. Taková studie mezilidských vztahů se špetkou sarkastického humoru. To, že je v názvu „po americku“ je celkem jedno, protože podobných příběhů se na celém světě dnes a denně odehrávají stovky, ne-li tisíce. Formanová píše strohým, jednoduchým jazykem, díky kterému děj rychle odsýpá a než se člověk naděje, je na konci knihy.
Omlouvám se všem, kteří tuhle knihu vychvalují do nebe, ale já ji dočetla opravdu jen s velkým přemáháním. Pro jistotu jsem si ještě dala film, abych si ujasnila, jestli mi vadil příběh sám nebo třeba jen styl vyprávění, ale výsledek byl jednoznačný – v mých očích byl Rob ufňukaný, nedospělý, nezodpovědný týpek, který místo, aby hejbnul zadkem a udělal ve svém životě alespoň jednu smysluplnou věc, raději se lituje nad svou dokonalou sbírkou LP a čeká, že štěstí k němu nakráčí zlehka, samo o sobě a v rytmu jeho oblíbené písně. Jestli takhle uvažují všichni muži, tak pánbůh s námi :-)