Stanislavovič komentáře u knih
Nádherná, dojemná sbírka; imaginace každodennosti 21. století; neutěšená sociální realita; místy syrové, ale zároveň strašně citlivé.
Silně jsem si ten příběh s hlavním hrdinou prožil. Jazyk i forma suverénní, emoce předané perfektně. Jen něco málo mi tam chybí k tomu, aby to byla velká literatura. Snad odpoutat se od neustálého zaujetí subjektivitou a rozhlížet se šířeji? Taky by možná prospělo zarámování románu dovyprávěním prologu, který knihu zahajuje. Ale i přesto skvělý román, obdivuji autorčin přehled v anglických a skandinávských reáliích, látka je vynikající. Mohl by z toho být pěkný film.
O komplikovaných vědeckých objevech prostým jazykem. Kniha je velmi soustředěná a není v ní ani slovo navíc. Z hlediska žánru je to hybridní útvar na pomezí populárně naučné publikace, esejů a povídek, ale má to silné tematické rámování, které knihu sjednocuje skoro do jakéhosi románu o limitech vědy (a lidí). Skvělý počin - a klobouk dolů před překladatelkou, která se skvěle vypořádala s vědeckým diskursem.
Velmi čtivý román s optimistickým dějem, který zaujme paletou postav a jejich mistrovským vykreslením. Kongeniální překlad Jana Zábrany.
Chci jen říct, že na Pujmanové nesmírně obdivuju její stylové mistrovství a to, jak se dokáže vciťovat do perspektivy jednotlivých postav. Člověk má úplně dobrodružný požitek z četby. Jinak z téhle tematické oblasti se mi od ní víc líbila Pacientka doktora Hegla.
Přečteno za dva dny. Taková méně šílená Macocha Hůlové. Téma člověka, který se hledá a proniká do svého nitra, je mi blízké, proto to hodnocení. Román je navíc napsaný svěžím jazykem a s minimem klišé, k nimž možná tahle látka svádí.
Je to intelektuální tour de force, těžko se do toho dostává. Nakonec jsem se na ten text hodně napojil a silně prožíval osudy obou hlavních hrdinů. Klobouk dolů před překladatelem.
Fun fact: Nabokov se v jedné části inspiruje teorií J. W. Dunna o nelineárnosti času, která ovlivnila třeba i Tolkiena, Priestlyho ad.
Dobrá detektivka, čte se jedním dechem. Skvěle vykreslené sociální vztahy na malém britském průmyslovém městě.
Hvězdička dolů, protože vím, že Priestley je schopen i většího umění (Jasné dny, divadelní hry).
Kniha je psána velice svébytným stylem a krásným jazykem, ale její námět by dle mého stačil na povídku. Nápad je to zajímavý, ale v průběhu čtení mi připadalo, že románový rozsah netáhne... Také mi chybělo trochu jasnější rozuzlení.
Z knihy sálá podivně důvěrný pocit ztrácení. Priestleyho vyprávění je velmi plynulé, místy psychologicky sonduje, jinde impresionisticky maluje. Nejsilněji na mě působila myšlenka, že naše minulost a přítomnost (a budoucnost) jsou propojené, jsou jedno, a že určité zdánlivě nesouvisející události ovlivňují náš život po spoustu let. Priestley ten koncept rozpracovává ve svých tzv. časových hrách, ale tady mi přišel organičtěji zapojený do vyprávění. Každopádně se to krásně čte a člověk se do toho dost noří.
Výborný román na podobné téma jako Kalibův zločin K. V. Raise.
Zajímavý román, který klade zásadní otázky (a odpovídá na ně i na dnešní dobu poměrně nekonvenčně). Postava Sanina, která je často spojována s Nietzscheho filosofií nadčlověka, mi osobně přišla vykreslená jako až příliš "nelidský" a necitlivý jedinec, jehož chování a výroky se sice vyznačují nezlomnou logikou, ale nejsou slučitelné s etikou, kterou známe a považujeme za správnou. Autorův styl je čtivý a myslím, že se překladatelce podařilo uchovat jeho jazykové bohatství. Nechápu jen zbytečnou změnu názvu, ve starším českém překladu se román jmenoval jako v originále. Název Svůdce se netýká hlavního tématu románu a myslím, že také kvůli přebalu může kniha působit na čtenáře dojmem laciné erotické literatury.