stavlamich komentáře u knih
Pravděpodobně můj neoblíbenější díl ze všech sedmi. Ale i tak už po prvotním bláznivém okouzlení mě Harry Potter nějak nebere. :)
Tenhle zajímavý komiks jsem si četla jednou z nudy v knihovně a docela mě překvapily některé informace, které jsem doposud neznala. :)
Zprvu jsem se v příbězích nemohla vyznat, hledala jsem mezi nimi souvislost a až teprve na konci jsem zjistila, že na sebe vlastně navazovat nemají. Ale jinak se mi kniha líbila, Nejvíc asi příběh od Kim Harrison a Meg Cabot.
Rozbřesk je podle mého nejlepší knížkou z celé série Stmívání. I po několika přečteních si ráda bez studu přečtu své oblíbené kapitoly.
Ságu STMÍVÁNÍ mám opravdu ráda, je jednou z mých nejoblíbenějších. A první díl je rozhodně dobrým úvodem do dalšího pokračování napínavého příběhu o věčné lásce a tvorech, kteří se snaží ji překazit. :)
Díky téhle publikaci jsem napsala bakalářku. Teda, jasně, nejen díky téhle a ne celou, ale strašně moc mi pomohla zorientovat se ve strojovém překladu a v terminologii, která se v tomto oboru v českém prostředí používá (protože to byl pro mě při překladu sakra velký oříšek). Jistě že si pořád nejsem úplně jistá, jak to všechno funguje, navíc té matematické stránce knihy jsem nerozuměla tolik, kolik asi autor předpokládá (koneckonců je to určené převážně počítačovým lingvistům, ne nějaké trubce z fildy). Zároveň jsem po dlouhé době pocítila jistou hrdost, že jsem Češka. Být příslušníkem národa, který se na poli vědy dokáže prosazovat, to je fakt hezký pocit. :)
Krchovský je monotematický (píše jeho překladatel do němčiny v doslovu knihy), a myslím, že si od něj musím teď dát chvíli pauzu, aby mi nezevšedněl a nepřipadal... no, monotematický. Sbírka próz (poezie v próze) Jakoby mě velice zaujala. Čekání na někoho - nebo předstírání čekání. Člověk se ztratí v tom, co je pravda, co jen představivost. Co je krásné a co už ne. Krchovský to zkrátka se slovy fakt umí. Neuvědomila jsem si tu inspiraci Máchou, rozhodně to není žádné vykrádání májových motivů. Jsem ráda, že jsem si to mohla přečíst. Ale jsem ráda, že nemusím Krchovského poezii žít. Není to dobré, nestojí to za to. Been there....
Divadelní hra je prý naživo naprosto fantastická. No, na papíře se četla dobře, i když místy to na mě bylo asi moc absurdní. Odhaluje nesmyslnost v celé své krutosti a tragikomičnosti. Čtyři postavy, samé nadávky, víc nenávisti než lásky (a nebo je láska pod vší tou nenávistí?), hodně alkoholu a smrti. Doporučuji, ale taky brát s rezervou.
Hodně dobré jsou ilustrace a vůbec zrcadlové vydání.
Skvělý "úvod do filosofie", chcete-li. Autor ji psal pro studenty přírodovědecké fakulty s cílem představit filosofii srozumitelnou a stravitelnou formou i těm, kteří ji nestudují a nejsou součástí oněch bublin. Tomu samozřejmě odpovídá délka (knížka je krátká), hloubka (všechny problémy jsou v podstatě spíš nakousnuty), jazyk (opravdu se to dá číst, aniž byste potřebovali Akademický slovník cizích slov) i ilustrace či zmíněné příklady, které mají problémy znázornit vtipnou, skoro bych řekla "selskou" formou. Osobně se mi líbily nejvíc autorovy poznámky (tj. úvod a závěr knihy). Také kapitoly o relativismu, jazyce a etice.
Líbilo se mi to, ale popravdě mě to moc neohromilo. Seriálová epizoda z roku 2008 je geniální, bohužel (nebo snad bohudík?) se moc nedržela knižní předlohy. Předlohy, která je poměrně nudná, ale stále ještě likeable.
Moc hezká publikace. Pobavilo mě autorovo "Více se o tom vážěný čtenář dozví v další kapitole" a moc ráda jsem si prohlížela všechny ty fotografie drah, lokomotiv a vůbec - má to své kouzlo. Jasně, že asi není moc pokrokové udržovat se v minulosti, ale ohlížet se je moc důležité a navíc naprosto rozumím tomu, proč jsou parní lokomotivy pro některé lidi srdeční záležitostí. Plus jsem tu získala tip na výlet, což je v téhle divné době opravdu radostné.
Pýcha a předsudek je taková knížka... já nevím, mám ji ráda a zároveň mě pokaždé strašně štve. Prostě mi vadí to společenské rozvrstvení, povrchnost a škrobenost. Ale zároveň se v tomhle příběhu skrývá i spousta dobrých věcí, je tam nějaké poučení a mám docela ráda ten konec. Takže jo, čtyři hvězdy dám. Taky za to, že to bylo v němčině, což je vždycky bonus. :D
Ty jo, četlo se to docela dobře. Asi hodně pomohlo, že jsem nedávno starověký Řím zpracovávala k maturitě, tak jsem věděla, co čekat. A četlo se mi to asi líp než kdysi Pinocchio. I když tedy je to ostuda, A1/A2 a změna, zlepšení v nedohlednu. Jestli se mi povede udělat tu němčinu, budu se víc věnovat italštině, slibuju. Ten jazyk je krásný a zaslouží si to. ♥
No nevím, přišlo mi to spíš jako tragédie. Nebo tragikomedie. Překvapilo mě, že se tam pořád někdo s někým líbal. Ale víc nevím, co k tomu dodat. :D
O něco méně rozsáhlá, ale možná mnohem poučnější, kniha plná faktů a zároveň myšlenek. A seznam popravených odbojářů jako bonus...
Zajímavá publikace, byť jedinou novinkou pro mě bylo, že nejoblíbenější knihou je Babička.
Docela čtivé. :) hlavně zase z jiného pohledu historie.
Pěkně graficky vyvedené, pěkné pohádky v obsahu. Němčina.. inu, ne že by to bylo nějak složité, jen mi to vzhledem k onomu "A2" označení přišlo trošku složitější,než znám. Takže podle mě to pro začátečníky není. (Nebo jsem já začátečník, i když o tom bych ráda pochybovala.. :D)
Měla jsem dobrou vůli přečíst i rozsáhlý doslov, ale je na mě moc komunistický. Kromě Alkoholů (mimochodem, různé překlady poezie jsou zajímavá věc k porovnání) tu byla především sbírka Kaligramy a Pro Madeleine. Úplně nejvíc mě asi oslovila báseň V jeskynním krytu.