sumcicka komentáře u knih

Knih s tématem holocaustu jsem přečetla dost, nicméně tato patří k těm "nejlepším" - tím míněno nejsilnějším, nejčtivějším a obsahujícím nejvíce informací. Je z ní patrné, že autor je člověk s velkou životní moudrostí a literárním talentem.
Ten se projevil hned v první části knihy, která je věnována autorovu dětství v tehdejším maďarském Parkanu (dnešní slovenské Štúrovo). Jako bych tam byla, jako bych znala autorovy prarodiče a každý den s ním jezdila přes most s výhledem na ostřihomskou katedrálu do školy. I přes to, že omezení vůči Židům byla již v této době v platnosti, situace v Maďarsku nebyla před okupací Německem zdaleka tak špatná jako v jiných zemích - to spolu s autorovým stylem vyprávění tvoří téměř idilycký obraz jeho dětství.
O to děsivěji vyznívá druhá část knihy popisující autorovo přežívání v soukolí vyhlazovacího stroje fungujícího s pověstnou německou precizností. Hrůzy každodenního "života" v koncentráku (Osvětim a Březinka), kdy o smrti mohla rozhodnout špatná nálada strážného z řad SS, to že jste měli špatné boty, nebo jedna fotbalová branka, jsou prokládány drobnými filozofickými úvahami o dobru, zlu a lidské povaze. I zde se projevuje autorův vypravěčský talent, díky němuž mi nezbylo než knihu několikrát odložit a rozdýchat.
Neméně sugestivní je pak i třetí, závěrečná část knihy, popisující autorovu cestu z koncentračního tábora zpět domů - lidé, kteří se snaží pomoci (chudí Poláci, sovětští vojáci), ale i takoví, kteří jsou zklamáni a naštváni, že autor - Žid - válku přežil a nyní se vrací zpět do vlasti (scéna s maďarskou průvodčí mi přišla téměř až neuvěřitelná).
Ano, kniha je místy až příliš rozvláčně popisná a některé filozofické úvahy se opakují, ale i přes to bych ji doporučila k přečtení každému, aby se nikdy nezapomnělo...
(V případě, že téměř osm set stran je pro vás nepřekonatelný problém, doporučuji alespoň rozhovor s autorem v Hydeparku České televize - http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/31.1.2014/)

4 28.01.2015

Příběh byl jako houba nacucaná emocemi a autor těch téměř čtyři sta stran nědělal nic jiného, než že tu houbu mačkal a mačkal, aby z ní vymáčkl ještě dojemnější a emotivnější zápletku...a já jsem mu to prostě nevěřila. I když normálně brečím skoro u všeho, musím říct, že u této knihy mi neukápla ani slza. Celý děj mi přišel tak prvoplánově vykonstruovaný právě jen za účelem ve čtenáři vyvolat emoce s velkým E, až mi to celý příběh úplně znechutilo a já jsem knihu dočetla jen se sebezapřením.

4 09.01.2015

Podle mě byl příběh rozvleklý, nudný a o ničem. Prostě se mi to nelíbilo. Další kniha, u níž asi nikdy nepochopím důvod její obliby a chválu na ni pěnou. Někdo v komentáři níže tvrdil, že i bez chybějícího popisu postav si postavy dokázal jasně představit - já teda ne a celou dobu mi to vadilo.

4 14.10.2014

Skvěle napsaná kniha popisující jednu z důležitých událostí v dějinách naší země. Nelze jinak, než doporučit všem k přečtení, je to opravdu zážitek...

4 17.07.2013

V tomto případě nemůžu souhlasit s pochvalnými komentáři, které tu zazněly dříve. Mě prostě Chladnokrevně nijak zvlášť nezaujalo. Celá zápletka, včetně vrahů, je odhalena již na začátku knihy a zbytek tvoří, dle mého názoru, poněkud odosobněný popis událostí, které po zločinu následovaly, nebo k němu vedly. Tento popis je pak založen především na citacích z policejních protokolů. Vadil mi právě tento nezúčastněný, dokumentární postup, díky kterému jsem se do děje nedokázala vžít. Také nemohu souhlasit s názory, že díky psychologickým profilům pachatelů bylo odpovězeno na otázku, proč spáchali tak chladnokrevnou vraždu. Ano, oba měli příkladně neidylické dětství, ale pokud by všichni lidé, kteří jsou na tom podobně, vyvraždili čtyřčlennou rodinu, bylo by nás na planetě mnohem méně...

4 17.07.2013

Pokud některým přišla první půlka knihy zdlouhavá až nudná, tak to byla právě ta část, která bavila mě. Až do sto sedmdesáté čtvrté strany jsem si příběh užívala - dívat se na svět očima namyšleného personalisty a sledovat jeho myšlenkové pochody (nejen) při hodnocení uchazečů o vysoké manažerské posty mi přišlo jako super nápad. Nicméně pak (konečně) došlo na ústřední zápletku knihy a mé potěšení z ní šlo do hajzlu (doslova ;)) Příběh, který by byl tak přitažený za vlasy jako tento, jsem už dlouho nečetla - opravdu se nám Nesbø snaží namluvit, že norští kriminalisté/patologové nepoznají, jestli někdo zemřel dneska nebo předevčírem, jestli někoho pokousal pes nebo člověk?! Nemluvě o celé řadě dalších nesrovnalostí... Hvězda navíc za to, že mě tentokrát autor ušetřil otravného Harryho H.
(Pokud se dokážete přenést přes nesmyslnost příběhu, doporučuju knihu jako trénink angličtiny, která je v tomto případě celkem jednoduchá, s občasnými (pro mě) novými a zajímavými slovy.)

3 28.01.2015

Zajímavé zpracování knihy formou pohledu na události ze dvou odlišných perspektiv (více se mi líbilo vyprávění pana Rodena).
Při čtení knihy jsem se však neubránila tísnivému pocitu, že tito dva lidé přežili proto, že pocházeli z bohatých pražských rodin - měli hodně známých, kteří jim později v koncentrácích pomohli, a dostatek prostředků s jejichž pomocí mohlo být také lecos zařízeno a leckdo podplacen. Co takoví chudí maďarští židé, kteří nic neměli, nikoho neznali a z transportu šli rovnou na smrt? Chápu, že za to vypravěči nemohou (člověk si nevybírá, do jaké rodiny se narodí), nicméně na mě z knihy ten pocit privilegovanosti dýchl a bohužel jsem se podobným myšlenkám nedokázala ubránit.

3 14.10.2014

Opravdu otevřená zpověď lékaře, jehož touha pomáhat nezná hranic.
Na stylu psaní bylo poznat, že autor není spisovatel, což však v tomto případě není na škodu - dodává to vyprávění na autenticitě. Kniha mě opravdu donutila k zamyšlení (jaká by asi byla Afrika nepoznamenaná kolonizací, resp. jde vůbec kolonizovat citlivě?) a za jednu z mála jejích "vad" považuji to, že mohla být delší.

3 07.07.2014

Hobit mě upoutal (na rozdíl od Pána prstenů) svým poetickým a velmi čtivým příběhem. Občas mi vadil příliš rychlý spád vyprávění a to, že hlavním hrdinům vždycky všechno vycházelo, ale konec konců je Hobit pohádka, takže vlastně všechno v pořádku :)

3 11.02.2014

Třetí a poslední šance, kterou ode mě Nesbø dostal. Netopýr mě zklamal, Sněhulák nenadchl a Levhart to završil. Příběh byl na můj vkus až moc překombinovaný, závěr přehnaný a celkově mohla mít kniha o pár set stran méně. Věčný alkoholik Harry mi taky k srdci nepřirostl. Jo a od té vraždy vteřinovým lepidlem, kterou tady všichni zmiňují jsem čekala víc :)

3 06.02.2014

Ani nevím, proč jsem knihu četla - sci-fi žánr nemám ráda, fanynkou Stmívání rozhodně nejsem a roky, kdy jsem četla zamilované dívčí románky mám už taky nějaký ten pátek za sebou. Nicméně jsem nakonec byla ráda. Knížka mě příjemně překvapila - sci-fi bylo spíše pozadím, na kterém se odehrával milostný troj/čtyřúhelník, který mě až na příliš happyendový konec bavil. Jenom upřesním, že jsem knížku četla v angličtině, takže nevím, jak moc sladkobolně to vyznělo v češtině, kde bych si toho asi spíš všimla. I přes to, že Hostitel byl spíš oddychovka na pár odpolední, doporučila bych jej mladší sestře mnohem radši než přeslazenou upíří ságu.

3 15.12.2013

Kniha měla opravdu spád. Hned zpočátku jsem byla vtežena do děje a těšila jsem se, až zjistím "kdo je vrah". Nicméně s přibývajícími stranami můj zájem pomalu upadal. Závěr (vrah je ten a ten, konec) mě nijak nenadchl a další knihy ze série tak nejspíš číst nebudu.

3 27.07.2013

Po přečtení Pádu titánů, prvního dílu trilogie, který mě naprosto uchvátil, se mi nechtělo čekat na další díl v češtině a tak Zimu světa čtu v anglickém originále. Jednoznačně naplnila má očekávání a líbí se mi snad ještě víc, než první díl, protože jsem se vždycky zajímala o druhou světovou válku a také proto, že se zde začínají objevovat i zmínky o Československu. Mohu vřele doporučit k přečtení nejen těm, které baví historické romány, ale i těm, kteří si mysleli, že je nebaví :)

3 23.04.2013

Kniha má velmi rozvleklý začátek, pokud tedy lze polovinu knihy vůbec začátkem nazvat... Na prvních tři sta stranách se totiž neodehrálo nic, co by mě dokázalo dostatečně zaujmout. Odložila jsem ji nepřečtenou, ani jsem se nepodívala na konec, jestli vraždil opravdu ten zahradník ;)

2 11.01.2016

King prostě není pro mě - jeho "horory" ve mně nevyvolávají ty správné pocity, o mrazení v zádech a děsu ani nemluvě.

2 23.04.2015

I přes velmi zajímavý děj a dobrý autorův styl psaní za mě jen tři hvězdy. Především díky způsobu, jakým je kniha napsaná - velmi mě rušily přímé řeči účastníků, které se v textu často vyskytovaly, navíc v uvozovkách. Mnohem více by se mi líbilo, kdyby jejich zážitky autor místo přímé citace pouze parafrázoval. Vyprávění by tak mnohem lépe plynulo.

2 23.04.2015

Tak tomuto žánru jsem už asi definitivně odrostla - příběh mě naprosto nezaujal, hrdinka mi připadala otravná a být jejím manželem, tak už podávám žádost o rozvod. Nebýt chřipky, nikdy bych to nedočetla

2 28.01.2015

"Dokonalý" příklad toho, jak se němečtí vojenští velitelé v posledních měsících,týdnech a dnech války snažili fanaticky a marně zvrátit její výsledek nasazením starých mužů a nedospělých chlapců do bojů o Berlín.
Hrdina knihy je spolu s dalšími chlapci povolán do služby "tisícileté Říši" a poslán na vražednou misi, ze které se o několik málo týdnů později vrací pouze malá část z nich - ironií osudu do stejných kasáren, kde jejich boj započal. V tomto případě však jako předčasně dospělé děti, které zažily to, co by nikdo zažít neměl.

2 02.01.2015

Jedním slovem brilantní! Kam se hrabou severské detektivky - žádné příliš morbidní nebo překombinované zápletky, za to ta stísněná atmosféra...

2 16.09.2014

I přes to, že se kniha zabývá silným tématem, nezanechala ve mně téměř žádný dojem. Prostě přečteno bez toho, aby mě autor donutil více se zamyslet.
Plusové body za velmi výstižný popis Frankovy práce a za závěr knihy. Naopak mi vadily autorovy skoky do minulosti - vždycky mi chvíli trvalo si uvědomit, že se v příběhu přesunul zpět.

2 02.09.2014