Susan94 komentáře u knih
Ačkoliv mám povídkové knihy opravdu ráda, tohle bylo zase trochu moje přešlápnutí ve výběru knihy. Většina povídej mi nepřišla tak zajímavá, pořád jsem hledala "něco", díky čemuž by to bylo zajímavé čtení. Pár příběhů bylo čtivých, bohužel většina pro mě naprosto nezajímavá.
Od autorky jsem četla jen Jezero a to se mi líbilo.
Skvělá knížka! Přečteno během jednoho dne. Moc se mi líbil celkový příběh, hlavní hrdina mi byl sympatický. Klidně by mohl být příběh delší.
Prostě Nesbo, který mě moc bavil.
Už dávno mě u této série knížek nezajímá románek, který hlavní hrdinka zažívá. Bavím se objevováním nových míst, pokrmů a tradic, které autorka velmi dobře popisuje. Nicméně ani Fiony příběh nebyl špatný, taková ta romantická klasika - neurazí, nenadchne.
Kniha se mi četla dobře, nicméně jsem si nedokázala představit totalitní režim po roce 1989. Možná z toho důvodu, že jsem v té době už vyrůstala, ale zároveň znám jen svobodnou zemi. Autorce se opět podařilo vytvořit emotivní příběh, který do poslední chvíle gradoval. Jsem ráda, že toto byla čistá fikce, nicméně tohle se může ještě kdekoliv na světě právě teď dít. To mi na tom přijde nejvíc děsivé....
"Být pesimistou ještě nikdy nikomu nepomohlo". Je těžké v této době především myslet pozitivně, nicméně je to z dlouhodobého hlediska důležité. Zajímavé v knize jsou grafy jednotlivých států, kde je uvedeno jak se který národ zachová, bohužel pro ČR nic nepředvídatelného...
Začátek knihy vypadal slibně, trochu z toho až mrazilo, číst o pandemii v této době, ale čím jsem četla déle, tím méně mi to dávalo smysl. Nebo spíš jsem byla schopná pojmout všechny odbornosti. Podle mě to s detektivkou nemělo moc společného. Tento díl série mě zklamal.
Kniha má velmi příhodný název, byla to opravdu Smršť. Karika mi umí prostě vlézt do hlavy, ovládat, pohltit moji čtenářskou duši. Skvěle napsané, všechny jeho myšlenkové pochody, je to opravdu síla. Dost mi to připomínalo Trhlinu a to bylo super. Při čtení nemůžete zůstat v klidu a musíte knihu přečíst hned....
Jsem ráda, že jsem nejdřív navštívila Liptovskou Maru a okolí a až potom si knihu přečetla.
Autorka má neotřelý vypravěčský styl. Jiné její knihy (Němci, Zuzanin dech) se mi četli lépe. Cítila jsem pocit sevření a klaustrofobii z postav, které byly nějakým způsobem vězněny. Ať to byla nemoc nebo cizí přičinění. Očekávání ze četby této knihy se minulo s realitou.
Jo Nesbo je geniální spisovatel. Nový námět mě nejdříve nezaujal, ale čím déle jsem četla, tím vice si mě opět získával na svou stranu. Ačkoliv tam jde o jednu Jámu a její oběti, o jednu dost zvláštní rodinu, bylo to skvělé, hlavně poslední stránky jsem hltala....
Takovéto romány bych mohla číst pořád, mám totiž pocit, že vždy je tak kus autorky, která knihu dělá jedinečnou. Zajímavé příběhy žen jedné rodiny v průběhu let. Čtivé a jímavé.
Kdybych si odmyslela to, že si nedokážu v reálu představit, že by někdo nerozeznal originál od napodobujícího člověka, tak to mělo boží zápletku. Bohužel mi děj přišel dost předvídatelný a nereálný. Ovšem stejně se kniha četla velmi dobře, krátké kapitoly jsou prostě jistota.
Výborná knížka, ve třech jednoduchých příbězích dokáže autorka tolik říci. Líbily se mi všechny tři, protože každá z povídej pojednávala o naprosto jiné ženě a přitom měli všechny jedno společné, ne sebevědomí. Opravdu velmi doporučuji.
Tuto knihu budu chvíli rozdýchávat.... Karika umí psát syrové romány, ze kterých mám pokaždé husí kůži. První část, která se týkala především Ameriky mě osobně moc nezaujala, ale od druhé části jsem jí hltala čím dál víc a zároveň byla zas a znovu frustrovaná z toho co to vlastně čtu, co se to dělo ani ne před sto lety..
Milé čtení jednotlivých příběhů, které se autorovi při jeho práci naskytly. Tak jako život samotný jsou některé veselé, některé vážné. Příjemná, odpočinková kniha.
Nejslabší část trilogie. Nicméně to pořád v sobě mělo něco čtivého a k zamyšlení. Nebylo to tak voňavé jako na začátku série, teď to bylo plitké a vodnaté. Stejně, ale autorka dokázala velmi osobitě popsat prostředí a vykreslit lidské osobnosti. Nejvíce mě vadilo, že tato kniha byla psaná jiným stylem písma než ostatní díly, což opravdu nechápu.
Bohužel pro mne málo čtivé a zajímavé, nadpřirozeno v tomto jevu není nic pro mě. Knihu na straně 169 odkládám
Moc milý příběh, Dorotka i její kamarádi vypraví příběh z jedné země kdesi daleko od Kansasu. Viděla jsem nejdříve film a ten se mi líbil víc než knížka, nicméně pro trochu větší děti ideální čtení, něco jiného než, na co jsme u nás zvyklý.
PS. film, společně s hudbou Pink Floydů, kde ta hudba až moc náhodně zapadá do příběhu, není taky na škodu vidět.
Kniha se mi moc líbila svou otevřeností, upřímností a opravdovostí. Trochu jsem Tereze záviděla kolik toho stihla procestovat, a jakým způsobem. Obohacují a inspirující kniha s krásnými fotografiemi.
Jsem moc ráda, že se autorka aspoň trochu vrátila k hygge. Na Islandu se to přímo vybízelo. V tomto stylu psaní se už moc nedá přijít na něco jiného, co nebylo v předchozím knihách. Knížka se četla dobře, milé postavy, možná prosím příště více hygg
BOMBA! Skvěle vymyšlená detektivka, prostředí, postavy... Řekla bych že je to od manželského páru jedna z nejlepší detektivek. Joona Linna v plné kráse, žádné odbíhání od děje, skvěle všechno do sebe postupně zapadalo a já se nemohla od knihy odtrhnout.