Svamburger komentáře u knih

Exotika, šamani, nevěra, hledání Boha - nebo čehosi podobného.Opravdu hodně zvláštní kniha. Přesně jako její autor. Po přečtení jsem se musel podívat na pár videí, kde je pan Formánek. O to víc dnes musím nad knihou přemýšlet. Sympatický, přemýšlivý podivín, co má rád lidi a cizí kultury. Před těmi patnácti lety působil jako polo-hipízák s máničkou na hlavě, který se snad neštítí ničeho. Když se na něj podívám dnes, je to uhlazený a výřečný spisovatel, co kdysi propadl alkoholu – a troufám si tvrdit, že snad i možná záměrně. Takový člověk chce prostě vědět, kam až je ochoten zajít. Z těch zážitků (i z těch nepříjemných) pak dokáže vytěžit maximum a vtisknout to na stránky papíru. Líbil se mi styl, jakým autor vyprávěl. Příjemným zpestření jsou vtipné kresby, co jsou tak trochu na tripu. Krátké kapitoly jsou taky plusem, protože jinak bych se úplně ztrácel.
Nejvíc mě kniha bavila, když byl David Zajíc na cestách nebo když seděl ve svém oblíbeném podniku s kamarády. Hodně mě otravovaly ukázky z jeho připravované (zřejmě neexistující) knihy, ale ke konci jsem asi pochopil, co se snažil autor zdělit. Jeho dopis pro (zatím) nedospělou dceru byl velmi dojemný a hluboký – za mě nejsilnější část knihy. Plus nevyhnutelná smrt malé holčičky v chýši. Na vlastní kůži jsem cítil ty autorovy výčitky a strach ze selhání Musím uznat, že to nebylo zrovna lehké čtení. Myšlenky létaly ze stránky na stránku a chyběl tomu jakýsi řád. Nicméně... Létajícího jaguára si asi nepřečtu, ale něco novějšího klidně ano. Jistě budou jeho novější knihy o dost vyzrálejší a lepší.

2 08.12.2020

Můj úplně první Follet. Ekoteroristi zněli zkrátka zajímavě. Pokud tahle kniha patří mezi ty jeho slabší, pak nejsem vůbec zklamaný a můžu se alespoň těšit na další a ještě lepší příběh. Postava Kněze byla suprová, propracovaná; sympatický záporák, kterému nejde nefandit. Trochu mi to všechno (ta hippie komunita) připomínalo Mansonovu rodinu; opuštěný ranč, volná láska, drogy, vzdor proti systému, vražda – to vše v jiném hávu. Proč ne? Dosud jsem netušil, co je, a k čemu vlastně slouží seismický vibrátor.

4 19.10.2020

Motivace jako prase. Pořádná porce chlapáctví zabalená do útlé publikace, pro ne-zrovna vášnivé čtenáře. Sem tam nějaké to povídání o cvičení, o soupeřích, o překonávání výzev. O filmové kariéře Arnolda tam toho zase až tolik nenajdete.
Za mých mladých let jsem knihu dostal od Ježíška (od táty) na Vánoce pod stromeček. Kniha je plná nádherných fotek Arnolda, ze kterých na Vás přímo tryská testosteron. Takhle knížka prostě musí člověka donutit k pohybu; zvednete zadek ze sadačky a dáte se do cvičení, nebo ještě lépe Vás vyžene do posilovny. Jestli u toho člověk vydží, to už je otázka.
Přišel den, kdy mě vášeň ke cvičení úplně opustila; v ten den jsem knihu ztratil – možná jsem ji někomu půjčil, sám nevím. Po letech jsem na ní narazil zapadlou v regále v antikvariátu a můj oblíbený knihkupec pan B, mi ji bez mrknutí oka daroval - asi mi to viděl na očích. Pro skalní fanoušky samozřejmě doporučím Total Recal - to je o trochu lepší a obsáhlejší počteníčko – ale i tak je tahle encyklopedie prostě super.

2 11.10.2020

Enjoy the silence. V dnešní uspěchané době rozhodně nutnost. Chápu to. Cítím to. Rudišovi krátké a úderné věty mi zkrátka sedly. Stejně tak kapitoly.Příjemně překvapil. Dost možná ta nejlepší kniha, jakou jsem kdy od Jardy přečetl. Tahle je třetí – a rozhodně ne poslední! Jinak kapely typu: Joy Division, Depešáci – prostě klasa. Slyšel jsem je tam.

3 03.09.2020

Severní vítr je krutý!- ,aneb tak trochu jiná severská detektivka. Největším přínosem knihy je netradiční místo (respektive ostrov), v němž se děj odehrává. Nikdy předtím jsem se o Grónsko tak nezajímal, natož pak, abych věděl něco o místě, jako je hlavní město Nuuk. Sníh, mráz, mrtvý tuleň stažený z kůže - nic z toho tu nechybí. Rozhodně se nejedná o tak brutální kriminálku, jak zde někteří čtenáři uvedli. Pravdou ale je, že pokud se už na začátku knihy přestanete orientovat v tom, kdo je vlastně kdo, jste nahraný. V tomhle guláši bizarně znících jmen se vyznat... Cosi tomu chybělo. Snažil jsem se číst pozorně, ale při čtení posledních stránek, jsem si připadal jak zmatená lesní včela. Druhý díl už mám koupený, takže si ho v budoucnu určitě přečtu. Traduje se, že je o něco lepší. Nakonec bych chtěl pochválit mrazivě vražednou obálku, která vás donutí ve čtení nepolevit.

5 01.09.2020

Už si ani nevzpomínám, co mě na těch Mistových knihách kdysi tak moc bavilo. Občas mi přijde, že se autor ráno probudil a řekl si: ,,Dneska musím napsat další kapitolu. Jenže o čem by to mělo být? Hmm, co třeba o čemkoliv. A napíšu to bez ladu a skladu. Časová přímka – co to je? Nač to?"
Viewegh je prostě rozený fejetonista - v tom tkví jeho síla. A přesně takhle jsem vnímal tuto knihu. Byla to fajn oddechovka od všech těch zapeklitých detektivek, kde si čtenář musí pamatovat jména, minulost postav, místo děje atd. Jelikož vím, že už pan Mistr asi nic lepšího nenapíše (a upřímně mě to moc mrzí, neboť jeho styl psaní musíte buďto milovat, nebo nenávidět), o to dám lepší hodnocení, neboť komentáře k jeho novějším dílům...

1 30.07.2020

Deaver mě touto knihou vrátil do mých dětských let, kdy jsem se zatajeným dechem v televizi sledoval show Davida Copperfielda. Hlavní záporák mě zaujal na první dobrou. S něčím podobným jsem se dosud nesetkal. I postava mladé iluzionistky byla sympatická - fungovala jako skvělý průvodce ve světě kouzel. Deaver se prostě skvěle čte a nedovolí vám, abyste to předem uhodli a zkazili si konečný dojem. Občas je ta jeho překombinovanost už trochu na hraně a těžko uvěřitelná. U tohoto příběhu mě to ke konci místy otravovalo. Některé postavy měli víc štěstí než rozumu. Vypravěči hrála náhoda až příliš často do karet. Jako například (spoiler): zpackaný atentát na právníka, za které mohlo neprůstřelné sklo v kancelářích budovy. Dále pak pomatený "cirkus" kolem cirkusu a Lincolnovo zázračné vyváznutí z plamenů. Jedno se mu musí ale nechat – zmást čtenáře, to on tedy opravdu umí. Po dočtení této knihy budu na iluzionisty pohlížet trochu jinýma očima. Pěkné řemeslo.

3 28.07.2020

Jako film se mi Marťan hodně líbil. Málokdy se dostanu k nějakému tomu Sci-fi. Tuhle knihu ale budu mít navždy spojenou s příjemnou dovolenou v Egyptě. Horký písek cítím mezi prsty u nohou a v dálce slyším zvuk vln, zvuk moře. Pod slunečníkem obracím jednu stránku za druhou a spokojeně si čtu. Přítelkyně po mně netrpělivě pokukuje a vyčítá mi, proč už nejdeme do vody. Andy Weir mě zatraceně baví. Hlavní hrdinka je správně ztřeštěná a vyčůraná. Zápletka mi přijde zvláštní a netradiční. Popis měsíční, vesmírné stanice je přímo famózní. Nic podobného jsem nikdy nečetl, a tak mě mrzí, že se asi nedožiji vesmírné turistiky ve speciální zorbigové kouli.

6 28.06.2020

Už je to hodně dávno, co jsem knihu četl. Jedná se ale o skutečný horror. Na svou dobu napsané střídmě, ale čtivě. Nechybí fakta a zajímavosti z mladí, které nenápadně vyplňují krutou osobnost Dahmera. Jestli vás už omrzeli dokola opakující se komerčně vydávané detektivky, sáhněte po příběhu kanibala a nekrofila z Milwaukee. O to víc, pokud se o dané téma zajímáte o trochu víc, bude vás knížka bavit a přečtete ji rychle. Perfektní zpestření a doplnění informací, které z televizních krimi dokumentů jen tak nenačerpáte. Na závěr - nenechte se odlákat směšným obalem.

1 24.06.2020

Jako budoucí rodič mám o čem přemýšlet. Opět zajímá a uvěřitelná myšlenka. Musí se nechat, že Elsberg si umí vybírat z vážných témat nepříliš vzdálené budoucnost a napsat o tom poutavě knihu. Informace a nápady má super. Horší už je to s dějovou linkou a rozvojem postav... chybí takové to dotáhnutí a občas jsem se mezi těmi jmény ztrácel. Nejpoutavější mi přišla ta část, ve které si Helen s Gregem nechají od doktora nabídnout dítě na zakázku. Jde vidět, že pan spisovatel má v sobě ostříleného obchodníka. Teď mínusy.
Nepochopil jsem tu vraždu na samém začátku a ze školky pro super děti se dalo vytěžit víc, řekl bych. Stejně tak mi nesedli super schopnosti a přeinformovanost dětiček – tohle jsem moc nežral. Závěrečná část na letišti se nudně táhla; jako by autor netušil, jak to celé ukončit. Kdyby to nezachránil ten epilog (což byla za mě trefa do černého), dal bych možná pouhé dvě hvězdičky. Blackout byl o trochu lepší. Určitě ale s autorem nekončím, protože jeho sci-fi/nesci-fi myšlenky, mě prostě baví.

2 24.06.2020

Za mě nejoblíbenější kniha od paní Monyové. Neskutečně čtivá a zábavná chuťovka plná trefných hlášek. Když zrovna dostanu chuť na nějaké to počtečníčko pro ženy, s radostí sáhnu po této autorce. I když u tohoto humorného majstrštyku si zase tak úplně nejsem jistý, zda to Simona nepsala spíš pro pány. Že bych si snad z knihy vzal nějaké to ponaučení? Jakože – pánové, je moc dobře, že pro svou maminku uděláte první poslední, ale zase tak moc to nepřehánějte, nebo by vás taky mohla vaše dráha polovička kopnout brzy do prd..e. Všeho moc škodí... a asi to platí i u lásky. Špatné není ani filmové tv zpracování, jež se vcelku drží knižní předlohy.

12 19.05.2020

Hartl už asi zřejmě svůj Malý pražský erotikon nikdy nepřekoná. Fajn byla i jeho prvotina, ale erotikon je prostě parádní. Tenkrát jsem si řekl: ,,Sakra, tak tohle je jásný nástupce našeho MISTRA. A Viewegh nebude mít co žrát!" Samozřejmě žertuji. Ten už má nejplodnější období za sebou. Ale teď k Okamžikům Štěstí. Přestože jsem muž, příběh Veroniky mě bavil o něco víc. Příběh jsem vstřebal jako povedenou audioknihu; bylo to v práci na překážkách během krize Covid 19, takže nezapomenu. Příjemně to se sluchátky v uších uteklo. Nicméně se bojím toho, že kdyby to nebylo ve formě poslechu, knihu možná po půlce odložím. Nevím, nevím, zda se někdy pustím do Nejlepšího víkendu. Snad raději počkám na další knihu.

2 19.05.2020

Pokaždé, když na pultě knihkupectví, na internetu, v reklamách, vidím knihu od kdejakého youtubera, co si o sobě myslí, že je skutečný spisovatel, pocítím zlost. Největší vinu na tom nesou nakladatelé – chápu, je to business. Potřebují prodat, co zrovna frčí – a hlavně od lidí, na který se hezky kouká. Asi už jsem starej, ale to opravdu někoho zajímají tyhle blogerský sr..ky? Na začátek jsem trochu odbočil. Nejsem na tohle odborník. Mám ale rád dobré příběhy. A tenhle dobrý opravdu je. Klidně mohla být kniha ještě o těch sto stránek delší. Nechtělo se mi dočítat.
Chci poděkovat paní Mornštajnové za pěkný zážitek, neboť právě ONA je skutečná spisovatelka. Hrozně moc jí fandím. Motivuje mě její motivace a vytrvalost při psaní. Tato kniha si po zásluze zaslouží být propagována na pultech knihkupců. Hlasuji pro to, aby byla Alena Mornštajnová zařazena do povinné četby.

26 14.05.2020

Otáčím stránku za stránkou a čekám. Čekám, že to začne být konečně napínavé, jenže ono se nic neděje. A o tom je celá knížka. Ty postavy pro mě absolutně nic neznamenaly. Chtělo by to ještě o takových sto stránek navrch, aby se toho víc vysvětlilo. Na druhou stranu si nejsem jistý, zda bych pak knihu vůbec dočetl. Čekal jsem příběh ve stylu F. Forsytha, nebo snad dokonce S. Larssona – alespoň tak to hlásá reklama a vydavatel. Jestli byl tohle bestseller v Německu... No nic. Za mě je tahle kniha jenom pouhá past na spotřebitele/čtenáře, co čeká akční krimi nářez. Poctivá propagace strohé obálky a lehce zapamatovatelného názvu. Tenhle plavec ale plaval v hodně tichých vodách.
Jako plus na mě působilo střídání er a ich formy plus střídání minulého času s přítomným – tohle autor zvládl dobře.

1 26.04.2020

Když mám chuť na kvalitní a spletité dílo (a mám víc času na čtení), zhluboka se nadechnu a sáhnu do knihovny po Irvingovi. Myslím si, že tenhle autor prostě není pro každého. Zfilmovat jeho dílo musí být tvrdý oříšek. Můj názor je takový, že Irving na platná kin či na televizní obrazovku zkrátka nepatří. Občas je neskutečně ukecanej, odbočuje, místy nudí, přehání, vykrádá sám sebe - a pořád mu to vychází. Nemohu se asi řadit mezi skalní fanoušky tohoto spisovatele (tohle je asi pátá dočtená kniha), ale s jistotou vím, že mám jeho tvorbu rád a znám ji. Příběh od Irvinga ve mně po dočtení ještě dlouho zůstává. Přemýšlím a vzpomínám. Někdy se to vleče, ale stojí to za to; stejně tak, jako Johnovo vyprávění.

4 25.04.2020

Zkusil jsem a nenadchlo mě to. Nikdy jsem první tři knihy nečetl, ale podle recenzí se musí jednat o maximální pecku... V budoucnosti uvidíme. Nicméně jsem byl zvědavý, jak bude fungovat takhle kniha, protože tady máme téměř neznámého spisovatele, jenž se úspěšně přízivuje na zesnulém, mnohem slavnějším kolegovi. Úplně neznalý v Milénium nejsem (znám filmy), a tak jsem to četl jako samostatný titul - snad detektivku. A bylo to bohužel neslaný , nemastný. V půlce knihy jsem měl pocit, že se snad spisovatel inspiroval příběhem o muži se železnou maskou, nebo co a zrefreshoval to. Další knihu od toho autora už asi číst nebudu, ale alespoň se kouknu na film: Dívka v pavoučí sítí. Tím ušetřím čas, který můžu investovat do lepší knihy.

2 27.03.2020

Tak trochu jiný postapokalyptický román. Posledních sto stran mi dalo lehce zabrat. Příběh Vás pohltí hned na začátku (prvních sto padesát stran pecka) a pak začíná stagnovat. Hodně otázek ze strany pachatelů bylo nezodpovězeno. Motivace: proč to všechno? Doteď pořádně nevím. Dějová linka postrádala napětí a akci. Kratší kapitoly (jako je tomu u D.Browna) mi výjimečně nesedly. Hlavním postavám cosi chybělo; neměl jsem důvod jim fandit nebo se o ně bát. Když nějaká postava odešla ze scény, tak to se mnou ani nehnulo. Na Itala Manzana se lepily ženský jako včely na plástev medu. Na to, že už musel být ke konci příběhu dobitý jak spráskaný pes, zvládl nakonec zlikvidoval hlavního záporáka s "rukama" za zády.
Autor ale do mně zasel malé semínko strachu. Elektřinu, kterou beru jako samozřejmost si budu od dnešního dne víc vážit. Víc o ni přemýšlím. Je to energie, co znamená život. Proudí kolem nás každý den a ani si neuvědomuje jaký je to dar. Zapůsobil na mě i doslov autora, jenž mi ukázal, že se dnes máme vlastně docela dobře – alespoň ve střední Evropě.
PS: Pobavil mě Temelín - ten byl, je a bude Rakušanům trnem v oku.

6 24.02.2020

Nemám problém jednou za čas sáhnout po knize, která není zase tak úplně pro každýho mužskýho. Změna občas neuškodí. Zaprvé má kniha nádhernou a uhrančivou obálku; půvabná scenérie s domkem v dálce. Umělecké dílo na dosah ruky. Nepochybuji o tom, že autorka si byla dobře vědoma (po dlouholetých zkušenostech v nakladatelství), že s krásným obrázkem lépe prodá soupis svých průměrných fejetonů. Než jsem se do knihy pustil, přečetl jsem několik komentářů od Vás ostatních, abych lépe věděl nač se chystám. A dnes po dočtení, jsem na vážkách. Místy to byl i slušný cestopis (přesně tyhle kapitoly mě bavily nejvíc). Líbila se mi kniha? Dala mi něco? Řekl bych, že nakonec ano. Dozvěděl jsem se, že se člověk může zamilovat v každém věku a že když se topíte v penězích, můžete si život maximálně zpříjemnit.
Možná, že kdyby byla Marta stále mezi námi, knihu bych v půlce odložil. Z úcty k ní jsem ale knihu dočetl. Krásná, melodická čeština. Úcta k mateřskému jazyku. V čekárně u doktora se četla jedna báseň a občas jsem se i pousmál. Nazval bych to snobárnou pro obyčejného smrtelníka – bez urážky. Palec nahoru za ten doslov a sebekritiku. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že mi hlavě během čtení zněl ten povědomý hlas z dětství: Dobrou chuť, pokud zrovna obědváte. Vítejte u pořadu volejte řediteli...

4 03.02.2020

Mao Ce-tung kdysi řekl, že ,,Mládež je čistý papír, na který je možno napsat cokoli.“ Ten citát je přímo výstižný. Skvěle napsaný příběh, od kterého jsem se nemohl odtrhnout. Fikce, jež měla blízko ke zkutečnosti. Malého Pierrota musí čtenář nenávidět stejně tak moc, jako ho musí politovat. Knihu bych doporučil naší mladší generaci.

6 20.01.2020

Nikdy jsem nebyl ve Španělsku, ale po tomhle románu doufám, že ho brzy navštívím. Po této knize (což byla druhá dočtená), jsem se stal fanouškem Dana Browna. Líbí se mi, jak Brown dokáže pracovat s informacemi. Když se vás o něčem snaží přesvědčit, že by to tak mohlo být anebo fungovat, věříte mu. A jestli někdo tvrdí, že autor pomlouvá náboženství, mýlí se a knihu nečetl. Ze všeho nejvíc se mi asi líbila myšlenka toho, jak se bude lidstvo vyvíjet a kam směřovat. Na rozdíl od vize Jamese Camerona by to nemuselo dopadnout až tak temně.

13 20.01.2020