Svářeč komentáře u knih

O něco horší než jednička. Děj se nese víceméně ve stejném duchu jako Stíny v létě, tedy žádná akce, spousta intrik, hodně se řeší vztahy mezi postavami, atd. V jedničce se mi to líbilo, nicméně zde - přinejmenším v první polovině - jsou děj, veškeré popisy, dialogy a rozhovory tak nemožně roztahané, že už jsem se opravdu chvílemi nudil a musel se do čtení nutit. V druhé polovině se příběh naštěstí rozjede a těch 150 stran se dá přečíst na jeden zátah, přesto na jazyku zůstává pachuť po úmorné první půlce. Navíc stejně jako u prvního dílu zopakuji: ten systém nejrůznějších gest a postojů není dobrý nápad... Skutečně bych si radši přečetl, jak se hrdina pobaveně usmál, než že poskládal gesto pobavení. Podle nejrůznějších zahraničních kritik je druhý díl Kvartetu vysoké ceny lepší než první. Dovolím si nesouhlasit. Zrada v zimě je dobrou knihou, na vynikající Stíny v létě ale určitě nemá. 60%

2 02.01.2018

Tak po hektickém závěru školního roku po dlouhé době první kniha, co jsem přečetl. A vybral jsem si dobře :) Edici Pevnost (a vlastně celý časopis...) už si asi tři měsíce nekupuji, popravdě - přestala mě bavit. Nicméně v tomto případě jsem udělal výjimku, první díl byl totiž docela pohodová military sci-fi (aspoň co si pamatuji) a dvojka mě určitě nezklamala. Příběh sice není nějak komplikovaný, ale hlavní hrdina je docela sympaťák a hlavně mi dost sedí autorův styl psaní. Kniha není zaplácaná cynismem a vtipnými narážkami jako některé jiné akční kusy, což se mi právě líbí. Mám z toho pocit, že se autor nesnažil být vtipný za každou cenu a svou pozornost rovnoměrně rozdělil mezi humor, akci, popisy atd... Čtyři hvězdy jak vyšité.

2 02.01.2018

Podle mě jedna z nejlepších Šlechtových knih vůbec. Není to zas tak dobrodružné, spíš taková městská detektivka. V prvních dvou třetinách hrdinové jen chodí od domu k domu, hodně se mluví... což je celkem fajn, protože Thompson je skvělá postava, co se týče dialogů. Šlechta píše čtivě, takže i přes pozvolný děj se to čte dobře, bez nejmenšího zadrhnutí. Poslední třetina, to je jiné kafe, akce se pořádně rozjede, o mrtvoly není nouze. Pokud je Šlechta výborný v "klidových" pasážích, v akčních je naprosto excelentní! Velké plus je taky za prostředí - Likario. Rozestavěné město uprostřed divočiny... má to takový nespoutaný, romantický nádech, vzpomněl jsem si třeba na Bílého tesáka a obecně romány z prostředí zlatých horeček na Aljašce a Yukonu. Jo jo, Šlechta se zase vytáhl...

2 02.01.2018

Příjemný mix postapo a fantasy. Povídka Faerie je jednoznačně nejlepší, naopak Chlapci od běžící ohně mi moc nesedli. Jinak jsem knihu přečetl bez jediného zadrhnutí, i ta zmiňovaná slabší povídka je vcelku čtivá. Oblíbil jsem si především hlavní postavy, Oggerd, Gowery i Hal Hargo jsou sympaťáci. Pokud bych měl srovnat tohle a Pohraničí, tak Pohraničí mírně vede, ale nesmíme zapomínat, že na něm autor pracoval mnohem víc... Takže asi tak :) Netrpělivě čekám na román Keltská brána.

2 02.01.2018

Co říct k téhle naprosté klasice a legendě české scifi? Robert Fabian mě strhnul už na první straně a nepustil až do konce. Celých 600 stran jsem přečetl jedním dechem, ani mi to nepřišlo až tak dlouhé... Co mě možná trochu zklamalo (zatímco ostatní to považují za klad, protože se tím kniha v podstatě odlišuje od Cameronových Vetřelců) je "lidské" řešení záhady na stanici. Člověk se tak nějak podvědomě těší na nějaký mimozemský šmejd a on je za tím "jen" starej dobrej strýček Sam :) Co se týče bonusů, jsou kvalitní stejně jako román, nicméně kromě Carpe diem jsem nečetl nic z autorovy ostatní tvorby, takže se nemohu zbavit pocitu, že mi něco uniklo.

2 02.01.2018

Z posledního dílu tetralogie jsem dost rozpačitý a přiznám to - zklamaný. Tam, kde předchozí tři části byly sice jednotvárné ale svižné, je čtverka prostě jenom nudně zdlouhavá. Celý děj by se dal shrnout tím, že hrdinové někam jdou, tam se to posere, přijde záchrana deus ex machina, zas někam jdou, opět se to posere, další bůh ze stroje a tak dál a dál až do zblbnutí. Celá kniha je přesycena akcí, která po chvíli ztratí šmrnc. Přijde mi, že veškerá akce je tady už jen pro akci samotnou, nikoliv aby něco vyřešila, někam posunula děj. Autor kolikrát s příběhem nějak úplně zbytečně odbočí, jen aby vzniklou situaci o chvíli později vyřešil, no ano, čím jiným než nějakou přestřelkou. Navíc jestliže byl předchozí díl šílený, ale pořád tak nějak v mezích, u psaní Probuzeného pekla už asi autor musel být něčím zdrogovaný, protože tohle už je někdy absolutní wtf. Tečkou za velkým zklamáním je konec - jestli něco nesnáším víc než konce špatné, tak jsou to konce, u kterých se pořádně neví, jestli plán hlavnímu hrdinovi vyšel nebo ne. Jako by měl následovat ještě další díl, kde se všechno uvede na pravou míru. Ale další díl nebude... Škoda, přeškoda, protože tahle série byla rozjetá fakt výtečně, jenže Heteša místo aby ji ukončil nějakým bombastickým, velkolepým, ale promyšleným finále, jako by najednou nevěděl, co dělat, tak to takhle postupně zazdil něčím, co ho zrovna při psaní napadlo... Úplně špatná kniha není, je tu pár dost čtivých částí, ale jinak bohužel dost slabota.

2 02.01.2018

Úvodní líčení světa po elektrické smrti je bravurní. Neff mě skrz svůj text přenesl do svého světa a já vše cítil na vlastní kůži, viděl na vlastní oči. Na tomhle je vidět, že Neff je opravdu PAN spisovatel. Bohužel ve druhé třetině se to docela rozplizne, některé postavy na dlouho zmizí, jen aby se ve třetí třetině objevili, poté co na ně čtenář skoro zapomněl. Navíc dost věcí už začalo být docela wtf (viz v jednom z komentářů zmiňované naražení Václava Klause na kůl) a já se nemohu ubránit pocitu, že autor se musel u psaní smát až se za břicho popadal... Takže první třetina excelentní, druhá nuda, třetí taky, konec to zase trochu vylepšil. Celkově ale spíše zklamání.

2 02.01.2018

Po slabší dvojce zase nářez jak se sluší a patří. První cca třetina, která se odehrává v naší realitě, mě bavila stejně jako Hetešovi Démoni jsou věční nebo Nevermore Baltimore, tím nábojem a atmosférou to tyhle dva kousky dost připomíná. I když nevím proč, protože jinak pro to žádný objektivní důvod není, Cybrain jako takový má mnohem blíž k Šesti diamantům než ke zmíněným dvěma románům. Asi za to vážně může ten fakt, že se to prostě odehrává v naší realitě, jak jsem řekl, ta atmosféra a náboj... No, s příchodem do zruinovaného Cybrainu se to pak rozjede v adrenalinový nářez, jaký autor předvedl v jedničce. Opět spousta akce, šílených nápadů, dialogů a dost překvapivých zvratů, nemohl jsem se od toho odtrhnout. Těším se s čím autor přijde ve čtvrtém díle.

2 02.01.2018

Stejně jako Conana nelítostného jsem si Svatyni démonů koupil pouze díky tomu, že ji napsal Červenák, jinak Conana nevyhledávám. Po dočtení svatyně mám ale chuť pustit se do dalšího Conana. Krátký, perfektně odsýpající příběh, sice prakticky dopředu víte, kdo je ve spiknutí zapleten a autor s žádnými překvapivými zvraty nepřichází, ale skvěle se to čte a doslova jsem to zhltnul. Conan je pořád jen takový ten chytrý bouchač, přesto sympatický a i vedlejší postavy jsou v pohodě. V kontextu jiných Ďurových knih snamozřejmě na spodních příčkách, ale samostatně skvělá oddechovka.

2 02.01.2018

Šílené, nicméně pořád v mezích, aby to nepřešlo do nečitelné blbosti. Autor využil tradičního souboje mezi Nebem a Peklem, nicméně na původním motivu nezůstal kámen na kameni. Antonín si Nebe i Peklo upravil k obrazu svému, takže například v Pekle bydlí v panelácích, v Nebi mají demokracii a úředníky... Nebyl by to Antonín bez pořádného humoru, proto i tentokráte mnohdy nezůstalo u pouhého pousmání. Popravdě, vážně nechápu, kde autor na ty nápady chodí. Těch nápadů je tam tolik, že některým autorům by to vystačilo na celý život, Antonín to narval do jedné knihy, potažmo trilogie. Prostě čtenář nemá šanci, Antonínovu stylu naprosto propadne a vysvobozením je až konec knihy, kdy se budete modlit, abyste měli po ruce další dva díly. Nicméně i taková výborná kniha jako Daemonica má své zápory. Podobně jako v Zelené, ke konci pomalu humoru ubývá, naopak přibývá akce a erotiky (ne že by ta v Zelené byla). Obojího je možná v závěru až příliš. Dobrý dojem z knihy to ale nemůže pokazit a doufám, že další díl vyjde co nejdříve.

2 02.01.2018

Musím říct, že dvojka se mi rozhodně nelíbila tak jako jednička. Celkově mi to přišlo jako "akce, akce, akce" na čemž jsou postaveny všechny Hetešovi knihy, ale tady mi to nějak... já fakt nevím, prostě mi to nějak vadilo a nevím jak bych to řekl... Jinak ale Heteša píše zábavně a i za Horáce nakonec dávám ***

2 02.01.2018

Zelená špatný!

To byl můj dojem při prvním čtení, kdy jsem se dostal asi na padesátou stránku. Nebavilo mě to. Popis bitvy nebyl příliš záživný, popis konstrukce Střelky byl záživný ještě méně. No, rozhodl jsem se dát knize druhou šanci a…

Zelená dobrý!!!

Prvních cca padesát stran je pořád stejně nudných, postupně jsem se do toho však začítal víc a víc až jsem zjistil, že se od toho nemůžu odtrnout. Kromě totálního jemného překroucení všech možných klišé mi k srdci přirostli gobliní inženýři a veškeré vedlejší postavy, od natěrače Muha po mistra rány Bangorga. A hlavně se to prostě dobře četlo.

2 02.01.2018

Jízda pokračuje! Skvělá kniha, skvěle se to čte. Jen mě mrzí, že linie s Gloktou je skoro úplně zbytečná a taky některé postavy nedostávají tolik prostoru, kolik by bylo záhodno (z námětu neschopného učedníka šlo vytřískat mnohem víc). Jestli si i třetí díl zachová stejnou úroveň, stane se z Prvního zákona jedna z nejlepších věcí, co jsem četl.

2 02.01.2018

V žádném případě nejsem zklamán, ale přiznám se, že jsem čekal trochu víc. Prostředí je vykreslené na jedničku, jak už je u Červenáka zvykem, Kornel je charakterní sympaťák, stejně tak i vedlejší postavy, ale příběh je bohužel hodně jednoduchý a závěrečná pointa dost předvídatelná. A taky mě naštval konec. První díly Černokněžníka a Bohatýra byli vlastně uzavřenými knihami a dali se číst samostatně, ve Strážcích Varadínu jsou vrata jak od stodoly.

2 02.01.2018

K téhle knize jsem přistupoval se značnou nedůvěrou. Nevadí mi sice různá klišé, ale když se spojí „proroctví“ a „doba temnoty“ dohromady, to už začnu nejistět i já. Trochu mi připadá, jakoby autor v žádném případě nechtěl kopírovat Tolkiena, ale nemohl najít pevný základ pro svůj příběh, takže…jenom maličko…to přece nikdo neoznačí za plagiátorství :-) V minulosti král Sinured ovládnul celý Ulldart za pomoci Spáleného boha Tzulana a nastolil dobu temna. Naštěstí byl ale nakonec Sinured zabit a Tzulan poražen. Nyní je ale Ulldart znovu ohrožen, protože Tzulan by si moc přál znovu kontinent ovládnout… Kde už jsme to jen četli…? Tady ale veškerá podobnost s Pánem prstenů končí, Stíny nad Ulldartem jsou jinak zcela odlišná kniha. Nesledujeme zde putování za cílem zničit Zlo s velkým „z“, nýbrž doprovázíme následníka trůnu Lodrika do odlehlé provincie Granburg, kam je pod falešnou identitou dosazen do úřadu guvernéra, jednak aby se z rozmazleného buřta změnil v sebevědomého a silného muže, jednak aby byl v bezpečí před možnými atentátníky. To ale rozhodně neznamená, že v Granburgu je v bezpečí. Bývalý guvernér a jeho stoupenci se ho pochopitelně snaží ze všech sil odstranit. Toliko k ději. Začátek je hodně divný. Autor nebuduje zápletku, což je OK. Spousta autorů ze začátku kašle na zápletku a věnuje se popisu postav a světa. Tady jsem ale i po 70 stranách, tedy cca 1/4 knihy, měl pocit, že postavy a svět skoro vůbec neznám a to jsem při čtení dával dobrý pozor. Jakoby se sám autor teprve s reáliemi svého světa seznamoval a zkoušel, jak daleko může zajít. Nicméně když vydržíte slabší začátek, tak vás kniha pohltí a nepustí, natolik je čtivá. Jen mi přišlo, že Lodrikova změna je trochu moc náhlá, prostě: Zhýčkaný fracek, střih! Schopný mládenec. Celkově se jedná spíše o prolog k věcem příštím. Hlavní hrdinové stále vůbec netuší, jakou mají ještě sehrát roli. A konec je plně otevřený, přinejmenším se nejedná o uzavřenou knihu. Trpaslíky jsem nečetl, takže srovnáním nemůžu sloužit…

2 02.01.2018

Dokonalá atmosféra, sympatické a propracované postavy, lákavé prostředí. To vše je moc pěkné, ale já bohužel patřím k sortě čtenářů, co před tím vším upřednostňuje děj. Kniha může mít všechny výše zmíněné aspekty, ale jestliže chybí děj, prostě se do ní nedokážu začíst. Což je případ Zjizvené noci. Do poloviny knihy se děj nachází pouze v linii s panem Nettlem a i poté, co se rozběhne, ubíhá velmi pomalu. Naštěstí to jakž takž zachraňují propracované a sympatické postavy, skvělé prostředí a temná atmosféra. Dojem z prvních cca 3/4 ale napravují jen částečně... Tak, ale abych jen nekritizoval. Posledních cca 100 stran je opravdu výborných. Tak jak byly předchozí stránky relativně nudné a nezáživné, tak je poslední čvrtina zábavná a nebudete se od ní moci odtrhnout. Dal jsem ji na jeden zátah. Dojem z knihy to ale zachrání jen z části.

2 02.01.2018

J. Červenák opět nezklamal a přinesl nám skvělou knihu, tentokráte, na rozdíl od jeho předchozích knih, odehrávající se mnohem dále v minulosti, konkrétně v době bronzové. Na téhle knize mě potěšilo mnoho věcí, z nich rozhodně nejvíce perfektní temná atmosféra a propracované prostředí, na kterém si dal autor opravdu záležet. Především atmosféra je opravdu bezútěšná a přiznám se místy jsem začal dokonce propadat depresím. Je tu ale pár nedostatků, které knihu srážejí do stínu Červenákových ostatních románů. Je to hlavně zcela viditelná časopisovost. Viditelné to je především na tom, že zhruba v polovině knihy mizí jeden záporák a objevuje se druhý. Jinak je ale Sekera z Bronzu pořád velice nadprůměrnou knihou a dokazuje, proč Červenák patří mezi tuzemskou špičku.

2 02.01.2018

Troufám si říci, že na tuhle knihu jen tak nezapomenu a pro mě se zatím určitě jedná o českou knihu roku 2009. Františce Vrbenské a Jakubovi D. Kočímu se podařilo vytvořit zcela výjimečnou knihu, která bohužel zůstala mnohými lidmi nepochopena... Až se nechce uvěřit, že je o něčem tak obyčejném jako putování. Ale nenechte se zmást, jde tu sice o putování, leč trochu "jinak" pojaté. Hlavní prvkem knihy není putování samotné, ale spíš to, jaký má cesta vliv na poutníky a jak se hrdinové během cesty vyvíjí. Je radost sledovat jejich všední i nevšední problémy a jak se s nimi vypořádají. A do toho ještě ten nádherný jazyk... rozhodně nesouhlasím s Gaarqem, že popisy jsou zbytečné. Pomáhají dotvářet výjimečnou atmosféru této zcela výjimečné knihy, která mi zůstane v hlavě ještě hodně dlouho...

2 02.01.2018

Kvalitní kniha, ale místy taková divná. Pár "wtf" momentů by se zde našlo. Kupříkladu ve finále jsem čekal cokoliv, ale rozhodně ne to, co se stalo. Díky ich formě je kniha velice čtivá, přestože děj občas stojí na místě. Třeba část v Harmonia Lake mi přišla trochu zbytečně zdlouhavá. Nejlepší část - Philip K. Dick posedlý démonem jménem Valis :)

2 02.01.2018

Sláva! Po dlouhém čekání konečně příchází závěrečný díl Gordonovi země. A čekání se rozhodně vyplatilo. Asi každý čekal, že to bude skvělá kniha, ale že až takhle skvělá, tak o tom se mi ani nezdálo. Kniha začíná docela rychle. V první části máme několik dějových linií, které se pozvolna lepí dohromady. Je tady jedna velká bitva, pár menších potyček, příběh příjemně odsýpá. Druhá část by se dala charakterizovat jako "ticho před bouří". Všechny dějové linie se propojí a všichni se připravují. Na co? Na grandiózní, dvojité finále ve třetí části. Gordonova země je za mnou a já mám pocit, jako bych opouštěl důvěrně známé přátele, které jsem provázel na jejich dobrodružství.

2 02.01.2018