Swissman komentáře u knih
Informačně bohatá kniha, kde se kromě hlavního děje člověk dozví spoustu věcí.
Po spoustě dílů s Mikem Syrovým, se mi do této knihy moc nechtělo, to přiznávám.
A možná právě proto jsem z ní byl tak nadšen. Samostatný román s novou postavou, která mi sice ze začátku trochu vadila, ale postupně jsme si sedli. Příběh je čím dál smutnější a smutnější, a konec... Ten nechci vyzrazovat.
Výborně se to četlo! Hlášky jsou trefné a přesné. Žádná křeč a rádoby vtipnost za každou cenu. Vývoj děje byl trochu očekávatelný, ale to mi u tohohle druhu knih zase tolik nevadí.
Goffa opět dokazuje, že kniha s dobrým příběhem nemusí mít 300 stránek. Jako u všech sérií tohoto autora nemám problém se ztotožnit s hlavní postavou. Příběh reálný, čtivě napsaný. Jen škoda, odfláknuté práce na korekturách. Na můj vkus tam těch chybek bylo docela dost.
Beletristicky popsaný případ jednoho IT zločince, který se do digitální historie zločinu zapsal opravdu tučným fontem jedniček a nul. Napsáno přesně takovým jazykem, který ajťáka neurazí, a technicky neznalého člověka neunudí a neodradí.
První díl byl v průběhu let přečten již třikrát. Druhý dvakrát. Třetí zatím jen jednou. A vím, že s panem Kurtzem se ještě za život párkrát setkám. Tyhle knihy rozhodně z mojí knihovny jen tak nezmizí! A přiznávám, že nic jinýho jsem od Simmonse nečetl.
Přiznávám, že ač je to jedna z posledních přečtených knih od autora, tak si už skoro vůbec nepamatuju, o co tam šlo. To se mi u jiných příběhů s Rakerem ještě nestalo. Takže tak dobrý jako předchozí knihy to nebylo.
Nevím proč, ale tenhle případ mě prostě nechytil tak, jako ty předchozí. Stále super čtení, ale když jsem knihu musel odložit, nehnal jsem se za ní zpět tak hrr, jako dřív.
V pořadí druhá kniha od Goffy. Jak vydaná, tak čtená. Velmi zajímavé téma. A dobrá volba hlavní postavy. Já měl antihrdiny vždycky rád.
Trochu to připomíná "Po stopách ztraceného syna" z Klárova, ale je znát, že oproti knihám z Klárova je tato určena starším čtenářům. Jinak je to opět paráda. Čtivý příběh psaný ich formou, pár ilustrací (klárovské se mi líbily víc), a opět mapka na vnitřním přebalu knihy. A téma železné opony je dobrá volba!
Mě to bavilo. Knih o vztahových peripetiích jsou sice tuny, ale takhle napsaných jich zase moc není. Ten kdo ví, jaké další pseudonymy se skrývají pod tímto pseudonymem, tak nepochybuje, že kniha bude čtivá a děj před očima ubíhat jako film. A přesně tak to bylo. Změna žánru byla fajn. Hlavní postava není zrovna žádný detektivní lumen jako Miko, ani drsňák jako Lars. Prostě jen další obyčejný chlap, který to sice se ženami umí, ale to ještě neznamená, že si nemůže občas nabít hubu. A kdo bude namítat, že takhle to v opravdovým životě nechodí, tak bacha. Já se v jednom příběhu našel ;-)
Tohle by měla být povinná literatura, aby lidi věděli, co mají dělat při záchraně lidského života. A taky jak se chovat k těm, kteří to zachraňování mají v popisu práce. Stejně jako v knize s panem Marešem, i tady jsou dobře pokládané otázky a pan Dvořák umí dobře odpovídat. Děkuji autorovi za jeho tvorbu a těším se na další knihu.
(SPOILER) Souhlasím s některými komentáři, že konec byl až moc odfkláknutý. Po tolika stranách pátrání to najednou bylo na pár řádcích vyřešené. Pokud se příběh inspiruje skutečným případem, možná to tak i opravdu bylo. Ale i jako policajt, bych byl nespokojenej, že jsem vraha nevytěžil. A druhý případ, byl sice na hovno, ale ne o hovně ;-) (Kdo četl, ten ví.)
Do třetice super příběh. Celou sérii vřele doporučuji všem, kdo v blažené neznalosti vystavují svůj život na sítích, sbírají lajky a myslí si, že se jim nic špatného nikdy nemůže stát. Autor má moji plnou pozornost a další knihy určitě skončí v mé knihovničce.
Tahle kniha dokazuje, jak je super, když na pokračování máte fakt nabito a nevaříte zas to samé. Děj krásně navazuje na první díl, opět je to čtivé, napínavé a skvěle vymyšlené.
Moje první setkání s autorem. Čtivé, napínavé a velmi zajímavé.
Dobrá práce Tondo! Jak jsem slíbil u Letargie, pokud ubereš na počtu stran, bude to za plný počet hvězd. Opět čtivé, opět hravá čeština, a příběh ve kterém nevíte vše už v půlce. Na rozdíl od Jo Nesba mi tady nepřijde děj zbytečně překombinovaný. Vše zapadá, postupně se skládá a pokud dáváte pozor, dává to smysl. Žádné úmyslné matení čtenáře, žádné super dedukce od okolojdoucích mihnuvších se postav, atd. Prostě kniha promyšlená od začátku do konce. Správná žánrovka a já už se těším na Konzultanta.
Opět čtivé, ale tentokrát mě příběh nedokázal tak vtáhnout, jako ty předchozí. Párkrát se mi dokonce stalo, že jsem tušil, co bude následovat a kroutil hlavou, proč už se to nestalo o pár stránek dřív. Kniha stojí za přečtení, ale třeba Vzplanutí, či Promlčení se mi líbilo víc.
Knihu jsem si přečetl již v roce 2016. I kdyby jen půlka toho, co se tam píše byla pravda, tak nechápu, jak dnes, v roce 2023, může být Evropa v takové situaci, v jaké se teď nachází. Pan Kundra odvedl dobrou práci! Kniha mě bavila, zlousknul jsem ji za víkend. Po jejím přečtení budete informačně bohatší, možná si potvrdíte pár názorů, ale hlavně nebudete chápat, jak je možný, že to v Evropě mohlo zajít takhle daleko.
Tohle je tak zvláštní a přitom super kniha! Na autorův styl psaní si musíte zvyknout, ale pokud si zvyknete, bude vám odvyprávěno několik velmi silných příběhů. Napínavá, emočně působící, syrově podaná realita. Nedejte se odradit počtem stran!!! Stojí za přečtení!