swon komentáře u knih

Tuto knihu jsem si uzila s prijemnym hlasem Ivana Trojana v audio verzi, i proto se mi zda, ze ve svem hodnoceni budu shovivavejsi.
Obsahove je to takove...no, rychle...vystiznejsi vyjadreni me nenapadlo. Obzvlast vypraveni o zivote po roce 1968 a posleze po 1989 je vmestnan do posledni kapitoly. Az to skoro vypada, ze 30 let zivota zil Emil Zatopek ve vzduchoprazdnu.
Nemohu se tak ubranit dojmu, ze by si toto udobi jeho zivota zaslouzilo podrobnejsiho popisu.

2 12.08.2019

Třetí díl je bohužel z mého pohledu nejslabší (v některých pasážích to byla fakt limonáda) a celou ságu důstojně neukončuje.
Velkou část děje mě vůbec nebavilo číst, ale v drtivé většině rozečtené knihy neodkládám - tady jsem navíc měla za sebou předchozí dva díly.
Příběh šitý horkou jehlou, některé linie byly zbytečně protahovány, některé události zabraly půl kapitoly a vůbec...přišlo mi to jaksi nevyvážené. Postavy, které odešly před lety, se najednou zčistajasna objevily - myslím, že často naprosto bezdůvodně. Jen prostě proto, aby tam byly a aby se všechny osudy řádně uzavřely, pokud možno happyendem.

2 01.03.2019

Spousta mých kamarádek mi řekla, že tuhle knížku musím do porodu přečíst - to jsem tedy nestihla. Hlavně mi ale všechny tvrdily, že je fakt super a člověku otevře oči, protože najednou zjistí, kolik chyb nasekali rodiče při výchově a čemu všemu bychom se měli vyhnout my...
No, za sebe musím říct, že knížka Marka Hermana z nás skvělé rodiče neudělá. K tomu je určitě zapotřebí víc než pár kapitol a víceméně velmi obecných tvrzení, u kterých po přečtení vlastně zjistíte, že to přece všechno víte. Na druhou stranu nepopírám, pro některé z nás jistě není na škodu si některé odstavce přečíst a zamyslet se. Já se k ní už nejspíš ale nevrátím. Budu se snažit být dobrý rodič, ale už teď bohužel vím, že i já s mým mužem nějaké chyby uděláme a zpětně budeme kvůli tomu na sebe naštvaní. Neexistuje perfektní člověk, neexistuje tedy ani perfektní rodič.

2 01.10.2018

Druhý díl ságy mě zaujal mnohem více než první knížka. Je to určitě i dáno tím, že mám témata obou světových válek ráda v literární i filmové podobě. O to víc jsem potěšena, že se děj odehrával v Německu a bylo možné si alespoň občas přečíst, jak válku vnímali obyčejní Němci.
Co se týče příběhu samotného, pořád mi tam něco chybělo. Autorka se snažila popsat osud každé postavy, která se tam objevila, ale u žádné nešla dále, aby ji aspoň více otevřela či dovršila její příběh. Poslední kapitoly tak na mě působily kvaltem - rychle dopsat, aby čtenář dostal nějaký konec. Pak se ale stalo, že o některých tak nevíme zhola nic (jak skončil doktor Moebius??) a z mého pohledu to byly často ty zajímavé postavy. Uvidíme, co přinese závěrečný díl.
Rozhodovala jsem se mezi 3 a 4 hvězdičkami - ale zájem o historii a potěšení, že se autorka do tohoto historického období pustila, mě přesvědčily :-)

2 08.08.2018

Panský dům je naprosto průměrná kniha, která nevybočuje z řady sobě podobných románů. Považuji ji za oddechové čtení a jsem si jistá, že už ji nikdy znova číst nebudu. Mám nachystaný i druhý díl a od něj očekávám děj, který bude více strhující vzhledem k době, ve které se bude odehrávat.
Ačkoliv jsem čekala více, knížka se přečíst dá, ale všeobecné nadšení u čtenářů prostě nedokáže vyvolat.
Navíc, zde tak časté přirovnávání k seriálu Panství Downton pokulhává - scénář seriálu je rozhodně lepší a postavy propracovanější než v knize Anne Jacobs.

2 01.08.2018

Jediné slovo, které mě napadá po přečtení této knihy je...zklamání. Nad člověkem, kterého jsem (nejspíš především díky jeho jménu) viděla jako hrdinu ve špatné době. Teď ale musím svůj názor změnit. Ve všech rozhodujících chvílích nebyl Jan Masaryk schopen dostát své funkce a bojovat se vztyčenou hlavou, byť za cenu osobních a profesních ztrát.
Příčin bylo zjevně několik, ale ač nerada, musím konstatovat, že to bylo slabošství a lidská malost na jeho straně. Velmi jednoduše: na to prostě neměl.
Co mě ale nadále zaráží, že ani po 70 letech od jeho smrti (a skoro 30 let od revoluce) nejsou naše státní složky schopny jasně říci, jaká byla příčina jeho konce. A výmluva o neochotě ruských úřadů/archivů spolupracovat se v dnešní realitě jeví jako vskutku chabá.

2 24.03.2018

Ač ne-Pražák, knihu jsem doslova zhltla. Je to mé studijní město, spoustu míst jsem prošla a během těch několika let si našla i svá oblíbená.
Přesto mi tato kniha jaksi opětovně otevřela oči a při další příležitosti zatím neobjevená zákoutí velmi ráda navštívím - obzvlášť se těším na Nový Svět :-)
Milovníkům staré Prahy doporučuji všemi deseti.

2 01.01.2018

Ach, tato kniha byla zklámáním. Nečekala jsem nic světoborného, přesto jsem doufala v něco víc. Na můj vkus bylo vyprávění Lauren Graham příliš útržkovité, mnohdy jsem moc nechápala, co je myšlenkou a co se čtenáři vlastně snaží říct. Pravdou je, že často hovoří o mnoha lidech z Hollywoodu, o kterých český čtenář nemá absolutně žádné povědomí. Proto mi přijde, že tato (auto)biografie byla určena především americkému trhu. Ale co naplat - slavná tvář oblíbeného seriálu prodává dobře i v České republice - já budiž jasným důkazem.
Knihu jsem si přála k Vánocům, pod stromečkem ji našla a jsem zklamaná na celé čáře, ach jo...

2 27.12.2017

Mne osobne velmi pomohlo, ze jsem film videla driv, nez se mi do rukou dostala kniha. Nektere pasaze jsou zdlouhave, souveti rozvlekla a tok slov narocny. Presto povazuji za ctenarsky zazitek tohoto roku. To, jak autor pracuje s pocitem viny, odplaty a snahou vsechno odcinit, vam nedovoli prestat cist.

2 11.11.2017

Nejlepší politické paměti, co jsem kdy četla. A to z prostého důvodu: na každé druhé straně nečtete o tom, jak je Amerika skvělá země hájící zájmy celého světa. Madeleine Albright dokázala své zkušenosti a zážitky povyprávět s nadhledem. Čtenáři nic nenutí, snaží se vysvětlit, proč určité kroky ve funkci podnikla. Navíc, přidaná hodnota je určitě v tom, že kniha poskytuje dějiny konce tisíciletí v kostce.
A samozřejmě, jako Češku mě hřeje vědomí, že byla ministryní zahraničí nejmocnější země světa (byť si to jistě ne všichni myslí). Zase jsem jednou zalitovala, že svá vysokoškolská studia jsem neposunula dál a nedala se na diplomacii :-)

2 20.09.2017

...já to ale přece všechno vím. A ano, je pravda, že celá knížka by se dala shrnout do jednoho odstavce. Přesto byla takovým drobným zahřátím na duši při té každodenní všednosti a shonu. A člověka to donutilo na chvilku se zastavit a uvědomit si, že ty nejlepší věci vás nakonec ve většině případů potkají doma s vašimi nejbližšími a přáteli. A když jsou u toho svíčky, vy zabalení v dece popíjející svařák nebo kakao a je vám prostě dobře, nic víc už si nelze přát. Je to obrovské klišé, jsem si toho vědoma, ale upustit občas od čirého pragmatismu není na škodu.

2 20.08.2017

Knize nelze upřít čtivost, stránky šly jedna za druhou a za dva dny měl člověk přečteno. Přesto mi přijde, že se jedná o průměrnou detektivku. Děj vás bezpochyby lapí a po pár stránkách přemýšlíte nad vrahem. Nemám ale pocit, že bych si po přečtení řekla, že to byla pecka jako u jiných autorů. Trochu mi navíc vadilo několikeré odkazování se na to, že hlavní postava je Slovenka. V ději to pak hrálo ještě další roli, ale to už nechám na čtenářích, aby se k tomu dopracovali.
Kniha dobrá, ale určitě ne vybočující z průměru. Dokážu si ji představit jako jeden díl Vražd z Midsomeru :-)

2 26.03.2017

Roman patri do kategorie cervena knihovna. Nepochybne je ctivy, mne ale tentokrat chybel nejaky hlubsi rozsah. Zjevne srovnavam s Nez jsem te poznala. Zadne spolecenske tema hybajici svetem se nerozebira prilis do hloubky, nicmene postaveni zeny v Anglii 60.letech je vykresleno pomerne pekne. Pro me prave tato dejova linka rozhodne highlightem cele knizky. I kdyz se nemuzu ubranit tomu, abych rekla, ze cely pribeh je tak trochu pritazeny za vlasy. Jako dovolenkova cetba ovsem idealni kus.

2 24.02.2017

Musím přiznat, že na gymplu se Sofiin svět stal knihou, o které jsme si všichni mysleli, že nám pomůže přežít čtvrťák na gymplu a ze které se "základy filozofie" naučíme. Ach, jak jsme byli na omylu. Kniha člověku lehce pootevře dveře (aby si aspoň zapamatoval některá jména velikánů), ale rozhodně vám nedovolí, abyste pochopili. Pokud člověk alespoň trošku přemýšlí o jednotlivých učeních, nutně to v něm vyvolá jen další a další otázka. V některých pasážích to pro mě bylo i trápení a přiznávám, že filozofii jako vědnímu oboru ani po přečtení Sofiina světa nedokážu přijít na chuť.
Nicméně, jako vhled a začátek snahy porozumět určitě správná kniha.

2 14.02.2017

Ač nemám moc ráda útlé knihy, tato mě neskutečným způsobem zasáhla! Po dočtení jsem nemohla usnout a film jsem viděla několikrát. V tomto případě zpracování knižní předloze naštěstí neuškodilo. Upozorňuji, že Hodiny nejsou lehké čtení...Mně osobně ale přinutily začít se zajímat o život a dílo Virginie Woolfové. Kdo se chce trošku zastavit, popřemýšlet a ne jen hltat braky (ač mnohy bestsellery), nechť si vyhradí jeden víkend na tuto Cunnighamovu knihu.

2 08.02.2017

Je to napsano svizne, rychle, bez zbytecnych prikras. Kdyby byl pribeh delsi, vubec bych se nezlobila. Bohuzel jsem se nedokazala oprostit od postav z filmovych Zelar. Nebo mozna bohudik? Kazdopadne pro me v tomto pripade plati, ze film knizni predloze rozhodne neublizil. Myslim, ze se takrikajic pekne doplnuji.

2 01.01.2017

Knihu jsem četla později, než jsem viděla seriál z dílny BBC. Místy jsem si říkala, že seriál se mi snad líbí i víc, protože je tam více rozvinutý i osobní příběh Jenny, což je v knize spíše okrajové téma. Přesto velmi doporučuju všem - rozhodně stojí za přečtení. Často mě udivilo, v jakých podmínkách lidi v (pro mě vyspělé Anglii) v okolí Docklands žili.

2 01.08.2016

První čtvrtina knihy mě nebavila, měla jsem problém začíst se, občas mi připadalo, že čtu něco, co už bylo napsáno nebo jsem viděla v americkém filmu o nějaké nábožensky uhozené rodině...

No právě, a ona ta Tara opravdu v té praštěné, fanatické rodině, kde opovrhují státem, zdravotní péčí západního střihu a bojují proti všemožným iluminátům, vyrostla. Jenže pořád jde z řádků cítit, že se ještě úplně neodtrhla. Což člověku lze těžko vyčítat - s vlastní rodinou jsme spjati, ať se nám to líbí či ne.

Až se člověku nechce věřit, že nakonec dosáhla takového vzdělání. I tato kniha nám proto opět ukazuje, že vzdělání je ta nejcennější entita, které lze v životě dosáhnout. Jen skrze vzdělání člověk porozumí světu kolem sebe. A když neporozumí, aspoň bude vědět, že je toho ještě spousta, co by se měl naučit!

1 26.08.2020

U této knihy mě nesmírně rozčilovaly historické nepřesnosti (a opravdu mi nevadilo, že jedna z postav vstoupila do Říšského kancléřství dřív, než bylo otevřeno - jak píše autorka v doslovu - to je to nejmenší!). Udělat ovšem z Gabčíka a Kubiše členy polského židovského odboje považuju za hloupost. Vůbec to v knize nemuselo být, nijak to neozvláštnilo děj, tato zmínka tam byl jen nahodile zmíněna. Nedává to, popravdě, vůbec smysl.
Pravdou také je, že český překlad čtenáře také zrovna neoslní. Věty byly mnohdy kostrbaté, neobratné, nesmyslně přeložené (volal Scala z Milana...nebo spíše volal někdo z La Scala z Milána?).
Děj se místy opravdu vlekl, občas moc nedával smysl (proč chce najednou postava v Krakově, kde se velká část knihy odehrává, české noviny? Kde je ta souvislost?). A na druhou stranu tam bylo spousta linek, které by si naopak zasloužily větší rozpracování (např. polský odboj, poválečné osudy postav). Posledních pár desítek stran tak čtenář dostal naservírovaných takříkajíc z vlaku. Pasáže ze současnosti mohly také být o polovinu kratší.

1 03.08.2020

Už někdo dříve tady napsal, že rodiče, které zajímá Montessori přístup ke vzdělávání, si v této knize přijdou na své. K tomuto názoru se přikláním také. Pro rodiče, který k výchově svých dětí přistupuje autoritativně ve stylu "musíš/nesmíš", bude tahle knížka snůškou řečí. Čili rozhodně to není univerzální materiál pro každého rodiče.

Pravdou je, že některé pasáže mě nudily, často se opakovaly. Některé byly naopak velice čtivé a dostavoval se "aha efekt" - jo, tohle je dobrá poznámka, pojďme to se synem taky takto zkusit.

A hurááá - konečně vidím černé na bílém, že škola a známky nejsou jediným měřítkem, jak moc jsou dítě/student top. I když, já byla ten typ, co chtěl mít pořád samé jedničky a pachtil se za červeným diplomem...No, ten sice mám, ale ruku na srdce - výjimečnosti a talentu v tom teda moc není :-)

Doporučuju! I těm trošku zabedněným rodičům, co na fotbale vulgárně nadávají svým dětem. I když...tihle jsou spíš na pořádné proplesknutí. Tady asi ani kniha, ani kurz nepomůžou :-(

1 10.04.2020