TajemnýSmrad
komentáře u knih
Deník muže ve středních letech
Petr Kukal
Tak jsem to dočetl! Není to asi úplně optimální hodnocení, ale já vlastně nevím, co více říct.
Dlouho jsem se knihou prokousával a pořád jsem nevěděl, co si o ní myslet, nebo si z ní vzít. Proč vlastně čtete deník někoho cizího? Čekáte, že proniknete do něčeho bytostně niterního, upřímného a zajímavého? Pokud ano, tak toho se nedočkáte. Autor se sice snaží dotknout témat, které pro něj osobně mohou být třaskavé, ale z četby si člověk odnáší spíše respekt k tomu, že pan Kukal dokázal nevynechat v záznamech jediný den roku a že se deník "dal" dočíst.
Co si budu z knihy pamatovat za měsíc? Tipnul bych si, že nic, jenže co si pamatujeme z životů ostatních, že?
Věž vlaštovky
Andrzej Sapkowski
Pro mě velké překvapení po předchozím díle, kde jsem se musel do čtení nutit. Věž vlaštovky po většinu čase bavila, nabízela napětí, rozlišné charaktery a zajímavý děj.
Jedna hvězdička šla dolů za pasáže, které mi přišly, že v knize měly za úkol jen natahovat děj a také za závěr, který naopak působil uspěchaně, jako kdyby se autor už už těšil, jak to uzavře.
Křest ohněm
Andrzej Sapkowski
Nemůžu si pomoct, ale za mě nuda, nuda, šeď.
Děj se nikam neposouval, celá kniha se v pohodě dala zmáčknout do dvou kapitol kterékoliv z předchozí knížky a nic by se nestalo. Jednotlivé bitvy jsou nezajímavé, neuvěřitelné a v knize jsou jen proto, aby alespoň na chvíli oživily nudný děj.
Z těch dvou hvězdiček je jedna spíše z lítosti a z naději, že další díl bude lepší.
Čas opovržení
Andrzej Sapkowski
Když pominu, že se ztrácím v tom, která čarodějka je která a jestli má naditější dekolt Keira Metz nebo Sabrina Glevissig, tak mě kniha bavila.
Čtvrtý díl je parádní oddechovka. Útěk do světa fantasie, kde přes všechny rozpáraná břicha, usekané hlavy, hnijící mrtvoly a znásilněné ženy, každé ráno vyjde slunce a dodá četbě nádech romantiky. Na dovolenou si beru pátý díl, tak doufám, že mě nezklame.
Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
Jack Thorne
Přes veškerou kritiku zde musím říct... Mě se kniha líbila. Je důležité si uvědomit, že se jedná o divadelní scénář a tomu odpovídá styl knihy. A když se s tím smíříte, tak si uvědomíte, jak hrozně rádi opět vstupujete do kouzelného světa, potkáváte staré známé a sledujete jejich vývoj.
Mě osobně hrozně potěšilo, kam se posunula postava Draca Malfoye a také jsem si užil, když se alespoň na moment objevil opět Severus (asi jsem byl fanoušek záporáků...). Závěr byl malinko kýčovitý a mohl být dramatičtější, ale Harrymu prostě i po letech člověk odpustí lecco :).
Hrdý Budžes
Irena Dousková
Půjdu trošku mimo většinu - mě Budžes nebavil.
Byl za mě takový ani, ani, ani... Ani zábavný, ani dějově napínavý, ani s překvapivě silným vyústěním... Knížka neuráží, přečíst se dá, ale nezanechala ve mě žádný dojem a vím, že se k ní v budoucnu určitě nevrátím.
Krev elfů
Andrzej Sapkowski
Sice nepovídkový, nýbrž příběhový díl, ale jinak čtenář dostane to, co na základně předchozích knih očekává.
Mě osobně trošku mrzí, že kniha nemá stejné tempo po celý děj a místy se vleče, nebo jsou kapitoly slabší a příběh nikam výrazněji neposouvající a pak zase přichází našlapaná část, kde člověk se zatajeným dechem čeká, co se stane. Zároveň platí, že pokud člověk čte Zaklínače bez jakékoliv předchozí zkušenosti s Geraltovým světem, musí se zákonitě ztrácet ve zjevujících se postavách, panovnících, městech... Já osobně hrál nejprve hru, což mi vnoření do knih výrazně ulehčuje.
Každopádně, za přečtení kniha určitě stojí.
Boží kniha od Pastoral Brothers
Karel Müller
Knížka se dobře četla, zároveň bych ale řekl, že pro lidi, co Pastoral brothers znají, nepřináší nic nového. Opakují se témata zpracovaná od pánů farářů ve videích na youtube, jen se na stránkách knihy možná šetří humory, ale více se jde do hloubky zpracovaných teologických otázek.
Každopádně za přečtení a zamyšlení určitě stojí!
Meč osudu
Andrzej Sapkowski
Za mě je druhý díl zaklínače přinesl jen značné zklamání. Snad nebudu fanoušky této ságy upálen na hranici, když napíšu, že Geralt je zde vlastně jen unášen osudem a shodami okolností, aniž by sám pořádně cokoliv tvořil. Ve většině příběhů se k něčemu chystá, k čemuž následně nedojde. Když už to začne vypadat na nějaké to vzrušení a souboj, tak z něj urychleně vycouvá a raději než aby likvidoval vlkodlaky, rybolidi a Bůh ví co ještě, tak se jde topit ve svých pocitech, nebo o nich dlouze a nezajímavě rozprávět se špetkou patosu svým přátelům.
Jednička se mi příjemně četla, utíkala, vyvolávala napětí i humorné situace. Ve dvojce jsem se vždy akorát natěšil, na události, které nikdy nenastaly. S Geraltem to nevzdávám a chystám se na třetí díl, tak doufám, že se dočkám jistého posunu a že znovu budu dychtivě číst jednotlivé kapitoly a že mi kniha vrátí důvěru v tuhle sérii.
Třešně v rumu
Michaela Janečková
Stálo mě hodně přemýšlení, jak knihu ohodnotit. Čte se dobře, děj příjemně utíká, ale vlastně bych neřekl, že to je cestopis, stejně tak, jako to není román.
Dovedu si představit, že se takhle potkám se starým známým, sedneme si na pivo a on tímhle způsobem popisuje svou dovolenou. Nebavíme se tolik o místech, jako spíše o pocitech, emocích a humoristických zážitcích.
Závěr knihy mě... Vlastně nepřekvapil, ale malinko ve mě vyvolal smutek z toho, že... No nebudu spoilerovat, kdo dočte až do konce pochopí.
Každopádně, dávám knihu do oblíbených, a to znamená, že jestli dá někdo méně než 4 hvězdičky, pocítí tajemný smrad!
Poslední přání
Andrzej Sapkowski
Knížka je super, takže si po dlouhé době dávám něco do doporučených. Svižné fantasy čtení, které má však jedno velké mínus. Ač se jedná o první díl Zaklínače, čtenáři nepolíbení jeho světem, neznalý Kaer Morhen, Novigradu, Vranů a dalších, se v knize nejspíše ztratí, nebo budou často nuceni googlit, o čem to vlastně autor píše.
Já hrál všechny tři hry a viděl seriál, takže jsem už šel do knížky lehce obeznámen s prostředím, rasami a postavami, díky čemuž jsem krásně proplul jednotlivými příběhy, ale kdybych ji dostal do ruky jakožto čtenář zcela zaklínačského světa neznalý... Těžko říct, zda bych nad knížkou nezlomil hůl po první kapitole.
Povolení prudit
C. D. Payne
"Proč já to vlastně četl?" ptám se sám sebe již po několikáté.
Bohužel se nemůžu přidat mezi oslavné komentáře níže. Pro mě série opravdu ztratila kouzlo a já se tiše protrápil četbou až do konce dalšího dílu pomalu nekonečné série. Drama, solidní závěr a vtip, to všechno tomuto dílu chybělo. Poslední části deníku pro mě byly utrpení, nutil jsem se do četby a udělal vždy maximálně jeden den z Nickova deníku s tím, že jsem doufal, že alespoň závěr mě potěší. Ne, nestalo se.
Za co ty dvě hvězdičky? Vlastně ani nevím, možná ze soucitu a s úcty k prvním dílům.
Rudý Zeman
Jaroslav Kmenta
Kniha je dobře napsaná. Pro mě, jakožto pro mladší generaci, co začátek Zemanovi éry zná spíše z vyprávění i velmi zajímavě popsané události, které si nepomatuji a o kterých jsem třeba ani neslyšel.
Jednu hvězdu strhávám za to, že kniha je napsána poměrně subjektivně a v některých momentech bych řekl, že docela návodně a nenechává čtenáře prostor, aby si vytvořil hodnocení popisovaných událostí a lidí osobně. Každopádně rozhodně doporučuji, za přečtení stojí.
Žert
Milan Kundera
Klasika se vždycky těžce hodnotí a troufnu si tvrdit, že Žert již mezi českou klasickou literaturu patří. Navzdory tomuto faktu se pokusím sepsat své dojmy :).
Hlavní postava z knížky Vám nemusí být vždy sympatická, to je jasné, ale... Tady mě nebyly sympatické v podstatě všechny postavy, nemluvě o tom, že na mě byly silně rušivé (teď se omlouvám za to slovo) "pseudoitelektuálské" monology, či občasné dialogy.
Naopak oceňuji děj a popisy, které člověka vrací o desítky let zpět a dávají mu možnost nahlédnout do doby, kterou neprožil, ale navzdory silnějším momentům bude patřit Žert mezi knihy, ke kterým se v budoucnu určitě nevrátím.
Můj život s třemi ženami
Marek Cabák
Autor oproti prvotině ubral sexu a vulgarismů a vyměnil je za mnohem více ironie. Opět se kniha svižně čte a je zábavná. Závěr je tak trošku úvaha a tak trošku neočekávatelný svým vývojem. Člověka nutí k určitému zamyšlení, jak by se zachoval on sám.
Ideální pro milovníky zábavných příběhů... Tedy pro mě :).
Mládí imrvére v hajzlu aneb Geny nezapřeš
C. D. Payne
Těžce se mi kniha hodnotí. Měl jsem moc rád původní sérii, ale tenhle díl už spíše připomíná mexickou telenovelu než zábavný román o mladé lásce. Je fajn, se znovu potkat s Nickem a vidět ho, jak žije v letech, kdy má blíže k důchodu, než k pubertálním radovánkám, ale to je ve výsledku dost málo a více toho kniha nenabízí.
Ze začátku to ještě vypadalo, že by tenhle mohl být pozitivním návratem k původní sérii, ale pak to bylo jen horší, horší, horší a nakonec v podstatě nepřišel žádný závěr...
Mám doma i další díl, ale teď se asi budu chvíli nutit do toho, abych jej začal číst.
Mercedes: projížďka životem fotbalového baviče
Monika Býmová Čuhelová
Na úvod musím nekriticky předestřít, že mi je sympatická Monika Čuhelová... Takže bych ji chtěl pochválit za zpracování a formu, jakou rozhovory v knize vedla, ale možná nejsem v tomto směru úplně objektivní :).
Na druhou stranu, kniha pojednává o životě fotbalisty, jakých po našich trávnících běhaly desítky. Petr je vtipný, ale zároveň také působí dojmem velmi prostého člověka, který vlastně byl líný a proto se jeho zájem smrskl na jídlo a holky a svůj profesní život nechal kolem sebe jen tak běžet.
Takže na konci knihy zůstane pocit - hele dobrý, ale proč já to vlastně četl a o čem to bylo?
Někdo mě má rád
Dominik Landsman
Tak já se teda k něčemu přiznám... Občas, ale jen zcela výjimečně, ohodnotím knihu před tím, než ji dočtu.
Tady jsem si to netroufl. Říkal jsem si, že přece všichni víme, kde dnes stojí "hlavní hrdina" románu, takže netuším, jak chtějí autoři knihu zakončit, aby to bylo vtipné a nevyznívalo to trapností... No a musím říct, že poslední kapitola mě vážně dostala. Čekal jsem od českého Forresta Gumpa mnohé, ale tohle ne.
Pod vlivem závěru, který mě dostal, dávám pět hvězd, což je možná přehnané, jelikož některé kapitoly mě moc nebavily a prokousával jsem se jimi na sílu... Ale prostě ten celkový dojem byl fajn a jsem rád za to, že jsem si knížku pořídil a přečetl.
Mladík pod pantoflem
C. D. Payne
Po příšerném čtvrtém dílu má pětka jednu výhodu - změnu místa. Paříž a celá Francie je kouzelná a přemístění děje do této "žabožroutí" země knize jen prospělo.
Kvalitou a zábavou sice pátý díl silně kulhá za původní trilogií, ale pokud člověk čte knihu poprvé, tak se to dá. Já se pustil do celé série znovu (protože jsem si ji chtěl připomenout, vzhledem k tomu, že jsem dostal darem nové díly) a při druhém čtení již mnohé zcela zbytečné kapitoly přeskakuji, aniž by mi cokoliv vlastně uteklo.
Křehká struna
Filip Staněk
Kniha není špatná, jenže místo postupné gradace příběhů postupně bohužel upadá. Po první kapitole jsem si říkal: "Super, konečně něco soudobého, zábavného s nádechem erotiky." Dokonce jsem se už viděl, jak dávám pět hvězdiček.
Jenže s dalšími povídkami jsme si říkal, že to je slabší a dám "jen" čtyři hvězdy, pak jsem si říkal, že by bylo fajn, aby tu byly půl hvězdy a já mohl dát tři a půl...
No a končím na třech a možná je dobře, že knížka nepokračovala, protože se z ní pozvolna vytrácela nápaditost, atmosféra i erotika a další dvě kapitoly by možná vzaly další hvězdu z mého hodnocení.