TaLu
komentáře u knih
Smrtící sláva
J. D. Robb (p)
Netušila jsem, s jakým potěšením se budu prvně shledávat s postavami, které znám z dalších dílů. Na scénu vstupuje Peabodyová a mihne se Řacha. Vztahy s ostatními se zabarvují více než v úvodu - začíná mi docházet, že vztahy se Summersetem byly opravdu oprávněně napjaté, skrze vzájemnou nedůvěru. Dosud jsem si myslela, že se s Evou haštěřili jen tak "ze sportu". Jsem opravdu ráda,že se jejich vztah posunul v dalších dílech právě jen k tomu škádlení ze setrvačnosti, a že potřebují jeden druhého více, než dávají najevo. To doufám prozradit mohu. Sám příběh opět velmi podařené detektivní vyšetřování. Jen je mi líto, že další díl série zatím nevlastním. Budu číst šestý díl a pak se opět vrátím v čase. Ale díly se dají číst jako jednotlivé detektivky - to je vzkaz pro čtenáře, které by odrazovalo množství.
Dokud se budeš smát
Hana Marie Körnerová (p)
Neodolala jsem a znovu se vrátila ke knize, kterou jsem přečetla již před časem a to na základě přečteného prvního dílu. Nějak se mi nechtělo "odejít ze Stamic" a chtěla jsem v hluboce lidském příběhu Kamily pokračovat.
Nelehké osudy - ano, to jsem si pamatovala z dřívějška. Velmi lidsky a opravdově zpracováno mou oblíbenou autorkou - také nic nového. Ale tentokráte jsem si víc uvědomovala SÍLU OKAMŽIKU v životech hrdinek i lidí, jež jsou součástí jejich života.
A vzpomněla jsem si na jeden okamžik ve svém životě, kdy jsem si bolestně a přesto velmi silně uvědomila, že i hvězdy z nemocničního okna vypadají jinak. Co všechno ztratí význam,....
...a co všechno získá na důležitosti ! A JAK jinak vypadá rozkvetlý šípkový keř.
Chtěla jsem tu vypsat několik slov, pak jsem si uvědomila, že by to byly celé věty, či odstavce a tak raději místo citací doporučuji k přečtení !
Nic nebude jako dřív
Karin Slaughter
Hlavní hrdina mi je opravdu blízký - dokazuje, že při stejných a to velmi těžkých výchozích podmínkách, nemusí život dopadnout vždy špatně. Samotný příběh nemá žádná hluchá místa. Tentokráte mne opravdu zaujal pohled do jednotlivých lidských osudů. Spisovatelku mám velmi ráda, protože u jejích knih nezůstávám jen na povrchu, ale skutečně nad příběhem uvažuji, jako by byl součástí mého života. Také jsem ocenila Epilog, protože autorka měla odvahu napsat "jak to bylo dál" - ono je jednoduché ukončit příběh vrcholnou scénou, ale po ní nastávají všední dny, ve kterých se zúčastnění museli naučit znovu žít. K samotnému ději nebudu nic prozrazovat, doufám že nikdy nikdo nebudeme muset prožívat nic podobného. Doporučuji k přečtení !
Hřbitov nadějí
Karin Slaughter
Ke knize jsem se dostala později, než ke Kriminálníkovi, tak to byl "krok vzad" - hlavně ve vývoji vztahů hlavních postav. Přesto mi to nevadilo a velmi ráda jsem se podívala spolu se Sárou do bývalého města a poznala její rodinu i vzpomínky na manžela, protože já sérii s ním nečetla. Zápletka se mi líbila, vyšetřovací metody také. Dějově místy pomalejší tempo jsem si spíše vychutnávala. Ono toho napětí tam bylo také dost. Já si užila každou stránku a jsem ráda, že jsem měla opět možnost přečíst za několik málo dnů - podle mne knihám této autorky svědčí, když můžeme příběh vnímat jako rozvodněný potok ( ano, také na něj v knize narazíte :o) bez zbytečného rozptylování a přerušování.
Já mohu jedině doporučit !
Lásky princezen kuronských
Otomar Dvořák
Kniha inspirovaná historií a psaná jako napínavý román.
Překvapilo mne, jak jsem se ponořila do děje. Po dočtení jsem měla chuť sednout do auta a jet na zámek Ratibořice. Dokonce jsem si postavy a jejich osudy vyhledala na Internetu v encyklopediích a viděla, že román se drží zjištěných faktů. Přesto jsem si znovu uvědomila, že historie a její popis je jen obrazem, či odrazem doby. Protože každý člověk se svými emocemi, rozumem, intelektem a citem v daném okamžiku prožívá určitou událost jako jedinečnou. A to historie nezaznamená. Proto si myslím, že by bylo naprosto úžasné navštívit salón princezen kuronských naživo.
Propojení s knihou Boženy Němcové Babička se mi také líbilo - číst ty známé věty v jiné knize a vidět události jinýma očima. Doporučuji.
Odkud vane kouř
Sandra Brown
Autorka píše své příběhy buď s detektivní napínavou zápletkou, nebo jako milostný román s příběhem.
Alespoň dosud mi to u čtení jejich knih tak připadalo.
Přiznám se, že já se mnohem více bavím u těch příběhů, které autorka píše s prvky thrilleru.
U této knihy bylo tolik zvratů a dobrodružství, že se to místy zdálo nejen neuvěřitelné ( to není u odpočinkových knih nic proti ničemu), ale i překombinované.
A to mi tak trochu vadilo.
Spolu s tím, že tady to rozdělení není jednoznačné. Jako kniha plná napětí obsahovala tolik milostných scén, že mi tentokráte přišlo, že oba žánry autorka v této knize zapletla cele do sebe.
Proto jsem měla dojem, že čtu dva romány najednou.
Nakonec se mi ale chvíle s tímto konkrétním románem docela líbily, a proto moje hodnocení není nižší, i když některé jiné knihy autorky považuji za lepší.
Píseň slonů
Wilbur Smith
Moje první kniha od autora a přiznám se, že jsem po ní sáhla, protože na nic nenavazuje. Nepatří do sérií a já si řekla, že se seznámím s autorem, který je oblíbeným v knihovně aniž bych "musela" číst těch knih více.
Kniha je místy až strhující, slovo napínavá není dost silně vystihující to tempo některých scén.
Afrika do níž autor svá díla často zasazuje byla krásným prostředím pro zajímavý příběh.
Zřejmě se časem začtu i do dalších knih, byť by to znamenalo přečíst sérii :o)
Poznáš to z polibků
Julia Quinn
Další z rodiny zažívá svůj příběh.
A opět velmi příjemné chvíle s knihou, přečtenou znovu během několika dnů.
Už nebudu opakovat všechna ta pochvalná slova o sérii, která jsem napsala jinde, snad jen zmíním, že v této knize jsem vnímala mnohem více maminku sourozenců. Díky dialogům s dcerou.
Čekanka
Julia Quinn
Pro mne nejpovedenější kniha celé velmi povedené série.
A to mluví za vše.
Hraběnka
Zuzana Francková
Opravdu tak trochu jiné čtení od autorky, o které jsem si zvykla přemýšlet jako o autorce dívčích románků.
A o to větším překvapením byla tato kniha.
Velmi dobře zpracováno.
Doporučuji.
Silvie
J. Z. Svoboda (p)
Tak tato kniha patřila v mém dívčím věku k těm opravdu oblíbeným. Nebylo to jen přečíst a odložit, s touto knihou a několika dalšími, jsem po dobu čtení s hlavními hrdiny prožívala jejich životy. A vlastně i po přečtení se mnou zůstávali.
Lovci vlků
James Oliver Curwood
Tuto dobrodružnou sérii jsem kdysi jako dítě objevila u své babičky na půdě a jsem přesvědčená, že i v současné době by to bylo úžasné prázdninové čtení.
Tichý přístav
Nora Roberts
Další kniha ze série. První dvě knihy mne dokázaly mnohem lehčeji vtáhnout do děje. Ale já mám navazující knihy ráda a právě tato série se podle mne autorce opravdu povedla. Tak jen o hvězdičku méně.
Mozkové vlny
Leonard S. Goldberg
Další kniha ze série s oblíbenými sympatickými hrdiny. Napínavé , místy strhující čtení. Autorova znalost lékařského prostředí je vždy plus. I když tentokráte těch odborných termínů bylo místy tolik, že jsem se trochu ztrácela.
Doporučuji celou sérii.
Pro milovníky napětí, zasazeného do lékařského prostředí, je to podle mne ideální čtení.
A nejen pro ně.
100 zážitků v cirkuse
Didier Graffet
Záměrně zvyšuji knize hodnocení, svého času patřila k velmi oblíbeným u nás doma. Počítače nám rozhodně v mnohém pomáhají způsobem, který si nejsem schopná ani představit. Ovšem kniha je knihou. Podněcuje dětskou fantazii a komunikaci mnohem více, než to dokáže pasivní vysedávání u blikajícího udělátka někde v koutě pokojíku. Nejsem nepřítel počítačů. Ale knihy mám ráda úplně jinak.
Temné noci
Nora Roberts
Plně souhlasím s předchozím komentářem. První příběh se mi velmi líbil a v rámci žánru jsem ho hodnotila opravdu vysoko. Byla to uvěřitelné romance s velmi příjemnými hrdiny.
Ve druhém příběhu jsem byla vděčná za propojenost s předchozím, ale to je asi tak vše. Zápletka v podobě tajemného hrdiny mi přišla opravdu přitažená za vlasy. Nebudu prozrazovat detaily. V každém případě ale stojí kniha v rámci romantického žánru za přečtení, a to hlavně díky první části.
Dotkni se mraků
Jana Jahodová
Dívčí román, ve kterém se mi líbilo prostředí i postavy. Příběh zasazený do krásné krajiny mi byl blízký, protože pocházím právě z podhůří Krkonoš. Knihy autorky jsem četla ráda, uměla vyprávět poutavým způsobem.
Zadáno pro Blížence
Lenka Lanczová
Jako čtenářku mě kdysi dávno zklamalo, že dvojice nedokázala tak úplně naplnit své sny a touhy. To vedlo v velké komplikaci jejich životů. Přesto jsem jim přála, aby to vše nějak ustáli a byly jeden pro druhého tím, co si kdysi vysnili. Pokud bych si mohla vybrat, zůstala bych u prvních dvou dílů, ale autorka chtěla jejich cestu nějak završit a určitě i v tomto díle se čtenářkám určitého věku nabízí nejedna myšlenka " co by bylo kdyby" ....a přesně to zřejmě potřebujeme v době dospívání číst. Doufám, že je po přečtení napadne : určitě počkám ! Snad nebude tento díl fungovat naopak, protože v reálném životě ty komplikace většinou nekončí happy endem....
Panna nebo Blíženec
Lenka Lanczová
První díl s emocemi objevování, hledání a nacházení sebe sama i druhých a svého místa uprostřed světa se mi líbil více. Přesto i druhý díl patří mezi mé oblíbené. Jen mi přišlo, že dvojice se odklonila trochu od svých snů a tím jim začínají přibývat starosti. Ale tak to v dospívání bývá. Najít sebe sama není jednoduchá cesta a možná právě proto potřebujeme v určité době svého života číst takovéto knihy.
Mraky nad zemí
Vlasta Javořická
Moje maminka má spisovatelku Vlastu Javořickou velmi ráda. Přečetla jsem do čtenářské výzvy tuto povídku a velmi těžko hledám slova.
Paní Javořická určitě stojí mezi těmi, kteří u mě probudili lásku k českému jazyku. Jak ona volí slova, jak si s nimi lehce pohrává, i když popisuje tragické okamžiky. Jakým způsobem na několika stranách vykreslí krásu přírody, atmosféru národa i osobní drama jedné rodiny. Kolik takových rodin a osudů za války skutečně bylo.
Znovu jsem si potvrdila, že paní Vlasta chodila životem s očima otevřenýma, hlubokou znalostí lidských povah a hlavně s láskou k životu, národu a pravdivým hodnotám. Znám její hrdinky a hrdiny z románů, které psala dříve. Prvorepubliková atmosféra z nich doslova září.
Tato útlá kniha byla překvapením, protože v ní zachytila dobu druhé světové války.
Podle mě všechna tato slova psala již "do šuplíku" , protože se její knihy nesměly za minulého režimu vydávat. Ona sama se pro mě stala zrovna tak silnou hrdinkou života, jako postavy jejich románů.
Někdo by zahořkl, někdo by si zoufal, ona nikdy nepřestala psát. Věřila, že jednou se budeme znovu těšit z její překrásné češtiny ? Psala navzdory těm, kteří chtějí umlčet obyčejné lidství a věřila v hrdost českého národa ?
Kéž bychom této její víry byli vždy hodni. Ve své knize ukazuje dary života a především dar oběti. Jednom mi můj dobrý přítel řekl, že oběť nelze vymáhat, snad proto nás zahanbuje i naplňuje hrdostí, když se staneme svědky hrdinství.
Doufám, že právě o tomto jsou všechna současná vyznamenání a ocenění.
O poděkování.
O němém sklonění hlavy před hluboce pravdivými lidmi naší minulosti i současnosti.
Nejsilnějším okamžikem pro mě byla slova otce, která šeptal nejmladšímu synovi v závěru knihy.