tanuki komentáře u knih

Série má vzestupnou tendenci a každý díl je lepší než ten předchozí. Po více než roce je samozřejmě obtížnější se orientovat ve všech postavách, přece jen by to na začátku chtělo nějaké drobné shrnutí, ale čtenář se nakonec chytne i tak. V minulých dvou dílech autoři velkoryse rozehráli příběhovou partii, která se nyní dostala do takové fáze, kdy děj běží vpřed bez nejmenšího zaváhání a kniha téměř nemá žádné hluché místo.

Opět je zde několik linií a každá má své kouzlo a nepostrádá napětí. Většina se točí okolo unesené císařovny a my sledujeme snahu o její osvobození (či naopak udržení v zajetí) ze spousty možných úhlů. V terénu jsou výzvědné služby dvou planet, premiér únosce se snaží vytěžit maximální zisk ze zadržování císařovny, ale zároveň je pouze pěšákem ve hře korporace GenetiX, která má asi trochu jiné cíle, než si premiér myslí. Císařovna se snaží přežít na samotce a císař spřádá odvetný úder. Do toho všeho jedna zastaralá malá vesmírná loď putuje neznámým vesmírem a její posádka se pokouší vyzrát nad nalezenou a opuštěnou vesmírnou stanicí řízenou byrokratickým počítačem. Ten však není jediným problémem, který zde musí vyřešit.

V tomto díle už nadobro chybí jakékoliv popisné části ať už postav, planet, nebo třeba politických zřízení. Vše se soustředí na vývoj událostí, které jsou dramatické a směrem k závěru knihy čím dál víc napínavější. Stejně jako v minulé části je finální akce propracovaná a čtenářsky uspokojivá. Jen pozor na příliš dlouhé zadržování dechu. :o)

12 31.01.2018

Doporučeno paní učitelkou jako možná kniha pro zápis do čtenářského deníku žáků 4. třídy s tématem dobrodružná literatura. Pokud se nějaké dítě prokouše první lyrickou kapitolou o toku řeky Vltavy na území Prahy v průběhu tisíciletí a frustrovaně knihu neodloží, tak má vyhráno. Pan Štorch již dál netlačí tolik stylově na pilu a vypráví příběh z doby, kdy slovanské kmeny na našem území neměly ani ponětí o feminismu a výměna manželek probíhala poměrně běžně, bez asistence televizních kamer a hysterických stesků s cigaretou v roztřesených rukou. Lidé byli celkově odolnější, problémy se řešily přímočaře, i když často radikálně, a šikanou se nezabývali dětští psychologové, ale bylo na mládeži samotné, aby si to vyříkala.

Skrček o tom všem věděl své, byl tělesně pokroucený a slabý. Nemohl mezi dětmi obstát svými sportovními a loveckými výkony, což si velice dobře uvědomoval. Zbývala mu jedině jeho hlava, šikovnost a cit pro přírodu, kterými mohl ostatním členům kmene konkurovat a se správnými zkušenostmi dokonce všechny předčit.

Napínavý příběh o zločinu, trestu a hledání vlastního místa ve světě, proložený egyptskou vsuvkou, která skvěle dokládá, jaké rozdíly v životě lidí a jejich vnímání světa v době bronzové panovaly v různých krajích.

Jazyk již mírně archaický, ale ilustrace pana Buriana nezestárnou nikdy.

19 11.01.2018

Vyčerpávající kniha. Je těžké si představit, co by kdokoliv z nás udělal, kdyby ho skřípla válečná mašinerie do svých ozubených kol. Jak se vypořádat s vlastní zbabělostí a strachem? Ne každý je hrdina, ochotný riskovat a trpět, jen aby si zachoval čistý morální štít. Spousta lidí se určitě snaží jen přežít a přitom neudělat vyloženě nic zásadně špatného. Pak se ale musí dívat do očí těm, kteří by se zachovali jinak a vyrovnat se s jejich pohrdáním, které ale stejnou měrou vyjadřují jak okupanti, tak okupovaní. Bezvýchodná situace, která vede k rozkladu osobnosti...hrdiny i čtenáře. Kdo jsou ve skutečnosti ti všemi odsuzovaní kolaboranti a kdo hrdinové?

20 10.01.2018

Pokud by platilo tvrzení, že obálka prodává, tak by tuhle knihu nyní musel vlastnit každý většinově orientovaný muž, který by ji zahlédl v knihkupectví. Samozřejmě prodává i název a tady už není vůbec o čem hovořit. Neodolal jsem tedy a rozhodl se zjistit podrobněji, jak se taková swingers párty může vyvinout...

Jedná se o jednoduché čtivo s explicitními sexuálními popisy, detektivní a duchařskou zápletkou. Pět případů, které řeší svými nestandardními metodami trochu neobvyklá detektivní kancelář. Hemží se to zde různými démony a magií. Napsáno čtivě a občas i vtipně. Autor se snaží využívat humor a sem tam se mu některé dialogy či přirovnání opravdu povedou. Kniha sice nedosahuje kvalit Mistra žánru, ale s tím snad nikdo ani nepočítá. Je určitě důstojným zástupcem pokleslé brakové literatury, která dokáže velmi dobře pobavit a zapomenout na starosti všedního dne bez nutnosti využívat přehnané množství intelektuální kapacity. :o)

Cením si každé knihy, která mě donutí si otevřít Wikipedii, takže zde především díky za Bafometa, který mi po celé čtení nasadil do hlavy písničku, které se nešlo zbavit...
https://www.youtube.com/watch?v=NopeDQD0Yo0

12 09.01.2018

Tato verze budoucnosti je dost nepříjemná. Spojení fanatického náboženství s autoritářským režimem, který tvrdě omezuje svobody svých obyvatel, nad kterými má absolutní moc. Bůh a válka - principy, kterými lze obhájit jakékoliv činy a změny režimu. V tomto případě je Bible stejně tak dobře využitelná jako třeba Korán, jako jakákoliv svatá kniha, která skončí v rukou fundamentalistů, kteří lpí na jejím doslovném výkladu a jeho dodržování.

S hlavní hrdinkou prožíváme odhadem jen několik týdnů jejího života. Snaží se přežít a zároveň se snaží vzepřít, bojí se a zoufá si. Hraje hru, kterou po ní systém chce, ale touží najít spojence, kteří si zachovali zdravý rozum a nemají vymyté mozky, na čemž režim dost intenzivně pracuje. Poznat někoho takového je složité. Člověk se musí sám otevřít a projevit, byť jen v náznacích, ale i to je krajně riskantní.

Spoustu místa je věnováno vnitřním myšlenkám hrdinky, úvahám, obavám, touhám, vzpomínkám na dobu před převratem. Obyčejné scény z obyčejného života. Děj plyne pomalu a vyprávění se soustředí spíše na vnitřní svět hrdinky. Někdy se časové roviny střídají rychle a chaoticky. Bez upozornění.

Přichází politická změna a převýchova. Kdo se neadaptuje na nové uspořádání, tak zmizí. Naše hrdinka se snaží zůstat naživu, ale zároveň fandí své nezkrotné kamarádce, která má odvahu na odpor.

V nové společnosti má každý své přesné místo a k němu příslušející úkoly a povinnosti, které musí pečlivě dodržovat, aby vypadal jako všichni ostatní a nijak nevyčníval ani na sebe neupozorňoval. Jinak skončí špatně. Oči jsou všude. Hrdinka ale poznává, že i mocní jejího světa pouze hrají své role. V to, co hlásají, vlastně nevěří a věci, které zakazují a odsuzují, si sami dopřávají. Jak jinak, že.

Jak se tedy jedinec může alespoň soukromě vzbouřit? Tak, že bude tajně dělat to, co mu systém zakazuje...pak je ale nutné počítat s důsledky.

22 28.12.2017

Sugar. Ach. Nezní to jméno sladce? Přitom na první pohled Vás nijak nezaujme. Vysoká, kostnatá, prsa žádná, nezkrotné kadeře, šupinatá suchá kůže. Může po takové ženě vůbec někdo toužit? Překvapení. Tato žena dá svým mužským protějškům poznat takové slasti, jako žádná jiná. Dokáže jim splnit jakékoliv přání. JAKÉKOLIV. A že mezi muži není nouze o všemožné chlípné myšlenky, se kterými je každá jiná počestná prostitutka pošle ihned do háje. Nebo k Sugar. A tak se k ní jednou dostane i ctihodný William, floutek bez zodpovědnosti s finančním zázemím, které je mu odpíráno, protože odmítá převzít rodinný podnik. Když William potká Sugar, rozhodne se mít ji jen pro sebe. Na to ale potřebuje kapitál. Vzplanutím této touhy pro něj začíná nový život. A pro Sugar také.

Londýnský život na konci 19. století je plný špíny, smradu a chudoby. Většina obyvatel žije z ruky do úst a jsou schopní pro svou obživu udělat všelicos. Zloději, násilníci, podvodníci, prostitutky - ti všichni se slétají jak mouchy k lejnu, když se v jejich čtvrti objeví někdo s cinkající kapsou. Na druhou stranu je zde i společenská vrstva, která žije rozmařile a rozhazovačně. Stará se jen o plesy, bály, večírky a nejdůležitější pro ni je dodržovat složitá společenská pravidla a ukazovat se na veřejnosti v zářivých róbách a oblecích.

Oba tyto světy v knize navštívíte a detailně poznáte. Postav je na těch 900 stran vlastně jen pár, ale jsou vykresleny velmi živě a uvěřitelně. Stáváte se součástí příběhu a když otáčíte hlavou, můžete sledovat všechno do nejmenších detailů. Hnusné, smradlavé a nevětrané pokoje v bordelech, ulice plné splašků a koňských koblih, pochybná divadelní vystoupení i luxusní obydlí zaplněná koberci, barevnými tapetami a třpytivými lustry. Ten svět vás obklopí a pohltí. Přitom příběh samotný plyne snadno a zároveň nevyznívá nijak plytce. Nesetkáte se tu s žádnými vypravěčskými výstřelky ani experimenty. Není to potřeba. Stačí jen vyprávět. A poslouchat.

PS: jsem rád, že Viktor Janiš po mnohaletém úsilí tuto knihu přeložil. Díky. :o)

38 14.12.2017

Na to jak je tenký, lehký a skladný, obsahuje všechny základní informace, které cestovatel potřebuje. Občas v něm byly zmínky o věcech, které nezmiňoval ani průvodce od National Geographic, takže se rozhodně vyplatí ho s sebou mít...

13 14.12.2017

Kdo se nepídí po informacích o hotelech a restauracích, ale spíš shání erudované pojednání o jednotlivých městech a jejich památkách, budovách, sochách, obrazech a historických souvislostech, tak tento průvodce obstál v konkurenci dalších tří půjčených publikací naprosto nejlépe.

11 14.12.2017

Zpočátku jsem si nevěděl rady s tím, o jaký styl se tu autor snaží. Bylo to vtipné, ale za vlasy přitažené, na můj vkus možná až příliš. Zjištění, že jde s největší pravděpodobností o sitcom ve formě knihy/blogu, mě uklidnilo (i když ne každý to tak nutně musí vnímat) a pak už jsem četl s chutí a radostí. Úplně jsem viděl ty dvacetiminutové díly, herce pohybující se v papundeklových kulisách a přesně načasované a dunivé salvy smíchu.

Kdo žije svůj obyčejný nudný život v open space kanceláři, tak mu některé situace určitě přijdou povědomé a krutě přesné. Lidi, které potkáváte dennodenně a vlastně je vůbec neznáte. Meetingy, porady, oslavy narozenin, pohovory, pochybnosti o významu a užitečnosti vlastní práce, románky na pracovišti.

Do poloviny je kniha výborná, pak pomalu ztrácí dech. Občasné filosofování nevadí, když ho není příliš. Pak už může lézt na nervy. Zakukleného Coelha tu číst nechci. To bych si ho půjčil rovnou. Prostě všeho s mírou a pak je to fajn zábava. :o)

14 19.11.2017

Nevím, proč vlastně čtu tyhle knihy, které jsou plné bezpráví, útisku, zlovolných dozorců a týraných vězňů. Možná proto, že je důležité nezapomenout, že se tyto události opravdu staly. Ne tak dávno, vlastně jen před pár lety. A jsou země, kde se dějí dodnes. Tato kniha má výstižnou obálku. Zelená ratolest vyrážející na sněhové pláni orámované ostnatým drátem. Přesně o tom je tato kniha. O naději, která dokáže prorazit i ledovou krustu, ujmout se ve zmrzlé půdě, zapustit kořeny a vyrůst. Čteme příběh o lidech, kteří se nevzdávají, i když jsou skřípnutí mezi dvěma mlýnskými kameny a jejich situace je prakticky bezvýchodná. V době války, kdy obě bojující strany jsou nepřátelské. Pokud se ale lidé nevzdají, když vytrvají, tak i ta nejhorší situace se jednou může otočit k lepšímu...

37 10.10.2017

Nerozumím tomu novému fantasy trendu, kdy musejí hlavní (a především oblíbení) hrdinové nutně umírat jako mouchy na předním skle vozu ženoucího se po D1. Samozřejmě zde ve skutečnosti žádní hlavní hrdinové nejsou, protože postav se v příběhu objevují desítky, ale některé jsou přece jen důležitější a čtenář se s nimi více seznámí, ztotožní, rozumí jim, fandí, zná jejich myšlenky, slabosti, lásky, touhy i trápení...a pak, jedno dvě švihnutí mečem a všechno je pryč. Jeden by se z toho zbláznil. Stejně jako ve druhém díle se tento princip opakuje i v díle třetím, kde se počet oblíbených postav v závěrečné řežbě zase rapidně sníží a čtenářovo srdce je vystaveno stresu a naštvanosti. I když se určitě v této rozsáhlé sáze objeví postavy další, tak to loučení není jednoduché a já za něj autora opravdu nemám rád.

Jinak je příběh budován velmi pečlivě a zajímavě. Většina věcí dává smysl a dochází k postupnému objasňování některých zamotaných záležitostí. Dozvídáme se věci z minulosti, které nám ozřejmí současné dění. Svět se stává přehlednější.
Stále se objevují náznaky, které čtenář nemá šanci pochopit. O spoustě věcí se psalo v předchozích dílech a zapadly někde v paměti. Další jsou stále nevysvětlené, ale začíná to do sebe zapadat a ta skládanka vypadá impozantně.

14 05.10.2017

Krátké zamyšlení nad tím, zda civilizace skutečně přináší pokrok a jestli všechny ty věci, které si střádáme, všechno naše pachtění a snažení, nejsou jen zbytečnosti, které nás odvádějí od podstaty našeho žití.

15 26.09.2017

Tato kniha mi byla doporučena asi především proto, že mám také dceru Justýnku, navíc ve věku, který je pro četbu tohoto příběhu naprosto ideální. I nelenil jsem, navštívil knihovnu a přinesl ji domů. Dcera výskala radostí, kterou kazilo pouze to, že jsme zrovna vyráželi na víkend do kempu a na čtení nebyl ten správný čas. Knihu si ale vzala do auta, kus přečetla cestou tam, kus při deštivém dopoledni a zbytek cestou zpět. Líbila se jí tak moc, že jsem si ji aspoň otevřel. A když už jsem ji otevřel, tak jsem začal i číst a pak už nemohl přestat.

Krásné ilustrace kongeniálně doplňují příběh o potřebě fantazie, která činí život pestřejší a zábavnější. S holčičkou Justýnkou a jednorožcem Hubertem zažijeme několik neobyčejných příběhů, do kterých je nenápadně vloženo pár zapamatováníhodných poučení, někdy snad až s nádechem východních filosofií. Nebo je to prostě jen obyčejná česká pohádková moudrost, která má přece dlouhou tradici :o) Každopádně je to zábava. Držet tuto knihu v rukou, listovat si jejími stránkami a prohlížet si obrázky je velmi příjemné.

22 20.09.2017

Jestliže v prvním díle byla spousta zajímavých a především rozmanitých dějových linek, tak druhý díl se vyznačuje jistou jednotvárností. Reynevan je naplno zapojen do husitského hnutí a je vysílán s rozličnými úkoly do různých částí země. Bývá vězněn a následně utíká, schovává se, plane láskou a komplikuje svým svatým zapálením pro věc kalicha životy svých přátel, kteří přece jen berou celou záležitost realističtěji a s odstupem. Reynevan je ale snílek a idealista, takže rozumné uvažování od něj čekat v žádném případě nelze.
Kniha je typickým zástupcem druhých částí trilogií. Příběh je rozehrán, udržuje se při životě, ale důležité věci se musí přihodit až v závěrečné části.

14 01.09.2017

Že autor chová kladný vztah k Čechám, už dokázal v předchozích dílech, ve kterých se vyskytuje jak Praha, tak i zmínky o českém pivu. Sice ty nejprovařenější ingredience, ale i tak srdce našince vždy hrdě zaplesalo. V Šesté hlídce nás autor ve své náklonnosti k naší vlasti utvrzuje nadále hned dvojím způsobem.
Primo - série se mi zdála vždy poměrně vážně a seriozně vyprávěná, ale tento příběh obsahuje osvěžující prvky nadhledu. Je stavěný spíše na dialozích než na ději a tyto dialogy nepostrádají vtip, který mi jemně připomínal pana Kulhánka (asi to bude tou upírskou linkou).
Secundo - nepokrytou inspiraci lze vysledovat v Cimrmanově majstrštyku Vichr z hor. Pamatujete si ho? Dovolím si malý úryvek...vytanul mi na mysli, když se mezi členy Hlídek spustila velmi podobná diskuze.

Tomáš: "Ty nejsi má teta, tetičko?"
Teta: "Ne. Jsem tvoje vzdálená snacha.”
Tomáš: "Ale v tom případě jsem tě obelhal, tatínku.”
Otec: "Nedělej si výčitky, milý synu. Já totiž nejsem tvůj otec. Jsem tvůj syn.”
Tomáš: "A maminka?"
Otec: "To je babička z otcovy strany.”

Celé mi to trochu nedávalo smysl, tyhle autonomní bytosti zrozené z šera, které vládnou prakticky neomezenou mocí a mají své vlastní speciální úkoly...které plní jen s obtížemi, jestli vůbec. Nebudu nad tím raději moc přemýšlet, protože jinak to bylo příjemné čtení. Jen ta Lilith, věkovitá a zkušená, staletími protřelá, přijde Antonovi z vlastní vůle pomoci a dát mu odpovědi na jeho otázky, a pak takový vděk. Pro dobrotu na žebrotu.

12 26.07.2017

Album od Iron Maiden "Sedmý syn sedmého syna" mám stále v paměti z dětských let objevování tvrdších hudebních odnoží. Proto mě Zeměplošný koncept Osmého syna osmého syna ihned zaujal. Že by byl Terry také fanouškem? Příběh je opět pojatý popleteně, vtipně, svérázně a neotřele. Vlastně mi Zeměplocha ve světě fantasy připadá trochu jako Stopařův průvodce po Galaxii ve světě sci-fi. Jen má o pár dílů víc. :o)
Všechno to začíná nedorozuměním, které spustí sérii událostí, které narušují dosud vžité, leč přece jen nepsané tradice. Příběh nás přesvědčuje, že se vyplatí jít si za svým cílem i proti vžitým zvyklostem, protože jen tak můžeme posunout lidské myšlení o kousek dál. Tím, že uděláme něco, co dosud nikdo jiný neudělal. Ani ne proto, že daný čin je proti pravidlům, ale prostě proto, že natolik odporuje zažitým konvencím, že vlastně doposud nikdo vůbec nepomyslel na to, že je něco takového možné provést.
Je zde hezky zobrazeno, že každý myšlenkový společenský blok je možné překonat. Když to někdo zkusí neohroženě, s odvahou a upřímnou snahou. Stačí málo a co bylo dříve nemyslitelné, je najednou zcela běžné.
Nevěřil bych, že může existovat fantasy, která se nebere vážně, je zábavná a ještě k tomu nutí k přemýšlení. Zeměplocha a její postavy tohle všechno dokážou.

23 29.06.2017

Jedná se o pohled do obyčejných lidských životů napsaný lehkou rukou, kdy nemusíte nad ničím moc přemýšlet, hledat skryté významy nebo se trápit nad složitou formou. Příběh má odpočinkový letní charakter a i když se v něm stane spousta náhod, které jsou někdy jako pěst na oko, tak se nad ně je možné povznést. Problém je, že jsem po přečtení první části poměrně těžce hledal motivaci pro přečtení části druhé. Nakonec mě ale bavila, dokonce víc, než ta první. Některé životní postřehy jsou trefné. Psané bez velkého moralizování. Najít v textu kousek svého života nebo svých vlastních myšlenek je osvěžující.
Jen tomu bohužel něco chybí. Je to jako pít skvělou instantní kávu. I ta nejlepší prostě na Espresso nikdy mít nebude. Ale když od začátku víte, co jste si objednali, tak zklamaní nebudete.

19 16.06.2017

Kniha s celostránkovými ilustracemi, která nabízí spoustu informací o vesmíru a naší sluneční soustavě. Nejvíce se mi líbily informace o jednotlivých planetách. Ke každé je uvedeno něco zajímavého a grafika lahodí oku. Možná celkově by text mohl být ještě více přístupnější pro obyčejného laika, ale to je neduh téměř všech vesmírných publikací. :o) Kdo je fanoušek, ten to zvládne v klidu.

11 14.06.2017

Dvě krátké povídky vyšvihnuté typickým Mistrovým rukopisem.

Postapokalyptický svět zobrazený jen na pár stránkách je uvěřitelný a hned do něj bez problémů vplujete. Začnete s neohroženým hrdinou řešit jeho ožehavý problém a užíváte si jeho ironický a nadnesený pohled na svět. Má to spád a náboj.

V druhé povídce je výborně vybudovaná hustá a mazlavá atmosféra strachu a podivna, která je na Kulhánka zakončená nečekaně vtipně a odlehčeně.

Tato jednohubka určitě zpříjemní Váš den. :o)

16 14.06.2017

Je to jiný Urban. Civilní, komorní, současný, bez úchylných vražd a divných událostí. Už v názvu knihy nám autor sděluje, že možnost happy-endu přece jen existuje, což je dobře, protože jsem se k této možnosti celou dobu upínal. Šťastný konec je nejistý hlavně kvůli tomu, že hlavní hrdina se k slečně Věře chová celou dobu jako...truhlík, když použiji výraziva z tohoto příběhu. Vlastně jeho pohnutkám rozumím. Chce aspoň jednou za život udělat nezapomenutelné snímky a k tomu potřebuje, aby na fotografiích kromě krásné modelky bylo znát i napětí, vzrušení, touha, vztek. Skutečné a nepředstírané emoce, které musí vycházet z nitra, z očí, výrazu tváře a diváka přitlučou k židli. Vzniklé fotografie jsou pak skutečně přesně takové, ale za jakou cenu? Stojí za to dát přednost tvorbě před skutečným životem?
Za Matějovu nesympatickou náturu dávám hvězdu dolů, protože byl často opravdu napřesdržku. Na druhou stranu bylo přínosné zamyšlení nad systémem sociálních sítí, kde si sami před sebou snažíme dokázat, že za něco stojíme. Chytáme lajky, bílá kolečka, palce a myslíme si, že náš život tím bude nějak lepší, když jich budeme mít víc než ostatní. Bude?
Dva epilogy na závěr, které čtenáře zpočátku trochu vykolejí, ještě dokáží posunout příběh do další roviny.

12 23.05.2017