TaNya_ komentáře u knih

Knížku jsem si chtěla přečíst ještě předtím, než se vůbec začalo uvažovat o filmu, jenže jsem se k ní dostala až potom, co film vyšel. Ohlasy na něj jsou dobré, no moje spokojenost s četbou také. Je to potom velká challenge to překonat. Zajímavě, osud Paula mě moc nebral. Na to že byl hlavní postavou, je to zvláštní, ale já si oblíbila snad všechny ostatní. Těším se na další díl a moc si přeju abych nebyla zklamaná, protože úroveň prý klesá.

Takto, knížka se mi sice líbila, ale ve své neaktuálnosti mě trochu odrazovala. Já vím, že v minulém století byly postřehy jako "o tom se před dámami nemluví" a "toto povolání dělají pouze muži a to zas jen ženy" naprosto normální a ve většině případů i dobře myšlené, ale právě ono vědomí mi kazilo dojem u čtení. Čapek za to nemůže, jenže to jeho vtipné generalizování bylo zrovna v této situaci (pro mě) na škodu.

Už jsem se lekla, že se Nesbo rozhodne věnovat něčemu jinému, ale díkybohu neprávem. Desátý Harry Hole má všechno co má mít. Tím myslím naprosto zamotaný příběh a qantum úžasně zajímavých postav.

Tolikrát zfilmovaná a různě zpracovaná klasika a stejně člověk musí pokaždé žasnout, že ona to napsala a vymyslela. Smekám královno!

Oddechové čtení a tentokrát méně zamotané, než u Poirota bývá zvykem.

Velmi dobré a rafinované. Řešení mě nenapadlo, jen drobná část z něho.

Méně Poirota, skvělá dívčí škola.

Jak já mám to vyprávění Hastingse ráda. Mnohem lepší, než když u Poirota chybí.

Všechny čtyři povídky opět velmi kvalitní a jak se ukazuje, tak dávám přednost těm sbírkám s delšími příběhy před typickými kratšími. Asi nemůžu říct, která z nich byla nejlepší, ale Apt Pupil pro mě byl určitě morbidnější a hororovější něž The Breathing Method. Přesně moje vlna toto.

Hlavní příběh je mírně upozaděn na úkor důkladného prozkoumání Gaimanova světa v London Below a vedlejších příhod (které jsou za mě tahounem celé knížky). Nikde není psáno, že ústřední linka musí být ta nejzajímavější. Jeden z mých nejoblíbenějších autorů tu vytvořil úžasné postavy a celé se mi to četlo tak dobře jako nějaká pohádka.

Moc se mi to líbilo. Severskou mytologii u nás známe spíš okrajově a tahle čtivá sbírka doplňuje možné mezery. Škoda že nebyla dvakrát tak dlouhá.

Za mě trochu zklamání. Některé pasáže zaujali, ale nesouhlasím s nelogickým koncem.

Dobré pokračování, přidání dalších postav se vyplatilo. Líbí se mi, že autor se nerozpakuje nad tím se s některými už nepotřebnými rozloučit s grácií a ne nějakými vynucenými uslzenými tragédiemi.

Skvělé čtení, které je sice určené pro mladší publikum, ale nejde o prostoduché fantasy. Daemoni jsou úžasní, jelikož čtu knížky v originále, tak jsem si zde hodně rozšířila zvířecí slovní zásobu. První díl je sice takovým seznámením, no za mě je asi nejlepší.

Tak jsem si zde zase odškrtla jednu klasiku a tentokrát opravdu zaslouženou. Nápad se zápisy do deníku je brilantní a myšlenka velmi mrazivá. Sledovat všechno očima Charlieho, jeho styl psaní a měnící se pohled na svět je přesně to, co nutí člověka knihu neodkládat. Silný příběh spěje k nevyhnutelnému konci, který zabolí a zároveň zahřeje u srdce.

Opět skvělé, jen mě mrzelo, že tentokrát byla šance uhodnout konec alespoň pro mě úplně mizivá.

Příjemné čtení další z knih této dlouhé ságy. Obě dvě části měli něco do sebe, no já dávám spíš před Mule přednosté té druhé s Arkady. Alespoň už se konečně dozvídáme nějaké definitivnější informace.

Měla jsem strach, že to Paolini nezvládne, že jako spousta mladých spisovatelů skončí s jednou dobrou knihou/sérií a tím to hasne. No nejenom že přeskočil do úplně jiného žánru, ale opravdu se mu podařilo vyrůst...
Jelikož jsem to jako vždy četla v originále, tak jsem obě části měla v jedné knize. Podle mě to tak mělo být, jedná se o celek a nehodí se ho dělit. Jsem ráda, že jsem tomu dala tak brzo šanci, protože těch 920 stránek mě naprosto pohltilo. Drobné výhrady mám, obzvlášť k rychlejšímu zakončení, ale jinak jsem velmi spokojená.
Co se mi nepozdává, tak kritika některých, co se technických aspektů týče. Sci-fi je jeden z mých oblíbených žánrů a ač nejsem fyzik, tak bylo vidět (aniž bych ještě přečetla jeho doslov), že si autor dal na výzkumu záležet.
Budu sledovat s jakou další knihou za pár let přijde. Jen tak dál, doufám, že si získá i další čtenáře, nejenom z řad teenagerů.

Měla jsem strach, že to Paolini nezvládne, že jako spousta mladých spisovatelů skončí s jednou dobrou knihou/sérií a tím to hasne. No nejenom že přeskočil do úplně jiného žánru, ale opravdu se mu podařilo vyrůst...
Jelikož jsem to jako vždy četla v originále, tak jsem obě části měla v jedné knize. Podle mě to tak mělo být, jedná se o celek a nehodí se ho dělit. Jsem ráda, že jsem tomu dala tak brzo šanci, protože těch 920 stránek mě naprosto pohltilo. Drobné výhrady mám, obzvlášť k rychlejšímu zakončení, ale jinak jsem velmi spokojená.
Co se mi nepozdává, tak kritika některých, co se technických aspektů týče. Sci-fi je jeden z mých oblíbených žánrů a ač nejsem fyzik, tak bylo vidět (aniž bych ještě přečetla jeho doslov), že si autor dal na výzkumu záležet.
Budu sledovat s jakou další knihou za pár let přijde. Jen tak dál, doufám, že si získá i další čtenáře, nejenom z řad teenagerů.

Vlastně jsem to přečetla kvůli Infernu Dana Browna ;) . Peklo je úžasné, Očistec mě taky dost bavil, ale v Ráji jsem se už dost ztrácela. Ta poslední část se mi prostě nelíbila a ani mě nebavila.