Tatopulos komentáře u knih

Spolu s Prackou v láhvi vynikající kriminální novely. Úplně mě dostala novelka Máš, co ti patří. Jako kdybych byl upoután tlustým pásem, musel jsem to dočíst

04.01.2020

Ocelové město a Vynález zkázy jsou mé nejoblíbenější verneovky. Nejsou tam tak nudné popisy, nudný děj a dinosauři jako v knize Cesta do středu země.

1 19.12.2019

Vynikající historická práce. Je zmíněn i odbojář Smudek, který se za protektorátu prostřílel přes hranice. Brandes se tu hodně věnuje komunistickému i nekomunistickému odboji. Ukazuje tu, že komunistický odboj fungoval i před nacistickým vpádem do SSSR v červnu 1941.

1 18.12.2019

Spíš než detektivka je to psychologický a sociálně-kritický román. Z knihy je jasné, že Chase "obdivoval" kapitalismus a tržní vztahy. Julie Hollandová není příliš sympatická postava a na konci její hlad po majetku vyvrcholí. Postava stoika Wesleyho působí tajemně, mysticky, nutí ptát se nás, kdo vlastně Wesley je ? Julie Hollandová z toho vychází jako emoční mrzák.

4 18.12.2019

Pokračování Vzestupu a pádu středních vrstev se mi líbilo více. Další z knih, ke které se rád vracím. Dvojka mě zaujala víc, protože se tolik nesoustředí na typy- jednorozměrný člověk, člověk jako automat, Baumanův Tulák, Zevloun. Keller opět navazuje na předchozí knihu-ambivalentnost středních vrstev v jednotlivých státech, v Británii jsou tyto vrstvy brány jako zastánci status quo, ve Francii jsou spíš dynamičtější, zasazují se o změny díky Francouzské revoluci. Obecně jsou tyto vrstvy oportunistické, nejednoznačné ve svých postojích, není vždy jednoduché rozlišit, kdo do nich patří. Kdo je vlastně zástupce nižších horních vrstev nebo vrstev středních. Zajímavý je text o statusové panice v posledních letech Výmarské republiky, kdo volil Hitlera. Je tady také zmínka o drobných středních, kteří mají mentalitu spíše dělnickou. Srovnávací kapitola mezi dělníky a bílými límečky. I když se mluvilo v šedesátých letech o tzv. beztřídní společnosti, dělníci nebyli tolik integrování ve středních vrstvách, zůstala jim mentalita nižších vrstev, nebyli tak nadšeni pro kariéru jako vrstvy střední.

1 07.12.2019

Konečně mám knihu přečtenou, už na prvních stranách se rozehrávají Kellerova klíčová témata- neprivilegovaní přichází o kolektivní vlastnictví, které platí státu v daních, protože bohatí si toto kolektivní vlastnictví privatizují pro sebe. Většinová společnost se vzdala podílu na moci výměnou za demokratizovaný přístup ke konzumu. Nejde nám již o revoluce, pokrok a budoucnost, ale o to žít tady a teď, žít ze dne na den bez budoucnosti. Zaujala mě kapitola o markýzi Sadeovi. Mám ji nachystanou na stole, musím si ji přečíst znova.
Skvělý dárek před Vánoci !

4 07.12.2019

Steppenwolf- Born to be wild

2 25.11.2019

Hledání nejvnitřnějšího vnitřku, krása samoty a mysli

3 25.11.2019

Brilantní práce. Nejpoutavější na knize je, že Macháček se nedivá na Husáka pouze optikou Historie cs-komunistický normalizátor, diktátor, demagog, prezident vězňů atd. Snaží se Husáka vidět ve více rolích- část Slováků Husáka uznává, protože se zasloužil o budování Slovenska, o industrializaci a jeho rozvoj. Pak jde také o relativní materiální blahobyt, který občanům ČSSR zajistil a sociální jistoty, byl proti zvyšování cen. Dále "mučedník" z 50 let, silná osobnost, která se bránila křivým obviněním, přestože byla podrobena krutým výslechům. Husák byl hrdina SNP, kritik kapitalismu a nepřítel restaurace kapitalismu a zůstal po celý život věrný ideji socialismu. Nejednalo se tedy jen o politika usilujícího o moc /který politik nechce moc ? / Sebevědomý politik, který se postavil Novotnému a jeho autoritářskému vedení státu. Husák byl sledován za Novotného éry, na což si stěžoval a za normalizace sám nechal odposlouchávat své spolustráníky a sledovat. Člověk, který žil politikou a měl určité socialistické ideály proti tomu oportunistický pragmatik, "realista", který měl mesianistické sklony. Přes něž přehlédl morální význam a dopad tzv. Moskevských protokolů. Nejednoznačnost, dvojjakost, komplikovanost, rozpornost, byl Husák oběť i viník zároveň ?
A ještě jedna poznámka- líbilo se mi, že pan Macháček leccos naznačil o krásném sametovém vývoji po Husákovi, stačí uvést jen klíčová slova, která Macháček cituje- Ilona Švihlíková- Jak jsme se stali kolonií a přicházející usmívající se neoliberalismus.
A ještě grafomanská poznámka pod čarou- autor se ptá, byl G. Husák úspěšný politik ? Překvapivé je, že Macháček přiznává, že Husák má velký vliv na další průběh českých a slovenských dějin (např. zákon o federaci z r. 1969 měl paradoxně vliv na rozpad ČSFR)Takže byl úspěšný

7 16.09.2019

"Nejdůležitější" postavy románu jsou pánové Kravinec a Mastipupek

2 29.07.2019

Slabé, jak se píše v úvodu ke knize, jsou to jen poznámky, co se po Hitlerovi zachovaly. Zajímavé tam byly jen určité historické pasáže a Hitlerovy vyjádření k událostem. Namátkově mě napadá- "já tuto válku nevyvolal, to oni jsou viníci." Hitlerův obdiv ke Stalinovi a k Británii, zřejmě chtěl uzavřít přes Hesse s Anglií mír. Pak zvláštní pasáže o Sovětském svazu, kdy nebylo jasné jestli se SSSR pokusil napadnout Německo jako první nebo Rusové věděli o chystaném útoku a byli jen v obraně ? Podle Canarise, ale prý byla rudá armáda připravena k útoku na Německo. Ale Canaris byl starý kamuflážník a nenáviděl Hitlera.
Láska k vlastním vojákům se tady taky hezky ukázala- "mí vojáci jako jednotlivci nemají cenu...Ale já proti nim mám cenu vysokou..." Nuda a Hitlerova posedlost sebou samým otravuje.

11.07.2019

Nechápu, že se o tomto sociologickém skvostu tak málo mluví. Všechny kapitoly jsou vynikající- kritika postmoderní filosofie, život středních vrstev ( které se propadají a nevadí jim to, a ani si toho zdá se nevšimli a vzhlíží k těm horním. Keller je příznačně nazývá pravicově volící městská chudina). Pak kapitoly o tom, co pro nás znamená domov, že není lhostejné,( jak se domnívá pravice, protože podle ní je nejdůležitější svoboda, takže podle Kellera jsou ideálem pravice- bezdomovci, protože jsou nezávislí a svobodní) jestli máme střechu nad hlavou nebo jsme bez ní. Keller tam psychologicky popisuje, co znamená jistota domova. Kritika individualismu u středních a nižších vrstev. Mám radost, že mám tento skvost doma a jako k dalším Kellerovým knihám se k Posvícení rád vracím

2 11.07.2019

Skvělá kniha, díky ní jsem se začal zajímat o sociologii. Autor umí vtáhnout do historie 19. století a do ideologií, které nás provází. Kapitoly o sociologických a politologických termínech, klasicích sociologie a politologie s anotacemi a rozbory jejich děl, doplněné autorovou kritikou.

2 15.06.2019

Brilantní biografie přibližující původní Buddhovo učení a lehce se dotýká Bondyho Útěchy z ontologie

1 13.06.2019

Bondyho útoky na agnosticismus jsou poměrně vypjaté, ale chvílemi se mi zdálo, že je Bondyho kritika agnosticismu v defenzivě.
Další z knih, která změnila můj pohled na svět..

1 13.06.2019

Není to jen sociálně-kritický román, ale taky kniha o vášni a sebenenávisti. 70 % Jednou z kvalit románu je, že postavy nejsou tak prvoplánově negativní, jak to může vypadat. Závěr knihy je prapodivný.

2 28.05.2019

Starší a novější eseje mezi nimiž jsou názorové rozpory, jako je rozporuplný život. Pěkná je esej "Apologie.."
Souboj stoicismu a hedonismu

2 27.05.2019

Slovy Slavoje Žižeka- je snadnější si představit konec světa než konec kapitalismu...

2 27.05.2019

Heleme se, "západ" má taky disidenty ? A já myslel, že je existoval jenom jeden povolený disident..... A není tato kniha ruská propaganda ? Nato by se měla podívat Česká televize, politická strana a.s.
Skvělé úvahy o anarchismu a denacifikaci USA, Rousseauovi. Se vším nemusím souhlasit, ale za zamyšlení to rozhodně stojí. Hlavně k jakým ideálům by jsme mohli směřovat. A jaké vlastně máme tržní ideály ?

1 24.05.2019

Výborná kniha,ale nejsem si jistý, jestli Masaryk četl vše od Marxe a Engelse. Také některá Marxova díla byla vydána až v 30 letech 20.století. S některými Masarykovými výhradami se souhlasit nedá, ale i tak je to kvalitní úvod nejen do marxismu, ale i do socialismu a k socialistické literatuře. Skvělé filosofické úvahy o organicismu, sociologii, třídách, třídním boji. Masaryk sám v této knize říká- "nesouhlasím s marxismem, ale uznávám Marxe." Masaryk s některými myšlenkami Marxovými souhlasí, protože sám Masaryk sám se hlásil k socialismu. Což se dnes, když se tak často mluví o TGM z neznámého důvodu nepřipomíná...

5 24.05.2019