Tatopulos
komentáře u knih

Nejslabší Murakamiho román ! Pseudoiniciační Hon na ovci na mě udělal větší dojem. Námět by nebyl špatný, ale přilišná rozvleklost románu, nekonečné sebereflexe, ne-akčnost, románu mi vadily. Téměř nehybný román, hrdina jakoby byl neustále na začátku a vůbec se nevyvíjel. A ten konec- to byl vskutku atentát na tento román !
Těším se na jeho romány Na jih od hranic, na západ o slunce, povídkovou knihu a Kronika ptáčka na klíček snad mě nezklamou.


Vynikající detektivka, ve které nemůžete fandit hlavnímu slizkému antihrdinovi. Dá se v tomto románě vůbec někomu fandit ? Skvělý konec


Dobrý úvod k četbě původní Homérově Odyssei. Jen asi poslední 1/3 knihy, a to Odysseův návrat na Ithaku mi připadl nudny. Odysseova dobrodružství, obzvláště jeho sestup do podsvětí, (kyklopove, sireny, carodejka Kirke, vsudypritomni bohové) jsou skvěle vypravena. Doporučuji císt originál od Otmara Vanorneho. Z ilustraci je citit hrdinstvi starych Reku a vypravecstvi. Barbarsky se priznavam, ze teprve budu číst Iliadu. Odyssea me lákala vice.


Čtivé a přístupné úvahy o některých kapitolách z Platonovy Ústavy. Mýtus o jeskyni, Gygův prsten, úvahy o etice, moc a právo, vliv Platóna na novoplatonismus a křesťanství. Rozdíl mezi platonismem a křesťanstvím.
Blackburn se přiznává, že není Platonův fanoušek, já naopak mám rád Platona a o to více si cením této knihy.


Další velice ctivy Chasuv román o hedonistickem slabochovi s vrazednymi představami a velice nízkými pudy, kterému nemůžete fandit. + K tomu '' charakterní panna" Eva, která si s hlavním antihrdinou pohrává. Kam na ty nápady Chase chodil? Jen ten konec je takový zvláštní a nečekaný


Není to jako vynikající Pracka v láhvi nebo trilogie Třikrát ve slepé uličce. Přesto je to napínavé, domyšlené, fandíte Corridonovi a čte se to jedním dechem. Zaujali mě záporáci.
Kniha vhodná třeba na Vánoce, když vás omrzí pohádky.
https://www.databazeknih.cz/knihy/trikrat-ve-slepe-ulicce-63263
https://www.databazeknih.cz/knihy/pracka-v-lahvi-25896


Skvělý film, ještě lepší je ale kniha- více psychologičtější a niternější


Neuvěřitelné, jak Jan Keller touto knihu opět umí definovat dobu a absurditu, v které žijeme. A to nejen esejemi, ale i vysvětlováním pojmů ve slovníku. Keller zde dává víc prostoru politologii a jako v předchozí Společnosti věčného mládí kritizuje novou levici. Je to skvělé, jak knihy motivují k tomu ujasnit si vlastní hodnoty.


Po slabé Veselé Vdově příjemné překvapení. Moc se mi líbila postava Cyrila Borna. Neffovi se podařilo na 260 stranách zobrazit období končícího Rakouska-Uherska, první republiky, druhé republiky a protentokrátu. Už to samozřejmě nejsou Sňatky ani Císařské fialky, ale určitě se k pátému dílu vrátím. Za zmínku stojí třeba debaty postav a úvahy o ruské revoluci, teroru a o Stalinovi. Je tam mnoho provokativních myšlenek, které lze číst z mnoha pohledů a různě chápat. Právě ta nejednoznačnost a volnost pohledu je na posledním dílu sympatická a odkazuje na mnohoznačnost prvních dvou vynikajících částí.


Nejslabší z celé pentalogie, nejpodařenější jsou v knize myšlenky než postavy. Román na mě působil jakoby byl narychlo spíchnutý, žádná psychologicky silná postava, žádný podrobný životopis jako v předchozích románech- Martin Nedobyl, Jan Born, Vojta Náprstek. Postava Kiesela mi začala být protivná, ale když odešel nezbylo nic jen povídání pro povídání. Šnajberk, Babila, Helebrant, proces s Omladinou, Ema Destinnová, život v Rakousku-Uhersku 90.let a v novém století, drobné trable Bornů, žádný velký konflikt se tentokrát neodehrál.


Třetí díl pentalogie už jde příběhově dolů, postava dělníka Pecolda nemá charisma a potřebnou přitažlivou ideovou a fantazijní sílu jako osoby Borna a Nedobyla, Schönfelda nebo básníka Dýnbíra. Za to socialistický idealista Haffner - to je můj člověk, trápí se pochybnostmi o možnosti revoluce, zničil si život po kriminálech za své socialistické ideály, ale přece zůstává dál radikálem. Vadily mi dlouhé popisy žabomyších sporů mezi Čechy a Němci, příliš mnoho místa bylo věnováno Míšu Bornovi a tajnému Kieselovi. Musím ale přiznat, že kapitola Míša Born a Kiesel byla lépe zpracována v knize než ve Filipově seriálu Zlá krev. Především díky amatérsky zahranému odosobnělému Míšovi. Třetí díl má ale jeden skrytý symbol, který jsem hned nevnímal- Haffner a Pecold


Jedna z nejgeniálnějších sci-fi, které kdy byly napsány ! Doporučuji stejnojmenný film od Tarkovského. https://www.csfd.cz/film/32352-solaris/prehled/
Vyhněte se americkému zpracování s Clooneym. Jsem rád, že mám tuto nádhernou knihu ve své knihovně


Další z knih, kvůli kterým se vyplatí nejít spát, Neffovo vyprávění o technologickém pokroku, o víře v pokrok, o zřejmě prvním českém feministovi Vojtu Náprstkovi je natolik přitažlivé, že se nemůžete odpoutat.
Proti dnešním románům je příběh popisován z hlediska jednotlivých tříd, protože jinak vidí svět člověk ze střední třídy, z horních vrstev a zase jinak chudý dělník, odlišně pak třeba Hana Váchová z deklasované střední třídy.
Chtěli byste se vrátit do 19.století ? Mám obavy, že už jsme se tam vrátili.


Velice čtivá biografie, knížka byla zfilmována- jedná se o 4-dílnou minisérii Muž v pozadí https://www.csfd.cz/film/249097-muz-v-pozadi/prehled/
Dialogy postav Napoleona a Fouchého a jejich psychologické portréty způsobily, že se mi o nich pořád zdálo.

Úžasné ilustrace Kamila Lhotáka, dá se sehnat přes internet. Opravdu bohatě ilustrováno, i když Lhotáka není nikdy dost. Knížku jsem si půjčil hlavně kvůli V. Neffovi, ale Lhoták převážil nad Neffovými vzpomínkami. Lhoták mě spoutal jakousi magickou silou a nepustil.


...Bolemír Noc pohrdavě krčil rameny nad tou nezdolnou trpělivostí lidského mravence a shledával ji nízkou a nesmyslnou, tak jako je nízký a nesmyslný celý tento svět.
Básník byl odměněn zdvořilým potleskem.


Vynikající psychologický popis, rozhodně lepší než nepovedený Bertolucciho film. Až na výjimky je vždy lepší kniha než film. (Výjimky, kdy bylo lepší filmové zpracování než kniha- Muž z vysokého zámku od Dicka a Ďáblova past od Vláčila, Soukromá vichřice)


Socialismus je idealistický. Sláva našemu týmu !
To jsou slova, která u nás a v USA postrádáme.
Co víc dodat ?


Úžasná kniha, jak mě mohla minout ? Duch vítězí nad hmotou, obsah nad formou, neuvěřitelné nad všedním, věčnost se vzpírá mučení a omezenostem života. Platonismus v akci- tělo je ničím, zahoďte jej !
Duše je všude. Proti tomu je Mořský vlk frontální útok na idealismus a vše duchovní.
