Terez.a komentáře u knih
Ocelová liga aneb Vítejte na Akademii smrtících umění je fantasy od české autorky Adély Rosípalové. Která kromě toho, že odmalička píše, ráda čte, výletí, hraje na klavír, nebo kouká na animáky. Autorka na poli literární tvorby není žádným nováčkem a její díla Lásky čas nebo Zlomky nekonečna si mnozí čtenáři velmi oblíbili.
Tentokrát se dostáváme do smyšleného světa Daecie složeného z pěti svobodných republik. Kde na neutrálním místě a v utajení sídlí Akademie smrtících umění. Vychovávající elitu národa, ty nejlepší diplomaty, špióny, obránce, ale i zabijáky. Je velkou ctí zde studovat a studenti po celý rok pilně sbírají body z různých předmětů, ať už je to šerm, lukostřelba, chemie nebo třeba box. Procházejí tvrdým výcvikem a na základě umístění v ligách dostanou adekvátní zaměstnání. Vrcholem celého studia je Ocelová liga, ale ne všichni se dostanou k vytouženému cíli.
Já osobně mám ráda knižní trend dark academia (tedy akademické prostředí s ponurou atmosférou) a těšila jsem se na další temné a mystické fantasy navíc s detektivní zápletkou. Obálka se nadmíru povedla, je vážně podmanivá a anotace mě nalákala. Těšila jsem se, až si přečtu o partě zabijáků v nelítostné škole, kde se bude bojovat, intrikovat a zabíjet.
Nápad (se v autorčině hlavě zrodil v roce 2016 při poslechu skupiny Dymytry a dokonce dvě kapitoly z knihy se jmenují podle veršů z jejich skladeb) i svět mi sednul. Ani mi nevadilo, že se autorka rovnou vrhla do děje bez úvodního vysvětlování. A společně jsme byli ihned součástí vyšetřování a hledání viníka. Jelikož během slavnosti Ersity zemřela studentka posledního ročníku Livia Lattara. A vrah se stále ukrývá mezi studenty a uniká spravedlnosti.
Bohužel jsem se musela hodně soustředit a snažit, abych se rychle vyznala v neotřelých jménech a neobvyklých přezdívkách. Ze začátku jsem se tedy v ději ztrácela, pak se točil kolem vztahů a upadala akce. Celkový zážitek z knihy velmi vylepšil překvapivý konec. Který jsem nečekala a přinesl vítané zpestření a vzpruhu. Ale zanechal ve mě otázky.
Příběh byl místy uspěchaný, jindy vleklý, chvílemi brutální, ale hlavně se točil kolem hlavního hrdiny Vituse Asadera, který si liboval v bolesti, zažíval utajený vztah, nepamatoval si svoji minulost a hledal odpovědi. Dílo má méně než 300 stran. Ale většinu prostoru dostávají vztahy na úkor akci. Myslím, že potenciál tentokrát nebyl úplně naplněn. Vůbec by nevadilo rozvést vyšetřování, zaměřit se víc na nebezpečné úkoly či předměty ve škole.
Jedná se o samostatný román inspirovaný světem starověkého Říma s prvky LGBTQ+. V díle nechybí sexuální scény, paranoia, podezření, konspirační teorie, obviňování, tajemství i nebezpečí. Ať už mám k Ocelové lize jakékoli výhrady, nelze ji upřít, že díky šokujícímu konci o příběhu přemýšlím ještě teď.
Spisovatel nabízí sympatickou a trochu ztřeštěnou hlavní hrdinku. Hana je časovaná bomba - poněkud neohrabaná, ale otevřená a upřímná osoba, kterou okouzlí Adam - titán mezi spisovateli s paparazzi v patách. Od začátku se mezi protagonisty vytvoří zvláštní pouto a navzájem se přitahují.
Při čtení jsem se smála nahlas, což se mi už dlouho nestalo. Takhle mě rozesmála snad už jen Poslední aristokratka. Jedná se o vtipné, milé, nevšední a oddechové dílo. Začátek mě tak bavil, že jsem měla problém přestat číst. Zajímalo mě, co ztřeštěného zase hrdinka vyvede a kam se posune. Postelové scény měly říz, hrdinové byli zajímavý a autorka zahrnula do děje nevšední témata ať už bipolární poruchu nebo hafefobismus. Což bylo originální a hlavně Salová popisovala realitu a nebála se trapnosti, čím se odlišuje od jiných autorů.
Čepel tajemství vypráví o nadané plaché dívce milující kovářské řemeslo, která se rozhodne zabojovat a zachránit lidstvo před možnou zkázou, a tím ohrozí sebe i své blízké. Jedná se o akční fantasy s originálním námětem, ve kterém nechybí magie, souboje či touha.
Příběh toho skrývá opravdu hodně. Autorka se zabývala duševními stavy hrdinky, zapojila do děje magii, nevyhnula se náboženským fanatikům, přidala napínavé souboje, nebezpečnou dobrodružnou cestu před nepřáteli a neopomněla ani na trochu té romantiky a první přitažlivosti, která bobtná v touhu.
Dílo mě velmi mile překvapilo svojí čtivostí a hlavně alespoň pro mě jedinečností, já jsem doposud nečetla nic o kovářství a i téma duševních úzkostí a paniky bylo velmi zajímavé. I samotná magie zapojená do Čepele tajemství byla neobvyklá a konkrétně hrdince propůjčovala moc očarovat zbraně různými vzácnými schopnostmi. Oblíbila jsem si i hlavní hrdiny, měli své chyby, ale bojovali s nimi. Vyprávění mě zaujalo natolik, že mě teď vážně mrzí, že musím čekat na pokračování.
Já jsem si tuhle sérii neskutečně oblíbila. Autor nezklamal a opět sepsal čtivé a napínavé dílo. Nutně potřebuji všechny díly v češtině, doufám, že je Fragment nakonec vydá.
Samantha Young je úžasná autorka. Jamaica Lane je další z jejích povedených knížek. Pro mě osobně zatím nejlepší. Krásný romantický příběh se sympatickými hrdiny nabitý erotikou.
Tak to bylo skvělý. Tahle autorka teda umí psát detektivky. Moje první kniha od Cammily a hned předčila moje očekávání. A i když jsem byla přesvědčená, že vím, kdo má tu hrůzu na svědomí, tak mě autorka v závěru přesvědčila, že nemám, tak docela pravdu a vše je mnohem více zamotané.
Hořko-sladký příběh vyprávějící o bohaté rodině Sinclairových. Kde nic není takové, jak se na první pohled zdá. Příběh plný přetvářky, lží, ale i lásky.
"Neměli bychom přijmout zlo, které můžeme změnit."
Jednoduše mě to nebavilo. Ještě, že se to rychle četlo a já mohla brzy sáhnout po jiné knize.
Dona jako postavu jsem si oblíbila hned v prvním díle. Je prostě svůj, bohužel druhý díl už mě nenadchnul jako první. Je to možná tím, že jeho chování už pro mě nebylo novinkou nebo tím, že hledání jeho vyvolené bylo prostě vtipnější.
Pro mě nejlepší detektivka, jakou jsem zatím četla. Přelouskala jsem jí za tři dny, protože jsem nutně musela vědět, kdo je vrahem. Při čtení jsem byla vystrašená spolu s obětí.
Krásný a zároveň hrozně křehký příběh o dvou nevyrovnaných mladých lidech. Opravdu nádherná kniha, kterou můžu jen doporučit.
Nevím, co si o té knize mám myslet, mám z ní rozporuplné pocity. Autorčin styl byl pro mě zvláštním způsobem pozoruhodný a poutavý, to ovšem příběh chvílemi postrádal. Jelikož jsem nezkoumala obsah, byla jsem velmi překvapená, co z děje vylezlo. Přesto kdyby mě autorčin styl tak neudivil, nevím, zda bych knihu dočetla.
Soubor tajemných povídek, kde vystupuje nadpřirozeno, které trestá každou špatnost. Takové příjemně mrazivé čtení do chladných zimních večerů.
Fitzpatricková je moje oblíbená autorka a ani tentokrát mě nezklamala. Černý led nelze porovnávat se Zavrženým, tentokrát jde o něco jiného. Je to dobrodružný a zároveň mrazivý thriller.
Zajímavé spojení detektivního vyšetřování s geocachingem mě bavilo. Zapeklitý příběh a mazaný vrah, co víc si u detektivky přát.
I když je kniha určena teenagerům, tak mně se líbila. Taková romantická oddechovka s řadou vtipných chvilek Lary Jean, tedy hlavní hrdinky, která uchovává své pocity uvnitř milostných dopisů.
Autorce se povedlo každým dílem zlepšovat děj. Z prvního dílu přímo čišelo, že jde o knihu pro děti, v posledním díle už to nebylo tak znát, možná proto se mi Pramen moci líbil ze všech dílů nejvíc.
Pozitivní obal s kolibříkem mě donutil půjčit si tuto knihu, bohužel byl z celé knihy to nejhezčí. Nepomohlo jí ani to, že je děj podle skutečné události. Celý příběh je až moc naivní a přeslazený.
Kniha o podzemním společenství lidí a nepřátelské krajině okolo. Všichni jsou na sobě závislí, přesto se někteří začnou bouřit a je stále těžší udržet vše pod kontrolou. Napínavý příběh, doufám, že se brzy natočí film.
Nechápu, že tahle nudná kniha má tak vysoké hodnocení. Já jí dočetla s přemáháním, příběhem není o ničem.