Tereza0107 komentáře u knih

Malé ženy jsem viděla před nějakou dobou v seriálové podobě a teď jsem se konečně dostala i ke knížce. Příběh plný lásky, něhy, přátelství, naděje, snů a rodinného štěstí, pokaždé zahraje na tu správnou strunu v mém srdci. Až mě překvapilo, kolik v sobě může mít takový napohled jednoduchý, relativně rychle plynoucí příběh hloubky a citu.
Jo a Laurie jsou moje srdcové postavy s tak krásným a upřímným vztahem, kvůli kterým si pokaždé tajně přeji, aby se konec příběhu odvíjel trošku jinak. I když profesor Béďa mi přišel taky jako hodně velký sympaťák.
Jsem moc ráda, že jsem si koupila právě toto původní, nezkrácené vydání, které na začátku obsahuje stručný náhled do života autorky L. Alcott, díky kterému jsem s překvapením zjistila, že inspiraci na knížku autorka čerpala ve vzpomínkách na své dětství, kdy vyrůstala se svými rodiči a třemi sestrami. Tímto u mě příběh získal na hodnotě. Jakoby se ještě více zhmotnil a já autorku úplně viděla, jak žila svůj život na malebném venkově obklopena láskou své rodiny, kterou byla kniha tak silně protkaná.

26 07.02.2020

Už chápu, co na autorce všichni vidí. Je to absolutní oddech, pohlazení na duši a odpoutání se od všední reality. Zároveň na mě knížka působila až zvláštně motivačně a najednou mám potřebu, si jít zabookovat letenky do Kodaně, která mě před přečtením knihy nijak zvlášť nezajímala.

25 25.03.2024

Miluji tenhle úžasný fantasy svět sklenářů, který Petra Stehlíková vytvořila. Naslouchače čtu již podruhé, jelikož se ke mně konečně dostal třetí díl a já si potřebovala celou sérii trošku oživit. A bavilo mě to úplně stejně, jako kdybych knížku četla poprvé. Všechny postavy jsou skvěle propracované a mají hloubku. Krvavá záhada Duvalského pohoří a existence nastereí je napínavá jako kšandy a já tak se zatajeným dechem natěšeně přecházím na další díl.

⭐️"Vargas mi řekl, že tě asi najdu na hradbách. Co tu pořád děláš? Co je tu k vidění?"
Rozhlédla jsem se po okolí a přemýšlela nad tou otázkou. Jak se mohl takhle ptát? Copak to neviděl?
"Ty se rozhlížíš celý svůj život. Kdykoliv se ti zachce. Já se můžu rozhlížet až teď. Zdi sklenařského ghetta nejsou tak krásné. Věř mi."
Bojovník zamrkal, ale na mou prostořekost nic neodpověděl.

25 26.07.2021

Knihy od S. Mawera se mi doposud všechny líbily, ale Skleněný pokoj asi úplně nejvíc. Ocenila jsem autorovo precizní vykreslení postav, jejich postojů a vnitřních pochodů, díky kterým jsem si dokázala oblíbit i postavy, které by teoreticky měly platit za záporné rozvraceče vztahů. Zároveň se mi moc líbil celkem podrobný a jakoby láskyplný popis vily Landaeur, díky kterému máte pocit, jakoby dům byl vlastně další postava, žijící svým vlastním životem.
Musím říci, že mě smutný příběh rodiny (ač smyšlený na skutečném historickém pozadí) silně zasáhl. Skutečnost, že si dokázali splnit svůj životní sen o dokonalém domě, který tolik milovali, ale bylo jim dáno v něm prožít pouze něco okolo osmi let šťastného života. Avšak výměnou za obětování svého velkého snu, se jim, jako jedněm z mála, podařilo uprchnout před krutým nacistickým řáděním.
Bylo příjemné si po všech těch knihách z koncentračních táborů přečíst také něco vyprávěného z druhé strany - z pohledu lidí, kteří sice zvládli uniknout, ale stali se tak naprosto izolovanými od všeho, co doposud znali. Obdivovala jsem postoj Liesel a její vnitřní vyspělost, kdy si dokázala v hlavě srovnat co bylo v tehdejší nebezpečné době důležitější - jestli její osobní msta nebo to, že by poslala (nejspíš na smrt) malou holčičku s její matkou.
Co mě trochu mrzelo bylo, že jsme se vlastně nedozvěděli, co se stalo s Katalin. Taky bych bývala ráda znala pocity a myšlenka Viktora po jejich odchodu z vily, kdy se nám dostaly pouze vnitřní boje Liesel. Zároveň závěrečná linka trojlístku Tomáš-Zdenka-Eva, mi přišla zbytečná a docela mě v příběhu rušila. Ale to jsou jenom moje osobní malé výtky, které knížce neuberou ani jednu hvězdičku! Knížku určitě doporučuji.

25 21.11.2019

Tak to byla jízda. Už celkem dlouho se mi nestalo, abych knížku zhltla za 2 dny. Ale tato kniha nešla zaboha odložit a musela jsem číst v každé volné chvíli.
Přesně takovouto atmosféru plnou nečekaných (ale uvěřitelných) zvratů a napnutého očekávání, co se z jaké postavy nakonec vyvine, miluju.
Komu se líbila od B.A. Paris "Za zavřenými dveřmi", které mě osobně zas tolik neoslnila, tak po knize skočte, protože Pomocnice je za mě o pár levelů výše. Dokonce i mrazení a husina se se dostavily. A ta krásná obálka?
Hodnocení pět hvězdiček a už se těším, jestli od autorky vyjde i něco dalšího!

24 08.01.2024

(SPOILER) Miluju tuhle sérii šesti tudorovských královen a Jindřichova třetí manželka tomu není výjimkou. Moc se mi líbí, jak na sebe jednotlivé díly navazují, prolínají se a doplňují se vždy o další perspektivu, která se mění na základě toho, v jakém prostředí daná manželka vyrůstala, v jaké víře a pro jaké postavení byla vychovávána, či jakou měla povahu a životní hodnoty. Čím dál se posouváme v Jindřichově životě, tím méně toho vím, takže je to pro mě stále zajímavější. Byla jsem opravdu překvapená, jak málo času Jana vlastně měla na to, vychutnat si svůj "triumf", postavení anglické královny a matky tak dlouze očekávaného a vymodleného, mužského dědice trůnu.
A opět, moje představivost jede na plné obrátky. Co by bylo kdyby..? Jak by se Jindřichův a Janin příběh odvíjel dál, kdyby Jana tak brzy po porodu nezemřela? Našel by Jindřich svůj šťastný konec s milovanou ženou a pocitem, že zajistil své nástupnictví?
No nic, je třeba vyrazit do knihkupectví a posehnat Annu Klevskou.

Já nevím, jsem jediná, komu ta zápletka přišla docela přitažená za vlasy? Jakoby četlo se to dobře, o tom žádná, ale nějak mi to nenahánělo tu správnou husí kůži. Tak nevím, co u mě přesně nezafungovalo.

24 06.03.2023

Opět hezká detektivka tentokrát z prostředí Beskyd. Asi se budu opakovat, ale stejně jako v minulých knihách jsem měla problém zapamatovat si hustý propletenec hlavních postav. Příběh pomaleji plynoucí, hodně vnitřních monologů u postav, krásný popis přírody a lidí žijících na horských samotách.
Mám připravenou ještě jednu, v pořadí pro mě čtvrtou audioknihu Bergmanovské série, ale mám pocit, že to potřebuju proložit něčím trochu více akčnějším a méně popisným, asi mám maličko překlevisováno. Ale čtyři hvězdičky si kniha určitě zaslouží.

24 24.01.2023

Tak to bylo super čtivé. Přečteno za pár dnů a stálo to za to. Miluju, když dočtu knížku, zaklapnu ji a musím si o ní ještě nějaký čas přemýšlet, protože pocity a dojmy stále rezonují.
Celkem nedávno jsem četla i Dva proti říši, z čehož jsem byla také nadšená. Trochu jsem se bála, že teď budu číst to samé v bledě modrém. Na jednu stranu tomu tak možná je, ale tady se mi moc líbilo, že příbeh byl zaměřen hodně nejen na členy skupiny Anthropoid, ale i na velitele výsadků na území Protektorátu Adolfa Opálku, který mi v knížce velmi přirostl k srdci. Je to přesně tak, jak autor píše úplně na začátku knihy. Často opomíjený, přesto velice důležitý zástupce odboje.
Zároveň jsem se zde dočetla i spoustu nových jmen a informací - hlavně tedy ve spojitosti s Opálkou. Jména Boženy Kropáčové (a příběh darovaného svetru po jejím manželovi), Terezie Kasperové nebo Rudolfy Heinové jsem nikdy předtím neslyšela, tak jsem se hned po dočtení pustila do dohledávání informací. Všechny tři ženy, díky statečnosti ostatních členů odboje, kteří buďto nepromluvili nebo raději rozkousli své ampulky, opravdu přežily a my si tak můžeme skládat dohromady další střípky vzpomínek na tyto důležité momenty české historie.

⭐️"Věnováno Adolfu Opálkovi, skromnému muži, který zůstává ve stínu hrdinů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, a také ve stínu zrádce Karla Čurdy."

24 30.12.2022

Tak druhý díl série mi přišel ještě lepší než první. Autor má schopnost čtenáře do příběhu vtáhnout snad hned po přečtení první stránky, což se mi zas tak často nestává.
Konečné odhalení identity postav mě opravdu překvapil. Spletenec osudů byl velmi promyšlený a já po rozuzlení zůstala s otevřenou pusou. Myslela jsem si totiž, že konec je úplně jasný - Porter se zamiluje do hezké právničky Sarah a celou záhadu vyřeší spolu ala Robert Langdon od Dana Browna, což je už dost ohrané klišé. A ono ne.
Štěstí, že mám Šesté dítě už připravené doma na poličce, protože po takovémto závěru bych byla asi dost nešťastná, kdybych musela čekat na další díl. Skvělá série!

24 15.06.2020

Poslechnuto jako audiokniha. Vyprávění lidí, kteří unikli z KLDR bylo opravdu zajímavé a děsivé. Mnoho různých příběhů z odlišných vrstev společnosti, které člověka nutí si udělat zase maličko jiný obrázek o tom, jak se v KLDR vlastně žije. Poučné.

22 13.09.2023

Slavík, Velká samota a teď Čtyři vichry. Tři knihy, tři úžasně silné příběhy. Nečetla jsem dopředu anotaci a tak mě příjemně překvapilo, že se točíme okolo hospodářské krize v Americe. Dust Bowl, termín, který jsem si sice pamatovala ze školy, ale neměla jsem s ním spojeno prakticky nic jiného, než "prostě sucho no", to je toho. Ale když tu situaci člověk vidí ve spojitosti s příběhem jedné rodiny, najednou mu dojde vážnost celé doby a taková ta každodenní těžkost, nejistota a zoufalství té doby.
Kniha byla ohromně čtivá a vzbuzovala ve mě potřebu si i určité věci dohledávat, a tak se dozvědět o problematice něco více. Dobře vykreslené postavy, se kterými se čtenář dokáže ztotožnit. Nesmírně jsem obdivovala Elsu, že i přes všechny kopance, které jí život neustále chystal, dokázala zůstat kvůli své rodině silná. ¨
Maličko mě sice mrzel ten závěr, který mi přišel, jako kdyby autorka až moc tlačila na pilu, aby ještě rychle v posledních dvaceti stránkách stihla ze čtenáře vymáčknout nějakou tu slzu.
Ale i přesto dávám plný počet hvězdiček a už si dělám pomalu zálusk na "Děvčata z Firefly Lane".

⭐️"Můj dědeček byl texaský ranger. Říkával mi, že odvaha je vlastně trik. Že je to jen strach, kterého si rozhodneš nevšímat." Podívala se na něj. "A já se bojím."
"Všichni se bojíme," opáčil.

⭐️"Naděje je mince, kterou u sebe nosím. Dala mi ji žena, kterou budu vždycky milovat. Držím ji teď, když mířím na západ, součást nové generace hledajících.
První z rodu Martinelliů odchází na univerzitu.
Dívka."

22 26.06.2023

To byla tak krásná kniha, doporučuju všema deseti. Moc dobře se čte, odkládala jsem ji jen s velikou nelibostí. Příběh kvůli kterému ponocujete i když víte, jak těžko se bude druhý den vstávat do práce.
Kniha je rozdělena do dvou časových rovin, kdy na střídačku přeskakujeme ze současnosti do minulosti. Jedna z mála, kdy se mi obě roviny líbily stejně. Postavy skvěle popsány s uvěřitelnými charaktery. Z Reného osobnosti mi šel opravdu až mráz po zádech a jen se zatajeným dechem jsem čekala, jak to s "Fleurs du mal" nakonec dopadne.
Komu se líbila Levandulová zahrada od L. Riley, Dívka, která spadla z nebe od S.Mawera nebo Slavík od K. Hannah, tak po Alicině síti určitě sáhněte, je skvělá.

⭐️"Co na tom záleží, jestli vás něco děsí, když nezbývá než to udělat?"

⭐️"Přitáhl obličej k mému a já cítila, jak nám mezi tvářemi protéká slza. Těžko říci, komu z nás unikla. Ale nezáleželo na tom. Nezrodila se ze zármutku, a to stačilo.

22 13.01.2023

Mně se druhá kniha od Darcy Coates líbila snad i více, než ta první, i přes opačné hodnocení zde. Poslouchala jsem jako audioknihu a místy jsem se opravdu bála -takové příjemné mrazení - tohle je přesně ta míra strašidelnosti, která mi stačí. Nepochybuju, že pro více otrlé lidi to bude málo, ale pro strašpytly značka ideál. Strašidelné, opuštěné domy a rozuzlovávání životů lidí, kteří v něm dříve žili, to je moje. Byla jsem opravdu zvědavá, co se v domě přihodilo a to mě nutilo poslouchat dál a dál.
Postavy mi přišly sympatické, až teda na Kyla, u kterého jsem se nemohla dočkat, až ho konečně něco sejme. To už mi byla sympatičtější i Eliza. A co u postav paní autorky naprosto miluju je, jak do nich promítá svou lásku ke kočkám. Danielovi to nedá a pečuje o záhadného starého kocoura v domě, který o to nestojí, stará paní Kirschnerová, která strádá kvůli nedostatku peněz, ale když se jí nějaké dostanou, tak za ně raději koupí nový kočičí strom pro svého kocoura a na konci mě hodně pobavilo, když si Bran, sto let starý duch, adoptoval koťátko z útulku. :D
Nevím čím to je, ale já Darcy Coates prostě můžu.

⭐️"Prostě běž a osol ty dveře, jak to běžně dělají všichni normální lidé." (Daniel)

22 22.11.2022

(SPOILER) Tuto knížku jsem si pořídila úplným omylem a to kvůli mé nepozornosti, kdy jsem si nepřečetla, že je to pouze povídka.
Začátek se rozjížděl jen pomalu, ale zhruba uprostřed mi začal trochu běhat mráz po zádech, nebudu říkat, že ne. Odhalení Milese, že za vším stojí vlastně Susan, pro mě bylo jako blesk z čistého nebe, který úplně otočil můj úhel pohledu na celou situaci. Opravdu jsem to nečekala a přišlo mi to vlastně docela dobré a zároveň i "logické" vyústění. Akorát škoda, že to u tohoto vysvětlení nezůstalo a autorka se rozhodla udělat ještě další twist, který byl dle mého už zbytečný. Tudíž jsem od knížky nakonec odcházela nespokojená.

22 27.10.2022

(SPOILER) Tak po 3leté pauze, kdy jsem si už začala říkat, jestli je nějaké pokračování této detektivní série vůbec v plánu, jsem se dočkala. U autorky jsem si již navykla na určitý vzorec. První polovina knihy dosti táhlá s pomalejším rozjezdem, zato v druhé půlce se strhne lavina klíčových informací, kdy se čtenáři postupně začínají spojovat zdánlivě nesouvislé situace ze začátku.
Musím říct, že když jsem si v anotaci přečetla, že se vyšetřování přesune do prostředí britského parlamentu, nebyla jsem z toho nikterak nadšená. Zavánělo to až moc politicky, tudíž vcelku nudně. Mé obavy se tak úplně nevyplnily. Zápletka vraždy vysoce postaveného politika Chiswella se ukázala býti více než zajímavá. Na druhou stranu polické názory Jimmyho, Flick a vůbec celé té jejich strany bych úplně vypustila - takové zbytečné plkání.
Chvíle z osobního života Robin a Strika mě opět velmi bavily. Byla jsem překvapena, že se do děje vrátila i Charlotte, o jejíž lince jsem si myslela, že je již nadobro uzavřena. Každopádně nejlepší moment z celé knihy (možná i z celé série) nastal, když Robin odhalila, jaký je Matthew arogantní a namyšlený sobec a konečně ho kopla do zadku - že jí to ale trvalo! Na druhou stranu mě ale stále pálí zásadní otázka, na kterou určitě nečekám jediná? Tak dají se sakryš Strike a Robin dohromady nebo ne?! Tak na to si nejspíš budu muset další tři roky počkat :D

22 22.10.2020

Do knížky jsem se pustila po shlédnutí seriálu s tím, že se určitě dozvím něco nového - takové ty "zákulisní drbíky", které bývají ze seriálu vypuštěny jako nedůležité a já se pak s oblibou rozčiluji, jak mohli zrovna tuhle zajímavou část příběhu vypustit.
V devadesáti procentech se ztotožňuji s tvrzením kniha lepší než seriálové zpracování. V tomto případě jsem ale sklouzla do těch zbývajících deseti procent, kdy mi kniha přišla spíše jako taková hrubá kostra příběhu. Jakoby autorka nevytěžila ze zajímavých situací vše. Můj pocit byl takový, že když se příběh konečně propracoval k potencionálně napínavé pasáži, najednou byl střih a následoval nějaký ne moc zajímavý flashback nebo zdlouhavý vnitřní monolog hlavní hrdinky. Což na mě působilo dojmem zbytečné trhanosti a jako bych byla o něco ochuzena.
Je zvláštní, že mě teď při psaní komentáře napadají spíše věci z kterých jsem byla zklamaná, přitom po samotném dočtení knihy jsem si řekla ale jakoby ano, nebylo to špatné a dala jsem čtyři hvězdičky. Takže rychle napsat co se mi líbilo. Primárně se mi líbí celý ten nápad a zajímavé vykreslení této dystopické vize budoucnosti. Celou dobu jsem si myslela, že kniha je současnou tvorbou paní autorky a jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že kniha byla napsaná v roce 1985. Za mě velmi nadčasový příběh, který lidi baví a fascinuje i po 35 letech.
Pro jedince, kteří špatně nesou otevřené konce (jako já) dopředu říkám obrňte se trpělivostí. I když se otevřený konec do knihy na jednu stranu docela hodil, já bych stejně radši preferovala konec uzavřený a určitě bych "snesla" i pasáž s děsně napínavým útěkem z Gileádu.

22 24.02.2020

I druhý díl z tudorovské ságy jsem přečetla jedním dechem. Když jsem jsem ve čtení přecházela z Kateřiny na Annu, měla jsem pocit, že Annu budu muset logicky celou knihu absolutně nesnášet. Zaškatulkovala jsem si ji jako mrchu, kvůli které Kateřina musela projít vším svým utrpením a ponížením.
Ne nadarmo se říká, že každá mince má dvě strany. Autorka dokázala historické události podat natolik přehledně, že do sebe opravdu vše začne zapadat a pohnutky postav dávat větší smysl.
Škoda jen, že se dle dovětku autorky zachovalo tak málo písemných zdrojů o tom, jaký byl Anny skutečný charakter, protože mi to i po dočtení knihy leží v hlavě.
Opravdu Jindřicha vlastně nemilovala a podstoupila celou tuhle "tragikomedii" nad kterou zůstával stát rozum půlce světa, jen kvůli moci, vlivu a postavení? Opravdu byla do určité chvíle tak dobrá manipulátorka, že si vzdělaného a pokrokového Jindřicha, dokázala tolik let vodit? Jaká to musela být rána, když její obrovský vliv přestal na krále platit a jako blesk z čistého nebe se najednou ocitla v hlavní roli vykonstruovaného procesu, s tak nechvalně známým koncem.
Musím říct, že bych si velmi ráda přečetla celý příběh i z Jindřichové strany. Co se mu honilo hlavou, že místo dalšího zapuzení manželky, které by tentokrát bylo relativně jednoduché, se rozhodl pro tak brutální řešení? Byl opravdu přesvědčen, že mu Anna se spoluobviněnými muži skutečně zahýbá nebo to byla jen záminka?
Jsem opravdu zvědavá na Janu Seymourovou a její pohled na celou "královu věc.

⭐️Anna ležela a tiše plakala. Takhle to nemělo být. Co její sny o moci a vládě ctnostných žen? Všechno to byla iluze závislá na vůli mužů. Protože když na to přišlo, závisela moc pouze na tom, že ženu nezklame vlastní tělo.

⭐️"Někdy si říkám, co se to s námi stalo. Kde jsme jeden druhého ztratili?", povzdechl si.

21 02.10.2023

(SPOILER) Na tuhle tudorovskou ságu jsem se moc těšila a první díl mě nezklamal. Nevím proč jsem měla Kateřinu Aragonskou zafixovanou jako takovou upjatou, "neslanou nemastnou" královnu, která se ploužila po zámku v černém šatu a s křížem na krku. Opak je pravdou - z románu vystoupila silná, zásadová, vášnivá, nezlomná a zbožná plavovlasá Španělka, která si šla za tím, v co věřila a byla rozhodnutá neustoupit ani o píď čemukoliv, co by se příčilo bohu a jejímu svědomí. Až jsem si kolikrát říkala, kolika těžkostí by si ušetřila, kdyby se podvolila a šla Jindřichovi z cesty. A vlastně celkově mě ta nepřízeň Kateřinina osudu, kdy by stačilo, aby se třeba jen jediná věc odehrála odlišně a tím by se nejspíše nikdy nespustilo to nechvalně známé krvavé domino, fascinovala. Zůstal by Jindřich milujícím manželem, kdyby alespoň jeden z jejich narozených synů přežil? Změnila by se i přesto jeho povaha? Přišla by pak na scénu vůbec nějaká Anna Boleynová? A i kdyby přišla, dokázala by u krále takto veřejně získat tak obrovský vliv? A takto bych mohla pokračovat dál a dál.

⭐️"Kate, já nechci být dnes v noci sám," pronesl naříkavě.
Nechtěla ho - ne když byl v myšlenkách u Anny - ale byl to její muž... Dojalo ji, že se na ni obrátil, když potřeboval útěchu. Dnes v noci bude vidět v tom statečném, mocném muži, jenž jí teď v mnoha ohledech připadal cizí, mladého chlapce, nedotčeného životem, jakým býval kdysi.
Ovinula mu paži kolem krku a přitiskla si ho k sobě. A on se k ní přitiskl - ne jako milenec, ale jako ztracená duše. Byl jí tak blízko a přece tak vzdálený, a jí ho bylo hluboce líto - jich obou.

⭐️Odmlčela se, aby popadla dech. Úsilí, jež vynaložila na diktování dopisu bylo takřka nad její síly. Přesto se přiměla jej dokončit. "Uzavři list takto, Elizo: " A nakonec slavnostně prohlašuji, že mé oči po vás touží víc, než o čemkoliv jiném."
Eliza vyhlédla, oči zalité slzami. "Mám vám pomoct s podpisem paní?"
"Ano."

21 25.08.2023

To bylo ták zbytečně dlouhé. A úplně bezdůvodně, jelikož ani děje a zápletky tam mnoho nebylo. Postavy působily nedostatečně vykreslené a ploché. Giuditta mě ukrutně nebavila a Mercurio s Bendettou a Zolfem hned v závěsu za ní. Jediné, co se mi přišlo zajímavé, byl popis života v Benátkách v 16. století.
Leží mi tu od pana autora ještě dvě další knížky, do kterých si po této zkušenosti nejsem jistá, jestli se pustím.

21 12.12.2022