Terezakre
komentáře u knih
Tasmánie
Paolo Giordano
Zhruba do dvou třetin mi čtení utíkalo rychle, pak jsem si chvíli říkala, že už je to trochu zdlouhavé.. závěr to zachránil :) a doslov Alice Flemrové je třešničkou na dortu. Dávám tak vysoké hodnocení, protože témata knihy se mnou hodně rezonují, ale chápu, že ne každému budou připadat záživná.
Enigmatické variace
André Aciman
Popisy míst, atmosféra a nálada postav jsou zachyceny skvěle, ale ke konci už jsem se těšila, až budu mít knížku za sebou, hlavně poslední část mi přišla skoro zbytečná. Kdybych měla hodnotit jen první polovinu, dala bych 4/5.
Pusťte světlo do tmavého večera
Jan Kholl
Nejlepší na knížce je bohužel název a obálka..
Srpny
Jakub Stanjura
Velmi dobře napsané, nemohla jsem se odtrhnout. Dějová linka s matkou by možná stála za to víc rozvinout, každopádně kniha skvěle ukazuje, že 1) každý se s traumatem vyrovnává jinak, někdo ho radši potlačí, vytěsní.. 2) člověk z nefunkční rodiny se často nevědomky dostane do problematického vztahu a nedokáže včas rozeznat red flags, zároveň nemá vzor, jak vypadá zdravý vztah.
Po přečtení některých komentářů mi je celkem líto, že Daniele by část lidí nevěřila - i když nemusí být vždy sympatická, nikdy bych nezpochybňovala zážitky oběti gaslightingu.
Přitažlivost pádu
Noel O'Regan
(SPOILER) Dobře napsané, rychle přečteno, popisy přírody a počasí i postav mě bavily.
Jen poslední dobou nemám trpělivost s postavami, které na začátku příběhu nedokážou komunikovat o svých problémech a být upřímné a od toho se odvíjí jejich pokažený život (nebo velká část)
Co ti svírá hrdlo
Chimamanda Ngozi Adichie
Od této autorky jsem za léto přečetla téměř všechny vydané knihy a ačkoliv mě její romány moc bavily, povídky mi bohužel nesedly. Chápu, že není tolik prostoru na hloubku postav, ale některé z povídek mi přišly téměř zbytečné, skoro jako by si je autorka chtěla nějakým způsobem splnit, ale ve čtenáři žádný pocit nakonec nezůstane. Lehké zklamání, nicméně ostatní knihy doporučuji!
Nikdo není sám
Petra Soukupová
(SPOILER) Chvílemi smutné a repetitivní, ale zároveň svým způsobem uklidňující a jako vždy čtivé. Autorka perfektně zachytila obyčejné momenty a postavy, které v jednu chvíli nesnášíte a o pár stránek dál s nimi dokážete soucítit (mám pocit, jako kdybych je opravdu znala nebo v nich našla kus sebe v různých životních fázích).
Za mě skvělý konec, taková naděje pro nás všechny, co mají ne úplně zdravé vztahy s jedním nebo oběma rodiči:)
Neděle odpoledne
Viktorie Hanišová
(SPOILER) Narozdíl od předchozích knih mě tato lehce zklamala. Ne kvůli stylu psaní (i když věřím, že nemusí sednout každému), ale zdálo se mi, že se autorka snaží moc na sílu vyždímat vše negativní, co člověka napadne, až příběh přestal být uvěřitelný.
spoiler!
Také (jestli chápu správně a nepřehlédla jsem nějakou informaci, pokud ano, tak se omlouvám za kritiku), se hlavní tragédie stala, když Teovi bylo pět let a v tu chvíli mi příběh nedával smysl (zapomněl by na to? Vytěsnil? Možné to je, ale v pěti letech bych předpokládala, že se bude o mrtvého bratra zajímat, kam zmizel, uvědomí si, že najednou je bez sourozence a neobjeví se mu až později jako děsivý výtvor fantazie).