terezarath komentáře u knih
Uf, tak kde bych měla začít. Když se mi kniha dostala do rukou, očekávala jsem příběh ze Světlanina dětství a o jejím vztahu s otcem. A tak se dozvíme cca 5 vět o Stalinovi a ty se během knihy opakují jak kolovrátek. Pak je nám asi 60x oznámeno, že Světlana žije ve stínu svého otce a že jí ruská vláda všechno zakazuje. Nechci nic říkat, ale asi by nám to stačilo říct jednou, pro pomalejší maximálně dvakrát.
Tak se dostáváme k xy stranám popisu lásky k Bradžéšovi a následnému odjezdu do Indie. To pro mě byla celkem zbytečná část knihy a pro mě byla dosti iritující.
Pak přišel Světlanin útěk do Ameriky, kdy se kniha začala zdát přinejmenším zajímavá... Asi po dobu 20 stran, než se hloupacatě rozhodla vzdát svojí svobody ve prospěch nějakého kultu nebo co ta jejich společnost měla být. Myslela jsem, že už mě nemůže víc naštvat. Omyl! Světlana stihla v druhé půlce knihy udělat tolik debilních rozhodnutí, až mi to přijde nereálné.
Taková škoda. Styl psaní byl skvělý. Autorka je očividně nadaná spisovatelka, jen Světlana mi byla celou knihu trnem v patě.
Carter nikdy nezklame. Tohle byla zase šílenost! Celý příběh jsem tápala, o co vlastně vrahovi jde. Jinak důvod vraždy i vrah samotný? Naprosto jsem to nečekala! Pecka.
Velký plusový bod si u mě získal konec, kdy se podle mě Hunter zachoval naprosto úžasně. Ve výsledku mi bylo i "hlavního záporáka" líto. Sochař je za mě jedna z nejlepších knih od Cartera.
Styl psaní byl dobrý a četlo se to rychle. Můj problém byl, že povídání mimo hlavní děj tam byla spousta, ale samotná linka vražd a řešení tam dost zanikala. Měla jsem pocit, že více se tam řeší osobní život hrdinky než vraždy. Příběh měl skvělý potenciál, bohužel to bylo uspěchané a hlavní příběh zabředl do vedlejšího vyprávění. Velká škoda.
Byla jsem hrozně mile překvapená. Čekala jsem přeslazenou romanťárnu, ale bylo v tom mnohem víc. Skvělý humor, náhled do americké politiky a krásně otevřela palčivé téma imigrace a homosexuality. Bylo to mnohem víc než young adult slaďárna.
Jedna z nejlepších young adult knížek, co jsem četla.
Tuhle knihu bych rozdělila na dvě části. Pohled a snaha člověka přiblížit se chápání smrti a pak velmi citlivá zpověď umírajícího člověka. Není to tak emočné založené, jako spousta podobných knih. Velká část byla spíše pohled lékaře na nemoce ostatních, než příběh samotného Paula. I tak, kniha ve mě zanechala hodně a ke konci jsem si i poplakala. Smutné a úžasné.
Můj velký problém s tímhle přběhem byla nereálnost. Kurňa, který gestapák by si u výslechu vystačil s povídáním o neskutečném přátelství dvou mladých žen. Jasně, sice druhá půlka knížky vysvětlí, proč je to psané tímhle stylem, ale to nic nemění na faktu, že to jen neskutně nereálné. Působilo to prostě až moc dokonale a vymyšleně. Vývoj hlavní postavy v druhé části už mi přišel věrohodnější. Ve výsledku to prostě byla young adult knížka, která měla působit jako válečná literatura.
Nechci říct, že kniha není pěkná. Naopak! Styl autorčina psaní je velmi příjemný a snadno se čte. Jen to není nic pro někoho, koho válečná literatura opravdu zajímá.
Takže jako dobrý popis válečné doby? Spíš ne.. Ale jako young adult román? Jasně, pecka!
(SPOILER) Tak z téhle knížky mám smíšené pocity. Moc se mi líbilo, že autorka konečně trochu odlišila styl psaní a příběh byl konečně odlišný od jejích předchozích dvou knih. Příběh byl parádní. Mělo to spád, velmi dobře se to četlo a narozdíl od její druhé knihy to opravdu bylo místy i strašidelné. Ale ten konec? Prvotně to byl chaos. Ale co mi opravdu vadilo, bylo "vzkříšení" čtyř postav. Já nejsem fanda toho, že postavy umírají, ale pokud se autorka rozhodne, že čtyři postavy zabije, nemůže lusknutím prstů všechny oživit, aby to nebylo divný.
Takže jo... Příběhově je kniha pecka, ale ten konec to prostě sráží o úroveň dolů.
Již druhá kniha, kterou jsem od autorky četla a musím říct, že v tom vidím jakýsi vzorec. Někdo, kdo je v blbé sictuaci se náhodou nachomítne k starému strašidelnému domu, se kterým je něco špatně. Nemůže chybět ani kočka. Příběhově a po stránce literární to byla dobrá knížka. Autorka má velmi dobré nápady, neotřepané. Problém ale je, že kniha ve výsledku ani tak strašidelná nebyla.
Takže ve zkratce: kniha výborná, horor bych tomu ale neříkala.
Historická pecka! Téma severské mytologie a vikingských válečníků? To prostě nezklame. Nebudu první ani poslední, kdo určitě jako první viděl seriál. Ono vám to prostě nedá a budete chtít tyhle dvě zpracování porovnávat. Některé věci jsou si pododné, jiné jsou tak rozdílné, že vás to možná bude trochu štvát. Ale příběhově i zpracováním je tohle bomba!
Tak já vám teda nevím. První povídka knihy mě nalákala velmi zvláští pointou a konec mě vlastně i pobavil. Vůbec by mi nevadilo, kdyby se v tomto duchu nesla celá kniha. Pak tu byly povídky jako Motýly a Doma je doma. Tak rychlá změna pocitů! Sice svým způsobem drsné povídky, ale rozhodně zajímavé. A pak je tu zbytek knihy, který byl prostě takový nijaký. Tahle sbírka ve mně nechává rozporuplné pocity a já se nemůžu rozhodnout, jestli za přečtení stála a nebo ne.
Jako první jsem viděla seriálové zpracování a prostě jsem musela porovnávat. Trochu mě u knihy štvaly sáhodlouhé popisy jezdců apokalypsy, hlavně tedy Války. Jinak se mi ale kniha moc líbila. Azirafal a Crowly jsou prostě peckové postavy.
Z knížky mám trochu smíšené pocity. K hlavnímu tématu práce ochutnávačky tam toho moc nebylo. Spíše to bylo o pocitech a spolupráci žen v těžké době. Ale líbil se mi přístup autorky k řešení težkých témat např. potratu. Čekala jsem od toho něco naprosto jiného, ale i tak jsem ve výsledku spokojená.
Pro jednou zase něco nového a zajímavého. U tohoto autora je vždy spoleh, že přijde s "neotřepaným" tématem. Za mě velmi zajímavé doplnění znalostí.
Příběhově úžasná kniha. Ze zvědavosti jsem sáhla po anglickém překladu a byla jsem po přečtení spokojená. Ale nedá mi to, musím uznat, že filmové zpracování mám radši.
Upřímně, tahle kniha je chaos... Jednotlivá témata jsou rozházená napříč celou kapitolou, některé věci se opakují pořád dokola, polovinu věcí si musíte přečíst nejméně 2x, aby vám došlo, co tím autor vlastně chtěl říct. Tohle dát jako základ ke zkoušce, to je pěkná podpásovka, to vám povím. Základ tam nějaký asi je, ale pochopit a utřídit si z toho informace do nějakého rozumného celku, to je sranda na pěkně dlouhou dobu.
Kniha je založena naopravdu skvělém nápadu. Tématicky tomu nemám co vytknout. Na youngadult to nebylo vůbec špatné. Jediná věc, která mě trošku rozčilovala byla dvojatost hlavní postavy. Chvíli ve snech šikanuje své spolužáky, no hned na to je poblázněná, zamilovaná puberťačka. Ale celkově vzato, byla to dobře napsaná oddechovka.
Tahle kniha je vážně něco. Jasně, sice se z počátku musíte prokousat tím, že vám třináctiletá holka dokola opakuje, že umřela a všechno je vlastně hrozně nefér, ale po pár desítkách stránek vás příběh tak krásně znechutí a pohltí. A vy vlastně začnete chápat, že ta malá holka na něco kápla, že smrt je pro nás nedostihnutelný faktor, který se nás netýká. Proč by taky měl? Vždyť jsme pořád mladí, platíme si drahé permanentky do fitka, pijeme si svoje "smůtýčka" a každý rok, z dobroty srdce a touhy tím smazat všechno hnusné, co jsme za celý rok udělali, darujeme před Vánoci pár desítek korun na nějakou charitu pro děti třetího světa, které tam někde umírají... Jasně, to je smutný, ale nás se to netýká, nás se smrt vůbec netýká... Do chvíle než nás, se "smůtýčkem" v ruce, srazí autobus při cestě do fitka.
"Pokud přijdete do nebe, no bóže. Ale pokud ne... no, zaskočte za mnou. Jediné, kvůli čemu nám země připadá jako peklo, anebo peklo jako peklo, je naše očekávání, že by nám měla připadat jako ráj. Země je země. Smrt je smrt."
Na tohle prostě hvězdičky nestačí.
Dopisy, prostě jen obyčejné dopisy. Já nevím, asi jsem od toho čekala trošku víc. Poezie už o něco lepší, ale upřímně, kniha jako taková, celkem propadák.
Musím říct, že kniha nezklamala ani trochu. Film už nějaký ten pátek znám a co si budeme, zbožňuju ho. Fajn kombinace povznesení a humoru.
Je to kniha cílená na děti, nečekala jsem od toho žádné zázraky. Bylo to takové nenadchne, neurazí. Věřím, že jako dítě bych byla z knihy nadšená. Pobavil mě také fakt, že spousta příběhů se objevila v seriálu Věřte nevěřte. Rychlé čtení na max. dvě hodinky..