Terka1975
komentáře u knih
Matčina hra
Sandie Jones
Musím souhlasit, že je to návykový psychothriller, těžko se už od úplného začátku od něj odchází, ale napsané je to s lehkostí a přitom člověka mrazí, obzvláště v druhé polovině knihy. Co mě tedy překvapilo, že jsem do poslední kapitoly netušila, jak to vše skončí. A konec mě rozhodně nezklamal. Těším se na další knihu od této autorky.
Pohřbené tajemství
Val McDermid
Karen je sympaťačka, příběh byl svým způsobem zvláštní a na mě působil příliš jednoduše. Ovšem byrokratického papírování a věčného pití kafe jsem si užila docela dost.
Záměna
Caro Martini
Skvělý námět, s kterým se dalo pracovat lépe, vtipné , někdy to bylo až absurdní a nereálné. Nicméně konec vše vysvětlil a to mě uspokojilo, protože bez toho konce bych dala o hvězdičku méně.
Sestřičky
Donna Douglas
Vzhledem k tomu, že moje maminka je zdravotní sestra, tak mi je toto téma blízké. Vzhledem k tomu, že se jedná o historii 30. let 19. století, tak je to příjemné oddechové čtení. Přečtu si ráda i další díly.
Křik
Nicolas Beuglet
Kniha se mi četla dobře, začátek výborný a jak zde již bylo řečeno, jak začaly supermanské akční scény, jen jsem se divila, že hlavní hrdinové mají elixír asi na nesmrtelnost, nicméně námět byl pro mě ohromné zklamání, vzhledem k tomu, že nešlo o fikci ale skutečnost, přišlo mi až "stupidní", že se tímto vůbec někdo zabýval a vědecky zkoumal na takovéto úrovni.
Než vystydne káva
Tošikazu Kawaguči
čtu úplně jiná témata a zjistila jsem, jak velká škoda to je, příběhy se mi velice líbily, myšlenka přemísťování v čase není nová, ale je zde využita "tím odpočinkovým kavárenským způsobem", že má člověk chuť v takové kavárně také chvíli posedět a dát si kávičku a sledovat lidi kolem sebe.
Zimní oheň
Anders de la Motte
Ihned po přečtení Podzimního případu jsme se pustila do Zimního ohně, trošku mi vadilo, že námět je velmi podobný. Styl autora je čtivý a mně se velmi líbí, jak vykresluje atmosféru každého ročního období. Konec mě překvapil a to opravdu hodně.
Podzimní případ
Anders de la Motte
Moje první kniha z této série ročních období a opravdu mě bavila od začátku až do konce, místy melancholická, ale to se k podzimnímu období velmi dobře hodilo. Přehledné postavy, emoce, příjemná a sympatická vyšetřovatelka, čekala jsem detektivní konec, ale tenhle ne...byl zase jiný, než jaký je v těchto typu knih zvykem. Velmi jsem ocenila, že krváky s oběťmi na běžícím páse není hlavní námět této knihy, ale je to spíš o emocích, které zločiny vyvolávají a jak se k nim aktéři postaví.
Stopy v krvi
Steve Robinson
Hlavní hrdina geneaolog pátrá v minulosti, tolikrát je na hranici mezi životem a smrtí, že nevím, jestli není superman, chová se jak polda se super výcvikem, no nevím. Nevytvořila jsem si k němu žádný vztah, což se mi moc často nestává, nepřehledné množství postav, konec mi neodpověděl na otázku, která mě od poloviny knihy provázela, postavy ploché, popisy míst, které nadchnou pouze místní znalce a bez těch bych se obešla. Čekala jsem trošku víc.
Než jsme byly tvoje
Lisa Wingate
Velmi silný příběh pěti sourozenců, které jsou násilím odděleny od sebe a svých rodičů. Velmi dojemně napsané a jako bonus hodnotím kladně, že do poslední chvíle nevíme, kdo je babička Judy.
Chirurg
Petra Dvořáková
Příběh o muži, který si zavařil život. A hledá z toho východisko, přesto se v tom plácá dál, naštěstí jeho konečné rozhodnutí mě přesvědčilo, že je to sympaťák a nezklamal mě.
Sousedky
Cass Green (p)
Kniha se čte dobře, svižně, ale ani nenadchne, ani neurazí. Upřímně řečeno, každý máme své sousedky a kdo ví, jaké skrývají tajemství. Bát se netřeba, ale spád a prvky černého humoru zde najdete.
Sestry z Versailles
Sally Christie
Sestřičky měly asi stejný náboj, který přitahoval francouzského krále jako magnet. Jinak semi to zdá až neuvěřitelné, ale o to víc fascinující, že příběh je na základě historických skutečných postav. Nu ve Versailles se asi děly věci.... skvělý námět i na filmové zpracování, protože já jsem naprosto fascinována všemi těmi rokokovými šatičkami, botičkami a mašličkami, ta dortová přeslazenost se mi líbí - ovšem tak jen ve filmu nebo na jeden den v reálu. Nu a tam vás kniha přenese...
Takoví normální #přátelé
Sarah Alderson
Opravdu jsem nevedela komu fandit a nekdy ani kdo je kdo. Prvni polovina je jako dortik ke kave, ale ta druha polovina knihy vas donuti nalit si whiskey, abyste to ustali.
Zlomení andělé
Gemma Liviero
Nemohu jinak než vyjádřit spokojenost, válečných románů už jsem pár přečetla, ale většinou je to beznadějné už od samého začátku, tady je pořád čtenář udržován v naději, že válka nezničí nezlomnou vůli k životu, i když zlomených andělů
Abája
Michel Rauch
Musím před Kerstin smeknout, že vše dokázala vydržet a povedlo se jí vrátit do Evropy, určitě to zanechalo na celé rodině psychické následky. Kerstin jsem moc fandila a tato kniha se mi líbila z toho důvodu, že tím, že je Kerstin z Německa, nebyla to pro mě žádná exotika, která se stává naivním dívenkám. Z tohoto žánru se mi líbila právě pro tu evropskou mentalitu asi nejvíce ze všech knih s podobným námětem.
Pravda o případu Harryho Queberta
Joël Dicker
Začátek mě moc nechytil, ale pak už to byla jízda. Není to překombinovaný a těžko uvěřitelný příběh, ale naopak velmi logicky do sebe vše zapadá, akorát to je naservírováno postupně jako pětichodový sváteční oběd a i proto je to vyjímečný příběh. Do Noly se nejde nezamilovat a když kniha končí, těžko se s ní loučí. Po přečtení si řeknete - jo, to jen tak nezapomenu, proč každá detektivka nezanechá podobný dojem?
Čarodějnice
Camilla Läckberg
Přečetla jsem celou sérii Eriky s Patrikem pěkně za sebou, aby se mi to nepletlo. Chápu, že když se to čte jinak, člověk se v postavách ztrácí. Čarodějnice mě bavila, vůbec mě nerušil příběh ze 17. století a závěr se mi zdál logický a jednoduchý. Bylo mi moc líto Jessie a Sama, protože byly oběti svých rodičů. Sama mám dceru ve stejném věku, takže jsem se do toho lépe vžila. Vyprávění se mi líbilo více, než rozuzlení.
Dokonalé stopy
Helen Fields
Detektivní zápletka zde byla dobře vymyšlená, ale zpracování s předem známým pachatelem mě neoslovilo. Příběh Avy a Luca mohl být popsán více do hloubky, přišel mi dost povrchní. Případ odložených dětí byl jen jako vsuvka? Měla jsem co dělat, abych knihu dočetla.
Sběratel motýlů
Dot Hutchison
Mám ráda motýly, trochu jsem se bála, co mě čeká. Myšlenka sběratele motýlů byla naprosto jedinečná, příběh děsivý a přesto tak barevný a zajímavý. Sem tam ukápla i slza dojetí a smutku. Čekala jsem asi dramatický konec ve stylu nic není jak na první pohled vypadá. Ten se ale bohužel nekonal.
