TerkaM komentáře u knih
Když kniha Bez šance vyšla, okamžitě mě zaujala svým příběhem a věděla jsem, že si ji musím přečíst. Jen mi teda nějak nedošlo, že se k jejímu přečtení dostanu až dva roky po vydání v Česku. Nicméně to nic nemění na tom, že mě uhranula a já ji měla přečtenou za dva dny - kdybych řekla, že za jeden, nekecala bych, asi bych se do čtyřiadvaceti hodin, kdy jsem ji fakt četla, vlezla.
Ten děj neskutečně skvěle ubíhal. Měl parádní spád a já nedělala nic jiného než, že jsem četla. Na nic jsem nemyslela, prostě jsem byla plně ponořená v knize a v jejím příběhu, který autor tak skvěle vymyslel. Představa, že by rozpojování fungovalo i ve skutečném světě, je tak neuvěřitelná, až je to uvěřitelné.
Já tedy doufám, že pokračování vyjde i u nás a že se knihu podařilo nějak zachránit - a že na ni prostě jen před lety nebyla ta správná doba. Ten pravý čas, aby i tady v Česku uspěla. Protože je to geniální. Autor je geniální. A já tuhle knihu opravdu doporučuji.
Jediná vada knihy? To, že je krátká (ale tak, je to drama) a že je to tragédie a to nijak zvlášť kritizovat nehodlám. Tuhle klasiku prostě jinak než pěti hvězdičkami hodnotit nemůžu. :) Jsem neskutečně ráda, že jsem si ji konečně přečetla - i po dvou letech od maturity. :)
To byla parádní knížka! Vyšplhala se na nejvyšší příčku přečtených knih za rok 2016! Byla to naprostá pecka. Když jste si mysleli, že už je konec, autor vás něčím překvapil a vy jste si tak nemohli být jistí, jak to dopadne.
Mimochodem, zákony jsou na nic. Když jde na delší dobu sedět člověk, co zpronevěřil peníze a ne hnusný vrah, zřejmě je něco špatně a Sebastian Fitzek a Michael Tsokos na to velmi šikovně a umně upozornili.
A víte, co je zároveň neskutečně originální? Doslov. Doslov, který vlastně není doslov, ale pitevní zpráva, to bylo skvělé.
Wow. Tohle byla jízda. Nemůžu se dočkat, až si od Fitzeka přečtu další knihu. A až budu psát recenzi na blog. Tohle bylo prostě něco. A mám nového oblíbeného autora! :)
Kniha se mi opravdu líbila a myslím, že ji mohu i doporučit :) nečekala jsem od ní mnoho, protože mě nezaujaly Čapkovy povídky, ale tohle se mi líbilo :) asi jsem spíše na ty dramata :)
Hodně mile mě překvapil závěr :)
Rozhodně se patří říct, že je to jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Což patří říct i k dalším knihám od Taylor Jenkins Reid. Já zkrátka pořád nechápu, jak to autorka dělá. Jak dokáže napsat fiktivní biografii a čtenář si při tom bude myslet, že je skutečná. To je úžasné. Doporučuji.
Tak tohle bylo hodně dobré! Z mého pohledu asi jedna z nejlepších knih, která tento rok vyšla a kterou jsem četla. Četla se skvěle a ač některé pasáže prostě neprošly růžovou zahradou, od této knížky to zkrátka očekáváte. Ta atmosféra, které se vám v knize dostane, je ponurá. Nicméně zde autorka měla takový feministický pokus, takže pokud vás zajímá úděl ženy v 19. století a toho, jak se se svojí úlohou snaží vyrovnat, jen směle do ní. Za sebe ji rozhodně mohu doporučit, stojí to za to. :-) Navíc ten konec, wow!
Líbilo se mi to - bylo to přesně tak oddechové, jak jsem potřebovala. Zároveň nám autorka dala možnost nahlédnout do studia medicíny a to nejen okrajově, jako tomu je u jiných knih právě z německé stáje autorek. Ač jsem měla chuť hlavní hrdinku proplesknout, aby šla s pravdou ven, musím říct, že i navzdory tomu se mi to líbilo. :-)
Já jsem Bird Box četla již před nějakou dobou a trochu jsem se bála, že se budu ze začátku ztrácet - ale vůbec. Autor vás sice hodí do vody, ale zároveň do takové, kde si okamžitě vzpomenete na předchozí knihu. Já prostě pořád nechápu, jak všichni zvládli tak dlouho nosit pásky přes oči... já bych se podívala po deseti vteřinách, když bych neviděla na cestu a o něco zakopla. :-D A jakože nedokážu si představit, jaké to je, narodit se a nikdy nevidět nic jiného, než pásku na očích... to je šílené. Ale líbilo se mi to a konečně jsem se dočkala konce, v jaký jsem doufala už u Bird Boxu.
Líbilo se mi to, bylo to čtivé a já se u toho výborně bavila. A za mě mi připadalo, že tu bylo i něco navíc, než dvojsmysly, jako tomu bylo u série Objektů touhy.
Líbilo se mi to a za mě to dosahuje kvalit prvního dílu, pořád je to stejně čtivé a ač mi přijde, že tenhle díl byl spíš přemýšlecí vzhledem k tomu, kde se odehrával, stejně mě Alexovy myšlenkové pochody bavily. Neskutečně těm klukům přeji, aby se už z Výhně konečně dostali... ten konec mě hrozně mrzel. Ale na další díl jsem zvědavá a snad se jim to už konečně povede.
Rozhodně to nebyla jedna z těch normálních erotických knih, které jsem četla a zároveň bych knihu nepřirovnávala k 50 odstínům šedi, které jsem teda nečetla. Přesto mi kniha přijde v lecčem jiná. Především v tom, že Anita trpí psychickou poruchou, kvůli které má neustálou chuť na sex a nedokáže to ovládat.
Celý příběh byl za mě neskutečně čtivý a zároveň tak syrový... autorka se s Anitou vůbec nemazala a klidně ji nechala, aby šla až na úplné dno. Někde mi jí bylo líto a někde jsem jí naopak nadávala - především když si stěžovala, jaký těžký má život, jak se cítí ponížená a přitom se dál a dál spouštěla s dalšími muži. Bylo zde dost sexuálních scén, ale některé byly krátké sotva pár slov, takže druhou Rudou galerii v tom rozhodně nehledejte.
Komu bych knihu doporučila? Asi ne přímo doporučila, ale pokud si chcete přečíst erotickou knihu, která se však zaobírá i psychickými problémy hlavní hrdinky, tak směle do ní. Jen se obrňte vším co máte, není to zrovna lehká záležitost - ač díky autorky stylu psaní ubíhá skvěle.
Líbilo se mi to, jen jsem tedy nečetla předchozí díly, takže ač to přímo nenavazuje, asi by bylo lepší, kdybych si je přečetla pěkně postupně - takže za sebe doporučuji číst postupně.
Hodně dobrá knížka. Nečetla jsem Příběh služebnice, takže mi to přijde originálnější, nicméně si myslím, že pokud by nějakou knížkou s nádechem feminismu, měly dívky začít, pak je to tahle. A pak se ponořit do Příběhu služebnice. Já se na něho určitě chystám, každopádně jsem ráda, že jsem Prokletý rok četla jako první a můžu ho tím pádem hodnotit pozitivněji. :)
Hodně se mi to líbilo a dost mi to připomínalo současnou situaci spojenou s koronavirem - na to, že autorka tuhle knihu vydala před rokem, kdy nikdo žádný nový koronavir ani nečekal, tak se brilantně trefila do chování společnosti a do toho, jak taková krize probíhá. Pokud si chcete přečíst nějakou pandemickou knížku, pak doporučuji sáhnout po téhle. :) Dávám čtyři hvězdičky, nebyla to úplně jedna z top knížek, které jsem letos četla, ale rozhodně za přečtení stojí. :)
Tohle bylo super! Bavilo mě to, i když jsem ještě neměla příležitost podívat se na seriál, takže tohle je rozhodně něco i pro lidi, kteří se seriálem a celkově se světem Stranger Things, neměli tu čest. :)
Líbilo se mi to, přesto dávám čtyři hvězdičky - asi jako takovou rezervu pro Kovyho další knihu, pro případ, že by byla ještě lepší. :) Každopádně se mi líbí Kovyho fantazie a jeho humor mám ráda i z jeho videí. Musím říct, že po knize Ovšem, kde zmínil, že jako malý psával šílené pohádky, jsem si hrozně moc nějakou jeho šílenou pohádku z dětství chtěla přečíst a to se mi napůl splnilo. :)
Poznámky pod čarou byly trochu náročnější na čtení, ale díkybohu je styl autora natolik poutavý, že knihu úplně nezabily. Navíc je autor člověk s obrovským charisma, které vkládá i do knih - a fantazie mu také rozhodně nechybí. Pokud jste o Nikdynoci ještě neslyšeli, pak nechápu, na jaké planetě to vůbec žijete. :D Co mi na té knize vadí a líbí se zároveň je to že je to tlustá bichle a není to úplně kniha na každodenní nošení a čtení obecně, musíte na to mít chuť a náladu, ale zamilujete si to už od prvního řádku, tím jsem si jistá. :)
Pokud potřebujete oddechovku, definitivně si potřebujete přečíst Mou lady Jane. To je něco tak skvělého! Tři autorky, které tuto knihu napsaly, vymyslely úžasně vtipný příběh, který má v sobě kapku historie, kapku romance, kapku humoru... a všechno je to umícháno tak, že to dává dohromady výbornou knihu, takže za mě doporučuji - to prostě chcete. :)
Vynikající survival horor. :) Knihu jsem četla již před nějakou dobou, ale když si na ni vzpomenu za současné situace, trochu mě mrazí, jak mi připadá podobná... celý svět nosí pásku přes oči, protože se bojí neznámého zla - celá republika nosí roušku z obavy z koronaviru. Jo, nedá mi to, musela jsem tu knihu připodobnit k aktuální situaci. Každopádně se mi to líbilo a já až do konce neměla nejmenší tušení, jak tohle může skončit.
Chtěla jsem, aby hlavní hrdinka odhodila pásku a podívala se na svět, ale zároveň jsem se hrozně bála toho, co uvidí. Co mě tedy zklamalo, byl konec, ale podle mého zjištění by měl vyjít ještě druhý díl, tak snad se v něm všechno vysvětlí. No, a jsem hrozně zvědavá na film podle této knihy. :)
Tohle byla hrozně super oddechovka a jednohubka na jeden večer a já musím říct, že hlavní hrdiny jsem si zamilovala. Hrozně mě bavil ten humor a ta jiskra, co mezi nimi byla. A pokud se bojíte, že tam bude hromada sexu, nebojte se, je ho tam tak akorát a je hrozně hezky vyvážený s tím humorem. :) Takže pokud si potřebujete u něčeho odpočinout, myslím, že tahle chytrá erotická kniha je správná volba. :)