TerkaM komentáře u knih

Řeknu to takhle - byla to parádní knížka, milionkrát jsem se u ní zasmála a lidi se otáčeli, čemu se směji, ale dle mého skromného názoru si myslím, že na Šíleně bohaté Asiaty neměla, tady jsem se občas přistihla, že přemýšlím, co se tam bude dít, když už Rachel prakticky hrozně rychle našla svého otce.

Také mě trochu mrzí větší absence Eleanor a celkově Nickovy rodiny (s výjimkou Astrid). Já vím, že po prvním díle jsem ji měla za mrchu, ale docela mi zde chyběla... ona Rachelina rodina je už trochu jiná vrstva bohatých Asiatů.

Trochu víc se to vleklo, ale četlo se to skvěle, o tom žádná a já už se moc těším na ten třetí díl, který autor podle všeho chystá! :)

Kompletní recenze již brzy na blogu, ale pokud jste četli Asiaty, tenhle díl je pro vás povinnost. :)

2 04.07.2016

Po pravdě? Nejsem si tak docela jistá, co si o knize po přečtení myslet a bohužel musím konstatovat, že z ní nejsem nijak odvařená... upřímně řečeno mě děj, kterým se příběh ubíral, moc nepřekvapil. Určitě bych uvítala mnohem víc pasáží z Havelkovy minulosti, která mě naopak zajímala hodně a nějak mi nestačilo, že se mi jí dostalo jen takhle zprostředkovaně skrze Mikuláše a Lucii.

Ano, v rámci možností to byla dobrá kniha, ale už jen proto, že si za půl roku nebudu pamatovat o čem byla, hodnotím třemi hvězdičkami. Nicméně, třeba ta česká detektivka do třetice vyjde... :)

2 21.06.2016

Dočetla jsem a jsem neskutečně ráda za ten konec, protože kdyby se Lara Jean rozhodla jinak, brečela bych ještě teď a proklínala autorku... já tak nerada u knížek brečím (nevidím pak na písmenka), ale zároveň to stále tak strašně miluji!

I když budete chtít Laře Jean asi tak milionkrát nafackovat a Peterovi taky, prostě si tohle pokračování přečtěte. Stojí to za to.

(A já se jdu teď modlit tak, jak jen může nepokřtěný člověk, aby to zůstalo jen u dvou dílů - sice to miluji, ale mám strach, že třetím by mi tuhle sérii autorka pokazila...)

4 15.06.2016

Skvělá knížka - báječně se doplňuje s knihou Jako zabít ptáčka. Navíc se mi neskutečně líbí, že to všechno jde použít i v současné situaci s muslimskými uprchlíky. I když, kdyby ti výše postavení něco udělali s IS, logicky vzato by nebyl problém s uprchlíky. Ale to je zase na jinou diskuzi.

1 15.06.2016

Jediná vada knihy? To, že je krátká (ale tak, je to drama) a že je to tragédie a to nijak zvlášť kritizovat nehodlám. Tuhle klasiku prostě jinak než pěti hvězdičkami hodnotit nemůžu. :) Jsem neskutečně ráda, že jsem si ji konečně přečetla - i po dvou letech od maturity. :)

5 08.06.2016

Tak jo, fakt nechápu, proč mi Rozum a cit trval tak dlouho přečíst, ale teď už mohu říct, že se mi to líbilo - bylo to sice jako na houpačce a občas jsem někoho i proklínala (schválně, tipněte si koho) a kdybych knihu měla srovnat s Pýchou a předsudkem, výherce nevyberu. Každá z těch knih má své kouzlo, nelze hodnotit, že se mi jedna líbí víc než druhá, nyní už vím, že každá je v zásadě o něčem jiném, přesto jsem jakousi podobu s Pýchou a předsudkem spatřovala.

Hodnotím tedy pěti hvězdičkami a je to krásný příběh, který musím mít doma - a při nejbližší příležitosti si obě dvě zatím přečtené knihy koupím. A možná přihodím i Emmu. Nebo Annu Elliotovou. :)

4 06.06.2016

I když dávám čtyři hvězdičky, není to proto, že by se mi kniha nelíbila - naopak, líbila se mi moc. Skvěle se četla a já se u ní výborně bavila. Pokud potřebujete odpočinek od klasické beletrie či jste na čtení prostě jen moc líní a něčím chcete začít, například, domnívám se, že tohle je ta pravá volba. Na knižním trhu tahle kniha nemá konkurenci, jelikož žádná další kniha skládající se ze statusů zatím nevznikla.

Ono je prostě občas fajn vypnout ten Facebook a otevřít si nějakou takovou knížku a nekazit si tak oči zíráním na displej telefonu! Nemá konkurenci, ale zároveň musím uznat, že ani nebyla převratná - zkrátka, nebylo to nic takového, po čem bych si řekla, že jsem přečetla nejlepší knihu na světě. Nicméně se četla skvěle a já občas nedokázala uvěřit tomu, že se tohle autorce skutečně stalo... jo, děti jsou asi nevyzpytatelné, ale stejně jsem nevěřila vlastním očím.

1 06.06.2016

Musím konstatovat, že kniha nebyla tak úplně špatná, ale... v průběhu čtení jsem se hned několikrát neubránila myšlence, že je to prostě a jednoduše Hunger Games (a Selekce!) v bledě modrém a za tím si stojím stále. Navíc se autorka mermomocí snažila udělat z Mare Katniss, až z ní udělala jen jakousi její ubohou kopii.

Kromě toho mě na knize nic nepřekvapilo a vždycky jsem nějak tušila, co se stane (a nebylo to jen o pár stránek dopředu!), je sice pravda, že závěrečné (SPOILER) jakoby-se-nic-nestalo a nikdo nebyl považovaný za mrtvého (a tím nemyslím to, co jsem brala jako očividné, KONEC SPOILERU) bylo trochu přes čáru, ale v zásadě mi to nevadí.

Jediným světlým bodem na knize byl Cal, s nímž Mare dost slušně zametala. Mavenovi jsem po pravdě ani na okamžik nevěřila, ani mi nepřirostl k srdci a celkově mi připadal i falešný...

Jako, nebylo to úplně nejhorší, ale pecka to taky žádná nebyla. Uvažovala jsem, jestli bych si knihu koupila, ale to možná až vyjde celá série a já zjistím jak to dopadne - ano, určitě si sérii přečtu celou, četla jsem knihy s otravnějšími hrdinkami, pořád mám jistou naději, že se teď, s někým, koho nemůžu zmínit, bude třeba chovat rozumněji. Nebo že se to do konce série zlepší. No, ale pořád je tam Cal, že. V každém případě jsem zvědavá, ale zatím si ji kupovat nehodlám.

1 27.05.2016

Trochu jsem doufala v happyend, kór když je kniha z takového prostředí, z jakého je. Jenže to by hlavní hrdinka nemohla být tak oddaná Alláhovi a nemohla by myslet na nic jiného než na modlení a na to, že se svou láskou vzpírá rodině. I ten Chálid mi ke konci přišel sympatický a rozpoznala jsem, proč se tak vlastně cítí a dokázala jsem si ho oblíbit. I když tedy jen na oko, přece jen byl plně oddaný džihádu, což asi není úplně ideální...

Co se týče Šáhida, to byl prostě ten hodný ochranitelský bratr, takové zlatíčko, které by sestře neskřivilo ani vlas na hlavě, čímž vlastně trochu spoileruji, ale snad ne až tak moc. Co se týče Guse, ten mě upřímně dost naštval - tvrdil, jak Áfiju miluje a přitom se tahal s jinými holkami.

Nebyla to tedy špatná kniha, pěkně se četla a já si tak rozšířila obzory v souvislosti s jinou kulturou, která je nám naprosto neznámá a mnozí se jí i bojí. Lucy Ferris se kvůli této knize vydala do Pákistánu, aby tam okoukala zvyky a tradice a je skvělé, že je kniha v tomhle ohledu založená na skutečnosti. Možná by asi ani ten happyend nebyl tak docela reálný.

Pokud se tedy chcete něčemu přiučit, podívat se do jiné kultury, přestat se bát toho, čím nás straší v médiích, zjistit, že jsou Muslimové opravdu lidé jako my (možná jen trochu moc zbožní a to je asi ten největší problém) a že i oni mají své strachy a obavy... zkrátka, přečtěte si ji, věřím, že nebudete litovat. :)

2 23.05.2016

Upřímně? Vlastně nevím, co si o knize myslet. Ano, dávám pět hvězdiček, jelikož se to neskutečně skvěle četlo a autorka má takový styl psaní, který vás vtáhne a nepustí, ale po pravdě musím uznat, že mě zakončení mírně zklamalo... taky jsem doufala, že se budu bát, (asi si fakt přečtu něco od Kinga... chci se bát! :D), takže to lehké zklamání pramení z toho. Nemám ale důvod dávat knize míň než pět hvězdiček, takhle kniha si ho zaslouží a je jen můj problém, že jsem se nebála a na to, že se jedná o autorčin debut, je to dost dobré! (Podívejte se na můj debut! :D)

2 18.05.2016

Tohle je vážně skvělá knížka. Smála jsem se jako blázen, ale kromě toho se kniha zaměřila i na vážnější téma a to se mi také líbilo - připomínalo mi to knihu Losos, který se odvážil vyskočit výš a pokud máte podobné bajky rádi a Lososa jste nečetli, rozhodně doporučuji. Vím, že existuje poměrně dost lidí, které kniha zklamala, ale mě potěšila - minimálně proto, že mi ukrátila už tak nekonečné čekání na Svět knihy a já se při ní konečně uvolnila a nevymýšlela tragické scénáře. :) David Duchovny prostě příběh krávy Elsie Bovaryové sepsal excelentně a já mám sto chutí vzít knihu do ruky znovu a začíst se. :)

1 11.05.2016

Musím říct, že původně mi kniha nepřipadala nijak zvláštní, ale když jsem se do ní nějakým způsobem začetla, nemohla jsem z ní spustit oči a zajímalo mě, jak teda dopadne. A víte, co bylo nejhorší? Myslela jsem si, že to vím, ale na konci mě autor naprosto vyvedl z omylu, takže ať už jsem knihu chtěla kdykoli odložit jako nedočtenou, jsem ráda, že jsem tak neučinila.

Jenom, abych byla upřímná, jsem se na závěr neubránila smíchu. To rozuzlení, to, jak mi všechna kolečka v hlavě secvakla, mi v tu chvíli připadalo opravdu k popukání a já si musela přiznat, že jsem to až do poslední chvilky netušila. Páni. Neříkám, že je to adept na nejlepší knihu roku, ale těch pět hvězdiček si dle mého názoru zaslouží. :)
Recenze již brzy na blogu. :)

1 10.05.2016

Po pravdě? Nevím, co si o knize myslet. Vlastně jsem od ní nic přehnaně neočekávala, i když musím souhlasit s předchozím komentářem, že popisy jednotlivých postav byly v tomto dramatu pro běžného čtenáře docela nudné... nicméně to bylo zajímavé a zpětně mi přijde neuvěřitelné, že se něco takového na základě obyčejných pomluv opravdu stalo! To je strašné. Občas má člověk strašnou moc měnit svět k horšímu a já jsem ráda, že čarodějnické procesy jsou již dávno za námi.
Časem si pak jistě pustím film nebo divadelní hru, pokud někde seženu... :)

06.05.2016

Mně se to líbilo. Sice jsem, samozřejmě, četla i lepší knihy, ale tahle nebyla nijak vyloženě špatná, tedy za předpokladu, že bych byla stále ještě náctiletá - takže oprava: líbilo se to mému náctiletému já, které sídlí kdesi uvnitř mě.

Nebylo to nic převratného, Aaron mi připadal jako zbabělec, naopak Max se mi líbil víc, hlavní hrdinka byla slušně řečeno trubka. Její matka byla divná, ale když se přes to dostanete, dostane se vám rozhřešení toho, proč se chovala tak, jak se chovala. Nicméně pokud mohu sdělit, asi bych se zachovala jinak a nenechala tak sebou orat.

Hodnotím třemi hvězdičkami, hlavně pak proto, že tu autorka neukázala nic, o čem bych neměla ani ponětí (ústřední scéna mi naproti tomu připomínala jednu pochopitelně nejmenovanou scénu v seriálu Ulice) a závěrečnou kapitolou z pohledu Dot se jí povedlo celý děj zabít.

Pravděpodobně to mělo působit jako odlehčení, člověka to mělo pobavit, ale proč? Proboha, proč? Kdyby to tak neskončilo, byla bych ještě ochotna dát čtyři hvězdičky, ale takhle? Ne, ani omylem. Jak tu bylo zmíněno, rozhodně radši bych uvítala jakousi kapitolu Stuartova nikdy neodeslaného dopisu.

Příběh psaný v dopisech působí originálně a je zcela určitě i dobře napsaný, nějak mi ani nepřipadalo, že by Zoe Stuartovi psala nějaké obrovské intimnosti ze svého života, jako se mnoha lidem zdálo. Pokud tedy toužíte po nějaké young adult oddechovce, myslím, že tohle je ta pravá volba. Navíc se opírá o mírně vážné téma, takže pokud si ji chcete přečíst, jen do toho, nebudu vám v tom bránit, ale zároveň vás do čtení nebudu nutit.

29.04.2016

Vážně, vážně jsem nečekala, že mě to tak chytne. Podvědomě jsem tušila, že se mi to bude líbit, ale až tak moc? Neskutečně to předčilo mé očekávání! Brečela jsem a smála jsem se, občas i zároveň. Kniha plná krásných myšlenek se sympatickými postavami, které nejde než nemilovat.

Ať už jsem po celou dobu čtení měla na různé postavy jakýkoliv názor, závěr byl přesně tak sluníčkový, že jsem prostě nedokázala někoho z nich nenávidět. Byla to jednoznačně kouzelná kniha a já se nemůžu dočkat, až si ji zase jednou přečtu znovu a zajisté se stává i jednou z mých nejoblíbenějších knih (musím si přečíst Nebe je všude!)

Guillermo mi po pravdě částečně svým charakterem připomínal Haymitche z Hunger Games (a to neříkám jako urážku, já ho měla opravdu ráda!) a pak spisovatele z knihy Hvězdy nám nepřály. Já je v jeho postavě úplně viděla, k tomu tam však bylo něco navíc.

Báječný příběh. Fandila jsem Noahovi a Brianovi, což bylo snad poprvé, co jsem takhle fandila homosexuálnímu páru (nebo byl tenhle nejvýraznější, tak proto si to pamatuji?) a pak samozřejmě Jude a Oscarovi, protože... Oscar? Stačí to jako vysvětlení? :D

Jsem hrozně ráda, že jsem si tuhle knihu přečetla a jsem si na sto deset procent jistá, že si ji i koupím. :) (Jo, a pokud vás děsí počet stran u kapitoly, nebojte se, děj jde tak rychle, že se ani nestačíte divit a už jste na konci.)

2 27.04.2016

Za mě byl tenhle díl Doctora Who nejlepší, který jsem četla - a kromě Závoje smutku, na něhož se chystám, jsem četla všechny. Měl v sobě to pravé napětí, strašidelnost... i když abych byla upřímná, mě vyděsit nedokázal. Pro každého fanouška seriálového Doctora Who povinnost. Jednu hvězdičku si nechávám jako rezervu do dalšího dílu, Silueta mi předtím také přišla nejlepší, takže se rozhodně těším, až si přečtu další dobrodružství Doctora Who. (A konečně bych se na něho mohla podívat komplet.)

2 25.04.2016

Nemůžu hodnotit plným počtem, zase tak skvělé to rozuzlení nebylo. Respektive, příběh byl vymyšlený dobře a kvalitně, ale to, jak to dopadlo, asi nebyla ta pecka, co jsem původně očekávala. Také musím uznat, že jsem po dočtení z knihy malinko rozpačitá...

Amanda, která celý příběh odstartovala, byla neskutečně silná žena, jelikož já, mít tak nemocné dítě jako byl Justin, bych už ležela vedle něj v bezvědomí. To, co se mu dělo, bylo jednoznačně strašné a já to plnými doušky prožívala. Tohle je totiž příběh, který prostě musíte prožívat.

Z celého týmu FI jsem si pak ale nejvíc zamilovala Ryana a Claire - to, jak se ti dva navzájem škádlili, no, a jednoznačně musím říct, že se k sobě hodili. Protože co se škádlívá, rádo se mívá. :) Velice ráda bych si v češtině přečetla další knihy ze zákulisí jejich případů. :)

Celá recenze na knihu v záložkách. :)

22.04.2016

Tahle kniha se mi překvapivě líbila a musím říct, že jsem četla stránku za stránkou (a hrozně mě štve, že ještě v češtině nevyšel další díl!) a až na milostný trojúhelník, od něhož se další díly snad už očistí, nicméně kvůli němu dávám knize čtyři hvězdičky. Působilo to na mě trochu jako Romeo a Julie v dračí verzi.

Ono to asi nebylo nic zvláštního, víceméně klasická young adult knížka, ale nějakým neznámým způsobem mě očarovala - anebo mám strach z toho, že mě sežere drak, to je taky možnost... Vždyť přece draci jsou mezi námi, nějaký s vámi může sedět na zastávce a vy si toho ani nevšimnete! :D

Myslím si, že přečtením nic nezkazíte, možná si dejte akorát pozor na dračí paranoiu...

2 18.04.2016

Nebylo to zase úplně špatné, ale taky ani to, co jsem přesně čekala. Musím říct, že ze začátku jsem se výborně bavila, jenže jak jsem knihu na nějakou dobu odložila a šla spát a pak se do ní zase pustila, po zhruba dvou sté stránce mi přišlo, že se zbytečně táhla a vůbec... těšila jsem se na tuhle knihu, zvláště pak kvůli blogerskému tématu, ale ve výsledku musím bohužel konstatovat zklamání - zvláště poté, co jsem přibližně rok čekala, až se k této knize dostanu. Ale měla něco do sebe, to ano. Každopádně styl psaní byl super, možná mě spíš iritovala všudypřítomná nenávist hlavní hrdinky... co měla proti knihám?!

2 16.04.2016

To byla parádní knížka! Vyšplhala se na nejvyšší příčku přečtených knih za rok 2016! Byla to naprostá pecka. Když jste si mysleli, že už je konec, autor vás něčím překvapil a vy jste si tak nemohli být jistí, jak to dopadne.

Mimochodem, zákony jsou na nic. Když jde na delší dobu sedět člověk, co zpronevěřil peníze a ne hnusný vrah, zřejmě je něco špatně a Sebastian Fitzek a Michael Tsokos na to velmi šikovně a umně upozornili.

A víte, co je zároveň neskutečně originální? Doslov. Doslov, který vlastně není doslov, ale pitevní zpráva, to bylo skvělé.

Wow. Tohle byla jízda. Nemůžu se dočkat, až si od Fitzeka přečtu další knihu. A až budu psát recenzi na blog. Tohle bylo prostě něco. A mám nového oblíbeného autora! :)

5 13.04.2016