Terror komentáře u knih

Jak to ti francouzi dělají, že píší všichni stejně? Verne, Laurie, Maël, všechno na jedno kopyto. Dovedu si představit tuhle skupinku spisovatelů dobrodružné literatury, jak sedí u kulatého stolu, oheň v krbu praská, burgundské teče proudem a chlapíci s červenými nosy a zářícíma očima se domlouvají, jakou robinzonádu kdo z nich napíše. Ten poradí tomu, ten zas tomu třetímu...
Pierrovi zřejmě nejvíc radil Jules. "Hele dvě děcka, to jsem ještě nenapsal. Škyt! Já mám jen dospělý... Frk! Flus! A na konci tam dej nějakýho Nema, jako já..."
Ale jo, dobře se to čte, ale je to pořád dokola. Jen místo ostrova tu máme pobřeží Jižní Ameriky. I když ten ostrov se tam nakonec stejně vejde...

4 28.12.2021

Nuda. V Sovětském svazu vynalezli superdetektor kovů. Nuda. Pátrají s ním po piksle s plány na domeček se zahrádkou. Nuda! Ukáže se, že detektor je tak super, že pomocí něho můžete být Sherlock Holmes. Pardon, vlastně Šerlok Ivánovič Holmesenko. Nuda!!!
Není to SF, je to možná trochu fantastika, ale každopádně je to NUDÁÁÁ!!!

2 28.12.2021

Trochu... spíš hodně naivní divadelní hra. V prvním jednání se malý skautík balí na tábor a řeší se sestrou zápůjčku jejího šitíčka. Ve druhém už jsme na táboře a nic moc se neděje. Začíná ze zpívat... Ve třetím dějství skautík bloumá při noční hlídce, bojí se, ale vydrží. Čtyřka je happyend, kdy na tábor dorazí skautíkova rodina, včetně sestry švadlenky. A pořád se zpívá...
Na to, že hra nemá žádnou zápletku ani dopletku, v ní poskakuje a zpívá až moc postav.
Jako historická relikvie je to zajímavý kousek. Na živo si tuhle bezdějovost představit neumím.

3 28.12.2021

Upřímně: Čekal jsem víc. Hodnocení by spíš naznačovalo, že jsem čekal nejvíc... Tak jo.
Jde o doplněk k herní sérii, nikoli knižní ságy. To jsem věděl. Že bude první kapitola o historii světa tak nudná, až jsem skoro knihu odložil, to už jsem nevěděl. Nicméně další části knihy jsou už nepoměrně zajímavější. Historie zaklínačů, popis magie a kouzel, medailónky jednotlivých postav a bestiář jsou skvělé, i když nekompletní.
Hrál jsem zatím pouze první díl a po přečtení knihy jsem dostal náramnou chuť na díl druhý. Tím tato kniha svůj účel splnila. V tom totiž vidím její smysl - navnadit hráče k paření Zaklínače.
Ilustrace jsou kapitola sama o sobě. Některé jsou nádherné, dechberoucí a propracované, jiné jsou jen náčrtky - patrně z komiksu a nejhůř asi dopadly artworky z her samotných, kde je ta digitální forma strašně vidět.
Knihu tedy doporučuji hlavně pařanům, ale mohla by se líbit i ostatním fanouškům tohoto polského fenoménu.

1 28.12.2021

Četl jsem poprvé a říkal si: "WTF! To snad není možné! Tohle spatlal můj oblíbený King?"
Četl jsem podruhé a v novém překladu, který snad je trochu lepší, ale kniha a mé hodnocení zůstává stejné. Nápad není špatný, atmosféra postupně houstne, mrtvých je tam jako máku, ale tak nějak je to jedno. U Kinga oceňuji hlavně jeho umění perfektně vykreslit jednotlivé postavy, nakouknout jim do hlavy i pod spodní prádlo, takže se s nimi sblížíte a pak je vám líto, když je potká něco ošklivého. Tady je těch postav mraky, ale pořádně jsem se sžil jenom s hlavními. Bobbi a Gard jsou zpočátku výborně podáni a pokud jsou na stránkách oni, jde o klasickou kingovku. Jakmile se ale autor věnuje jiným postavám, je mi naprosto jedno, co se s nimi stane. Děj je rozplizlý, natahovaný až běda a klidně by snesl poloviční počet stran. Ne, nebavilo mne to ani podruhé. Jedna z nejslabších a přitom nejtlustších Kingových knih, kterou mne teda fakt nepotěšil...

6 17.12.2021

Víceméně jen zopakuji obsah předchozích komentářů. JE to krásná kniha. JSOU zde nádherné ilustrace. JE to zajímavé čtení pro ty, kdož si chtějí rozšířit povědomí o Zeměploše. Přesto kniha jednu slabinu má. Měla mít alespoň trojnásobný počet stran!

8 07.12.2021

Oceňuji práci překladatele, který našel české obce odpovídající těm anglickým. Oceňuji vydavatele, že zaplnil hluché místo v českém vydávání velikána anglického suchého humoru. Oceňuji Adamsův a Lloydův skvělý nápad.
Při pročítání jednotlivých hesel jsem se královsky bavil. A o tom Smysl Životic je. O královské zábavě.

3 04.12.2021

Hodnocení nízké, mizerná kniha? Ale ne, kniha vypadá krásně, je doplněna ilustracemi předních českých malířů, kteří kraulují ve vodách fantastiky (jenom Martin Zhouf poslední dobou spíš preferuje znak), doslov Martina Šusta je tradičně výborný a co dál?

Knihu jsem si koupil z jediného důvodu a tím je novela Jaroslava Velinského. Nikdy samostatně nevydaný pátý díl eskapád Christyho Bigse není taková pecka, jako první dva díly série, ale přesto jde o skvěle napsanou oddychovou SF detektivku.

Další delší povídka, která mě opravdu zaujala je Šlechtův Oggerd. Drsná střílečka z postapo světa s pointou.

Ondřej Neff. Ach jo. Já prostě nemám k jeho lunárnímu cyklu žádný vztah. Kuba Nedomý i dědek Čuchák jsou mi prostě ukradený. Ale jinak je to takový průměr.

Nemám rád kyberpunk a nechápu ho. Až na výjimky je to pro mne nestravitelný shluk slov, které jsou rozházené po stránkách v nesmyslných a divokých kombinacích. Procházkův Rox'n'Roll je typickým příkladem guláše, který se skládá ze samého koření a žádného masa. Voní, ale nechutná mi.

A teď k paní Vilmě. Je mi to strašně líto. Novela Lunapark Luna je vlastně prequel k tolik opěvovanému Myceliu. Oproti starším autorčiným dílům je zde vidět posun od filozoficko-epické formy k akčnější a drsnější literatuře. Přesto to nikdy nebyl a nikdy nebude můj turek. Prostě mne to nebaví a jde to úplně mimo mne, takže o Myceliu si možná nechám zdát - v nějaké noční můře.

Takže hodnocení knihy je mírně pod průměrem a jde o průměr mého hodnocení jejích částí, nikoliv o průser... :)

3 22.11.2021

Čtivá a lehce napsaná jednohubka, protknutá humorem a trochou toho mezipohlavního laškování, která splnila svůj účel - pobavila. Ale tak nějak mi přišlo, že detektivní zápletka, o kterou by v těchto knihách mělo jít především, je až příliš upozaděna. A Gideon Fell mne rozčiloval svým frkáním... :)
Když se sám sebe zeptám: "Přečteš si zase něco od Carra, pokud bude možnost?", musím odpovědět kladně.

4 21.11.2021

Tohle mi vyloženě sedlo.
Když jsem knihu bral do ruky, nevěděl jsem, co od ní čekat. Nalákaly mne oblíbené Nepraktovy ilustrace, ale jméno autora textu mi nic neříkalo.
Po úvodních pár odstavcích, kdy se dozvíme, o čem ta kniha vůbec asi tak bude a kde se jednotlivé pověsti odehrávají, přijde první příběh a, alespoň pro mne, překvapení a radostné zjištění. Pověsti jsou psány moderním jazykem a hlavně jsou plné slovních hříček a humoru vůbec. Dokonce bych styl vyprávění přirovnal k Terrymu Pratchettovi a jeho Zeměploše.
Jasně, některé z pověstí jsou méně propracované a trochu se z nich humor vytrácí, ale většina opravdu stojí za to. Je to napsáno lehce a s nadhledem, autor se při psaní jistě bavil a bavil jsem se i já.

2 29.10.2021

Dle mého jde o Kingovo stěžejní dílo na poli hororu. A nejen Kingovo...
V románu jsou všechny hrůzy, kterých jsme se báli jako malí, dokonce i ty, na které jsme ani nepomysleli. Ať si vzpomenete na bubáky ve skříních, pod postelí či ve sklepě, na děsy, které se plazí nocí po zemi, přilétají vzduchem nebo se ukrývají pod vodní hladinou, na strašáky nadpřirozené či naprosto reálně podložené, to všechno v téhle knize je. Navíc v ní najdete spoustu opravdového přátelství a lásky. Na druhou stranu je plná nenávisti, krutosti a svinstev, kterých jsou schopni pouze lidé.
Jako prakticky každá kniha má i tahle své mouchy. Dokonce bych řekl, že jednu pořádnou masařku (je to už několikrát zde popsaný závěr a nepochopitelné jednání jedenáctiletých dětí). Přesto dávám plný počet hvězd. Je to ultimátní a pravděpodobně nepřekonatelné dílo, které by Kingovy fanoušky, potažmo příznivce hororu nemělo minout.

13 24.10.2021

Celkově povedená kniha. Příhody dětí v malé osadě v Jizerských horách jsou protknuty ekologickým podtextem, láskou k přírodě a soudržnosti tamních obyvatel. Snad mi trochu chyběl silnější příběh, nějaká ta "červená nit", která by čtenáře udržela v napětí a očekávání.

1 24.10.2021

O téhle knížce vím jenom jedno. Byla první, kterou jsem sám přečetl. Bylo to těsně před nástupem do první třídy, takže někdy v roce 1980-81. Takže je to srdcovka nejsrdcovatější.
Postupem let dostala za uši - to jak jsem postupně v sobě objevoval skryté sklony k "malířství" (čmáranice snad po všech stranách), chovatelství divoké zvěře (sloužila jako ohrada) a posléze i hudbě (dva kartáčky na zuby a kniha jako buben).
Kdoví, kde je jí konec...

3 19.09.2021

Uf! Co tohle zase mělo být? Přitom postavy vypadaly zajímavě. Studentka, která prodává své tělo, drogový dealer... Několik příběhů... Jakých příběhů? Tahle kniha je jeden velký bordel. Žádné členění do kapitol, souvislý text bez jakýchkoli předělů, takže nevíte, kdy končí pasáž té které postavy a začíná další. Jednou čtete o myšlenkách dívky, která se kouzlem mění v dumání taxikáře. Ztratil jsem se už po prvních pár stranách. Ke všemu je to psáno absolutně nezajímavým stylem, kterému nepomáhá ani přítomný čas. Zajímavé jsou jenom vsuvky psané drobným písmem, na které jsem si musel před brýle narafičit ještě lupu. Ty jsou totiž čistá science fiction.
"Kvalitní literatura má být náležitě nestravitelná." Už nevím, kdo to řekl, ale tahle kniha to splňuje alespoň z té druhé části. A opět se mi potvrdilo, že díla, která se vydávají za novodobou a moderní klasiku, nejsou čtení pro takového primitiva, jako jsem já.

15.08.2021

Komplet knihu mám přečtenu podruhé. Novely Nadaný žák a Tělo už potřetí.
Tahle sbírka je skvost. Bez podmínek.

Vykoupení - skvělá variace na vězeňské téma se vším, co k tomu patří. Mizérie vězňů, nespravedlivě odsouzený, sadistický bachař, plány útěků...
Nadaný žák - tenhle příběh mne ke Kingovi kdysi přivedl, takže na něj nedám dopustit. Naprosto geniální dílko o tom, kterak dítě se starcem závodili, kdo je větší hajzl...
Tělo - další pecka. Mám hrozně rád příběhy dětí. Miluju Foglara. A tohle je jeho přesný opak. Parta grázlíků na cestě za dobrodružstvím.
Dýchací metoda - King v dickensovském stylu. To se prostě musí číst!

Sbírka veskrze podprůměrných sovětských SF povídek. Pouze dvě dílka bratří Strugackých jsou čitelnější. Hlavně Velký KRI, to je typicky úsměvná strugačtina.

04.06.2021

Ve zkratce je to román o tom, kterak skupina lidí při průzkumu Marsu zažívá několik příhod.
Při bližším pohledu však přijdete na to, že jde o boj mezi politickými hovady a vědeckou obcí. Jen první čtvrtina knihy není o ničem jiném, než o jednom strašném průseru - Jeden z průzkumníků při prvním vkročení na rudou planetu z rozrušení řekne něco jiného, než mu bylo vedením poručeno. Prostě místo maso, řekl hovězí. To, co se kolem toho semele, mi hlava nebere. Provinilci hrozí odtržení od výzkumu, mezinárodní situace je rázem napjatá... Blbost? Ne. Podívejte se kolem sebe - to je realita.
Z toho vyplývá i zjištění, které nepotěší - v dnešní době, kdy světu vládne politika a ne rozum, je expedice, podobná té z knihy, zhola neuskutečnitelná. V tomto směru je tedy Mars Bena Bovy čirou utopií.

02.06.2021

Válela se, válela - kniha v knihovně už více než čtvrtstoletí. Nevím, proč jsem ji tenkrát koupil. Co si budeme povídat - ta obálka je hnusná... Asi mi zbylo trochu z kapesného a byl jsem nervní, že jsem si ten týden ještě nekoupil knihu... Každopádně na četbu došlo až nyní. A vůbec to nebylo špatné. Jen jsem měl pocit, že příběh není určen mně. Celé je to takové... no... Kdybych byl žena, asi bych si to užil víc. Těch milostných peripetií tam prostě bylo moc. Válka mezi Aztéky a zbytkem světa byla jen takové pozadí. A o čem to teda je? Princezna Kate má manžela, který ji pořád tahá do postele. Má obdivovatele, který si ji chce vzít. Má bráchu, který se z knihy v druhé polovině úplně vytratí. A má sestru, která se, jak čas ukáže, pořád jen válela a válela...

2 20.05.2021

Kinga jsem se rozhodl číst od začátku, tak jak knihy vyšly v originále. Srovnáno se zemí je první, do které jsem se nemohl začíst. Kašlu na to, že Bachman. Dlouhý pochod je super a na Running Mana se těším už podruhé. Nemůžu si pomoct, ale tohle mistr napsal buď totálně nalitej nebo po konzumaci alobalem skrytého potěšení. Nejde ani tak o to, jak moc je z textu cítit beznaděj, deprese a zjevná touha se odprásknout. Hlavní problém tkví v samotném stylu, podání a gradaci příběhu. Když si Bart na začátku koupil pušku na dinosaury, tak nějak jsem čekal, že minimálně v půlce začne masakr, který bude pocákán krví a prošpikován útoky ze zálohy. To bych Bartovi fandil. Ať si tu zasranou dálnici postavěj jinde, tady vládnu já! Ale ono ne... Ono šup sem, šup tam s náhodnou stopařkou. Ono "sožeťoježarůžovýhošloníka" na silvestrovské party. Ani toho právnickýho hajzla nesejmul!

Nechápejte mě špatně, tohle není blbá kniha. V porovnání s jinými veledíly je to pořád slušné čtení. Jenom toho Kinga je tam málo a Bachman se taky moc nevycajchnoval.

7 15.04.2021

Žila byla tři prasátka... Vepřík si o sobě myslel, že je chytrý, Pašík tvrdil, že umí bojovat a Sviňka měla magické prdy... Tihle tři se jednou vydali na cestu a jelikož si všichni řádně šlehli, motali se po světě a navzájem se ztráceli. Když se konečně našli, řekli si: "Tak, teď to začne..." a byl konec.
Ne, to fakt nemá cenu...