Terry11 komentáře u knih

"Kdysi dávno četla o civilizaci, která věřila, že jestliže člověk zachránil život někomu druhému, stál se za něj zodpovědný."

Asi čtu Sheldona ve špatném pořadí - od nejlepšího k horšímu. Tím nejlepším myslím Hněv andělů. Nebo autor u pozdějších děl vyměkl.
Mínus bod za útěk od oltáře, tak se prostě ubližovat nemá, mínus bod za ostatní neuvěřitelné happyendy. Tak a teď si od něj musím nějaký čas odpočinout.

31.01.2016

"Neměl v úmyslu se s touto ženou ještě někdy setkat. Bylo v ní cosi, co ho děsilo - snad zlo. Byla právě to, čemu Američané říkají "špatná zpráva" a neměl v úmyslu zážitek zopakovat."

Eve byla tak nevýslovně zlá, že jsem ji hned zařadila do nereálných postav a dál se jí nezabývala. Daleko horší postavou pro mne byla Kate. Ta byla takovou esencí manipulativních schopností, že z toho mám husí kůži. Ano, kniha se opravdu čte jedním dechem, ale něco mi tam vadí. Snad taková uspěchanost, nerozvedení a kvapné opouštění určitých témat. Poslední část už jsem spíš vnímala jako filmový scénář. Rychlé prostřihy, sporé dialogy. A taky jsem si našla, kdo je to Zubin Mehta, a začala se o Roberta bát.

4 30.01.2016

"Mezitím bylo jeho pohlaví nadšené, že má diváky. Ta zatracená věc poskakovala, jako by chtěla naznačit, že by si ráda potřásla s její rukou a spřátelila se."

Mám obrovskou slabost pro stylistiku a způsob humoru této spisovatelky. Má velký smysl pro detaily, věřím jí dokonce myšlení a vnitřní dialogy jejích mužských hrdinů. Jsem ochotna jí proto odpustit i některé melodramatické scény. Tento díl patří mezi ty nejlepší.

8 30.01.2016

První třetina knihy, v níž se rozvíjí záměna dcer, je velmi dobře rozehrána. Ovšem s příjezdem Londýňanek do Vermontu se najednou tak radikálně mění charaktery některých zúčastněných, že se mi tomu nechtělo uvěřit. Poslední třetina pak už je melodrama, žánrově neodpovídající úvodu. Navíc autorka zařazuje podle mne zbytečně explicitní sexuální scény, které mi do povahy vyprávění vůbec organicky nezapadaly. Závěrečné, všemi osobami rozebrané analýzy stávající situace, jsou psány snad jen proto, aby autorka měla jistotu, že jsme všichni opravdu správně pochopili.

4 17.01.2016

Když odhlédnu od mizerných básnických prostředků, absence metafor, neoriginálních nepoetických výrazů, chatrných rýmů a kulhajícího rytmu, zbývá obsahové prázdno a vulgarita. Maně vzpomínám na vtipné Vrchlického Hovno, jó, to byla bomba! (Tohle napsal čtyřicetiletý člověk? Nezapomněl se někde v čase?)

Ale no tak! Otěhotnět takovýmto způsobem mi přišlo tak neuvěřitelné, že prostě tu hvězdičku srazit musím. I když mi je jasné, že to byl základní stavební kámen zápletky.

13.01.2016

Ano, zrovna tak pěkně odvyprávěné jako Poselství růží, opět jsme se dověděli zajímavé informace z amerických dějin, opět jsem si našla oblíbené postavy. Ale tak dramatický vztah, osud a život, jako byl vykreslen v Poselství, to už se asi zopakovat nepodaří.

1 13.01.2016

"Najednou jsem si uvědomil, čím to je, že Indové tak vadí těžkopádným Angličanům, čím to je, že Indové vždycky vyhrají. Člověk může takového Inda zbít, může ho zakřiknout, může na něj třeba i vystřelit, ale on bude vždycky vědět na všechno odpověď a bude stát nad člověkem jako kritik. V tom je i tajemství Gándhího."


Po letech jsem si Noc zase přečetla a nebyla jsem zklamaná. Ten tok vypravování je na náš zvyk sice trochu pomalejší, ale vynahrazuje to informacemi, které čtenář získává. Navíc nemusíme tápat, jak to s kým je, vševědoucí vypravěč nám vše nabídne. I tak trochu neuvěřitelný happyend. Ale ty já ráda.

2 29.11.2015

No, tak já byla lehce zklamaná. Oproti Hněvu andělů mi dokonce hlavní hrdinka byla nesympatická a tak trochu jsem Tracy přála, aby ji už konečně pojišťovák chytl.

1 03.11.2015

"Já vlastně nemám co nabídnout. V poslední době se potácím po světě, práce nad hlavu a jinak nic. Nějak jsem si na ten způsob zvykl a nechci ho měnit. Nezlob se, jestli jsem tě nějak zklamal, ale věř mi, je to tak lepší.Dělí nás nejen dálka, ale vlastně všechno. Přeji ti hodně štěstí a měj se!"

Knížečka je složena z chatových záznamů jedné Seznamky. Kačenka je už dlouho sama, dcery studují v zahraničí, manžel se vytratil a ona touží po lásce. A tak to zkusí. A naráží na mechanismus, nebezpečí a podvod těchto sociálních sítí. Po velké naději přichází obrovské zklamání a nakonec vyrovnání se s obojím - s životem i postavami se Seznamky.
Autentické zprávy z chatu jsou doplněny fiktivními rozhovory s jednotlivými zájemci o Kačenčin profil (Nechcimítžádnoupřezdívku) a ty pak Kačenka selektuje.
Knížku dočtete, a protože třeba zatím nemáte žádnou zkušenost s těmito možnostmi seznámení se, je vám smutno.

29.09.2015

"Venkate, řekněte vyšetřovací komisi, že ten svůj hon na čarodějnice musí udělat beze mne. I když se nakonec pokusí hodit vinu na velitelku Lewisovou, jak je jasné od samého počátku, už nyní vám říkám, že to veřejně odsoudím. A nepochybuji, že přesně stejně se zachová zbytek posádky. A kromě toho jim řekněte, že všechny jejich matky jsou od první do poslední děvky. P.S. I sestry."

Mým nejoblíbenějším astronautem byla vždycky Ripley, alias Sigourney Weaver. Ne že by se přečtením Marťana měla o své místo bát, to ne, ale že byl robinsovsky podaný Mark vtipný a sympatický mladý muž, to mu upřít nemohu. Žádné - zůstal jsem tu sám (fňuk), proč zrovna já (fňuk), zas ty hnusný brambory (fňuk fňuk). Jen jsem postrádala aspoň nějakou zmínku o jeho citovém životě.
Humanisticky zaměřený čtenář jako já buď u takové sci-fi musí desítky stran přeskakovat, nebo se knihou prokousávat, aniž řádně všem těm technickým věcem porozumí. Líbilo se mi, že kromě deníkových záznamů a pasáží ze Země použil autor i er-formu, aby si čtenář vychutnal určité části Markovy anabáze i bez jeho optimistického pohledu. Jsem zvědavá, jak se s tím Ridley Scott popere.

7 29.09.2015

Tak nějak mi v této knize chyběl humor, který nikdy naopak nechybí u Milenců. Taková obyčejná tuctovka.

1 15.09.2015

"Mluvíte jako terapeut."
"Třeba v této chvíli něco na ten způsob jsem. Přestože nemohu takové to běsnění s terapiemi vystát. Každý, kdo se v životě zrovna nebaví, vyhledává terapeuta. Místo aby si to nejdřív protrpěl. Aby trpěl. Kdo nemá zkušenost s tím, že trpí, nezíská žádnou životní zkušenost. Bez životní zkušenosti není radosti ze života, bez radosti ze života, není život dobrý."

Dlouho jsem ji sháněla, strašně se těšila a pak jsem tu tenounkou knihu četla čtyři dny. Něco mi na ní vadilo. Forma byla lákavá - dialog mezi dvěma lidmi dovedený do maximální podoby. Jeden z aktérů byla Češka, hovořilo se o Praze, milostný příběh, rozebíraly se vztahy. Tak proč mě to kruci nechytlo tak jako mailový příběh jiného rakouského autora (D. Glattauera )? Nevím. Nevím.

04.09.2015

"Těžko je lásky tak dlouho živené rázem se zhostit, těžko - však buď jak buď, vzchop se a dokaž ten čin."
O co méně jsem četla Harryho, o to více miluju Cormorana. Forma těchto detektivek se mi prostě moc líbí. Tentokrát bylo Cormoranovo soukromí ještě více ozřejmováno, a tudíž jsem si užívala i jeho citového života. Líbily se mi vybrané citáty, které vždy předznamenávaly obsah kapitoly. Je evidentní že Paní spisovatelka má spoustu imaginace i v takovém žánru, který by do ní původně člověk ani neřekl. A ještě musím dodat jednu věc: Na rozdíl od mnoha jiných spisovatelek jí toho mužsky uvažujícího hlavního hrdinu opravdu věřím.

25.08.2015

Murakami je mistr postřehů a drobných epizod. Už jsem se o tom zmínila u 1Q84. Jeho knihy jsou jimi tak přeplněné, že samotný příběh ustupuje tak trochu do pozadí. Ne, nevadí mi to, mám ty jeho filosofické úvahy a analogie moc ráda, jen si prostě myslím, že to jeho původní téma je rozmělněno. Navíc mi tento příběh přišel ještě více rozvláčný a v závěru jakoby záměrně nastavovaný.
Mou oblíbenou postavou se stal pan Óšima. Právě jeho ústy pronáší Murakami všeobecná moudra i vtipné sarkasmy:

"Člověk si osud nevybírá, osud si vybírá člověka. V řecké tragédii je tohle úplně základní pohled na svět. Lidi nezavlečou do tragické situace jejich nedostatky, ale právě jejich přednosti. Jen se podívej na Sofoklova Oidipa. Toho nepřivede do neštěstí nějaká lenost nebo hloupost, ale hlavně jeho odvaha a poctivost. V tom je ta nevyhnutelná ironie osudu."

"Pokud vás tolik trápí problémy společných dámských a pánských toalet, doporučil bych vám osobně návštěvu společnosti Boeing v Seattlu, kterou bych být vámi důrazně popoháněl ve věci záchodků v Jumbo letech. Ty jsou opravdu mnohem větší než naše malá knihovna, nehledě na množství lidí, které jimi cestuje, a, pokud vím, používají se v nich toalety vždy výhradně společné."

A pokud si chcete představit píseň slečny Saeky, tady je: https://www.youtube.com/watch?v=7iM2z8O-j8Q

15 13.08.2015

Skoro ve všech knihách pokořuje ženy, a to mi prostě vadí.

1 10.08.2015

Psychologické drama z období války řeší dvě témata: rodiče ztrátu klíčů, hlavní hrdina morální dilema. Navzájem se proplétají, mistrně rozehrané.

1 10.08.2015

"Nemohu bez tebe spát."
Nádherné verše psané většinou z pohledu ženy. Prý touto knihou vyvolal tehdy literární skandál. V době budovatelského románu psal milostné básně s erotickým nádechem. Žádná politika, žádné oslavné básničky, žádný dělnický hrdina. Ta nejhezčí se jmenuje Touha po spánku.

2 10.08.2015

Jeho povídka Falešný autostop mě ovlivnila na dalších deset let. Prostě skvostné. Přestože Kunderu pro jeho negativní vztah ke svým literárním hrdinkám příliš nemiluji.

3 10.08.2015

"Henrietta chtěla děti. Čím víc, tím líp. Ingmar v zásadě nebyl proti, zejména oceňoval samotný proces oplodňování."

Kniha je vlastně složena ze sarkasmů, což je také primární způsob autorova stylu. Ovšem to, co vás ze začátku baví a rozesmává (jen tak pod fousy), brzy zevšední a zůstane jen samotné nerealistické vypravování. I tak ale je kniha poutavá, v lecčems poučná a na konci si řeknete, že si toho Staříka přečtete taky.

("Přítomností nazýváme tu část věčnosti, která odděluje zklamání od naděje.")

4 04.08.2015