Terva komentáře u knih

Střezte se mizerové.
Zanechte zlého, hanebníci,
aby se paní nedoslechla o vašich zločinech.
Střezte se, aby se nezjevila...
la Dama de la Muerte.

Hned po otevření knihy vás do očí praští ta nádherná gotická temná kresba. Nejedná se jen o celostránkové skvosty, ale i samotná malá políčka mají svou temnotu a kouzlo. Je to vypiplaná kresba. Přidejte velmi povedený scénář plný dobrodružství, záhad, mechanických udělátek, krásných žen, to vše líznuté krvý a smrtí. Ano, to jsou příběhy Lady Mechaniky, ženy napůl člověk napůl stroj, která však má city a hlavně smysl pro povinnost bránit slabé.

Citát: Nebojím se skřetů ani duchů. Nejvražednější nepřítel je člověk. (Ztracenci z West Abbey)

Musím vyzdvihnout třetí sešit druhé povídky z Mexika. Tohle je fakt smrtící a nádherně nakreslený. Všechny ty lebky kolem a krev, zelený oheň a spousta nepřehledných detailů – to je prostě dílo génia. Je vidět, že se s tím tvůrci pořádně vyhráli. Když se pak pokocháte závěrečnou dvojstranou a následující galerií, nemůžete dát míň jak sto procent.

Citát: Spatřené nelze odvidět. (Ztracenci z West Abbey)

Komentáře k samostatným povídkám jsou zde:
https://www.databazeknih.cz/povidky-z-knihy/lady-mechanika-lady-mechanika-ztracenci-z-west-abbey-415786

Obě povídky jsem osamostatnil a komentáře, malé ochutnávky a hodnocení najdete v sekci povídky u této knihy a nebo na mém profilu. Při čtení jsem poslouchal skupinu Ereb Altor a jejich studiové album Järtecken z roku 2019.

Citát: Za každé udělené požehnání se vždycky musí zaplatit. A bohyně Smrti nepožaduje nic méně než....vaši nesmrtelnou duši. (La Dama de la Muerte)

104 28.10.2019

Jsem ministr ve vládě psychopata,
který má za sekretářku vraha,
za manželku děvku
a za poskoka špiona.

Krásně se to celé posunulo dál. Vše je sladěné a opět není místo pro nudu. Oba spisovatelé přitvrdili, přibyla akce, láska a lehce více politiky. A zatím, co se v předešlých příbězích dali mrtví počítat na desítky, zde si přidejte několik nul. Brutálně romantický konec jsem snad ještě nečetl.

Malá ochutnávka:
Mlčky stáli v půlkruhu a dívali se. Šero okolo nich se měnilo v noc. Tiché pomníky zimy, řady kamenných, po kolena vysokých náhrobků, vyrovnaných jako nastoupená armáda, se táhly, kam oko dohlédlo.......

Objevil se tady aspekt, který pan Hlávka dokonale umí. Postupem času si totiž uvědomíte, že fandíte úplně někomu jinému, než na počátku příběhu. Marně pak pátráte v paměti, kdy se to stalo. Dobráci jsou svině a svině jsou dobráci. Sakra a od kdy?!?!

Citát: Pokud není možné vzniku nežádoucí legendy zabránit, lze jí čelit vytvořením jiné legendy.

Výše uvedený citát řekl Andrej Korwarian vůdce Algoru. Jeho „pomsta“ za události v předešlé knize je boží a drsná, ale nemůže se z ní stát legenda. Proč? Vždyť se přeci nic nestalo...........

Co se naopak stalo, je to, že z příběhu, alespoň na čas, zmizel Patrik Hill. Po událostech na Algoru, při návštěvě krále Viridianu, je zatím mimo hru. Tato uměle vytvořená postava mi kazí příběh. Proto jsem rád, že tu je jen okrajově a hned se počet hvězd vyšplhal na pět.

Přibylo i humoru. Lehkého, stravitelného a neironizujícího. Prostě takového vtipu, hodného králů a pážat, kteří jsou ve hře. Nejnápadnější je pak reklama na film Vetřelec, kdy Nikola, momentálně z Newelu, prohlásí – cituji: Jistě Vetřelec. Třicáté pokračování. Nebo dvaatřicáté?!?! A Natalie odpovídá: Tak je to přece vždycky. Když je někde vetřelec a ostatní odejdou z lodi, tak tam vleze a sežere toho, kdo tam zůstal. A pak se schová a sežere zbytek.
Ostatně příběh Nikol a Nat by určitě dal na samostatnou knihu. Jejich dobrodružství v tomto dobrodružství je velmi zajímavé a … dobrodružné.

Trochu jsem se lekl, když jsem zjistil, že příběh zdaleka nekončí a je připravována další, již čtvrtá, kniha v sérii. Tato ponese název „Chlad Chiméry“. A jak tvrdí mistr Hlávka, je to předposlední kniha v sérii.

Tak snad brzy.

104 05.02.2018

Jedna z mála knih, kterou budu číst až do skonání světů. Naprosto perfektní katastrofický román, plný napětí, překvapení a dobrodružství. Obsahuje i spousty návodů, co dělat a jak se zachovat v podobných situacích.

104 23.04.2015

K dílu Karla Čapka o třech dějstvích jsem se dostal tak trochu náhodou.
Jedna dívka se mě zeptala zda jsem to četl a já musel říci ne.
A pak jsem si řekl a proč si to vlastně nepřečíst?
Byl jsem překvapen, že je to duchařská divadelní hra a je vlastně tak trochu morbidní.
Nevěříte, Přečtěte si, není to zas tak dlouhé.
DIALOG:
MATKA - Vy byste mi tak pomohli! Co vy víte, co je pořádek!
KORNEL - Dát věci tam, kde byly.
PETR - Dát věci tam, kde mají být.
MATKA - Ba ne. Dát věci tam, kde je jim dobře.

CITÁT:
Vám připadá hrozně čestné za něco umřít, ale na to, že někomu umřete, na to už nemyslíte.............

104 19.04.2015

ABSOLUTNÍ
ubili se u Billy
ubili se u pily
upili se u Billy
upili se u pily.

„Blbá karma – jistá smrt“

Havlos – Paluška jednoduše HP je velmi jednoduchá knížka. Dalo by se říci, že to je knížečka hesel, mouder, slovních hříček a básní. Dá se přečíst i ve frontě u pokladny v Bille, než na vás dojde řada se zaplacením chlastu. Můžete jí však také číst donekonečna. Nečtěte jí u pily, ať nepřijdete o nohy. Mnoho hesel a přísloví vlastně můžete potřebovat celý život. Už například první rčení „Kdo nezapadá, ten nevychází“ je dost výstižné a dá se použít na mnoho životních situací a agitací.

Malá ochutnávka:
SVOBODA
Bezdomovec na lavce
smradem láká hlodavce
mohl by vstát a jít
podle norem žít
však on už se rozhodl
na systém se vybodl
se sebou samým dohoda
největší je svoboda

Je to hravé, veselé i smutné, je to deprimující a směšné, je to prostě povedeně dobré a mám rád brambory. Ano, je to i o bramborách. Nejlepší frajer je John BRambo. Je v tom i smutek:
Mami, svět je hrozně zlej. (postěžuje si brambora před nabídkou bramborových specialit) Jo, dostanete z toho chuť na americký brambor nebo kaši, . . . tu dělaj právě naši. Tak jo, to je konec, zazvonil zvonec. Doporučuji pro dobrou a ještě lepší náladu a pro hloupé delfíny a kostlivce v poutech.

Citát: Pank není mrkev!

103 28.06.2024

„I kdyby se celý vesmír
stavěl na hlavu,
tenhle případ
dotáhnu do konce.“
(Obráceno v prach – Vybíralová a Hlávka)

Tohle byl pro mne těžký oříšek. Knihu jsem si chtěl koupit, ale měl jsem jisté výhrady. Lákadlem je rozhodně příběh „Deep Orange“ Petra Heteši. Kdo má tvorbu tohoto spisovatele rád, rozhodně musí odolat a povídkovou knihu si koupit. Ta povídka za to rozhodně stojí. Druhým zásadním lákadlem je příběh „Obráceno v prach“ spisovatelů Jana Hlávky a Jany Vybíralové. Kdo nezná cyklus Algor ze série „Evropská space opera“ od nakladatelství Brokilon, neví o čem mluvím., Kdo však tuto sérii četl, tomu nesmí ve sbírce chybět i tato povídka ze světa Algor.

Citát: Geometrie je základ vědy a bez vědy by nedošlo k Velkému Návratu a Zradě na Zemi. (Napravení mladého nezbedy – Ondřej Neff)

Pak už to bylo na pováženou. Asi tu imaginární ručičku vah ke koupi této sbírky převrátila v kladný skutek povídka „Napravení mladého nezbedy“ od pana Ondřeje Neffa. Toto je povídka z cyklu Arkádie. A tady byl ten zakopaný pes. Nečetl jsem ani jednu knihu z Arkádie . . . jenže už mám doma všechny knihy připravené ke čtení. Tak že se brzy do tohoto Měsíčního světa vypravím. Povídka nezapadá do nějakého nutného pokračování nebo celého děje. Je to samostatný příběh a tím, že jsem si ho přečetl, jsem se jen na Arkádii navnadil.

Malá ochutnávka:
„Jaká je vaše časová představa?“ zeptal jsem se.
„Čeho představa?“
„Kdy to chcete spustit. Kdy se mám pokusit zapnout ten jistič?“
Zamžoural na mě zarudlýma očima.
„Co nejdřív. Třeba hned. Teda úplně hned ne. Ale jinak jo.“
Evidentně nebyl ve formě.
„Jak jinak jo?“
(Deep Orange – Petr Heteša)

A pak už to byl skoro neznámej svět. Příběhy Jana Kotouče nečtu. Tedy jen ty, co napsal pro JFK. Povídka v tomto svazku je ze série „Centrální impérium“. Z této série jsem přečetl jen první knihu „Hranice Impéria“ a hodnotil jí průměrem. Do dalších jsem se nepustil. V této sbírce má povídku „Tribunál“. A poslední povídku „Lidské k lidskému“ od Vilmy Kadlečkové jsem hodnotil průměrným počtem bodů. Sérii Mycelium jsem nikdy nečetl a hodlám to tak nechat. Spisovatelský projev této spisovatelky mi moc nesedl. Více informací ke všem povídkám v tomto svazku najdete v sekci „Části díla“ u této knihy. A nebo zamodřit následující odkaz a kliknout na „přejít“.

https://www.databazeknih.cz/povidky-z-knihy/trosky-zeme-529831

Citát: Loď je nejmocnější. Božská. Nadlidská. Má nárok na to, aby Ji lidé uctívali. (Lidské k lidskému – Vilma Kadlečková))

103 19.06.2024

„Zajímalo by ho,
jaký je to život,
když jeden
přesně ví,
co si myslí druhý.“

„Ed Tand, narozen v New Yorku na Zemi, 23 let. Před třemi lety absolvoval s vyznamenáním Astronautickou akademii . . .“

„Trestancem na Edenii“ je docela krutý příběh. Tím krutý nemyslím ani tak „krvavý“, ale „krutý“ tím faktem, jak dlouho Ed Tand čeká na svou pomstu. Dokonce bych mohl i říci, že tohle je tak zajímavý příběh, z pera Jean-Pierre Garena, že by si zasloužil i celou knihu. Mám pocit, že materiál by se našel. Časový úsek v této „bružůrce“ je dostatečně dlouhý, aby vydal na celý román. A navíc jsem si tuto zkrácenou verzi docela užíval. Ed Tand je tak trochu jiný hrdina, než jsme si u pana Garena zvykli.

Malá ochutnávka:
Povídejte mi o Kalo. Je vás hodně?
„Tak milion. Už delší dobu se snažíme udržovat stálý počet obyvatelstva. Dožíváme se zhruba vašich dvou set let a neznáme nemoci. Kdybychom nekontrolovali porodnost, byly by nás brzy miliardy a život by byl nemožný . . .

Čtenář ví, že je Ed odsouzen neprávem. Ale hlavní hrdina nikam nespěchá. A jak léta běží, jeho úmysl se pomstít narůstá a zdokonaluje se. Tak že jsem to jeho vězení na Edenii chápal. A jako on, jsem i já přijal trest a jen čekal jak se mu pomsta povede. Zajímavý jsou také protivníci na planetě, kterou Země využívá jako trestaneckou kolonii. Jsou to létající hmyzí mutanti, unášejí trestance i dozorce a kdoví, co s nimi dělají. Navíc je tu i zvláštní mimozemská inteligence. Konec příběhu je perfektní a po dlouhé době jsem musel i zatleskat.
Deset půlek létajících hmyzích Hetešáků.
( ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ )

Citát: Ještě štěstí že tento národ je mírumilovný, jinak by klidně dobyl celou Galaxii.

103 15.04.2024

Okko – jizva přes oko a ronin.
Noburo – červená maska.
Nošin – Mnich, co pije saké.
Tikku – S vypáleným cejchem zloděje na čele.
Po-ko-si-la – Budóka a průvodce s tecubó.

Druhý příběh ze série OKKO nese podtitul: Cyklus země.
Těm, co se komiksům moc nevěnují jen pro pořádek prozradím, že kreslíř a scénárista HUB je pseudonym jména Humbert Chabuel. Tento Francouz si vlastně na tomto komiksovém dobrodružství dělá v podstatě všechny důležité partie. A je to jen dobře. Mám rád, když si scénárista kreslí příběh podle svého námětu. Ví, co dělá a ví, do čeho se pouští. Musím uznat, že jak scénář, tak kresba jsou prostě velmi povedené složky. Už jen ten první obrázek je zajímavý. Ano, v prvním příběhu vody to byla rybička, v tomto příběhu země je to Tecubó – zbraň, kyj obitý železem.

Citát: Jsou tady, cítím to! Jejich šílenství je temné jako peří nejčernějšího havrana!

A nejde tak ani o ten kyj, ale o tu panenku na něm přivázanou. Opět nás provází celým příběhem, stejně jako v prvním příběhu rybička. Navíc dokonalá kresba jen doplňuje temný příběh. Hub má cit pro prostor a ten je na každém obrázku zaplněn velkými detaily. Ano, už jsem minule psal, že příliš detailů zakryje hlavní děj, ale při delším prohlížení si každý najde cestu. Navíc, Po-ko-si-la, majitelka tecuba, je fakt jako rozjetý tank. Všude projde. Ano, Po-ko-si-la je dočasně pátý člen již známé čtyřky. Na této pouti se první zimní den k naší partě přidala, aby dělala průvodce. A je to žena činu – akční, nebojácná a umí zpívat. Jen poslyšte sami: „Cestou na Bílou horu, zkřížil mi cestu Tanuki. Vzala jsem do ruky tecubó a praštila jsem ho, ho hóóóó . . .“

Citát: Fuj, cos mi to dal k pití? Vodu!

Musím však přiznat, že první kniha tohoto svazku mě zas tak nešla. Ono se totiž šlo a šlo a šlo . . . Naše pětice prošla sedm chrámů sedmi bratrstev a ve své podstatě se celou cestu nic zvláštního nestalo. Dokonce i sám tvůrce měl asi pocit, že je to zdlouhavé a tak někdy docela dost přeskakoval děj. Avšak konec knihy první má epickou a hororovou atmosféru. Druhá kniha v tomto svazku je akčnější. Konečně se něco děje, ale sranda to nebude. Akorát mě strašně naštvalo, že to, jak dlouho trvalo, než přišla závěrečná bitva, bylo všechno strašně rychle ukončené. 70%

Citát: Proklatě!! Znal jsem věštce, co nebyli tak morbidní . . .

103 01.03.2024

Hej ty.
Uklidni se!
Vždyť jsem ti
dal ráno nažrat!


Docela dost jsem se na začátku ztrácel ve všech těch rodech a národech. Je v tom moc neznámých názvů a snad ještě víc politiky. Směs historické reality s nadpřirozenem se mi zdá poněkud přehnané tvrzení. Ale kde asi najdeme pravdu? Tak to prostě berme tak, že Sylvain Runberg má nastudováno a ví, co je fikce a co „pravda“. Kresba je vlastně jednoduchá. Jen pár pěkných celostránkových obrazů, jinak průměr. Vlastně to jsou jen samé lidské hlavy, nějaký ten slon, medvěd nebo kůň. A tím, že slonům a koňům dokreslíme nějaké to tetování a svázané ocasy, to z toho ještě historii nedělá. Také se mi nechce moc věřit, že část žen chodí nahoře bez a část je oblečená. A to nejsou nějaké otrokyně, ale elita. Když už tak všechny nebo žádná.

Malá ochutnávka:
Kladeš si otázku, proč jsem tě pozval k sobě? Nemám pravdu písařko Thusie?
Inu, pokud proto, abych rozhojnila tvůj harém, králi Kimmerio, tak ti mohu říct, že jsi na mě plýtval dobrým jídlem zbytečně.

A upřímně, je v tom moc emancipace. Krvavé oběti jsou na denním pořádku a přesto se najde žena, která dokáže vzdorovat a vypráská vykonavatele obřadu – jako fakt? Vlastně na mě tento příběh skoro nezapůsobil. S tímhle komiksem jsem asi střelil trochu vedle. Je v tom pár efektních situací, ale to je vše. Osobně dávám průměr (50%), ale protože to tady na DK ještě nejde, dám tomu dvě hvězdy. A navíc jsem v těchto dvou knihách vlastně nenašel ani žádné pořádné moudro, které bych mohl označit jako citát. A opravdu jsem se moc snažil. Ale výroky, jako „to je horda“, „kdo to mohl udělat“, hej, ty, pojď mezi nás“ - opravdu jednoduché věty ve kterých není žádné moudro. Tak že jsem na začátku a na konci komentáře použil něco jako citát z jedné situace, která mě opravdu rozesmála – leč byla skoro jediná.

Citát. Co se tomu medvědovi stalo?

103 26.02.2024

Nikdo nemůže
dostat sám sebe
z cely
silou vlastní představivosti.
(Problém cely č. 13 – Jacques Futrelle)

Tento svazek povídek jsem si koupil jen z jednoho jediného důvodu. A tím důvodem je Stephen King. Má v něm totiž povídku, ke které se jinak nedostanete. Je to vlastně hned první povídka. Jmenuje se Svatební štace. A musím napsat, že mě silně zklamala. Po přečtení jsem vlastně docela dlouho přemýšlel, zda se mám vůbec pustit do dalších povídek v této knize. První příběh na mě dojem neudělal a jak to asi bude s ostatníma příběhama? Ale, když už to mám, tak proč to nezkusit. V této antologii je dohromady osmnáct povídek. A věřte, že bylo docela peklo napsat ke všem rozumný komentář. Ne vždy se mi to povedlo. Ostatně posoudit to můžete v sekci „Části díla“ u této knihy.

https://www.databazeknih.cz/povidky-z-knihy/problem-cely-c-13-a-jine-povidky-1478

Citát: Řekls rukojmím, aby vynesli ze sejfu všechny prachy? (Příliš mnoho darebáků – Donald E. Westlake)

Avšak přeci jenom jsem v tom našel pár velmi dobrých námětů. První je Zločin slečny Oster Brownové, kterou napsal Peter Lovesey. Fakt nádherný příběh, zajímavý rozuzlení a docela smutná sranda. Druhým velmi povedeným příběhem je ten s názvem Příliš mnoho darebáků. Donald E. Westlake mě velice rozesmál. Fakt povedený námět i pointa. Dalším je Halloweenská povídka s krvavým tušením Nedáš-li mi . . . od Judith Garnerové. Povídka Problém cely č. 13, kterou napsal Jacques Futrelle a podle které je pojmenován celý svazek je vlastně divná. Po přečtení jsem nevěděl, zda jsem vůbec pointu pochopil. Ale její koncept byl zajímavý a tak jsem tomu dal osmdesát procent.

Citát: Ráda věřila tomu, že všichni ostatní zhřešili a sešli z cesty. (Zločin slečny Oyster Brownové – Peter Lovesey)

Pro mě je v tomto svazku docela dost velké procento příběhů, které mi nic neřekly, nebo mě nebavily. Příkladem jsou třeba povídky En famille - Ed Gorman, V lesíku – JohnO´Hara nebo ta předposlední První číslo v plynové komoře - Tony Hillerman. Jako celek je celá antologie podprůměrem, ale některé příběhy za to rozhodně stojí. Ještě snad dodám, že celá sbírka těchto povídek pojednává o zločinu. O zločinu v jakékoli formě.

Citát: Halloween jenom podporuje chuligánství. (Nedáš-li mi . . . - Judith Garnerová)

103 29.11.2023

PANDORA
je taková,
jaká kdysi byla Země.
Položil bych
za ni život . . .

Nebešťané se vrací. A s nimi i boj . . .

Zatím co je ve filmové tvorbě jedinou emocí řev Najtiri (mimochodem, třetí film mám mít asi pět hodin, tak si ten její řev určitě ještě užijete), je v těchto třech spojených epizodách emocí spousta a od velké škály postav. Rozsah a rozmanitost všeho je tu opravdu epická. James Cameron je borec. Dokonce i na tvorbě komiksů spolupracoval a tak každý tvůrce tohoto komiksu pochopil, co a proč nějaká osoba – postava – dělá, jaký je její záměr a jaké jsou její emoce. Obrovská škála postav v této knize vám předvede Pandoru, tak jak ji nikdo (a už pravděpodobně nikdy) na filmovém plátně nepozná.

Citát: Jsme semeny velkého stromu, jehož síla přechází do našich údů Činí naše nohy mocné jako kmeny a pažím dává sílu větví . . .

Na příbězích v této knize se vystřídalo šest kreslířů a tři tvůrci mají na starost barvy. (Píšu sice příběhy, ale jsou to tři spojené epizody, které nejsou ani viditelně rozdělené kapitolami) Naštěstí jsou tak krásně sladěné, že kdyby jste nevěděli o tolika tvůrcích, ani byste si změn v kresbě nevšimli. S trochou pozornosti se to dá poznat. Ale je to nepodstatné. Tím, že se se všichni tvůrci snaží moc nevybočovat z původního námětu, je na první pohled kniha totálně kompaktní. Ti, co viděli filmovou verzi však budou hodně překvapeni, kam že se tento Temný svět vydal. Apropó, nevěřte anotaci na DK u této knihy. Tento komiks rozhodně nebyl spojnicí mezi filmovými příběhy. Původně to totiž byl další filmový scénář k druhému filmu. Až po odmítnutí se vlastně stal tou rádoby „spojnicí“. Tohle je to, co Disney neschválil !!!! a hlavně je to to, co chtěl Cameron původně natočit a nebylo mu to dovoleno.

Citát: Co je pro jednoho smetí, může být pro druhého poklad.

Při čtení tohoto příběhu jsem si uvědomil jednu moc zajímavou věc. Pokut ve vesmíru, kde je absence vzduchu, (tedy odporu) vystřelíte z luku šíp, je vlastně mnohem průbojnější než na planetě s atmosférou. A že Nejtiri má pořádný luk. Jen není slyšet to svištění. Možná si teď říkáte, co sakra dělá Nejtiri ve vesmíru? Inu, to je Temný svět. Je to surový příběh, ale víc vám o něm neprozradím. Myslím, že tohle se bude líbit nejen milovníkům filmových verzí, ale hlavně těm, co mají rádi poctivé, necenzurované, scénáře. Při čtení jsem poslouchal Nightwish a jejich prvních pět původních albumů ještě s Tarjou Turunen. Zřím vás!

Citát: Někdy nenávidím, že mám pravdu.

103 29.11.2023

„Myslela jsem,
že to bude jen
sezónní nachlazení,
ale tolik případů
najednou...“

Docela mě zajímalo, co znamená kresba na titulní straně. Vypadalo to na smrt. Ale, víc nepovím,. Vše potřebné je uvnitř této další, již šestnácté, knihy v sérii Čarodějova nevěsta. Osobně se mi strašně líbí Lucy. Lucy Websterová, Čísina spolubydlící. Má záhadné chování a jiskří to v ní. Co dodat? Opět hodně dialogů, několik překvapení, spousta legrace a napětí a také smutek. To je tak shrnuto celé toto dobrodružství.

Citát: Ty jsi taky v kleci, viď?

Kresba je opět povedená. Někdy si říkám, jak by celý příběh vypadal, kdyby byl barevně nakreslený, stejně jak je tomu u obalů všech knih. Philomeny je mi líto, ale mám pocit, že Číse a Elias s tím ještě něco udělají. Jo a trochu jsem se pobavil ještě v jednostránkovém „doslovu“ na konci. Taková malá reklamka.... :-)

Citát: Komu říkáš „trubko“?

103 16.10.2022

„Můžeme tu dřepět
a píčovat,
nebo pustit pár
monstrům žilou.
A můj meč prahne po krvi.“

POZOR!
Obsahuje velmi sprostá spoilerová slova! Vše v uvozovkách („“) jsou citace z knihy!

Mám vám takový pocit, že už nám za chvilku začnou „píčovat“ i kojenci v kočárcích. (Nebo už to dělají?) Trend, který neustále snižuje hladinu věku v příbězích, musí někde narazit. Už jsem si tak nějak zvykl, že v příbězích musí být všechny „barvy“, ale v tomto je to ještě „okořeněné“ velkou konzumací chlastu, drog a sprostými slovy u relativně mladé společnosti. Pokud si z toho naše děti, a děti jejich dětí, vezmou příklad, bude každý denně zlitý a zfetovaný. „Vážně si jako proviant zabalila bonbóny a drogy?“

Malá ochutnávka:
BETTY: Tequila, vodka a dvě kouzelné houbičky.
DEE: Moji rodiče uctívají obrovskou létající chobotnici.
HANNAH: Vyčarovala jsem ti jedno malé „naser si.“
VIOLET: Já vím, že můj meč je trendy. Používám ho ironicky.

Ano, Tolkien by se zasmál, kdyby věděl, kam se to dostane. Betty je asi elfka, malá jako trpaslík, (má trochu ty uši spíš vodorovně špičaté, než nahoru) a ještě k tomu lační po drogách, "lesbickému sexu" a chlastu. Tak ne, prý je to pidižva. Omlouvám se elfkám. Fakt inspirativní. „Ty houbičky dorazíme cestou zpátky.“ Já vám nevím. Na „staré“ je tam moc mládí, na „mladé“ je to sprosté jako pouliční dlaždič. „To mě poser číču“.

Citát: Hannah si fakt potřebuje zapíchat.

Tento příběh obsahuje rasistické narážky na trpaslíky. A také odsuzuje jejich trpasličí světlé pivo. Což se dotklo i mě. Na trpaslíky a pivo mi nešahejte! „Prcat“. Jsem děsně zklamán. Nalákala mě celkem příjemná obálka, ale obsahově je to hnědá břečka. Sice to má jakousi snahu o humor, krve je tu taky dost, ale moc situacím jsem se nesmál. „Mrdat škopek“

Citát: Jsem cenťák od toho, abych ti načarovala trnitej keř do prdele.

103 01.03.2022

Obsahuje sešity z komiksů:
Spider-Man #310 - #314
Petr Parker
Spectacular Spider-Man #146
Web of Spider-Man #47

Tak že čtěte, Spider-Man právě vstupuje do Inferna.

Opravdu pestrá škála scénáristů i kreslířů udělala z tohoto svazku jen průměrný dobrodružství. Nejlepším scénářem se tak pro mě stal ten od Roberta Sterna (Spider-Man #310). Ale bohužel kresba dvou mistrů Johna Romita a Jima Mooneye ten příběh trochu srazila. Naopak nejlepší kresbou, alespoň pro mé oko, je od Alexe Saviuxe v příběhu Tvář v zrcadle (Web of Spider-Man #47)

Malá ochutnávka:
Shrike čili ťuhýk je vcelku malý ptáček, ovšem mimořádně drsný. Rád svou kořist napichuje na trny či ostnatý drát. Skoro jakoby si to zabíjení užíval. A i když se mezi jeho terče občas počítají hlodavci a dokonce i menší ptáci, jeho oblíbená kořist je mnohdy i menší. Kupříkladu různí brouci... kobylky...
...pavouci...

Ale nemyslete si, že jsou ty kresby nějak od sebe výrazné. Všichni se snaží uchovat tu linii barevných „žvýkačkových“ příběhů. Jednoduchá komiksová okna, všude spousty barev, ale to je tak vše. Někde je víc humoru, jinde více akce, ale mnohdy je spousta povídání a opakování. Roztroušenost příběhů a moc účastníků na sešitech je spíše pro škodu. Svazkem jsem „prošel“ se smíšenými pocity a opět zalitoval, že u nás nevychází pěkně popořadě.

Citát: Policie už tě zadrží, já tě potřebuju jen zastavit (Shrike Force!)

Nutno také konstatovat, že tento svazek knih (s důrazem na slovo KNIH) zde na Databázi končí. Od čísla 29 se sem již nesmí vkládat. Nemají tu klasickou byrokratickou koncovku ISBN a tak někdo rozhodl (pane Dane?) že to již nejsou knihy. S politováním a vzpomínkou na klasickou hlášku „jen dvě věci smrdí jako ryba“, se zde s těmito KNIHAMI musíme rozloučit a dále si číst jen v soukromí. Mám doma již (8.1.2022) 58 KNIH v této sérii. Před námi je ještě spousta dobrodružství, ale komentáře už nebudou :(

Citát: Mám pocit, jako by tu přebývalo něco zlého, sledovalo nás to a vyčkávalo. (Night of Madness!)

103 10.01.2022

„Vzpomínáte na dobu,
kdy bylo tohle místo
plné plamenometů
a cirkulárek?
To byly krásné časy“.

X-Meni jsou v mém filmovém světě někde v půlce top deseti příběhů. Je zajímavé, že komiksově je moc nevyhledávám. I tuto knihu jsem si sám nepořídil, ale přinesl mi jí Ježíšek pod stromeček. Kecy, ve skutečnosti přišla poštou z Mostu. Díky! A věřícím se omlouvám za naději. X-Meni v tomto příběhu už jsou notný kus dál, i když se kniha pyšní nápisem Ohromující, hned při vstupu Logana na scénu vám spíš přijde na mysl „stále stejní“ nebo „furt cvoci“.

Malá ochutnávka:
Nikdy nebudeme žít v míru. Proto je sebeovládání a nenásilí tak podstatné. Musíme dokázat, že jsme mírumilovní lidé. Musíme si získat respekt, akceptaci a pochopení normálních lidí. A nikdy si to nesmíme splést s důvěrou.

Logan alias Wolverin je vlastně mou nejoblíbenější postavou. Jeho přímočarost a nasranost, kdykoliv a kdekoliv, je prostě hybnou silou všech příběhů, kde vystupuje. A taky má rád pivo, což z něho dělá top 1 v mém žebříčku. „Nehodlám dělat nic, co v sobě neobsahuje slovo „PIVO“.
No a tak, na počest Logana, jsem si jedno pivo otevřel. Dal jsem si k němu česnek. Naštěstí nebyl zmutovaný ale jen bio.

Citát: Rukojmí leží na zemi. Buď se modlí, nebo počůrávají.

Opět jsem zjistil, že i když je celá parta X-Menů rozhodnuta bojovat za svá práva a za to, aby je lidé konečně pochopili a nebáli se jich, opak je pravdou. Sami X-Meni pak spíše bojují proti sobě a dění kolem nich ani moc neberou vážně a nebo vše řeší až na poslední chvíli. Tím víc pak vznikají konflikty mezi mutanty samotnými a místo aby pomáhali, škodí sami sobě. Nadaní je sérií prvních šesti sešitů z cyklu Astonishing, která se vyvíjí jako nadějná....

Citát: Tak že učitelé tu tráví celý čas tím, že se snaží vzájemně zabít?

103 02.01.2022

Co jsi?
Jsem stín, ozvěna,
možnost.
Jsem potenciál.
Jsem rezonance.

Desátý příběh Charity a jejího dobrodružství z budoucnosti, kdy válčí proti okupantské mimozemské rase Moronů, je dle mého mínění nejlepším příběhem v této sérii. Najdeme tu spousty zvratů, geniálních počinů a dokonce i lásky. Láska v těchto příbězích neměla místo, tady se to změnilo. Tohle se mi velmi rychle četlo, protože je to opravdu nadupané nápady a akcí. Navíc, co je tady novinkou, je náznak možnosti cestování časem. Další perfektní aspekt příběhu.

Citát: Tři lidé, kteří nechtějí zemřít, se spojenými silami snaží o sebevraždu.

Jen pro informaci, dívka na obrázku je poušťařka Net. Jenže to je jen taková třešinka na pomyslném dortu. Nádhernou věcí je zde Kylova proměna. Tohle bylo opravdu mrazivé a neočekávané. Na tohoto megamana jsme si zvykly, a věděli jsme, že jeho regenerační schopnosti jsou skoro neomezené, a že se mění v Jareda, to jsme věděli už dávno, jenže proměna, kterou zde projde je prostě geniální. Další věcí, která mě nadchla je všechno to, co se Moroni v čele se Shaitem (bytost, která je ovládá) snaží vytvořit uvnitř Měsíce. A pak následný vpád Charity se svojí skupinou, kteří to všechno rozbourají. Výbušné, akční, dramatické.

Citát: Takový stroj, který by Charity nedokázala zničit, ještě nebyl vyroben.

Celé to dobrodružství na odvrácené straně Měsíce je povedené, napínavé, sem tam veselé, s trochou lásky – no prostě parádní počteníčko. Jediné, co mě trochu překvapuje je fakt, že tady by to mohlo končit a bylo by to v pořádku. Jenže já mám v knihovně ještě dvě knihy. A tak se jich trochu bojím, protože mám pocit, že se to všechno může jen zhoršit. Trochu mě láká, už je prostě nečíst a ukončit to zde, kde už je to ve své podstatě ukončené. Hmmm..... Ale prostě a jistě deset půlek žlutých měsíčních motýlků to jistí. A asi dám i ty další dvě.
(Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ )

Citát: Za osmdesát hodin napříč Měsícem.

103 29.04.2021

Upřímně,
kdyby lidská rasa vyhynula,
planeta by alespoň
dostala slušnou šanci,
zase se nějak zmátořit.

Po přečtení celkem solidního osobního příběhu Harleen Quinzelové, který mapoval její dráhu v době kdy se seznámila s Jokerem, jsem si tak nějak uvědomil, že komiksy od DC vlastně vůbec nečtu. No a chtěl jsem udělat trochu změnu. Jenže Harley a Znovuzrození hrdinů asi nebyl ten správný krok. V tomto příběhu jsem zjistil, že DC se tak nějak upjalo na nádrže s chemikáliema a nechaj do ní spadnout nebo vhodit hned několik svých „hrdinů“. Navíc vlastně z Harley udělaj lesbu a celej ten její osobní příběh mi začal připadat jako vycucaný z prstu, jen aby uspokojil současný trend a směr. Nejhorší je její mluva.

Citát: A hele. Někdo asi zavolal 911. Před barák právě dorazili první záchranáři...áááá....už je žerou zombie.

Tak že, zatím, co mě to obsahově moc nenadchlo, rozhodl jsem se celou sérii, zatím pěti knih, přečíst a uvést se tak to světa DC, protože v tomto svazku se mi strašně líbil styl kresby a barvy. A jak jsem již jednou někde napsal, základem komiksu jsou dvě věci: scénář a kresba. A když vás alespoň jedno z toho zaujme, není důvod knihu zavřít a nedočíst. Tak že u příběhu „Umřít s úsměvem“ jsem, díky kresbě zatím zůstal. Samozřejmě asi bude hodně záležet na tom, jak se bude vyvíjet celá ta příběhová linie. Zombie příběh v tomto svazku alespoň dodává krvavou lázeň.

Citát: Nikdy, ani za héfolión let, bych nečekala, že to řeknu, ale doufám, že co nejdřív dorazej fízlové.

No, a co dodat závěrem komentáře? Obsahově mi to připadá spíš smutný a některý situace až moc přehnaný. Ve své podstatě jsem se zasmál jen několikrát, ale spíše jsem nevěřícně kroutil hlavou a nechápal. Postavy jsou moc úchylný, než aby byly věrohodný. Záhadnou pro ně zůstala postava parodující marvelovského Deadpoola. Red Toole je důkaz toho, že DC neustále kopíruje cizí hrdiny a snaží se z nich udělat své. Harley Quin mě prostě nepřesvědčila, a jako celek se mi to, krom kresby, vůbec nelíbilo. Jen jsem zvědav, co na nás tvůrci připravili v další knize.

Citát: ...ani skutečný důkazy nezabrání lidem věřit v to, co se jim nejvíc hodí.

103 26.10.2020

Byly to už dva týdny,
co vystoupila ze spací kóje
a ocitla se
v naprosto cizím,
zničeném světě.

Děj se posouvá, nabývá na akčnosti a sem tam se zjevuje i nějaké to napětí. Asi o největší přínos do akčnosti a napětí v ději se zasloužil jakýsi superčlověk jménem Kyl. Dostal úkol a jde za ním i, jak se tak říká, přes mrtvoly. A to doslova. V příběhu máme i dost prolité lidské a mimozemské krve.

Malá ochutnávka:
Byl tomu už týden, co odešli z tábora Žraloků a jen během prvních dvou dní byli více než desetkrát napadeni. Osmkrát nebo devětkrát na ně zaútočili Jezdci, kterých zřejmě Daniel vyslal hned několik stovek a dvakrát byli napadeni malými plochými létajícími předměty, které se řítily z oblohy a střílely na všechno. Co se hýbalo.....

Charity opět uplatní své charisma a stačí zamrkat očíčkama a už jí každý poslouchá. Jenže jsou tu ještě nevyřízené účty z dob „před katastrofou“ a tyto skutečnosti Charity neustále pronásledují. Jsem zvědav, kam až se to celé posune. Hlavně Kyl je zajímavá a vlastně asi nejzajímavější postava v této knize. A hlavně, od té doby, co vstoupil na tuto planetu, se s ním něco děje. Uvidíme, kam ho to dovede.

Citát: Vy kradete lidem děti a ještě to nazýváte posvátným počínáním?

Nebudu dlouho otálet a zanedlouho se pustím do dalšího dobrodružství. Tak, jak jsem se tohoto knižního příběhu bál, tak teď se od něj asi jen tak neodtrhnu. A to jsme teprve u třetí knihy z celkového počtu dvanácti příběhů. Čte se to velmi lehce, děj vám přímo prokluzuje mezi prsty a protože knížky nejsou moc tlusté, rychle se čtou.

Citát: Přesvědčil mě o tom, že nemáme naději.

103 10.10.2020

Každý, kdo viděl aspoň hodinu
Discovery Channel, ví,
že Sojuz vždycky přistává v Kazašské stepi
a ne někde na poli vojtěšky
v horoucí prdeli v Kansasu!

Rozuzlení v předešlém příběhu nám tak trochu nastínilo jiný směr. Je úplně jasné, že tam ve Vesmíru ještě něco je. Co to je, však neprozradím, k tomu se musíte dopídit sami. Ovšem kam to povede – to bude ještě zajímavé. Musím však přiznat, že jsem nějak nepochopil existenci Protimužských radikálek (Dcera Amazonek), když všichni muže zemřeli. O tom, že Yorik přežil, ještě nevěděly, ale založí skupinu protimužských.....chápete, kam tím mířím? No, nebudu se v tom nadále rýpat. Příběh se mi jinak líbí a jsem zvědav, kam to Brian K. Vaughan dovede.

Malá ochutnávka:
MANNOVÁ: To je šílenost, 355! Vzdáme se svého původního záměru kvůli blábolu nějaké ženské, co nám skočila na střechu vlaku?
355: Ničeho se nevzdáváme, doktorko Mannová. Jen to dočasně vezmeme oklikou.
NATALIA: Já neříkám žádné bláboly!
YORICK: Pane bože, to bude paráda......
AMPERSAND: Grr...ak....ak.....

A příběh? No, trochu moc sprostých slov se mi zdálo až nevhodné. Ale také jsem se párkrát zasmál. Hlavně když zazní věta „ženy a děti mají přednost“ - to je tak smutná a zároveň veselá situace, o které jsem nejdříve nevěděl, jak ji brát. Nakonec jsem se zasmál. Celé je to lepší, než předchozí příběhy. Plný počet je na místě. V komiksu najdete i dvě povídky. Komentáře k nim najdete v kolonce povídky u této knihy a nebo zde:

https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261

Citát: Z každýho skauta, kterýho učili „buď připraven“ je teď mrtvola.

103 21.09.2020

Poslyšte o králi Alvaru
přesmutný zpěv...
jenž dobro od zla nepoznal, co živ byl
a jemuž prokletím ztrpknula
královská krev.

Hele, má vůbec cenu mluvit o kresbě? Dongzi Liu prostě umí. Stačilo jen malé popostrčení směrem k Jodorowskému a vzniklo dokonalé dílo. Opět temně hnědé barvy a černo-rudá krev. Obrazy se nám míhají před očima, skoro jako film. Kresba za kresbou a stále žasnu nad detaily. Například syn krále Alvara, který se chce přidat k družině a být nápomocen v boji. Sledujte ten výraz, když je odmítnut.....

Malá ochutnávka:
Zatracení nuzáci! Pokaždé, když bojujeme s králem Honimem utíkají jako vyplašení zajíci. A když boj skončí, s hanbou se vracejí. Copak nevědí, že Kosmath nás chrání, pitomci!

A Jodorowsky? Co by od něj mohl tak čtenář očekávat. Ironii, krev, nesmyslnost počínání a dlouhé proslovy ukončené bizarní situací a hesly, která ať jsou vyřčena, ne vždy jsou splněna. Když například Alvar prohlásí, že Honima opět porazí, trpaslice Giorie mu odpovídá: Nemalujte si to tolik, pane, Honim vítězí stejně často, jako my.....ano příběh začíná velkolepou bitvou dvou králů...zase.

Teď zemřeš! Vzdej se!
To ty zemřeš, jestli se nevzdáš!

Jenže i ve světě zvířat musí existovat určitý řád. Silnější sežere srdce slabšího. Temně hororové nádechy za úplňku ve vlčí smečce určitě osloví nejednoho pozorovatele. I tady bych poukázal na perfektní detaily vlčích hlav. No, řekněte, kdo by to nakreslil lépe. Já myslím, že nikdo. Liu prostě umí. A Jodorowsky přidává svůj pohár silné královské krve. „Arame, jsi silný a statečný vlk. O každém úplňku nás doprovodíš na lov“.

Citát: Nenávist nic neplodí, plodná je jedině láska.

Láska a do toho krutá hra o trůn, intriky, chlast, sex a všudypřítomné napětí. Osud sice vybírá, kdo umře, ale jen mocichtivý určí kdy. A nedej Kosmath aby některá zvířata měli spolu v některém jiném vtělení děti. Ale víte o tom, že lásky vždycky zvítězí?

Citát: Vy se nalijete chlastem, my se napijeme vaší krve!

103 27.07.2020