Terva komentáře u knih

My, kdo jsme se tu sešli, jsme ztělesněním nemožného.
Bohové a mutanti a monstra. Jeskynní muž s mocí z hvězd.
Jsme bezpochyby tou nejmocnější silou,
jaká se kdy na této planetě objevila.
Ale ne. Nebude to stačit. Ani náhodou. Nevyhrajeme.

Musím se zmínit o nevhodném výběru písma. Ódinův a Lokiho styl mluvy je nepřehledně napsaný. Mnohdy jsem musel některá slova doslova luštit. Musíte si na to ale časem zvyknout a možná že za milion let už vám to nebude vadit. Další podivností je fakt, jak kreslíři dokáží do příběhu přidat postavy o kterých by jste to vůbec nečekali. Tak že stejně jako podivný Harry Potter v příběhu Doctor Strange, je zde vloženo dalších několik ještě podivnějších osob. Tou nejkontroverznější je jistě Ghost Rider.

Citát: Říkají si Avengers. MSTITELÉ. Ale nejsem si jistý, jestli vůbec chápou smysl toho slova.

A víte co, když už jsem u toho Ghost Ridera.. Podstatná část příběhů v těchto sešitech se odehrává „před milionem let na úsvitu lidstva“. Tak jak mohl vůbec Ghost Rider existovat, když je to on, kdo bere lidi do Pekla samotného. Ale tady se tvrdí, že lidé ještě neexistovali!
Celkově na mě příběhy působí roztroušeně, chaoticky a nevyváženě.

Malá ochutnávka:
Doctor Strange: Obávám se, že na to nejsem ten správný typ doktora, Tchallo.
Black Panther: Nejsou to prastaré ostatky, co si vyžadovalo v téhle jeskyni asistenci Black Panthera a Doctora Strange. To ty nové.
Doctor Strange: Aha, už to vidím.
Black Panther: Tohle byly vedoucí archeologické výpravy. Experti na období raného paleolitu.
Doctor Strange: Je to překvapivé odvětví tahle archeologie. Nikdy netušíte na jakou prokletou hrobku nebo ztroskotanou raketu Skrullů narazíte.

Všem Bohům žel, nemám rád příběhy, kde je přehršel hrdinů a každý si „mele“ to své. Nemám pak postavu, které bych vyloženě fandil. A s mnoha hrdiny je ten problém, že se vždy najde někdo, kdo nekope s týmem, i když do něj patří. A zde jsou i postavy, které se do týmu ani nehodí, nebo do něj dokonce ani nemají patřit. Děj je tak roztroušený a ani samotní tvůrci si pak nejsou jistí, kterého hrdinu pozvednout a kterého zatratit. Avengers, jako spolek mi toho moc nedal. U příběhu jsem se nezasmál, neměl jsem pocit, že mám někomu fandit a ani napětí nebylo tak husté, jako je v samostatných příbězích.

Citát: Můžeme s klidným svědomím prohlásit, že LOKI je ten největší Avengers, který kdy žil.

Vybral jsem pouhých šest citátů a vložil je J. Aaronovi na jeho místní profil. Tento svazek obsahuje příběhy: Free Comic book day 2018 (Avengers/Captain Amerika) a Avengers #1 - #8. Při čtení tohoto příběhu jsem poslouchal polskou black metalovou skupinu Mgła a jejich studiové album „Age of Excuse“ (2019)

84 20.09.2019

Jsem Thanos z Titanu....
Ohnul jsem samu realitu....
Thanos zůstává dobyvatelem...
Thanos zůstává válečníkem...
Thanos zůstává Bohem!!!

Hned v prvním sešitě mě zaujal styl oken. Tak nějak si představuju komiksová okna, která dodávají obsahu tu správnou atmosféru. Ano, ano zaujal mě styl kreslení muže, jenž si říká Mike Deodato Junior. Ve čtvrtém díle se zjevuje fakt pěkná kočanda. Co na tom, že je to Smrt, ale stála by za to. Nádherně nakreslená, to fakt musím přiznat. Vlastně celý koncept těchto šesti příběhů je nádherný. Jak už kresbou tak i obsahem. Tohle jsem si vesmírně užíval. Jeff Lemire a Mike Deodato JR. jsou borci.

Malá ochutnávka:
Thanosova slova nejsou planou výhrůžkou. Neříká se mu Žnec životů bezdůvodně. Stačí pohlédnout na zpustlý měsíc Titán, kde se kdysi rozkládalo prosperující město věčných.
Byl to Thanos, kdo kdysi vyryl do povrchu Titanu svůj krvavý podpis a učinil z něj tuto zapomenutou pustinu.

Při čtení tohoto příběhu jsem poslouchal The Agony a jejich studiové alba nazvané Dirty and Dangerous 2015 a 986 z roku 2017. Vybral jsem opět několik citátů a vložil je mistru Jeffu Lemiremu na jeho profil. Tento svazek obsahuje sešity #1 - #6 série Thanos.

Citát: Nejde o šťastný konec, neboť kdesi daleko byla spuštěna řetězová reakce událostí.....

84 31.07.2019

Před přečtením vypněte počítač.
Podle směrnice ISO 9000
se už jen samotné pomyšlení
na přečtení tohoto komentáře
trestá smrtí.

Ve své podstatě ten citát zní trochu jinak: „NEJPŘÍSNĚJI TAJNÉ, ZNIČTE PŘED PŘEČTENÍM“, ale nechci nikoho nutit zakládat doma požáry a tak jsem varování přizpůsobil obrazu rozumnějšímu. Příběh je plný anglického černého humoru, špionáže a magických kouzel. Jako celek to působí srandovně, ale je to nebezpečné hlavně kvůli použitým informacím. Základní premisou knihy je myšlenka, že matematika dokáže kouzlit. Temná vládní organizace se však snaží tuto myšlenku mezi lidma vymýtit a to i pod hrozbou smrti. Myslíte si, že máte právo vědět o věcech, kvůli kterým lidé zabíjeli a zabíjejí?
No, tak prosím, směle do toho......

Citát: Vzdej se všech nadějí, ty, kdos vstoupil.

Jediné, co mi na příběhu vadilo byla spousta cizích slov, kterým jsem nerozuměl. A mám takový pocit, že kvůli utajení byla spousta cizích slov vymyšlená a tudíž neexistující. Výrazy a podstaty slov samotných jsou tak zahalena v roušce tajemna a určitě nejsou v souladu s normou ISO 9000.
Je vám snad jasné, že omeletu z vajíčka neuděláte pomocí gelové difuzní elektroforézy, která bude využívat flokulační srážlivosti hemoglobinu k dosažení polymerizace rotujících částic in ovo.
To je skoro na Darwinovu cenu.*

Malá ochutnávka:
Hned za dveřmi, přímo v cestě, stojí bílý litinový stůl, plný křivek a záhybů. U něj jsou tři křesla sestavená z jemných bílých hůlek a zakřivených kousků. Zamrkám, protože je na nich něco divného, něco, co mi připomene Gigerovo umění ze série filmů o Vetřelcích.
Pak mi dojde, na co se dívám.......

Hlavní hrdina je sympaťák, všichni ti démonští záporáci jsou opravdu hnusní a zralí na zabití, černý humor funguje stále a smrt hrozí na každém kroku. Nejlepší bych označil poslední část příběhu s betonovejma krávama. V tomto příběhu bylo nejvíc cizích slov a nejvíce černého humoru. Tak že jsem se nasmál až jsem z toho měl vypálenou díru v bachoru.
Ano, také jsem neuposlechl varování.

Citát: Možná zažijete zajímavé okamžiky, ale spíš při nich zemřete.

Ze složek jsem vybral sedmnáct citátů a zatajnil jsem je na profilu Charlese Strosse, prosím nečíst! Za tuto knihu jsem dal čtyři normální hvězdy a jednu velmi tajnou, ale nikomu to neříkejte, stejně by vám to nevěřil.

* Darwinova cena se uděluje každoročně člověku, který zemřel nejbizarnější smrtí jako ocenění za to, že svým bláznivým skutkem zabránil, aby se jeho natvrdlé geny přenesly dál.

84 31.07.2019

Truchlení má smysl,
jenom když vede ke klidu.
Netrap se věcmi, které nezměníš.
Mysli na budoucnost.
Mysli na mě...

Vždy, když začnu číst nějakou prvotinu, mám obavy. Spisovatele neznám, nemám ponětí, co od něj mohu očekávat a tak toho ani raději moc neočekávám. Ne jinak na tom je Thomas Blanc. Hned v první kapitole mě zatrnulo. Začalo to jako „skoro“ červená knihovna. Druhá kapitola, to už bylo maso. Možná by bylo dobré pro lepší efekt začít obráceně. Nejdřív druhou kapitolou a pak první. Ono mě to totiž trochu odradilo a obavy narostly. Začátek příběhu je velmi důležitý. Naštěstí se to pak rozjelo...vlastně rozešlo, protože příběh je převážně o chůzi.

Citát: Dřív jsem lovil jídlo tak z pultu v supermarketu, dneska by se mi hodily schopnosti neandrtálce.

Kniha je rozdělena na tři části.
Část první je vlastně příběh muže, jenž po nenadálém smrtícím útoku na lidi, putuje z Itálie do Čech. Pěšky. S hlavním hrdinou, Alanem, se seznamujeme někdy v druhém roce putování a hlavně ho poznáváme z flashbacků z doby před útokem.
Část druhá je spíše o nesnázích při putování. Je to celkem nevýrazná část pojednávající spíše o jídle, pití, shánění jídla, shánění pití, jídle, pití atd...

Malá ochutnávka:
Tohle je jako začátek nějaké klasické vyvražďovačky. Nejdřív pohoda, normální den, cesta na líbánky, hlavní aktéři šťastní, aby se nakonec všechno obrátilo v pořádnej průšvih.

Část třetí je vyvrcholení. Vysvětlení. A hlavně je to o rozhodování. Zdůvodnění, proč se to všechno stalo mě roztleskalo. Jak by řekla jedna místní uživatelka, (z Mostu) po vyslovení tohoto názoru se ocitneš na černé listině. A já musel zatleskat panu spisovateli, že tuhle myšlenku použil a dovedl jí do konce. Co mě naopak hodně zklamalo, bylo rozhodnutí hlavního hrdiny Alana. Kdyby mu pan spisovatel vnuknul opak a donutil ho k jinému konci, dal bych čtyři hvězdy. A ještě je tam jedna situace ke konci příběhu, tu kdyby pan spisovatel dovedl do "ironičtějšího" konce, dal bych 100% Takto to zůstává na 60%

Citát: Rozhodla jsem se netrápit minulostí. Tu nezměním, ale budoucnost ano, a konečně před sebou nějakou vidím.

Sečteno podtrženo;
Zápory - moc chození a nudné části seznamů nalezeného jídla, které se dost často opakují. Jednotvárnost bez přidaného napětí a akce. Skoro absence humoru a zbytečný sarkazmus na konci příběhu. Alanova nevyrovnanost v úsudku a měnění názorů.
Klady – Krvavé scény na počátku příběhu, návod, jak přežít, nebo se o to alespoň snažit, finální vysvětlení události, částečně i pointa samotná a v neposlední řadě i rychlost se kterou se příběh čte, protože nevyžaduje zbytečné přemýšlení (pozdrav pro uživatelku Klary471)

Citát: Poprava je poprava. O tom lidstvo ví svoje.

84 19.07.2019

Nějak to nechápu. Je tu spousta pěkných knih a mají hodnocení vyšší, ale podle počtu hodnocených čtenářů je četlo třeba jen sto lidí. Zde u "Šedi" už knihu přečetlo přes tři a půl tisíce lidí. Skoro každý, kdo komentuje dá odpad, ale tři tisíce čtenářů statisticky znamená, že kniha je bestsellerem. Tak jsem si jí přečetl. Je stokrát ba tisíckrát lepší než film, který stojí za hovno. Tak přemýšlím, zda ti, co zde hodnotí, zda hodnotí knihu nebo filmové zpracování.

84 19.09.2015

Druhá kniha je akčnější, veselejší, ironičtější a romantičtější.
Zatím co v prvním příběhu dostává hlavní hrdina Tobiáš (Jan Slánský) neustále přes hubu,
je vězněn, mučen a pohřben, v druhém příběhu je čas na odvetu a to velmi,
velmi krvavou odvetu.
Já se hvězdičkově bavil.
Malá ukázka:
Vzápětí se stalo několik věcí naráz:
Žena se probudila.
"Dobrý večer," řekl jsem.
Žena vytřeštila oči-asi proto, že místo dobrý večer mi vyšlo něco jako "Dua hua!"
a znělo to pěkně hladově-abych zahladil nepříznivý dojem,
uklidňujícně jsem zamával rukou-bohužel tou, ve které jsem držel skalpel.
Jen doufám, že takhle blízko u pitevny nevěří na ožívající mrtvoly.
Takže asi ano:Zapolykala, zbledla, sesula se na koberec, chytla za hrdlo a začala ošklivě chroptět. Dalším zjištěním bylo, že není tlustá, ale těhotná, a zřejmě kvůli nevšedním zážitkům posledních okamžiků porod právě začal.
Snad sebou neseknu.

84 19.04.2015

„Je-li cílem evoluce na této planetě
vyhlazení humanoidů
a jejich nahrazení nějakou
jinou formou života,
nedá se nic dělat.“

Toto je šestá kniha v pořadí příběhů Marka Stonea, napsaná Českým spisovatelem. Jaroslav Mostecký se také do této sbírky přičinil svým příběhem Kalužiny modré krve. Tohle byl velmi divný příběh. Jakýsi pokus o vesmírnou detektivku. Jenže to trochu postrádalo logiku. Například jsem stále přemýšlel, co například ty holky zavřené v labyrintu serialu jedli. Nikdo tam nesměl, jen eunuši, ale zásobování vysvětleno nebylo. Takových holek na jednom místě musí mít své potřeby a to nepíšu jen o jídle. Je spousta dalších věcí. Tady mi to prostě hlava nebrala. Vlastně celý ten příběh mi nesednul. Sice se to hezky četlo, ale člověk nesmí moc přemýšlet o detailech. A to hold někdy prostě nešlo.

Citát: Rozčiluje mne, že se na cizí planetě setkám s inteligentní bytostí kdovíodkud, o jejímž světě Pozemská unie podle všeho vůbec nic neví, ta bytost mi zachrání život a osloví mě mým JMÉNEM!

83 23.09.2024

„Kdo říká,
že sebevražda je
snadné východisko,
zřejmě jí
nikdy nezkusil.“

Tohle jsem nějak nepobral. Co to jako mělo být? Troll ve sklepě?
Nejhorší Zrnka temnoty, co jsem zatím četl. Všichni v tom příběhu jsou tak nepřirozeně divní, že jsem to ani nechtěl dočíst. Naštěstí je to krátké, tak jsem se dlouho netrápil. Vlastně asi nejkladnější postava byla ta trolice ve sklepě. Ta alespoň měla přirozenou povahu a pomáhala se zabíjením mladých nerozhodných idiotů. Ta trojice (dvojice), co jí naháněla byla ve vraždění a páchání podivných skutků ještě horší. Nemohl jsem si vybrat, komu fandit, všichni byli nesympatičtí. Celý děj se mi vůbec nelíbil.

Citát: Nejsem si jistá, že jsem hezká. Chtějí se hezký lidi zabíjet?

Dvě těla mám,
spojená do jednoho,
čím klidněji stojím,
tím rychle ubíhám.
ynidoh ícapýseřP :ďěvopdO

První, co vás praští do očí je naprosto šíleně psychedelická kresba. Ale na druhou stranu musím dodat, že mě tak moc nebere. Je v ní něco, co se mi nelíbí. Možná tvary postav a možná i trochu ty divné barvy. Obsahově to ujde - černý humor, červená krev a chytré křupavé cereálie, ale zase musím druhým dechem dopsat, že jsem v tom shledal určitý chaos a nevyvážené přestupy mezi kapitolami.

Malá ochutnávka:
Jsme orchestr Verdammten. A já jsem dirigent. Napsal jsem novou skladbu, Apokalyptickou suitu. Moje životní dílo. Dva díly Fausta, tři díly La Bohémy, špetka Mesiáše a troška mé vlastní kantáty..... Tato přesná kombinace, pokud bude zahrána ve správné tónině a s precizní dynamikou, zničí svět.....

Tu ponurost a šílenost můžete třeba vstřebávat v druhém příběhu. Dvojstrana, která reprezentuje příběh #2 s názvem „Setkáváme se jenom na svatbách a pohřbech“, je fakt brutálně mrtvá. Skoro jako konec světa. Ale je to ve své podstatě jediná část, která mě zaujala. Jinak jsem se v celém tom příběhu moc nekochal, a vlastně jej jen tak tak z povinnosti dojel do konce.

Citát: Víte, co se mi líbí na pohřbech? Všechno moje oblečení je černé.

Při čtení tohoto příběhu jsem poslouchal, zcela povinně, My Chemical Romance a jejich počin z roku 2006 s názvem The Black Patrade. Není to sice moc má parketa, ale když se Gerard Way podílel na tomto komiksu a Grant Morrison toto album zmiňuje v předmluvě k tomuto svazku..., je to tak trochu férové. Tato kniha obsahuje sešity The Umbrella Academy: Apocalypse #1 - #6. Plus dva samostatné prvotní příběhy. Vybral jsem pouhopouhé čtyři citáty a vložil je do profilu Gerarda Waye.

Citát: Poslední tři dny jsem se krmil speedem, a když zavřu oči, vidím stonožky.

83 02.08.2019

Stále přemýšlím o tom,
jest-li jsem neměla říci „ne“,
když se mne ptali,
chci-li být přidělena k Aktům X.
(Tichá velkoměsta v naší mysli 2)

Komentářa k povídkám zde:
https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261

Tento svazek obsahuje druhý díl Tichá velkoměsta v naší mysli, jehož první část se mi velmi líbila. A druhým sešitem v tomto svazku je příběh nazvaný Svatá Eva. Příběhy stále píše Stefan Petrucha a kreslí Charles Adlard. Scénáře jsou sem tam zmatečné, kresba je průměrná a nijak nešokuje.

Citát: Jedna nejasná věc ještě neznamená, že na Venuši není život. (Svatá Eva)

Druhá část Tichá velkoměsta v naší mysli už nemá to grády. Je to škoda, ale ani scénář ani kresba se v tomto druhém sešitě vůbec nepovedla. Více píšu v komentářích u samostatných povídek:

Citát: Možná byste museli být kanibalové, abyste to pochopili. (Tichá velkoměsta v naší mysli 2)

Další příběh nazvaný Svatá Eva sice obsahuje jednu celkem povedenou dvojstránkovou kresby, ale zato scénář je mizerný. Navíc příběh je divně ukončen a zda měl pokračování se už nikdy nedozvíme, protože Semic media ukončilo vydávání tohoto časopisu.

Citát: Mulder: Elvis je mrtvý? (Svatá Eva)

83 11.07.2019

V tvém nitru hoří nezkrotný oheň,
který si žádá stále víc a víc...
Jsi dítětem štěstěny, Cimeřane,
Ať v dobrém či ve zlém,
máš dar pohnout světem....

Tak je tu další dobrodružství Comeřana Conana. Ucelený děj, který se vlastně tváří jako povídky nás zavede až do města Hanumar. Velmi povedený scénář, děj má logiku, nepřeskakuje události a žene nás krutě vpřed. Kresba je nádherná, temná a i postavy se dají lehce rozeznat. Nemohu porovnávat překlad, ale věřím, že mistr Kantůrek svou práci odvedl na sto procent.

Malá ochutnávka:
Její jméno stejně jako její rasy už dávno zmizely pod nánosem dějin. Ti, kdož o ní mluvili, ji nazývali jednoduše Kostěnice.
A když o ní někdo mluvil, bylo to se znepokojením a strachem......

Těžko tady vyzvedávat samostatné kapitoly. Jsou prostě povedené. Ale asi nejvíc se mi líbila ta s názvem Ďábel uvnitř těla a Conanův souboj s Tot-Amonem v podobě hadí obludy. A potěšilo mě, že se v příběhu objevuje žena, která je rovna Conanově síle. Jejich souboj byl také zajímavý. Jmenuje se Janisa. A ještě o ní uslyšíme.

Citát: Jestli chceš krutě zemřít, musíš nejdřív tohle přežít.

Celé je to drsně kreslené a barva si spíše zahrává s temnými odstíny, přesně jak by čtenář u těchto příběhů očekával. Samozřejmě, že je zde nejvíce červené, protože tam, kde je Conan vždycky teče krev. Nejbrutálnéjší se tak stává poslední, finální příběh, nazvaný Ibis a had. Z příběhu jsem vybral devět citátů a Kurt Busiek už je má ve svém profilu.

Citát: Napadlo mě, jest-li bych ho přece jen nakonec neměl zabít....?

83 08.07.2019

ÁÁÁÁ!
Zdechni
zmetku
netalen-
tovanej!

Tedy, Ropuší světec mě dostal. A to jsem si, jak vidno naivně, myslel, že už mě v tomto příběhu nic nepřekvapí. Opak je pravdou. Naruto přinese vždy něco nového. Tak si to zapište za uši! Až uvidíte, jak Naruto „oblízne“ obrovskou žábu, tak se pos...mějete. Nebo Šukaku z hrnce – to jsem fat brečel smíchy.

Malá ochutnávka:
Tušil jsem, že je slabčák....
Dřep...plesk, plesk....
Je úplně trop...dup.
Co jste sakra zač! Kouk.
Co...co je to za obří žábu?

No, jako jsem čuměl!!!!! „Sexy technika“ mě dostala. Je vidět, že i když hambatý knížky jsou až od osmnácti let, Naruto na to...ser...kašli, kašli. Tohle beru!!!! Proti týhle technice je každý dospělák totálně bezmocný. Jééé, jůůůů!!!

Citát: Šmírování mě plní inspirací.

Tento svazek, svazek příběhů #91 - #99 přinesl mnoho nového. A, možná to je ojedinělé, ale tomuto příběhu dávám pět hvězd. Asi fakt hlavně za „Sexy techniku“ a obří žábu (Povolávací technika).
Ale to nejsou všechny aspekty těchto devíti sešitů. Najdete tu i mnoho jiného. V tomto svazku je i dost lásky. Nemyslím tím jen sex, ale lásku jako takovou, když klukům nosíte kytky a oni se furt perou.....#&@]*×. (No dobrá, moc sexu tu není :-) )

Citát: Fouk, fouk...ať je to tentokrát žába!

Musím ještě vyzvednou úvodní kresbu k sešitu číslo #98. Je nádherná a čtenář si tak jen pomyslí, proč tak není kreslený celý příběh. Ale ono by se to pak asi vymykalo zavedenému standardu. Tak se jen pokochejte touto nádhernou dvojstranou. Jo a příběh #98 se Česky jmenuje „Selhat s hlavou vztyčenou...!!“

Citát: Pulec...fakt nemá talent...

Při čtení tohoto manga jsem poslouchal Ozzy Osbourne a jeho album Dawn to Earth z roku 2001

83 31.05.2019

Jsem si jistý, že bych neměl žádný problém
přizpůsobit se takzvané normální práci a normálnímu prostředí,
když jsou celý můj dospělý život
mými nejlepšími kámoši
strom a mýval.


S tímto příběhem, nebo spíše s těmito příběhy, nejsem moc spokojen. Celé je to smutné, s minimem zábavy. Vlastně ani směr, kterým jsou v poslední době komiksy vedeny se mi silně nelíbí. Příkladem tak může být poslední filmová verze Avegers a jejich Infinity war. Vše jen končí smutkem, pokořením a někdy i smrtí. Proč? Kam tím tvůrci a tím myslím všechny tvůrce, míří?!?!? Komik byl vždy zábavou, vtipem, ironií a láskou. Teď to nabírá směry, kterým nerozumím a ani jim nechci rozumět.

Malá ochutnávka:
Žádná Malá ochutnávka nebude. Nevím, ze kterého příběhu jí mám vybrat a od každého jednu zase dávat nechci, páč by to zabralo moc místa a asi by vás to ani nebavilo všechno číst.

Nejlepší příběhem v tomto svazku se tak pro mě stal příběh Groota. Planeta X Hlavní planeta větvových světů...... Tak tato planeta je můj nej nej nej favorit, protože já jsem Groot!!!!!

Ukázka dialogu stromů z Větvové planety:
Strom 1 – Já jsem Groot.
Strom 2 – Já jsem Groot!!
Strom 3 – Já jsem Groot?!?!
Strom 1 – J á j s e m G r o o t?

Ale nemyslete si, že je to sranda. I Grootúv příběh je plný smutku a zmaru. Na mé hodnocení to má velký vliv, protože jsem se moc nezasmál. Otřesná kresba Phila Jimeneze tomuto příběhu taky moc nedala.

Citát: Ano...pochopil si mojí úmyslně zesměšňující poznámku.

Chtěl jsem dát jen jednu hvězdu, ale nakonec mé hodnocení zvýšil příchod Yondu Udonty. Ne, dělám si srandu. U některých příběhů je krásná kresba. Například ta od Nicka Bradshawa, který kreslil asi tři sešity v tomto rozháraném svazku, kde se kříží cesty jak Venoma, Strážců Galaxie nových, i starých z Yondu Udontou nebo Spider manem a Captain Marvelovou. Prostě neuspořádaný mišmaš, různorodé kresby a do sebe nezapadající příběhy vybrané z různých let svého vzniku.

Citát: Příště přeskočím nakládačku a rovnou ti přečtu nějakou knížku.

Při čtení tohoto svazku jsem poslouchal skupinu Helloween a jejich dvoj projekt Keeper of the Seven Keys.

83 11.01.2019

Len smeľo ďalej!
Váhate?
Máte strach?
O to ide.

Komentáře k povídkám zde:

https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261

Co se mi na mistru Dušanovi D. Fabianovi líbí, je jeho patriotismus. Spousta jeho povídek se mohla klidně odehrávat úplně někde jinde, ale on je všechny situuje na Slovensko. Je vidět, že svou zemi má rád a není pro něho žádný důvod psát příběhy odehrávající se mimo Slovensko.

Malá ochutnávka:
Úchvatnú scenériu, ktorá nás obklopila, som si nemohol nechať ujsť. Po ľavej strane spanilé Tatry, po pravej malebné Levočské vrchy a před nami divoká Spišská Magura. Bol som skutočne rád, že som synom tejto nádhernej země.

Sbírka se sice jmenuje „Odbila 13. hodina“, ale příběhů je jen dvanáct. Trochu mě to popletlo, myslel jsem, že jich bude opravdu 13, ale nee. Jinak, co dodat? Prvních několik povídek je dobrých, průměrných a perfektních, ale ke konci jejich kvalita klesá. Ale nevadí, jako celek je to velmi povedená směs příběhů a určitě se k této knize někdy časem vrátím.

Citát: Myslel som si, že mi už smrť prehodila svoj plášť cez hlavu, no pravdepodobne to iba mesiac zašiel za mraky. (Dvadsiatyšesty kríž)

Tak jako vždy, je jasné, že povídková kniha má své pro a proti. To už je úděl sbírkových svazků.
Všechny povídky se celkem dobře čtou a nemají snad ani žádná hluchá místa. Jen vám prostě nesednou všechny.

Citát: Som sklamaný. Práve som vám zveril tajomstvo, ktoré pozná len zopár vyvolených na zemi a vy sa chováte ako... ako imbecil. (Andrášiovská pivnica)

Vybral jsem přes 30 – slovy – třicet a více – citátů a vepsal jsem je mistru Fabianovi do jeho profilu. Pár citátů najdete v komentářích pro jednotlivé povídky a ostatní také najdete na mém profilu v sekci – oblíbené: citáty.

POVÍDKY

01 – Migréna – Migréna 2001 ****
02 – Tři černý úterky - Tri čierne utorky 2003 ***
03 – Profesor - Profesor 2001 ****
04 – Šťastná kulička - Šťastná guľôčka 2006 ***
05 – Dvacátý šestý kříž - Dvadsiatyšesty kríž 2006 ****
06 – Cesta k nové identitě - Cesta k novej identite 2002 ****
07 – Na dně – Na dne 2003 **
08 – V předvečer prvního května – V predvečer prvého mája 2004 *****
09 – Krvavě červené Večerní zore – Krvavočervené večerné zore 2005 *****
10 – Ztracený, ztracená, ztracené – Stratený, stratená, stratené 2011 *
11 – Andrášijův sklep – Andrášiovská pivnica 2003 ***
12 – Tři noci na zámku – Tri noci na zámku 2011 ***

83 05.01.2019

Jsem vrchní seržant
Hamfast M. Kolostomy.
To „M“ znamená
MRDÁM VÁS.


Hlavního hrdinu probudí z dlouhého spánku, a on je nasranej. Pro jistotu tomu chlápkovi pozvracel boty a pak se posral. Nejen, že hlavní hrdina, agent Carter Sloan, mluví strašně sprostě, ale ke všemu ještě vomrdá všechno, co se mu postaví do cesty. Nechutná je scéna s mrdbotem, fuj ošukal i stroj.

Citát: ….a přesto jsem byl pořád nasraný.

Ano, to byly mé první dojmy ze čtení tohoto příběhu. Samá sprostá slova a spousty sexu. Jenže pod tou sexuálně sprostou rouškou se vyklubal celkem slušný příběh. Navíc se pan spisovatel snaží být vtipný a tak jsem se i párkrát zasmál. Jako nejlepší scénu bych vyzvedl tu s poštovním raketoplánem. Dohady s palubním počítačem poštovní lodi jsou vážně vtipné a povedené. A takových situací se v příběhu najde víc.

Malá ochutnávka:
Chvilku jsem si jí pozorně prohlížel a pak jsem řekl: Až zamorduju všechny v téhle místnosti, mám v úmyslu je sežrat jako kanibal a jejich kosti použít ke stavbě modelu vikingského drakartu v životní velikosti.
„To je tak zajímavé“
Ať mě čert vezme. Zkurvenej mrdbot. Pro Kristovy rány! Jdeme na pokoj.

Ačkoli by se mohlo podle názvu Gestapo zdát, že bude mít příběh rasistický poddext, není tomu tak. Vlastně slovo gestapo v názvu knihy je spíš lákadlem, jak to v poslední době bývá. Německé uniformy se vyskytují docela často ve všem a všude. Tady v tomto příběhu sice jsou svastiky a vlajky, ale je to v mírné míře a nepůsobí to rušivě ani rasisticky

Citát: Kolem se proloudala další hodina.

Musím napsat, že se mi líbí film Iron Sky https://www.csfd.cz/film/247090-iron-sky/prehled/ a jeho druhé pokračování slibuje T-Rex jízdní armádu, která se v tomto knižním příběhu také vyskytuje. A tak se těším na druhý film a pokud Victor Gischlet napíše další příběh s agentem Sloanem, klidně si ho přečtu.

83 07.07.2018

Sprška střel, zabíjení, krve, vody, cihel, zabíjení, výbuchů, černého humoru, zabíjení, honiček, nemocničního humoru, zabíjení a humoru, vše v jednom příběhu o zabíjení.
Tady je malá ochutnávka :
PRODAVAČ - "Je to klasika"
KELLER - "M-hm."
PRODAVAČ - "Pomalu sběratelská záležitost."
KELLER - "Úžasný"
PRODAVAČ - "Antikvární kousek."
KELLER - "Á-ha."
PRODAVAČ - "Takže za ní chci sedm dolarů."
KELLER - "Cítíte to?"
PRODAVAČ - "Co?"
KELLER - "No, vypadá to, že jste se posral."
PRODAVAČ - "Co?"
KELLER - "S tou cenou"
PRODAVAČ - "Hele, nechcete, nechte bejt. Já vám to nevnucuju. Nekoupíte vy, koupí někdo jinej.....
.......tohle je Micro-Uzi, člověče, zhmotnělá legenda a--."
KELLER - "Chci jenom jednoduchej automat a jeho sběratelská hodnota mě zajímá asi jako hladovějící dětiv Africe."
PRODAVAČ - "Člověče, nic ve zlym, ale jste barbar. Myslel jsem... No nic, ocenil bych, kdybyste vypadnul a už se tady-- Dobře. Dobře. Dobře. Dobře. Pět dolarů?"
KELLER - "Čtyři. To je standardní cena."
PRODAVAČ - "Ale za takovej skvost-- Dobře. Dobře. Dobře. Dobře. Čtyři dolary."
KELLER - "Tady jsou, padre."
PRODAVAČ - "D-děkuju."
KELLER - "Náboje?"
PRODAVAČ - "Osm stovek. Na dvacet zásobníků."
KELLER - "Tady je radost nakupovat."
PRODAVAČ - "To....to jsem rád, že jste spokojenej, pane."
KELLER - "Příště přijdu zas."
PRODAVAČ - "Hrchm."
KELLER - "Co?"
PRODAVAČ - "Nic."

83 18.04.2015

Pitoreskní, bizardní, paranoidní svět nevhodný pro ty, kteří mají rádi Medvídka PŮ a vhodný pro ty ostatní.
Malá ochutnávka:
"Vedl jsem řez šikmo dolů. Čepel řezala vnitřnosti a krájela
střeva. Stále jsem klečel a svíral jílec meče, před očima
se mi tmělo, bránil jsem se bezvědomí. Život nebyl zas tak
špatný. Trhač ke mně přistoupil, pečlivě otřel svou katanu
od krve a obřadně se připravil k seku. Poslední, co si pamatuji,
byl dutý zvuk, když se má hlava odrazila od střechy vagónu.
Zemřel jsem".

83 18.04.2015

Necachty hači.
Necachty kuki.
Necachty dráplůi.
Necachty a čvachty.
Nechci se koupat – říká drak.

Škyťák Šelmovská Štika III. Pokračuje ve výcviku na správného Vikinga a Chuligána. Od pirátských dobrodružství jsem sice o kus dál, ale stále se držíme na moři. Na pořadu dne je přepadávání nepřátelských lodí a jak správně mluvit dracky. Jenže ono mluvit dracky je někdy na palici. Při čtení této knihy jsem začal koktat a ráčkovat. Nejsem si jist, zda je toto správná kniha pro malé děti. Naštěstí tam toho šišlání není zas tolik.

Malá ochutnávka:
B-b-bezzubka nikam n-n-neletí. N-n-nebude jídlo, nebude létat.
Udělej t-t-tohle, udělej tamto, Bezzubka d-d-drak, ne otrok.
Bezzubka m-m-má s-s-slabá křidélka. Bezzubka měl z-z-lý sen.
Chudáka Bezzubku honili ohromní, tlustí l-l-lidé s velkými zuby po celé p-p-posteli a chtěli ho dostat, protože je tak v-v-výjimečný......

Tentokrát Římani a není s nimi žádná sranda. Únos, mučení a chuligánství. Plazibub v podvlíkačkách není vůbec k smíchu. Až ho uvidíte nakreslenýho, tak se z něho pos.....mějete. Přeprsatá Perchta je snad trochu přehnaná. Bylo mi na zvracení. Příšerná kresba. Spolu s šišláním a koktáním a velkýma prsama budu mít i noční můry. Tahle kniha, tento příběh se mě moc nelíbil. Ale je mi jasné, že je to věkem.

Citát: Přežijí ti nejsilnější.

82 19.05.2020

No, ať sis dnes
naplánoval cokoliv,
Spider-Mane,
čeká tě schůzka
s mrtvým!

Tento svazek je svým obsahem důkazem toho, proč se mi nelíbí výběr a mixování čísel. Nerozumím tomu, proč je tak velkým problémem vydávat sešity tak, jak jdou po sobě. Například v tomto svazku jsou sešity #1 až #5 a #13-14. A bohužel, zatím co byl v předešlém svazku perfektně nakreslený Lizard a celé další dobrodružství, je v tomto svazku opět Lizard, a navíc takový ten staromódnější styl kreslení, křiklavé barvy, jednoduchá komiksová okna a obsahově...inu zase Lizard. Tento příběh vznikl v roce 1990, musím k němu mít trochu respektu.

Citát: Je čas utrhat pavoukovi nohy!

Když si na tu kresbu zvyknete, začnete ji i chvilkami obdivovat. Co stojí za podívanou jsou všechny dvojstránkové kresby. Sice v nich není moc detailů, jsou spíš jednodušší, ale i tak jsou příjemné. Například ta z sešitu #3 – „Spider-Man spí v odpadcích“. I přes svou jednoduchost je to příjemná a povedená dvojstrana. A s trochou nadhledu jich v těchto příbězích najdete víc. Jako celek se mi však kresba moc nezamlouvá a v posledních dvou sešitech #4 - #5 je skoro nepřehledná.

Malá ochutnávka:
New York. V potemělé skrýši... ...to celé začíná. Tlukot bubnů jako z počátku věků. Rituální nádoby s ohněm. DUM. Modlení k duchům. DUMM. Paktování s těmi nejnesvětějšími silami. DUMMM. Magie se natáhne. DUUM. Dál... ...a dál. DUUMM.Až to v temnotě začne bublat. DUUUM. Moc kouzel sáhne do East River... DUMMMM. Povolá zlo, které číhá pod hladinou. DDUUMM. Povolává jej … ...na povrch! DUMM DUMM.

Obsahově mě to tak moc nepřesvědčilo. Ten podivný zmatek spolu s psychedelickou kresbou a barvami. a nevědomost, která je protkána skoro polovinou příběhu, jako nějaké špatné pavoučí sítě, vás sice nutí číst dál, ale po dočtení možná ihned na příběh zapomenete. Nevryl se mi tak do paměti, jako příběh předchozí. Ani žádné pořádné hlášky, málo humoru, i celkem málo akce. Jediné, co mi přišlo zajímavé je ich forma, kterou si vlastně Spider-Man a další postavy, svůj příběh vypráví a následně vám dojde, že příběh nemá moc dialogů, jen tu ich formu všech postav.

Citát: Lovec zabil sám sebe. Přiložil si k hlavě zbraň.

Sešity #13-14 „Pod městem“ jsou zase úplně jiný příběh, příběh z roku 1991. Opět si tu Todd McFarlane dělá jak scénář tak i kresbu. Styl tohoto člověka se mi nelíbí. Navíc tu zas přeskakujeme do úplně jiné dimenze, do světa Black Knight. Ano, Spider-Man je tady v černém. Co je absolutně příšerný je forma písma – některý věci by prostě neměli opustit mysl umělce. Jako celek je tento svazek pro mě obrovským zklamáním a dávám mu jen tři hvězdy. Při čtení těchto příběhů jsem poslouchal skupinu Nightwish a jejich dvoj album Humna II. Nature z roku 2020.

Citát: Nemotej mi palici Pajdemene! …..Jsme Spider-Man!

82 17.04.2020

Možná, že nemají v úmyslu
všechny pozabíjet.
Jen zdůraznili,
že dokážou zničit cokoli,
co je ohrožuje.

Ještě nikdy se mi nestalo, že bych nedokončil sérii s oznámením, že už si další knihu, pokud vyjde, nekoupím. U Expanze je to poprvé a natvrdo. Proč? Protože sedmá kniha je taková blbost, až jsem zuřil. Děj je oproti knize šesté posunut o třicet 30!!! let dále. Což by nebylo tak šokující, ale problémem je, že zůstávají hlavní hrdinové. Dědci, a bábičky stále bojují s dalším novým problémem.

Citát: Jest-li že chcete vytvořit trvalý, stabilní společenský řád, může být nesmrtelná jen jediná osoba.

Dvojice spisovatelů, pravděpodobně donucena díky seriálu napsat další příběhy si vybrala nešťastný scénář. Už v prvních dobrodružstvích byla například Avasarala stará bába – dokážete si jí představit o dalších třicet let starší? Sakra, vždyť už jen ta představa je hororem! Ale kdo se pustil do této knihy, si to musí vytrpět. Já trpěl asi do druhé třetiny. Někde kolem strany 280 jsem to vzdal. S příběhem jsem se trápil skoro měsíc, netěšil jsem se mezi čtecími přestávkami na další setkání s hrdiny. Prostě jsem to ukončil.

Citát: Nelíbilo se jí, jak moc se jí to líbí.

V příběhu se objevuje i docela dost technických chyb. Asi ta největší, která mě praštila do očí je fakt, že v jedné scéně se tvrdí, že Singh zvracel do odpadkového koše...jak je to možné, když ve všech knihách koše neexistují, protože všude jsou odpadní roury recyklátorů. Už jen tato skutečnost odporuje odpadkovým košům, tak jak je známe. Možná se vám to bude zdát divné, ale pro mě je to důležité a takových podobných blábolů je tam víc.

Citát. Vyčistit zuby, vyčůrat a pak do akce?

Hodnocení -odpad- které tomu dávám, je z mého hlediska až moc kladné. Já v tom vidím jen komerční nutnost. Příběh je protkán dlouhými nudnými úseky, spoustou neznámých slov a výrazů, děj se vleče, jako sto let stará žvýkačka a ani hlavní děj není zas tak inspirativní, abych to dočetl a dozvěděl se, jak to vlastně dopadlo. Už jsem neměl sílu.....The End.

Citát: Bylo to tak zvláštní plavidlo, tak nepodobné čemukoliv, co kdy vyprojektovali lidé nebo v čem kdy létali, že kdyby z něj po přistání vypochodovali zelení tříocí mimozemšťané, působilo by to přirozeněji, než když se objevili obyčejní lidé.