Terva komentáře u knih

Jen takové doplňující údaje, možná z počátku trochu matematiky, pak lehce opakování a nejlepší je pátá a šestá kapitola. Co je pravda?

43 07.06.2015

Tak tahle kniha mi moc nesedla.Vlastně je to skoro jen soubor všeho, co už bylo řečeno a je tu jen málo přidaných skutečností a novinek a astroarcheologii. Kniha je opět protkána spoustou fotografií a nákresů. Jo a je to jedna z těch knih, co jsou nadbytečně velké ve formátu A4.

Tahle kniha se někde zatoulala. V Čechách vyšla pod názvem Setba z Vesmíru. A je to unikátní kniha o všem možném, co kdy v minulosti létalo a to nejen na naší planetě, ale i do vesmíru.

43 04.06.2015

Životopis autora jehož názory na návštěvu mimozemských civilizací rozvířily hladinu vědeckého i laického mínění. Tento životopis sepsal Waltr Grieder.

43 04.06.2015

Brutální western z velice krásnou kresbou (Luke Ross a Tony Dezuniga) a břitkým dialogem (Justin Gray a Jimmy Palmiotti). Například obrázek z jedenácté stránky by se klidně hodil na velký plakát a šup s ním na zeď....a nikdy se neohlížet zpět.

43 12.05.2015

Možná o malinko lepší výběr povídek, než v knize první. Ale celkově je to stále na těch 80 až 90%. Povídky nesou názvy: 1 - Lovci a zabijáci. 2 - Konec hry. 3 - Sebevražedná mise. 4 - Údolí smrti. 5 - Temná doba.

43 12.05.2015

Příběh při jehož čtení budete neustále přemýšlet, jak to ten hlavní hrdina vlastně myslí. Na konci vám to dojde a budete překvapeni - možná - ...a to mi nemůžete udělat.

43 01.05.2015

Má to něco do sebe, ale už to není psáno tím klasickým a zllidovělým humorem, která Jan Pelc použil v trilogii ...a bude hůř. I tak je to velmi zajímavá a lehce čitelná kniha.

43 01.05.2015

Víte co, já tomu nevěřím a proč? Protože jsem nevěřící, ale pro ty, co věří je kniha základem pro víru. Ale pozor je to jen pracovní kniha, tak ji zase tak moc nevěřte....Chodím jen po cestách, které mají srdce.....

43 29.04.2015

Povídky nějak zrovna dvakrát nemusím, ale je tu jedna od Mistra Kinga a tak jsem si tuto sbírku zakoupil. Je to hodně neucelené, ale najde se tu spousty skvostů z těch 25 povídek.

43 29.04.2015

Povídka první nese název ..........SYMFONIE KOPÍ........... Scénář napsal Chet Williamson a nakreslil ji Tim Hamilton. Povídka pojednává o hudbě. Je zde zajímavé spojení hudební společnosti Synsound a Vetřelčích zvuků. Druhá povídka se jmenuje ..........PEVNOST.......... a na vzniku tohoto příběhu se podílejí kreslíř Doug Mahnke a spisovatel John Arcudi. Ocitáme se na neznámé planetě, kde má jedna nejmenovaná společnost vytvořenu umělou líheň na Vetřelce. Figuruje zde i uměle vytvořený Vetřelec, sice ne ten samý co byl v předcházejících povídkách, ale vytvořený podle stejných plánů. Tento rád kouří doutníky. Název povídky třetí je ..........ŠÍLENSTVÍ.......... Napsal ji opět John Arcudi, ale změnil kreslíře. Povídku nakreslil Damon Willis. Záchrana dolu zamořeného Vetřelci, z českým názvem Hluboký 4, může začít. Zabít vetřelce, izolovat a hurá na další planetu. Na své cestě se ocitnou i na planetě, kde přistála obchodní loď Společnosti Weyland - Yutani. .........CHUŤ......... Tak zní pojmenování povídky číslo čtyři. Napsal ji Edward Martin III. a nakreslil Mark Nelson. Velice krátký příběh, který zaplnil jen dvě stránky, ale je to poučná a humorná povídka. Figuruje zde mimozemšťan, který se poprvé ukázal v knize první a to v příběhu nazvaném Teorie vetřelecké reprodukce od Marka Verheidena. Pátý příběh této knihy nese název ..........MONDO HUBIČ.......... Scénář dělal Henry Gilroy a kreslil Ronnie Del Carmen. Mondo je jméno postavy nájemného zabijáka vetřelců. Znáte to, obrovská postava, která nese asi tunu zbraní a má spoustu vtipných keců. Povídka je nádherně kreslená. Stejně tak i další, poslední příběh této knihy ..........MONDO ROZPALOVAČ......... Z názvu je jasné, že na ní dělají stejní tvůrci. Ocitáme se na neznámé planetě, kde horníky obtěžují vetřelci - přichází Mondo a začíná peklo, .....tedy vetřelcům.

43 19.04.2015

Výstraha: X-Hawkem připravovaná magická válka měla reálnou šanci na úspěch!
Nutno změnit obrannou doktrínu.
Lidské představitele informovat se zpožděním.

Ve světě Miroslava Žambocha & Jiřího W. Procházky došlo k obrovskému průseru.
Oba spisovatelé chtěli touto knihou celou sérii JFK ukončit a každý si jít svou cestou. Pak si ale řekli, že by to mohla být škoda, ukončovat tak rozsáhlou a čtivou sérii a tak došlo jen k restartu. Bohužel tak vznikla celkem nezáživně smutná kniha, kde jde všechno do „kopru“. JFK od začátku mířil velmi pečlivě na Českou škálu čtenářů a snažil se každému něco dát. A každý chtěl něco jiného. Tato kniha vám dá jen smutek a šílenství. Což možná nechtěl nikdo.

Malá ochutnávka:
Průběžně pálil na ulici a na domy podél ní. Pseudobarokní andělíčci padali s pláčem k zemi. Mramorový prach se mísil s krvavou mlhou vznášející se nad explodujícími lidskými pozůstatky. Střelivo z palubního kulometu nezraňovalo. Likvidovalo. Zasažení se rozlétali v oblacích krve, vnitřností, svalů a roztříštěných kostí.

Kde seš, kurva, Bože, když tě lidi nejvíc potřebují!!!!
Bůh neodpověděl.

Příběh obsahuje dost výstřelů, pár explozí, kupu mrtvých, moc litrů krve, hodně kilo vnitřností, málo vtipu, zmatený děj, pár překlepů, jednu zeměpisnou chybu a nemá to šťávu – vše je moc suché.
Z příběhu je cítit, jak se pan Procházka snaží vše, co nejdříve ukončit. Některým pasážím chybí vysvětlení a u některých postrádám i celé věty, ba i odstavce, pravděpodobně vymazané autorem, aby mohl docílit svých klasických 240 stránek. Vsadím Kováře, že by toto mohla býti kniha o více jak pěti set stránkách, ale jdeme do finále a nečekejte žádná kouzla. Tenhle svět si prostě nezasloužíte.

Díky tomuto příběhu jsem si uvědomil, že je čas, dát si od Johna Francise Kováře trochu pauzu a šáhnul jsem po druhé sérii vytvořené stejnou autorskou dvojicí Žamboch – Procházka a tím je úhlavní nepřítel agentury E.F.. Samotný X-Hawk.

28 příběh ze sérii JFK zatím odložím.

CITÁT – A mělo být ještě mnohem hůř..........

Z dlouhého černého úsvitu jsem vykouzlil třináct (není to nešťastné číslo?) citátů, které by za to mohly stát a vtisknul jsem je mistru „Prohazkovi – Dědkovi“ do profilu.

Musím ještě dodat, že u knihy se nepovedl ani obal na titulní straně. I mistr Vyoral se někdy přeorá a tohle skoro zvoral. Robot nad městem je v nepřirozené poloze vůči ostatnímu ději na obrázku, oba vrtulníky jsou stejné, jen fotomontáží je druhý otočený naruby a špatně je i situovaný nápis názvu knihy. Navíc je barevně velmi nečitelný a ztrácí se v bílém přílivu vybuchující galaxie. Nenalákal by ani nováčka, který by netušil o co se jedná. Obal prostě nedokáže přitáhnou oči.

Není nic otravnějšího, než když vám zřejmý fakt musí připomenout idiot.

42 18.12.2016

Materiál nepřístupný lidem.
Agent John F. Kovář.
Statut: opět v činné službě.

Název zní lehce – Budiž vám Měsíc lehký – ale díla Josefa Pecinovského byla vždy těžká čtení. Jeho světy vynikají hlubokou budoucí a temnou technikou, mnohdy až věcmi, které náš mozek nedokáže pobrat. A tak jsem čekal, jak se mistr vypořádá s jednoduchým myšlením agenta Johna Francise Kováře. A zvládl to. Ale aby to nebylo jednoduché tak to všechno musel udělat třikrát. To aby si čtenář nemyslel, že je to jednoduchý příběh.

Malá ochutnávka:
A teprve teď uslyšel, jak křičící dav prchá, spatřil několik bezvládně ležících lidí, viděl hořící tramvaj, napůl ponořenou do dosud pevné dlažby, a také gigantický otvor, z něhož stále ještě trčel korpus cizího tanku ((1)), vzhůru tryskal nesmírný proud vody z narušeného vodovodního potrubí. Z oken rozbité tramvaje se pokoušeli vyskakovat lidé. Moc se jim to nedařilo.............

John F. Kovář se dostal do světa, který moc nechápal. Sice si dal pořádnou koupel a oholil se, protože jeho tvář připomínala grizzlyho v třetím stadiu alkoholismu, ale stejně neunikl místní realitě. Tento svět je skrs naskrs prolezlý militarismem a jde tu o život. Ale to by nebyl Kovář, aby nepřijal výzvu. A možná i tento svět zachrání.

Když si čtenář zvykne a zorientuje se v trojitých postavách, zjistí, že příběh je pod těžkým Měsíčním povrchem lehce čitelný. Uznávám, že Josef Pecinovský dokáže napsat i složitě jednoduchý příběh. Tento svět si zaslouží.

CITÁT – Hustone, máme problém!

((1)) - Tyto „cizí tanky“ patří k produktům ze světů, kde se po delší dobu civilizace rozvíjela s gravitací menší než jedna třetina g. Ve světech s gravitací blížící se naší je vyvinutí patřičně silného motoru bez principu antigravitace náročné a nevýhodné. Jako úspornější se jeví klasické turbínové motory.

Na konci tohoto příběhu je vložena povídka. Napsal ji Petr Totek. Nese název Lovec. Ale když jsem zjistil, kdo je lovec, úplně mi zamrazilo a musel jsem zatleskat. Vůbec jsem netušil, že si český spisovatel troufne spojit svět agenta JFK se světem … ale to by byl spoiler. Pokud chcete vědět víc, doporučuji si povídku přečíst a nebo si přečíst můj komentář v sekci povídky – Lovec. (Dal jsem té povídce plné hodnocení *****)

42 17.10.2016

Červen 1923 Mandalgobi.

Na běsi platí zaklínadla. Na živé má svůj Nagant M1895............

Tento příběh se mi skoro vůbec nelíbil. Měl jsem obrovský problém jej vůbec dočíst. Františka Vrbenská měla totiž již dávno napsat „akci č. 18“ ze série JFK, ale trvalo jí to strašně dlouho. Dokonce vyšel nejdříve díl 19 a pak dokonce 20, než dodala F. V. svůj příběh.
Ona nenapsala další díl agenta Johna Francise Kováře, ale mám podezření, že tento slib nemohla dodržet a tak šáhla do svého šuplíku (každý spisovatel by měl mít svůj šuplík nepovedených nebo obávaných příběhů) a vytáhla z něj historické romantické drama a jediné, co udělala, že svého hrdinu jen přejmenovala na Johna F. Kováře.

Příběh je zmatený, přeskakuje v ději, John není ta postava, kterou znám z předešlého děje, nevtipkuje, nepije pivo a ve své podstatě mu chybí chuť do pořádné akce.
Jen se tak motá po Mongolsku a okolí a vlastně ani neví, co chce.

Malá ochutnávka:
Nečekal, až se JFK vydá ke kávovaru a vyhrkl: „Vy znáte Yaroslawa Hasheka?“
Vyslovil to jméno s exotickým akcentem.
„On napsal Osudy dobrého vojáka, víte?“

Tento svět si Kovář nijak zvlášť nezasloužil a proto jsem dal jen jednu hvězdu.
Musím však napsat, že Františka Vrbenská, ačkoliv má v sobě hodně zlosti na bývalou dobu, je velmi chytrá žena a citáty, které jsem z této knihy vybral, jsou jedny z nejlepších rčení v této sérii. Vybral jsem 17 citátů. (Viz: Citáty)

Co by tomu řekl soudruh Lenin, kdyby ještě žil?

42 02.10.2016

Equilibrii Ferrarius – Kováři Rovnováhy nás tentokráte zavedou do paralelního světa, kde se obávaní bojovní Vikingové setkávají s Indiáni. Něco vám to říká? To byl přeci až Kolumbus, ne?
V této dimenzi prostě ne a pěkně podle pravdy – Vikingové byli první na Americkém území.
Ale něco nebo spíš někdo se snaží tuto realitu pozměnit. A od toho je tady John Francis Kovář.

V tomto světě řečený Jonhe.

Dostává se tak do výpravy Vikingů aby vše uvedl do původní časové linie.
A všechno začalo tak dobře.
Úplně jsem tuto výpravu prožíval, ochutnal jsem slanou vodu, bolest z meče, mořskou nemoc, hlad, objevování nových kontinentů a ostrovů, i setkání s indiány.
Vše je opět nádherně napsáno a ta atmosféra na vás úplně útočí.

Malá ochutnávka:
„Tohle je jak ze staré legendy“, zamumlal Sigfüsson
„Jo, tomu říkám hrdinská smrt“ souhlasil někdo jiný.
„Ale kdo o nás bude zpívat, když umřeme všichni?“

Je vidět, že „porovnávací“ humor Jiřího W. Procházky tu ustoupil klasickému ironickému a černému humoru mistra Žambocha a příběh tudíž není zlehčován. Čtenář si tu úžasnou atmosféru vychutná bez nesmyslných přirovnávání. Bez přirovnávání, které tak pokazily předešlou knihu s názvem Není krve bez ohně.

Nemají pivo, ani špatné pivo.
Ano i sem propašoval Miroslav Žamboch zmíňku o pivu. Taky, co by to bylo za Vikingy, kdyby neměli pivo. Ale je tu i situace, kdy to pivo opravdu není. A jak se to mohlo stát? ….........Přečtěte si sami.
Doporučuji: Fajn dovolená, slunce, šumění moře a romantika. :-) i bez piva.

CITÁT - Touha napít se piva člověka často přenese přes největší úskalí osudu. Když žádné pivo nebudeme mít, nebude se nám chtít tolik žít.

42 16.06.2016

Nekonečné moře by se dalo okomentovat jednou větou. Nekonečné moře nudy..........
Ale já tedy něco přidám. Je ve mně lásky jako vody v moři a stejně hluboké. Čím víc jí dám tím víc jí zbývá, však je nekonečná (Romeo a Julie)
...a o tom to vlastně celé je. O lásce. Mimozemšťané jdou bokem, dokonce jsou chvilkami pokládáni jen za výmysl, ale hlavní hrdinka by si to klidně s jedním dala. Vlastně proč ne, proč Ricky Yancey chodí stále kolem horké kaše a neudělá třeba nějakou pořádnou erotickou scénu? Třeba by s toho byla i nějaká ta pěkná ….. chobotnička. Ale ne, to nejde. Příběh je opět rozdělen na čtyři hlavní vypravěče. Děj se nám posunul a pár měsíců, někteří mladší nám tu povyrostli a zmoudřeli, ale hlavní hrdinka Cassey, je furt stejná. Její vyprávění a její pasáže jsou nejhorší a nejnudnější. Vlastně každý z těch „vypravěčů“ nám krásně zopakuje události z první knihy nazvané Pátá vlna. A ono, když už to čtete poněkolikáté, začne vás to nudit. Celé to zachrání skoro staronová postava vojandy zvané Eso. Ty její příběhy jsou vždy až na konci knih – tato kniha je totiž rozdělena na dvě knihy. A na konci právě těchto knih je její vyprávění. Místo opakování, toho, co se stalo při první až čtvrté vlně, Eso jde dál a snaží se s tím něco udělat. Ano taky sem tam přemýšlí o tom, že by se svlékla a dala.......si sprchu, ale to už by nebyl román pro teenagery.

Malá ochutnávka: Možná bezprostřední nebezpečí způsobilo, že se cítil nějak živější. Třeba ze stejného důvodu, proč jsou zombie masožravci s jedinou položkou na svém menu. O nemrtvých vegetariánech nikdy neslyšíte. Útočit na talíř s chřestem přece není žádná výzva......

Mimozemšťané se zde několik tisíc let připravují na to, jak zničí lidstvo a když přiletí tak jediné, co ve mně vyvolali, je nekonečná nuda. Možná v určitý fázi evoluce dosáhneme bodu, kdy je nuda největší hrozbou přežití.

42 03.06.2016

Chvíli jsem měl chuť je oba zabít.
Ta chvíle trvala dlouho, moc dlouho.
Pak jsem jim chtěl ublížit.
To trvalo ještě déle.

Po celkem neslavně povedeném prvním příběhu o Oberonovi z pera mistra Betancourta,
nazvaném První stín Amberu **
a již slušnějším druhém pokračování s názvem Amber a Chaos ****
se tato kniha řadí někam do středu imaginárního stínu ***.
Zatím co je první třetina příběhu absolutně perfektní a veze se v rytmu Zelaznyho humoru a akce, druhá třetina vše totálně pohřbí pod vrstvou nelogičnosti a zmatku, aby pak alespoň trochu vešla do solidnějšího finále. Oberonovo naprosto komické dohady s mluvícím stromem, jsem probrečel smíchy. Perfektní dialog, směšné situace a geniální pointa, dala celému příběhu vysokou laťku. Bohužel, v další části knihy (příběhu) už nebyla překonána. Naopak logika příběhu (zvláště shánění zlata) prudce klesla. Samotný vznik Amberu a jeho Stínů by určitě mistr Zelazny zvládl lépe. Já tomu věřím. John Gregory Betancourt to nezvládl a zamotal se v chaosu vyprávění, zmatku v postavách a podivném kuplířství s nimi. Pesimista ve mně napůl očekával, že vše bude v plamenech, ale opak je pravdou. Tahle stínová vatra se nerozhořela. Vyšla ještě jedna kniha na toto téma, nese název Stíny Amberu. Jsem jejím vlastníkem již několik let, ale tuto předsérii o Amberu čtu poprvé. Dám tedy poslední knize šanci mě nějak oslovit a neutopit v Chaosu.
Malá ochutnávka: Snažil jsem se jídlo příliš nezkoumat, neptal jsem se, co je to v sendvičích, ale snědl jsem jich šest. Byly docela chutné, když jsem ignoroval křupání a občasné zakvičení.........

V příběhu spisovatel Betancourt použil několik celkem dost dobrých situací a hlášek.
Vybral jsem deset citátů a vepsal mu je do jeho „Stínu“.
Přečíst si je můžete i v mém profilu pod pokličkou nazvanou „Oblíbené citáty“.

CITÁT – Jest-li mě zabiješ, nikdy ti to neodpustím, Oberone............

42 14.03.2016

Rychlejší než brutální maniak. Silnější než šílený blázen...to je SUPERFREDDY!!

42 15.11.2015

Opět jsem propadl reklamě na zadní části knihy. Píše se tam - Heinlein se vrátil a je lepší než kdy předtím. Ale není to pravda. Kniha se sice tváří jako Sci-fi, ale je to pomalé a chvilkama i nudné. Měl jsem co dělat, abych to vůbec dočetl. Má to spousty dobrých nápadů, ale jako celek to prostě nefunguje. Friday, tvou největší slabinou je, že nevěříš své pravdě.

42 15.11.2015

Mé jediné setkání s tímto detektivem. Nemusím tento druh literatury a moc ji nevyhledávám, ale prostě někdy udělám vyjímku a začtu se. Právo na smrt je klasická neakční detektivka, která má své napětí a dobře osazené postavy. Rychle a lehce se čte. Nemůžu však hodnotit celou sérii, tohle je jediná kniha, kterou se četl. Další vyhledávat nebudu.

42 15.11.2015