TheCiko5 komentáře u knih

Kniha opravdu není špatně napsaná, začetl jsem se prakticky ihned po jejím otevření. Problém bych hledal jinde. Autorka v celé knize sice krásně převypráví část Robertina života, působivě otevírá (byť ne vždy přesně dělenými útržky) i minulost Robertiny "babuiny", aby na konci knihy celý děj rázně utnula a předala divákům informace, které by na začátku příběhu předpověděl i analfabet. Pointa zkrátka není vypointovaná a chybí jí dramaturgie a vystavění. Některé postavy a vztahy mezi nimi byly nepřehledné a rovněž mi přišlo, že v případě, kdy se autorka snažila linku "zpoetizovat" nebo přidat metaforu, ocitala se zpravidla na tenkém ledě. Jak filozoficky, tak především literárně. Jinak ale bylo čtení příjemné a rychle mi uteklo.

3 03.05.2017

Jedna z nejlepších divadelních her, co jsem měl možnost za poslední dobu číst. Figurám stačí krátká charakteristika v průběhu textu a zbytek si domyslí sám divák. Skvělá dramatizace jednotlivých pasáží, citlivé oddělení obrazů, správně kladený akcent na podstatná témata a v neposlední řadě skvělé dialogy. Nádherná práce.

3 09.02.2017

Fascinující spojení muzikantského žargonu s historickými reáliemi. Je ohromně cítit, že autorka je hudebnice. Pasáže, kde popisuje hru Lorenza s Laurou, nebo La Dianoru, jsou ohromně autentické. To, že příběh Incendia je vymyšlený, jen podtrhuje autorčinu výjimečnost a její schopnost vytvořit fikci i na základě skutečných historických milníků. Scéna, kde orchestr složený z židovských muzikantů musí "přeřvat" křičící lidi v krematoriu, mluví sama za sebe.

3 09.02.2017

Upřímně jsem si myslel, že sahám po nějakém béčku na oddech a byl jsem celou knihou nakonec příjemně překvapen. Autorovi se velmi dobře daří držet čtenáře v napětí - v tomto žánru tak potřebném. Chvílemi jsem opravdu neměl zrovna dvakrát příjemný pocit v zádech a neustálé ošívání se v dopravních prostředcích toho bylo důkazem. Samova smrt zákonitě musela přijít jakožto pomyslný vrchol knihy. Rozumím tomu a tuto skutečnost jsem i rád přijal, ikdyž k ní vyprávění v náznacích směřuje.
Pěkná prácička !

3 01.02.2017

Objevení tohoto spisovatele v táborském antikvariátu byl pro mě malou výhrou. Na doporučení mého kamaráda jsem hrábnul po údajně ověřené řadě "Komisař Maigret". Knížka je velmi čtivá, autorovy tahy jsou lehké, logické a na sebe navazující. Vyprávění plyne jako voda a čtenáři ani nepřijde že má za sebou několik tvrdých psychologických výslechů a osobnostních rozborů. Simenon nepotřebuje obsáhlé popisy krajin, měst a vnitřních monologů, což možná naoko snižuje hodnotu knihy - spolu s nápisem na zadní straně - "Čtení na dovolenou". Mě však tato forma detektivky potěšila a přeji dalším dílům, které se mi dostanou do ruky, stejné, nebo ještě lepší propracování.

3 06.11.2016

Tuto knížku jsem musel číst ve specifickém tempu. Pokaždé, když jsem přečetl jeden příběh, připadal jsem si jako kdybych vylezl na jednu osmitisícovku. Musel jsem se soustředit konkrétně na každý text zvlášť a to, že tato skutečnost nijak nenarušovala kontinuitu a jakousi náladu knížky, bylo jen příjemné zjištění. Textově vyspělé, citlivé a k zamyšlení...

3 09.06.2016

Musím se přiznat, že jsem čekal ještě o chloupek větší pecku...
Ale co naplat, je to prostě brutální nápor na čtenářovy nervy. Čtení se v určitých pasážích zrychluje z důvodu omezení přítoku krve do mozku, takže oči podvědomně čtou dál, ale tělo už prakticky kolabuje z nedostatku krve v žilách, které se strachy schovaly někam hluboko do těla. Pak periferně vidíte, že končí kapitola a už už se chcete nadechnout, usrknout kafe, promnout oči, ale poslední věta předchozí kapitoly Vás brzo vrátí do knižní reality, například : "Něco čenichalo u spodní hrany dveří." a jste zase v kýblu. Pokud normální čtenář tuto četbu přežije, myslím, že nemůže za tenhle téměř smrtící zážitek dát méně než pět hvězd.

3 25.02.2016

Dokonalá studie a kritika amerického lékařství. Cookovi k tomu stačila jedna hlavní postava a v podstatě tři vedlejší. Čtenář si trochu musí zvykat na tempo četby, které je oproti jiným knížkám podobného tématu volnější, ale absolutně to není na závadu. Obsah je totiž tak šokující a nakrevjdoucí, že mnohdy si některou větu nebo frázi musíte přečíst ještě jednou, protože zkrátka nevěříte vlastním očím. A pak člověk nemá mít strach z doktorů ! Vřele doporučuji přečíst všem, kdo se rozhodnou spojit svůj život s medicínou.

Je neuvěřitelné, s jakou energií je kniha napsána. Má to spád, má to nápad. Je příjemné, že autorka zavede čtenáře několikrát schválně do slepé uličky, a to z pohledu Jacka Cafferyho, což je velmi věrohodné a připomíná to skutečné vyšetřování. Mo se nebojí psát opravdu na dřeń. Její popisy Harteveldových nebo Blissových úchylek a jejich důmyslné znetvořování žen byly pro mě pár nocí noční můrou. Surové, ryzí, drsné, poctivé.

Neuvěřitelný Pratchett opět zaúřadoval !
Krásná práce s charaktery všech čarodějnic, každá měla svoje typické jednání, anebo slovní obraty. Není jednoduché tohle všechno naservírovat divákovi až pod nos jen slovy. Zajímavé je, že i přes to, že Smrt' není hlavním tahounem příběhu a jsou mu zde věnovány snad jen čtyři stránky, působí na mě jako hlavní postava celé Zaměplochy. Neustále se vznáší nad dějem a ikdyž třeba nemluví, tak je prostě v příběhu CÍTÍT ! Čarodějky za 1, Tomjan má malé bezvýznamné mínus - myslím, že šlo do charakteru postavy více zakomponovat věštby tří čarodějek a víc s nimi hrát. Ikdyž uznávám, že důraz byl v ději autorem kladen jinam.

3 17.06.2015

Zvláštně potemnělý román ze zmrzlých aljašských plání z okolí městečka Soldotna. Dějová linka není ani tak pestrá, jako spíš dopředu jasná a bohužel zoufale předvídatelná. Jde zkrátka jen o to, jak kdo komu leze na nervy, popřípadě kdo koho zabije. Linka navíc nedržela úplně pohromadě. Ve vyprávění, které neobsahuje příliš zásadních zvratů, bych omezil přeskakování mezi jednotliými prostředími. Autor si na ně dával příliš málo prostoru a nestihl je plně vykreslit.
Jako velké plus ale uvádím krásné autentické popisy aljašské krajiny. Pocit, že čtu ve sněhu, jsem měl při každém otevření knížky.

3 20.04.2015

Závěrečná pitka kumpánů Války a Mora byla zábavnou gradací celého magií prosáklého dílu Zeměplochy. Trefná přirovnání, skvěle fungující dialogy, výborně načrtlé postavy a jako omalovánky vykreslená krajina a prostředí. Zkrátka výborný Pratchett. Krásná práce a těším se na další díl.

3 16.04.2015

Učebnicová detektivka ze severského prostředí. Spousta kávy,ledové mlhy a vnitřních monologů komisaře Wallandera - to všechno jen umocňuje zážitek z knihy. Z obsahového hlediska je velice zajímavé,že místo aby se ověřovala kvalita důkazů,důkazy vlastně téměř chybí. Vyšetřování jakoby drhne, pán z Farnholmu je čistý,není kudy kam a přesto knížka neztrácí břit. Rovněž je děj málo akční (akční scéna je v podstatě jen na konci) a přesto je napětí napnuté přes celou knížku jak tětiva luku.
Je mi jen líto nevyužitého (dle mého dost strašidelného) motivu velkých loutek,které by se daly využít "hororověji" a umocnit tak tvrzení,že usměvavý pán z Farnholmu má morbidní humor.
Celkově ale přesné,srozumitelné a jak podle krimi učebnice.

3 19.11.2014

S jakou lehkostí čtenář pluje mezi pražským žargonem,díky Hrabalovým přesně vykresleným postavám, to je až k neuvěření... Nejde o povídky s pointou,v této knížce jsou povídky odvozené od slova "povídat",čili vyprávět. Jsou tu povídky vtipné,něžné,sentimentální a možná na první pohled trochu morbidní a cynické. Autor však pouze vykresluje prostředí,které důvěrně zná. Bez ozdob. Bez příkras. Tak,jak je autor sám zažil.
Chtěl bych mít Hanťu za dědečka... :-)

3 04.11.2014

Vysoce inspirativní kniha !
Po jejím přečtení jsem učinil osudové rozhodnutí - knihu zdramatizovat. Scénář je ve výrobě,herci natěšení...snad to hovoří za vše. ;-)

3 10.06.2014

Jedna z nejnečtivějších knih,co jsem přečetl. Po jejím přečtení jsem nebyl schopen si uvědomit,o čem kniha byla. Vybral jsem si ji jako první věc od Coehla a dodnes nevím,co si myslet. Prosím přítomné,aby mi poslali nějaký motivační dopis,který změní můj dosavadní názor,totiž,že Coehlo je z čtenářského hlediska nezajímavý spisovatel.

3 09.06.2014

Jedna z nejlépe dramaticky zpracovaných Vianových knih. V jednotlivých pasážích se zdá,že věci a situace nedávají smysl,jako celek však vše funguje bezvadně. Kniha se dostává pomalu do roviny vizionářské,kdy prostřednictvím Kubohnáta Vian varuje lidstvo a upozorňuje na lidskou přelétavost a senzacechtivost. Nejsem si jistý zda to byl od Viana záměr,ale vzhledem k tomu,že to je jeho poslední a nedokončený (!) román,bych se klonil ke kladné odpovědi.

3 29.05.2014

Krásná knížka. Velký výpravný příběh. Pěkně rozpracované postavy. Jediný, co mě nejvíc mrzí, je poměr vyprávění "kriminálního příběhu" versus nábožensko-politická stať.
Přišlo mi, že Mankellovislo hlavně o to, předat čtenářům svůj názor na čínskou "okupaci" Afriky a pak si uvědomil, že už napsal 450 stran, tak příběh narychlo ukončil.
Ale fajn... Mankell je i tak velmi čtivý.

2 07.02.2024

Mo Hayder je prostě famózní. Vůbec mi to nepřijde jako něco přes padesát kapitol. Kniha se čte tak hlaďounce a plynule, že si člověk až musí klást otázku, proč to rovnou nepíše "po Pratchettovsku" - jedna kniha = jedna kapitola Zeměplochy ;)
Skládám si komplet paní Hayder a jednoho dne to dám chronologicky:-)

2 07.02.2024

Pestrá sbírka povídek, která mě příjemně překvapila svojí rozličností. Ať už se jedná o povídku z prostředí Malé strany, vesnické diskotéky nebo mongolského baru, všechny mají jedno pojítko. Totiž - svým jedinečným osobnostním a přirozeným způsobem vyprávění dává Petr Šabach své práci nezaměnitelný charakter.

2 02.11.2020