Thevar komentáře u knih
Jacob Field vystudoval moderní dějiny v Oxfordu, titul Ph.D. získal na univerzitě v Newcastlu a pracuje na Cambridgeské univerzitě jakožto výzkumník hospodářských dějin Londýna. Očekával jsem tedy precizní studii kapitalismu, avšak upřímně řečeno už od začátku knihy jsem byl poněkud zklamaný. Už v samotné definici kapitalismu autor uvádí jen, že: „Kapitalismus je ekonomický systém, jehož hlavním cílem je zisk.“ Což nerozporuji, ale zcela mi zde chyběly i další hlavní aspekty kapitalismu a to, že kupříkladu výrobní prostředky jsou vlastněny soukromě. Výtky vůči kapitalismu a jeho neduhy, které jsou v knize uvedeny byly zapříčiněny státními zásahy a regulacemi, což i autor sám uznává, ale vzápětí udává jako příčinu právě kapitalismus, a nikoliv státní regulace, které právě pokřivují celý mechanismus volného trhu kapitalismu, což je trochu zvláštní. Celkově mi přijde kniha myšlenkově nekonzistentní a to, co asi má v plánu kritizovat nekritizuje. Nějak jsem i nepochopil různé velikosti fontů. Na jedné stránce je kupříkladu 6 odstavců a každý je psán zcela jinou velikostí písma – od obří velikosti, kdy jsou na jednou řádku dvě slova až po titěrně maličkatá písmenka.
Abych vypíchl i něco pozitivního, tak v knize se odkazuje na několik zajímavých historických událostí a i na jména slavných ekonomů, což může posloužit jako zajímavý zdroj inspirace pro další bádání.
Jen málokterá kniha zklamala mé očekávání, jako tato. Očekával jsem logické a vědecké zkoumání komunismu, abych si hned na prvních stránkách přečetl, že věda je nástroj ďábla, který nás odvrací od nebes a Boha. Čili pokud jste ateista, materialista, uznáváte právo na potrat i rozvody, nevadí vám homosexuálové a evoluční teorie Vám nepřijde jako něco mravně špatného, tak jste heretik nejhrubšího zrna, protože tohle všechno přeci způsobuje chudobu a růst zločinnosti a odvrácení člověka od Boha.
Kniha je poněkud schizofrenní a působí jako spojení dvou lidí: Laického historika a fanatického věřícího. Dost volně se tu používá pojem komunismus a v podstatě cokoliv, co neodpovídá učení církve je zde překládáno jako (před)součást komunismu. Občas se zde dají najít i nějaké záblesky dobrých myšlenek a historických zajímavostí, které jsou ale pod nánosem neuvěřitelného množství balastu.
Za mě tedy velké zklamání a škoda, že namísto validních argumentů se zde nezřídka kdy použije jen něco ve smyslu: „Tohle je prostě špatně, protože to odporuje církvi.“
Autor knihy je vystudovaný historik a myslím, že se to v knize dosti odráží. Namísto zkoumání myšlenek těchto nepohodlných „filozofů“ kniha z velké části popisuje spíše historické souvislosti jejich doby, což jistě není nic špatného a mnozí to jistě uvítají, jen osobně jsem měl jiná očekávání. Tudíž neočekávejte barvitý rozbor filosofických myšlenek velikánů, ale spíše historické doplnění životů různých historických osobností.
Kniha je velmi čtivá a vcelku zdravým způsobem nabourává mainstreamové povědomí o psychologii. I když mi občas vyvrácení mýtů přišlo dosti zkratkovité a nedostatečně podložené, troufám si tvrdit, že kniha stojí za přečtení. Zvláště oceňuji přehledné pasáže knihy, které se zaobírají rozdílem mezi kauzalitou a korelací a tématem kognitivních iluzí i heuristiky reprezentativnosti.
Poutavý historický román, který potěší každého, kdo má v oblibě historický Řím. Psychologie postav je zvládnuta na výbornou, jen u Seneky mi pár věcí nesedělo, ale kdo ví, jak to tenkrát bylo doopravdy. Kniha často vybízí čtenáře k zamyšlení.
Některé příběhy jsou na dnešní poměry poněkud suchopárné, avšak autor mne dokázal zcela ponořit do děje, čímž se pro mne staly povídky velmi poutavými. Současný čtenář bude mít patrně potíže se slovy, které se dnes již běžně nevyskytují, jelikož je kniha psána dnes již archaickou češtinou.
Anglie v minulosti oplývala znamenitými spisovateli, avšak obávám se, že jsem vcelku potěšen tím, že se Swift, Shaw, Shakespeare, W. Scott, A. Huxley, Dickens, Defoe, Clarke, Ch. L. Dodgson, J. Austenová, Byron a mnoho dalších, nedožili toho, jakým směrem se dnešní literatura ubírá. Snažím se knihy vesměs hodnotit kladně a hledat to krásné v nich. Zde se mi však nepodařilo nalézt nic, opravdu nic, co bych mohl vyzdvihnout na literární piedestal a smutně musím podotknout, že kniha je plytká jak formou, tak obsahem.
Pro milovníky stejnojmenné hry bude kniha jistě obohacena nostalgickými vzpomínkami na dobu, kdy tuto hru hráli, avšak obávám se, že bez této nostalgie je kniha poněkud obsahově laciná. Je to typ knihy, kterou si přečtete jednou, příjemně Vám to zpestří den, ale v budoucnu se k ní vrátí jen zřídka kdo. Kniha ovšem poutavě poukazuje na myšlení a život mariňáků, což mi přišlo vcelku zajímavé.
Není moc českých spisovatelů, kteří si dobudou mou oblibu, avšak E. Petiška patří jistě k té hrstce autorů, kterým se to podařilo a jistě stojí za přečtení. Některé povídky mi byly bližší, některé méně, avšak každá ukrývá podněty k přemýšlení. Snad v každé povídce mne nejvíce zaujaly poslední dvě strany, kde téměř pokaždé autor předloží nejvíce podnětných myšlenek k zamyšlení - nevím, zdali je to náhoda, či účel. Kniha je psána krásnou formou, kde nezaostává ani obsah.
První polovina nijak nenaznačuje, že by se jednalo o něco z Čechova repertoáru, avšak od chvíle, kdy se v životě Kovrina objeví černý mnich, vše nabere velmi zajímavý spád. Kovrinovi se stává milejší iluze černého mnicha, jenž chlácholí vnitřní neklid a lechtá jeho ego. Natolik se s černým mnichem sžije, že když mu jej za lékařské pomoci odeberou, zcela změní své vnímání světa. Je popudlivý, nevrlý a zahodí vše na čem mu kdy záleželo. Když si uvědomí, jak nepřístojně se choval k druhým, je však již pozdě.
Z odlišných lidí je třeba učinit průměrné a obyčejné lidi - kam však taková snaha může dojít?
Kniha, která Vás naučí nevnímat čaj jako pouhý nápoj, ale jako příběh souladu, úcty, čistoty a klidu. Když usednete k šálku čaje po přečtení této knihy, zamyslíte se nad tím, jaké máte štěstí ochutnat chuť dálek, o kterou již po celé generace pečují milovníci čaje.
Knihu bych doporučil spíše začínajícím čtenářům, pro které by jednoduchost formy mohla být vyhovující. Zkušenější a náročnější milovníci sci-fi budou zřejmě poněkud zklamáni, avšak pokud vydrží knihu dočíst až do konce, čeká je jistě drobné překvapení.
Na každý den zde naleznete jednu krátkou úvahu, zpravidla na jednu stranu. Úvahy jsou psány střídavě v češtině a střídavě ve slovenštině a jsou silně křesťanské. Když se však člověk oprostí od toho, že se jedná o text psaný pro silně věřící, nalezne zde pár zajímavých námětů k zamyšlení, ale nelze očekávat hluboké filosofické úvahy.
Ucelené poznatky z Masarykova života i z jeho filosofických, mravních, náboženských i politických myšlenek, které nabízejí možnost nahlédnout do zákulisí celého jeho života. Pro historika to bude jistě přínosné čtení, jelikož práce p. Hromádky je vskutku chválihodná. Pro filosofa to bude spíše jen zpestření, jelikož Masarykova filosofie je spíše eklektická, ale i přesto neztrácí na vážnosti. Běžného čtenáře kniha jistě neurazí a vrátí jej o sto let nazpátek.
Velmi přívětivě zpracovaná kniha o životě renesančního stoika a skeptika, jenž si přeje klid od lidí s touhou strávit zbytek života četbou knih. Upraví si třetí patro na knihovnu a do trámů si nechá vyřezat různé citáty: ,,Lidé trpí názory, jež mají o věcech, ne věcmi." Kniha je plná jeho myšlenek, které jistě stojí za povšimnutí i v dnešní době.
Překrásně jemný humor odehrávající se v době, kdy i když si lidé nadávali, mělo to úroveň:-) Saturnin je prazvláštní postava se sarkastickým či ironickým smyslem pro humor, u kterého chvílemi nevíte, zdali je to výsledek inteligence nebo jeho ztřeštěnosti. Kniha rozhodně stojí za přečtení.
Útlá kniha na odpoledne či večerní čtení, která Vás zanese do doby, kdy nejhorší nadávkou bylo slovo lunt:-) a nastíní pravý obraz postavy Maryši, kterou zná většina lidí jako tu zlou, jež otrávila svého muže jedem. Avšak po přečtení knihy budete velmi přemýšlet, kdo je vlastně ten zlý.
Je třeba si pár stránek přivykat na nářečí, ve kterém je kniha psána, ale po pár stranách to přestanete vnímat.
Překrásná kniha, ve které si každý najde alespoň jeden příběh, který je jeho srdci blízký. Některé příběhy lze uchopit rozumem a následně analyzovat, nicméně u mnoha příběhů, jak už to u zenu bývá, musí člověk vše odhodit a ponechat je na sebe “jen“ působit- pak se stávají působivými:-)
O filosofii jako takové to jistě není. Jedná se spíše o různé perličky ze životů filosofů, jejichž myšlenky jsou čtenářům představeny poněkud plytce, avšak účelem knihy není podat dějiny filosofie, nýbrž naskytnou pohled do všedních dní velkých myslitelů.
Ukázka toho, jak se mnozí povyšují nad ostatní a ve své pýše zapomínají, že i oni mají své chyby. Například p. H. Higgins si ani nepřipouští, že by se kdy choval jinak než jako kultivovaný aristokrat, avšak sám často kleje, utírá si ústa županem a chová se hrubě.
Kniha vede k zamyšlení, jak moc je vzhled a vystupování důležité ve společenském uplatnění, a že úspěch ve společnosti nutně vede k závazkům, které mohou člověka vnitřně frustrovat.
Je zvláštní pozorovat, jak vzdělání nutně neznamená, že se z někoho stane lepší člověk. Kniha odkrývá obě strany vzdělání. Na jedné straně může vést k aroganci a povýšenosti, na druhé vede k uvědomění si své důstojnosti a k možnosti splnění svých snů.
Závěrem celé knihy se nese poselství, že slušnost a vážnost člověka nepramení ze vzdělání či vystupování, ale z úcty k druhým, což dokazuje plukovník Pickering tím, že již od samého začátku, ještě když byla Líza obyčejnou pouliční prodavačkou, oslovuje Lízu velmi zdvořile. Líza to v závěru knihy velmi oceňuje.
Velmi hezká kniha (hra), která vede k řadě úvah, které však nejsou při zběžném přečtení nikterak viditelné.