ThomasRuhe komentáře u knih
První dvě třetiny jsou solidní, tady se loupež připravuje a najmutá skupinka se přesouvá k sídlu milionáře Kahlenberga. Závěr je pak boj o holý život a zároveň lov na lidi, tahle část je nejlepší. Celkově 70%.
Klasická detektivka to není. Spíše se jedná o román z prostředí novinářů, kteří se snaží odhalit a překazit nekalé praktiky firmy která vykupuje ovoce od farmářů v Kalifornii a používá zastrašovací taktiku.
Celkovou úroveň vidím tak za 3 hvězdy.
Knihu jsem četl už kdysi dávno, a jediné co jsem si pamatoval, bylo, že se mi to líbilo. Teď čerstvě z toho paf úplně nejsem, je fakt, že styl je trochu kostrbatý, takže co chvíli jsem se ztrácel a nevěděl kdo je kdo. Ale to vlastně odpovídá psychologickému ladění příběhu, zkrátka je to Michaela nebo Domenika? Byl tu plán, a ten vyšel nebo nevyšel?
Nejvíc oceňuji nápad, zpracování by mohlo být lepší, to ano, další silný moment je výsledek dědictví a konečný soud...
I když Japrisot napsal knihu trochu neobvykle, tak nakonec nechávám hodnocení tak jak bylo...
Na počátku to vypadalo, že to bude podobné filmu Smrt stopařek, ale pak příběh nabral jiný směr a vyklubala se z něho úplně jiná zápletka. Popis vyšetřování je solidní a konečný pachatel mě překvapil.
Docela dobrá detektivka, kterou jsem i teď bez nějakých velkých námitek přečetl. 3/5.
Bylo to docela dobré. Líbil se mi popis postupu při vyšetřování a pátrání, hledání důkazů a ověřování alibi všech podezřelých. Zajímavé bylo i dopadení pachatele... hodnotím 70%.
Je to trochu zvláštní, když je špionážní detektivka z USA v době studené války napsaná v roce 1973 u nás. Začátek ujde, ale pak se pachatelé k činu přiznávají pak ho odvolávají a pak zase přiznávají a odvolávají... výsledek je asi kolem 50%.
Taková průměrná detektivka. Policajti vyšetřují několik zločinů, z nichž jeden je závažný, a to smrt malé dívenky.Napsané je to slušně, sice žádná pecka, ale přečíst se to dalo.
Bylo to dobře napsané. Prakticky po celou dobu se něco děje. Začíná to když Browningova skupina přepadne člun Al-Kaidy, pak po této pětici mužů jde nájemný arabský zabiják, aby je postupně zlikvidoval.
Trochu mi vadil lehce přeskočený souboj mezi Browningem a Sallúmem. Krom toho docela dlouho jim trvalo, než jim došlo kdo je podrazil... to se dalo odhadnout mnohem dřív.
Přesto spokojenost, bylo to hodně akční, dost brutální ( hlavně Sallúm) konec je možná až moc štastný, ale to je detail, za mne 80%.
Opět musím ocenit Connollyho styl, i když je tempo pomalejší tak příběh vůbec nenudí. Kombinace nadpřirozena s odhalováním minulosti dokonale sedí. Co musím vyzdvihnout, je, že i na 250 stránce jsem neodhadnul jak to může skončit, těch možností bylo stále několik. Závěr se mi také líbil, tak bych to tedy viděl na nějakých 85%.
Sérii s Danny Blackem jsem si oblíbil, ale nečtu ji popořadě. Takže k tomuto prvnímu dílu jsem se dostal až nyní. Kniha nepostrádá drsné akce, ovšem i zde není všechno tak, jak se z počátku zdá, zápletka je mnohem složitější...
Příběh se mi líbil, i když Blackův výkon někdy balancuje na hraně uvěřitelnosti... proto volím 3/5.
Celkem to ušlo, teda, že bych se z toho posadil na zadek tak to zas ne, ale protože mám styl Deavera rád tak jsem to přečet v pohodě. Navíc se zde najde pár povedených momentů, které děj vylepšují. Tak tedy solidní průměr 3/5.
Pacient nula je výborná kniha a skvěle se četla. Trefila se mi do vkusu. Použít zombie nákazu jako zbraň teroristů byl neotřelý nápad. Fandil jsem i hlavní postavě Joe Ledgerovi. Místy pěkný nářez, přesto příběh není pouhá střílečka, je mnohem víc rafinovaný. Právě pasáže bez přímého boje mě bavily nejvíc, kvůli dobré atmosféře. K něčemu mám lehké výhrady, ale to nepadá na váhu...
Proto tedy přesnější hodnocení 90%.
Kniha se dobře četla a příběh mě bavil. Deaver použil své oblíbené schéma, totiž neobvyklé vraždy s neobvyklým pachatelem. Bylo sice jasné, že Rhyme se Sachsovou pachatele nakonec dopadnou, ale důležitější bylo jak se to stane, a co se bude dít do té doby.
V případu jsem našel vše co jsem očekával, takže za mne spokojenost.
Tenhle detektivní případ je vlastně kratičká novela. Je vyprávěn nezaměnitelným Chandlerovým stylem s ironickým humorem. Na konci příběh nemá žádné vítěze, pouze poražené...
Základem příběhu jsou vraždy spáchané v nepočetné skupině lidí žijících pospolu. Pachatel je tak mezi nimi. Ovšem první dvě úmrtí na zločin nevypadají, zdají se být sebevraždou a přirozeným skonem. Adam Dalgliesh zde ani nevystupuje jako oficiální policista, ale je v domově pouze na návštěvě.
Závěr je kupodivu docela akční.
Černá věž je taková průměrná detektivka z anglického venkova.
Opět velmi dobře napsané. Povedená je pasáž v Londýně kde má dojít k vypátrání a likvidaci teroristů. Ryan to líčí syrově a pěkně natvrdo. Příběh pokračuje v Jemenu kde Black zjistí, že někdo další tahá za nitky... závěr je pak znovu bez příkras..
Mottem knihy by mohlo být: když se popereš v hospodě, tak ti policajti dají nakládačku a hoděj tě do betonový kobky a zahodí klíč, ale když někdo zabije stopadesát lidí bombou, všichni se v první řadě starají aby nebyla porušena jeho práva a dají mu vytápěnou celu s kabelovou televizí.
Knize dávám 4/5.
Je to klasická britská detektivka. Po úvodním seznámení dochází k vraždě. Podezřelých je několik, měli příležitost i motiv. Pak následuje krátké vyšetřování.
Na konci pak opět klasicky inspektor Adam Dalgliesh všechny podezřelé sezve a případ vysvětlí. Za mne byla úroveň na hranici průměru.
Na začátku jsem musel se čtením docela bojovat, v příběhu toho bylo zamotáno opravdu dost: FBI, CIA, organizovaný zločin, afghánci, drogy, hrozba střelby z raketometu... prostě toho bylo příliš na jednu knihu. Pak se to uklidnilo a příběh nabral jasnější směr, no a tím jsem se chytil i já, takže zbytek se mi vcelku líbil.
Sféru vlivu tak hodnotím dobrou trojkou.
Pelecanos psát umí, to už vím, a jeho knihy mě baví. Tady začal výborným popisem loupežného přepadení. Pak se děj zklidní, aby později nabral dech na závěr. Ve střední části kde se zdánlivě nic neděje, nechává Pelecanos vyniknout charaktery postav a dialogy mezi nimi. No a poté se už jde do finále, které je řízené pomstou všech zůčastněných.
Ručička kvality je na 80%.
MacDonaldův Archer je pro mě taková horší varianta Chandlerova Marlowea. Proto když mám chuť na tento žánr jsou případy s Archerem dobrou volbou. Z MacDonaldovy tvorby solidní průměr.