ThomasRuhe
komentáře u knih

Strážce je další dobrý díl série. Alex Temple je sympatická postava, kterému není obtížné fandit. První část se odehrává v Sierra Leone při záchranné akci SAS. Zbytek je pak Templeův pokus vypátrat toho, kdo vraždí důstojníky MI5. Nakonec nechybí ani překvapení. Za mne 3/5.


Tahle kniha byla trefa úplně vedle. V knihovně jsem si ji půjčil zejména kvůli obálce a názvu. Čtení mě ovšem nebavilo, a nakonec jsem kus textu přeskočil, abych zjistil jak to dopadlo.


Další solidně napsaný příběh Crockera a jeho týmu. Většinu času se děj odehrává v Libyi. Opět je to kombinace bojové akce a pátrání po jaderném materiálu. Ke všemu Crocker hledá svou ženu, kterou unesli místní radikálové. Trochu slabší nežli Lov vlka.


Tak tahle kniha o legionářích mě moc nebavila. Občas jsem měl chuť knihu odložit, ale nakonec jsem to zvládnul celé, přiznávám však, že zejména ze setrvačnosti.


Čte se to celkem dobře. V knize je dost bojové akce, ale držené v reálných mezích. Děj stále postupuje vpřed a vysloveně nudné pasáže tu nejsou. I když kniha asi neaspiruje na síň slávy literatury, tak žánrově je to slušný román.


Někdy se prostě stane, že mi kniha nesedne a jednoduše mě nebaví. Tady se to stalo, od stylu jakým je psaná, přes postavy, prostředí i závěr případu. Takže jen 2/5.


I když je příběh smyšlený, tak Coyle v něm využil své vojenské zkušenosti, doplněné o znalost z oblasti zbraní, armádní techniky či taktických postupů. Zejména se však soustředil na osobnostní rysy postav jejich pocity a chování.Prim pak hraje ,, duel'' dvou poručíků. Nově příchozí poručík Reider je čerstvým absolventem West Pointu a hned je natěšený ukázat jak nové koště dobře mete. Naopak poručík Dixon je mazák, který je u jednotky dlouho, ale má pouze dohlížet na první akci ve které je velitelem roty Reider.
Celý děj se odehrává při rutinní hlídkové výpravě po okolí.
Malinko netradiční válečný román, kde se sice také bojuje ( nakonec dost) ale tím hlavním jsou vztahy mezi vojáky v kritických situacích.
Velmi dobrý příběh. 70%.


Nulová šance je solidní kniha o jednotce SAS. Jedna část zavede Sharpa a jeho muže k diverzní akci v Libyi, druhá se pak odehrává na britských ostrovech. V knize Ryan opět plně využívá vlastní zkušenost jako člen SAS. Příběh byl vcelku fajn, a členové jednotky jsou velice dobří, ale jejich schopnosti dosahují únosné míry. To jsem byl rád, protože vše pak působí věrohodně. Hodnotím 3/5.


Risk je spíše průměrná detektivka v rámci Francisovy tvorby. Ani úplně neohromí, ale zároveň její přečtení nebylo zklamáním. Solidní 3/5.


Vždy se mi líbilo jak Francis dovede popsat atmosféru na závodišti. Sychravé podzimní počasí, hemžení v paddocku, lidi od tisku, jezdce, diváky, bookmakery, majitele i trenéry. Pak v několika větách vylíčí průběh dostihu, že to čtenář doslova vidí. Detektivní zápletka je také povedená. Mladý jezdec Rob Finn začíná mít úspěch a stoupá na žebříčku žokejů. Stává se z něho hvězda. A najednou konec. Ať se snaží sebevíc jeho výsledky jsou stále horší. Ztrácí důvěru majitelů i trenérů, ale hlavně víru ve vlastní schopnosti. Vůbec to nechápe, začíná si myslet, že předchozí úspěchy byly jen náhoda.
Zápletka se povedla a konečné rozuzlení je taky výborné. Nervy patří k mé oblíbené silné trojce, ještě s Reflexem a Smrtí favorita.


Příběh byl dobrý. Spousta akce, tajné operace na cizím území, politické zákulisí, to vše nahuštěné do rychlého na sebe navazujícího děje. 70%.


Boží oko začíná vcelku lákavě. Blížící se katastrofa ve formě komety řítící se k zemi, do toho trochu mystické historie, to bylo fajn. Postupně však příběh slábne, a nakonec je z něho směsice dobrodružství Indiana Jonese a Lary Croft. Proto jen 3/5.

Dobrý návod jak vystoupat po politickém žebříčku. Urquhart působí navenek jako naprosto solidní a loajální člen strany, ať už uvnitř strany nebo ve vztahu k médiím. Pravdivý bude i tlak vyvíjený od bohatých podnikatelů, kteří také působí v zákulisí politického dění. Kniha je nejspíš velmi aktuální i dnes.60%.


Kulisy příběhu jsou klasické. Buranské městečko, buranští policajti, a poté co zmizí Colbyho snoubenka, všichni kteří ji předtím viděli, tvrdí, že Colby cestoval sám.
Pak jde pouze o to zjistit co se s ní stalo, a jak tuhle fraškovitou situaci vyřešit.
Líbil se mi více začátek příběhu, tak jak se děj blíží k závěru, zápletka trochu slábne.
Asi takový McBainův průměr. 3/5.


Příběh se odehrává v průběhu několika let, a postupně Ryan čtenáře provede Srbskem, Irákem a končí v Izraeli. Zápletka je dobrá, k tomu musím přidat realistické vojensko - taktické operace. Ty jsou popsané velice přehledně, musím je ocenit, protože při četbě jsem si je dovedl bez problémů představit. Jednou věcí mě Ryan nemile překvapil, když nechal zabít dvě postavy u kterých jsem to vážně nečekal. Soudím, že většina autorů by tyto postavy, poté čím si v příběhu prošli, nechala žít. Ne tak Ryan. Pokud chtěl ve mně, jako čtenáři, vyvolat chuť po pomstě, tak se mu to zdařilo. Palec nahoru. 4/5.


Na tuhle knihu jsem se docela těšil. Miroslav Fryčer je zajímavá osobnost, a přečíst si o jeho životě bylo lákavé. Asi nejzajímavější kapitoly, jsou ty o emigraci a kariéře v NHL. Vše je napsáno otevřeně a bez obvyklých sportovních klišé. 70%.


Příběh čtenáře zavede do různých částí světa. Začíná Afghánistánem přes Belfast, Mogadišo až do Londýna. Kniha má celkem solidní děj s akcí i napětím. Ryanův styl se čte dobře, takže jsem byl spokojený. Vystihnul dobře taky rozdílnou atmosféru mezi prostředím kde se děj odehrává. 70%.


Celá kniha má vlastně poklidný průběh. Reacher se do situace, kdy čelí přesile dostane jen dvakrát. Jinak je to celé o cestování, přemýšlení a čekání. Fakt až moc klidné. Pár zajímavých detailů se sice najde, ale zážitek není lepší nežli 3/5.


Ačkoli je Lawrence Block můj oblíbený spisovatel a jeho knižní série se Scudderem nebo Kellerem mám rád, tak postava Evana Tannera je pro mě nová. Bohužel ani jeden příběh se mi nelíbil. Samotný Tanner mě nezaujal, jeho zlodějsko-špionské akce taky ne, některé pasáže mají být humorné, ale to na mě taky nezabíralo. K přečtení jsem se musel nakonec přinutit. Čtenářům radím, zvolte si od Blocka raději něco jiného.
Zloděj, který nemohl spát : 40%
Zmizení : 40%
Tanner a dvanáct akrobatek : 30%


Zloba se od předchozích románů svou koncepcí dost liší. Příběhově zde Carter nabízí děj, který silně připomíná Mlčení jehňátek.
Opět se to čte dobře, ale tradiční skoro dokonalé úrovně tato kniha nedosahuje. Asi největší problém jsem měl s až absurdně dokonalým plánováním pachatele. Pak mi ještě vadilo jedno překvapivé zhmotnění jedné postavy, ale to se na konci celkem obstojně vysvětlí.
Konečný dojem 70%.
