Titas9001 komentáře u knih
Co napsat? 13. díl a pro mě pořád stejně dobré. Tentokrát si Tim dal s tím rozmotáváním klubka pořádnou práci a pachatel byl mimořádně odpudivý. Když někdo utíká před vlastní minulostí a není schopen měnit své zvyky, tak to rozhodně není lehké čtení. Snad alespoň David s Colmem se zbavili stínů minulosti a můžeme se těšit na nějaké pěkné vyšetřování, kdy si nebudou krýt záda z několika stran. Jako vždy doporučuji.
Jeden z nejlepších Servazů!!! To filmové prostředí miluji. Zamotané a nikdo není tím, čím se na počátku zdál. A zároveň i hrozně smutné. Kdo přečte, tak pochopí - ach jo.....
Cyrus, Evie a přibýva Elias. Všichni tři s nelehkou minulostí a jejich snaha o to, jak uchopit svět kolem. A navíc i docela zajímavé detektivní pátrání, i když se nejedná o nic nového. Moc pěkné čtení a výborné série.
Moc dobré čtení, i když vám často půjde mráz po zádech. Zvláště při čtení deníku matky. Dvojice soukromých oček je sympatická a musíte jim držet palce, když se dozvíme o jejich minulosti a justičních omylech, které byly na nich páchány. Zaver knihy je strhující a vlastně nevíme do poslední chvíle, co je v pozadí. Doporučuji k přečtení a už jdu na druhý díl.
Heřmánkové údolí bylo TOP a Hlas kukačky v ničem nezaostává. Hlavní hrdinky vám přirostou k srdci a na pozadí historických událostí sledujeme jejich nelehký osud, se kterým se perou tak, jak jim síly a okolnosti dovolují. Moc hezké.
Výborné čtení jako vždy. Žádné složité a krvavé pátrání, ale jen Josephův brilantní úsudek a pomoc jeho kamaráda vysloužilého detektiva. Závěr hodně překvapivý a vlastně nakonec i smutný, protože rodina se ještě nevypořádala s tragickou smrtí matky. Doporučuji
Není cesty zpět patří k mým nejoblíbenějším v sérii a někdy (když si chci fakt počíst!) se k ní i vracím. Na druhé straně chápu, že kdo nečetl předchozí knihy, tak snad prvních 100 stran vůbec netuší. Já jsem už tehdy věděla, že u nás nevychází knihy chronologicky, a tak mně to zase tolik nevadilo. Nakladatelství zřejmě testovalo půdu pro náš trh a jsem ráda, že čtenářská přízeň rozhodla a dnes už jen čekáme hezky vždycky rok na další díl. Obecně mám ráda příběhy, když se ponoříme i hlouběji do minulosti a zde to bylo hodně uvěřitelné, protože tohle téma je aktuální dodnes - potrestání zločinů nacismu. A určitě bych přidala ještě jednu hvězdu za ten konec. Po tom šíleném pátrání si nějakou dobrou zprávu jistě zasloužíme. A tímto jsem už asi napsala komentáře ke všem knihám TW. Nemohu to ošidit, protože je jeden z mých nejoblíbenějších.
Přemýšlela jsem dlouho, jak jsem se k TW a Rakerovi vlastně dostala a vzhledem k tomu, že Bez slitování mám jako jedinou ve vázané podobě a tyhle bichle mám obecně ráda, tak mě zřejmě někde v knihkupectví zlákala obálka na první pohled a anotace rozhodla. To jsem tehdy ovšem netušila, že už Není cesty zpět bude jasná volba a netrpělivě očekávaná kniha. Musím ale napsat, že Bez slitování není lehká kniha a závěr vyrazí dech, protože to jsem nečekala. Čím si mě TW teda asi v této knize získal? Myslím si dodnes, že to je tím, jak pracuje s atmosférou příběhu. On prostě má ten dar, že věž kostela někde v dáli je popsána asi na dvou stranách a my už víme , že to tam není náhodou a co se z toho vyvine....Všechno tam má prostě svůj význam, žádné slovo, žádná věty tam nejsou marně. Možná to někdo bude považovat za zbytečnou vatu, knihy by pořádně zkrátil, ale mě to prostě baví. Takže to bylo mé objevení TW a zároveň jsem ta, která musela vytrpět chaos na počátku vydávání série, protože nejvíce to snad uškodilo Není cesty zpět, kdy jsme na začátku vůbec netušili, co předcházelo. Takže tohle byl můj start do mé oblíbené série a já jsem vděčná za těch mnoho hodin čtení, které mě snad ani nemůže zklamat.
Jednohubka na jeden den. Anotace lákavá, ale jinak opravdu nechápu, co tím chce autorka sdělit. Tohle dílo opravdu postrádá spojení s realitou. Soudy a ostatní instituce neexistují, protože ten příběh nemůže v realitě takhle fungovat a katastrofy se začínají vršit. A to závěrečné prozření? Tak to už vůbec......
Čtivá oddechovka. Přestože tento žánr cíleně nevyhledávám, tak tohle mě hodně bavilo.
Kam až může dojít brutalita? Od Já jsem smrt a Hovoru se smrtí jsem ten úzkostný pocit z věcí příštích snad nezažila. Přiznám se, že s přibývajícím věkem mně ten popis už nedělá moc dobře. Ty knihy jsou tak dobře napsané, že bych to možná i oželela, protože příběh je to výborný. Co může způsobit pubertální hra? Pátou hvězdu dávám za posledních asi 100 stran. Hunter jako vyjednavač ? Tak to se mně moc líbilo.
Tim Weaver je pro mě už jako povolená droga. Přes 400 stran, kde každičká věta má význam, člověk slupne jako malinu a nestačí se divit, že už je konec. Ach jo!!!!!!!!!!! Pro mě jako milovníka tohoto žánru má jedinečné kouzlo v tom, že tam až na vyjímky nenajdete těla bez hlav, potoky krve a šokující scény. Těch pár nakládaček, které David schytá, tak ty odpouštím. Přesto to napětí je cítit z každé kapitoly a nikde to neubere na plynu! Ještě navíc to, jak dokáže TW pracovat s atmosférou příběhu a popisem lokalit, tak to někdy až působí, že jste součástí děje a někde blízko to sledujete. A na závěr nás dokonale navnadí na další díl. Jen tak dále. Další Raker vyjde v Anglii za měsíc. Těším se na nám už známé postavy a další a další Rakerovky. Doporučuji, protože to je lahůdkové čtení.
Čtu, jak knihy vychází a mám další oblíbenou autorku. Celý tým kolem Niny jsou sympaťáci a mistrně je vykreslena i ta policejní práce. Tady je motiv hodně překvapivý a překvapivý byl i pachatel. Nině prostě musíte držet palce, aby se její život dal trochu do pořádku!
Když si několikrát během knihy kladu otázku, proč tohle vůbec čtu, tak mě to mělo varovat ! Nevadila mně forma z pohledu tří hlavních postav, nevadil mně ani pocit nastavované kaše ani počet stran. Psychologická sonda do života rodiny, kde se všichni a vždy a za každých okolnosti snaží, aby vypadalo vše normálně, aby všichni měli pocit, že jsou milováni...a nevidí a neslyší? Naprosto nepochopitelné a navíc ta děvčata jsou na prahu dospělosti a hrají své hry déle a nikdo nic neví a nebrání se? Vím, že je to fikce, ale tady to bylo celkově přestřelené a naprosto nereálné. Pro slabší povahy nemohu snad ani doporučit.
Sandru už moc nečtu, ale tohle docela šlo. Romantika docela okrajově a kvalitní detektivní příběh bez detektivů. Oceňuji i závěr, kdy nakonec ten odporný padouch nebyl jediný, který skrýval tajemství. Rychlá odpočinková četba
Výborné čtení o přátelství, které se zrodilo ve složité době a vše se muselo podřídit zájmům státu ve snaze přelstít nepřítele. Vše pro stát a vítězství a váš život je ve vleku událostí. Pro mě byla linka tří mladých žen, které se potkají úplně náhodou naprosto dechberoucí. Kolikrát musíte vystoupit ze své komfortní zóny, kolikrát musíte hledat nepřítele i ve svém blízkém okolí, jak chránit své blízké a rodinu, a to ještě na počátku netušíte, že je to vlastně úděl na celý život. Moc hezké čtení.
Co ten konec? Dávám plný počet, protože FT vás od počátku knihy lapí do osidel a na konci vyplivne s očima navrch hlavy.....Jeden příběh už nestačí a navíc si s námi autor dokonale pohrává. Když už čekáme, jak jeden bude pokračovat, tak střih ...a jsme někde jinde. Brutální, zvrácené, nepochopitelné a z pohledu pachatele geniální. Jen drobná poznámka - mně vadí knihy s otevřeným koncem. A to hlavně z toho důvodu, že nakladatelství u nás mnohdy nejsou schopna vydávat knihy tak, jak vycházely a vystavují nás tak chaosu. Totéž se dělo s T. Weavrem, ale tam už je to v pořádku. U Thillieze chaos trvá. Osobně pořád trochu výše řadím Syndrom E, Smrtící DNA, Atomku a Pandemii. Mám pocit, že ty knihy, kde je za tím vidět více mravenčí přípravy a mají i nějaký "vědecký" přesah, tak to umí Thilliez bezkonkurenčně. Ale pořád výborné počtení.
Máme novou sérii a Augusta! To si tak koupíte budovu krematoria v ospalém městečku a během rekonstrukce si pronajmete Mrazírnu! A s vidinou zaslouženého klidu se v té ospalé komunitě začnou dít věci Bavilo mě to moc. Pomalé a postupně se všechny náznaky a odbočky spojují v překvapivý konec. Výborné čtení od mé oblíbené autorky, a proto vyhlížím pokračování. Doporučuji.
To nebylo snad ani dilema, ale síť tušení, polopravd a lží navršená do jednoho odpoledne, kdy si hlavní hrdinka plní sen starý přes 20 let (!!!!!!!) a všichni se snaží to zahrát bez ohledu na současnost a nastalé skutečnosti. Všechno mi tam postrádalo logiku normálního lidského chování. Sice jsem dočetla, ale až ten závěr trochu připomínal očekávaný náraz do zdi. Autorku mám ráda, ale tohle jsem opravdu nepobrala...