Titas9001 komentáře u knih
Hodnocení srážím za uspěchaný konec a vůbec motiv, který pracuje s dětskými oběťmi a je jen pro otrlé. Jinak je to ale poctivá detektivka se sympatickými vyšetřovateli a spoustou mravenčí pátrací práce. Jde o autorčinu prvotinu a vrátila jsem se k ní, když nám "stávkovaly" Palmknihy.
Tak jsem se chtěla dozvědět více o Svatých posledních dnů a románové zpracování mně mělo dát příležitost. Bohužel to je pro mě zklamání. Ano, je tam zpracováno téma přípravy na konec světa v této komunitě a hned několikrát, ale nosným tématem je spíše psychická nemoc otce, kterému se pod zástěrkou víry podaří ovládat celou rodinu, naprosto jim pokřivit hodnoty a mnohé z nich přivést až na pokraj sebezničení. Rodinu (s hlavou sklopenou před svým manželem) vlastně zachraňuje matka sedmi dětí, která je schopná bylinkářka. Otec je naprostý despota a tyran, který přehlíží nejen všechny úrazy dětí ale i jejich psychopatické sklony. V této souvislosti jsem moc nechápala chování nejmladší Tary, která sice odešla z toho toxického prostředí bez špetky citu, ale nějak podivně a nevysvětlitelně je k němu dále vázáná pupeční sňůrou. Ani nevím, zda mám doporučit k přečtení. Depresivní, kruté a nepochopitelné a přetrvávající pocit úzkosti, který během čtení vlastně skoro nemizí.
Linka. č 1 Bernie
Linka č. 2 Bernie
Linka č. 3 Bernie
Linka č. 4 Bernie....
Několik málo hodin nám J. D. Barker nahustil do 400 stran strhujícího čtení a nevzpomínám si, že bych kdy něco podobného četla. Trochu takové Skleněné peklo, ale tentokrát pod taktovkou šílence. Ale je to vůbec šílenec? Pozadí příběhu je hodně mrazivé. Autor se v doslovu vyjadřuje v tom smyslu, že nás chce vždy jen pobavit a neprezentuje tím své názory, postoje... To se mu sice podařilo, ale současně to chápu i jako varování. Už mám dávno pocit, že média nás mají jaksi v hrsti a dokáží velmi zdatně útočit na naší psychiku a neštítí se vůbec ničeho. Po Opici, Oběti a Dítěti zase něco jiného a stejně dobré! Jsem ráda, že jsme se všichni v té dnešní době DRŽELI a mohli jsme číst tuto knihu. Doufám, že ne poslední. Doporučuji.....
Adler-Olsen je pro mě povinná četba a Chlorid sodný nepřinesl žádný šok a já se od doby Nesmírného zase dočkala toho, co je pro autora charakteristické. Úzká skupina našich oblíbených nesourodých vyšetřovatelů a zajímavý případ dokonale vyšinutého pachatele. Asad je prostě nepřekonatelná postava a celkem trefně je poznamenáno, že pokud bude chybět v dánštině slovo pro jistý význam, tak Asad to jistě dá do pořádku. Carla pořád ještě pronásleduje to, co je zahaleno tajemstvím po celou sérii, co ho připravilo o klid a snad se někdy dočkáme rozuzlení. Na Gordona si začínám zvykat. Bavilo mě to, a proto doporučuji.
Dívka z bažin, kterou celý život učila a chránila jen příroda, když to nedokázali lidé. Není to žánr, který cíleně vyhledávám, ale bavilo mě to. Těžko soudit všechna její rozhodnutí, když musíte od tak útlého věku rozhodovat o sobě sami a doslova bojovat o holé přežití. To pak od sebe odháníte i lidi, kteří to s vámi myslí dobře. Proto se některé její kroky zdají až nelogické a závěrečné vyústění byl pro mě docela šok. Nic holt není jen černobílé a i zrada v tomto případě dokázala zahrát na tu nejtemnější strunu, kterou si člověk v sobě jistě nosí. Nebylo to pro mě ale lehké čtení celkově, protože na vás často dýchne ta samota a beznaděj. Ale skvělé napsáno.
Smrt jako představení? Neskutečné a neuvěřitelné čtení. Thilliez mě hodně baví, protože vás hodí hned zpočátku do temnoty a na konci vyplivne a vůbec nemáte tušení, kam se jeho myšlenkové pochody budou tou cestou ubírat. Pořád vás nutí nad tím přemýšlet. Po Strachu a Smrtihlavovi jsem myslela, že míra těch morbidních obrazů už nemůže být překonána. V Pandemii se zase až neuvěřitelně trefil do budoucí reality. Ale tady se nám sešly ty chorobné mozky čtyři a to už je opravdu obludárium. Vlastně ne - to je Plastinárium. Rozhodně to není odpočinkové čtení , ale to snad není ani jedna jeho hniha. Přesto doporučuji a doufám, že tohle bude opravdu a navždy jen fikce!!!!!!
Co na to říci? Že první díl byl ještě slabý odvar, protože jsme neznali celé zákulisí případu Evie. A tady mě občas opravdu bylo nevolno z toho, co má za sebou. Ta beznaděj, kdy jste ve zrůdném soukolí a není nikdo, kdo by vás alespoň trochu chránil. Jen čirá hrůza, A nakonec ten, kdo to s vámi myslí dobře, kdo se vás snaží chránit, tak skončí skoro před vašima očima mrtvý. Komu můžete věřit????? Co je normální a pro vás dobře? Zoufale hledáte nějakou kotvu, ke které se můžete připoutat. Jde to vůbec? "Dítě, které přežilo, ale pořád se na svět dívá jako myš ukrývající se ve zdi." Robotham je mistr svého řemesla. Příběh je strhující. Když už si myslíte, že vidíte světlo na konci tunelu, tak vás hodí ještě do větší tmy. Čtu ho strašně ráda, ale musím si to dávkovat. Tahle série je povedená a prý už vyšel v pořadí třetí díl!
Tim Weaver píše tak, že mám vždycky za dva dny hotovo. Tahle kniha je hodně pro věrné čtenáře, protože často odkazuje na minulé případy. První část je klasický Raker a tentokrát pátrá po osobě, která se ztratí uvnitř vlastního domu. Hodně mě bavila část s Colmem, který se nedokáže odpoutat od vlastní minulosti a vrací se k zajímavému případu, který sice objasnil, ale zase ten otevřený konec s přesahem do současnosti! Opuštěný batoh v metru? Může být! Zvláště tehdy, když už se to stalo několikrát. A Jo? Instinkty detektiva se nemohou vytratit a vyústění příběhu hodně překvapivé. Raker se vynořuje, pomáhá a pátrá a připravuje si půdu pro další případy! Takže se můžeme těšit.
Vždycky je hrozně přijemné se setkat s touto partou vyšetřovatelů, protože to obvykle bývá moc dobré čtení. Trochu jsme se posunuli v čase - Vanju mateřství zklidnilo, Sebastian si užívá klidný život mimo pátrání, Torkel propadl alkoholu a je na hraně sebezničení a Billy dál bojuje se svými démony. Detektivní příběh se mi zdál slabší, protože pachatele tak nějak tipujeme od začátku. Co ovšem odstartuje jeden ponor na dno jezera, tak to by mě ani ve snu nenapadlo a finále knihy poskytne tolik materiálu pro další příběhy a tak strhující čtení, že se už opravdu nemohu dočkat pokračování. Prý má být poslední se Sebastianem a má celou sérii završit. Jak tohle může dopadnout? Plný počet za tu dokonale rozehranou partii.
Nestává se mi často, abych knihu nedočetla a bohužel toto je ten případ. Možná je to nedostatkem soustředění, ale tímto klubíčkem, které skáče ze státu do státu, z jednoho zdroje do druhého, od jednoho podezřelého k dalšímu a ještě navíc v různých časových úsecích? Asi na to nemám potřebnou mozkovou kapacitu, abych se v tomto zorientovala. Navíc - sáhodlouhé popisy, jak policie začíná profilovat pachatele na základě DNA ? Proč? Nemám nic proti retrospektivě v knihách, ale tady se to podivně motalo a smysl mně unikl. Snažila jsem se dočíst, dvakrát knihu odložila, ale pokud nemám na straně 200 ani sebemenší záchytný bod, tak to pro mě ztrácí smysl...Bohužel si nemyslím, že se pokusím to dočíst..
Čtenářská lahůdka a už dlouho mě nic tak nebavilo. Harryho dětské peripetie mně mnohokrát vykouzlily úsměv na tváři. Napsáno s neuvěřitelnou lehkostí a nadhledem, přestože by to mohl být klidně i příběh úplně jiný a třeba i tragicky pojatý. Postavy většinou sympatické a rozhodně ne jednobarevné. A ano, banán se jí bez slupky.......Těším se na pokračování, protože takto to jistě končit nemá!!!!!!!
Knihu jsem si stáhla na dovolenou a bylo to rychlé čtení, protože od toho se prostě nedalo odtrhnout. Výborně napsané, příběh běží a brutality přibývá. Poslední třetina už pro normálního člověka i dost nepochopitelná. Kam až je člověk ochoten zajít, když si chce zachránit vlastní krk? No....děsivé čtení. Vím, že je to částečně podle skutečných událostí, ale jen představa sekáčku v ruce Belle mě bude ještě asi dlouho strašit ve snu.......Kdyby to byla jen fikce, tak to považuji za totálně přestřelené, ale takto vlastně nevím, jak to uchopit..Drsné
Pořád sice vedou Bílé kosti, ale zase dobrý příběh s pochopitelným motivem. Tady mně připadalo, že motiv té přílišné brutality nebyl zase tak silný a vykonavatelé pomsty mimořádně nesympatičtí. Závěr se moc nepovedl a celá ta brutální mise šla trochu do ztracena a utopila se v podivném chaosu...
Církev a její tajemství. Zneužívání v jiné podobě. Bezmezná brutalita, která se stupňuje. Bohužel konec, který už byl snad i trochu zbytečný, mně vůbec nesedl . Ale dobrá série se sympatickou vyšetřovatelkou !
Dobře napsané, napětí se dá krájet a brutální scény popsané až na krev......Rozhodně ne pro slabší povahy, ale pro nás, kteří jsme odkojení Ch. Carterem, je to skvělé počtení. Tady mně nevadil ani ten konec, který měl šokovat.
Třetí díl a vše při starém. Čte se to samo, má to spád a napětí a nechybí ani hrůzné scény. Hlavní postavy se stále zamotávají více a více do svých narušených vztahů a netuším, zda to má ještě někam pokračovat. Tady mně vadila vykreslená podoba pachatele, protože to musela být opravdu bizardní figurka....Ale nepohybuji se v tatérském prostředí, takže mohu jen těžko soudit.............
Pro mě nejlepší díl. Hodně osobní pro všechny hlavní postavy, které známe z Tatérky. Scény z rodiny pachatele , který nám zůstává skrytý až do konce, byly hodně smutné a motiv jeho činů trochu nelogický a přestřelený, ale četlo se to dobře a napětí až do konce!
Tuhle sérii jsem měla dlouho v plánu a nakonec jsem přečetla všechny tři části, jak jdou za sebou. Přestože by se mohlo zdát, že se tohle téma musí vyčerpat, tak kupodivu jsou všechny díly čtivé a neztrácí dech. Tatérka nám představuje všechny protagonisty na pozadí hodně zvráceného pachatele s ještě zvrácenějším motivem. Konec se mi zdál trochu překombinovaný a vykonavatelka " poslání " by tam snad ani nemusela být. Pachatel mě nepřekvapil.
Moderní thriller, který mě moc bavil. Autorka podcastu Elle je osobně zainteresovaná v celém případu a než to vyjde najevo, tak se nám její chování zdá až urputné. Pak ale vše dostane směr a řád. Bavily mě rozhovory s bývalými detektivy i rodinami obětí a pořád jsem si říkala, kam to spěje a zda může sériový vrah operovat tak dlouho. Odpočítávač pracuje s čísly a jeho oběti mají pořád nižší a nižší věk. A jak už to bývá, jeho problém je v dětství. A tady mně to vzdáleně připomínalo Čtvrtou opici, i když tam to bylo ještě zvrácenější. Celkově velmi čtivé, žádná zbytečná vata, poctivá policejní práce a zlo bylo potrestáno. Super a doporučuji rozhodně k přečtení těm, kdo tenhle žánr snesou....
Lindu C. jsem četla zpočátku pravidelně, ale po určité době mně tam vadila ta šablona, podle které se to vždy odehrává. Asi mi tam chyběl ten efekt překvapení. Takže Linda po dlouhé době a sice se zase pohybujeme v šabloně, ale tentokrát se mi to pátrání zdálo hodně zamotané a vlastně do konce jsem neodhadla motiv. Ten byl sice nastíněný, ale dovedu si představit, že to mohlo být podrobněji vysvětleno a odkryto...Ale zase trocha toho amišského tajemství není na škodu! Dávám plný počet, protože hodnotím autorku poprvé a tato kniha je nadprůměr.