Tomas@S komentáře u knih
Tento komiks jsem četl s dcerkou před mnoha lety, líbil se mi daleko víc než filmová adaptace, a byl i daleko strašidelnější. Oba jsme z příběhu byli nadšeni.
To že je autor komiksu zároveň i autorem adaptace Prsten Nibelungův jsem zjistil až nyní z předsádky. Navíc prý autor studoval na stejné univerzitě jako já, sice jiný obor, ale i tak je to bod navíc :)
Je fakt trapné, že autorka knihy píše o někom s kým ani neudělala rozhovor. Jediné co udělala navíc bylo, že jela do Žiliny podívat se k domu Saganových. Sice je celý text poskládaný z běžně dostupných zdrojů, nicméně prožívat znovu ty legendární události bylo docela příjemné. Sagan je prostě borec a nevím co na tom kdo řeší.
Tento komiks jsem měl vytipován už dávno, jelikož je inspirací pro několik filmu, které jsem viděl. Ale komiks mne docela zklamal. Možná jen nejsem zvyklý na manga a něco mi uniká. V dějí jsem se dost ztrácel a moc mě to nebavilo. Poznámky od autora jsem začal po nějaké době ignorovat, protože v porozumění děje stejně vůbec nepomáhaly. Takže jsem trochu zklamaný, ale dočetl jsem to (s trochou utrpení).
Tohle byla vtipna knizka, bavilo me to. Urcite doporucuju.
Tenká knížečka s hutným a hlavně smutným obsahem. Obsahuje poměrně stručný popis toho jak snadno se Hitlerovi podařilo zničit náš stát během pár dní. Samozřejmě by se mu to nepovedlo bez velké pomocí několika hlupáků u moci na straně našich spojenců. Nyní se už dá jenom spekulovat co by kdyby. Za dané situace jsou kroky účastníků poměrně logické, nicméně mám z toho dojem, že i na straně naší vlády a zejména Beneše se dalo udělat více jak v zahraničí diplomacii tak v domácí politice v období předcházející dohodě.
Že je toto téma stále živé dokládá i můj nedávný zážitek v podobě opilce volajícího do noci, že jsme tenkrát měli bojovat :-)
Knížku jsem přečetl protože ji doporučovali v časopise Epocha, aby ne, vyšla v jejich nakladatelství :-).
Opravdu jsem nevěděl o tom jak strašný byl hladomor v Severní Koreji v druhé polovině devadesátých let. Autor ho sám zažil a měl štěstí, že ho nejen přežil, ale že se mu také podařilo utéct s celou rodinou pryč z toho pekla. Autor je navíc i kreslíř a dokázal nám své zážitky zprostředkovat výtvarně a to vcelku zdařile. Samozřejmě i spousta z nás má zkušenosti s komunismem, ale to co zažívali a stále zažívají chudáci severokorejci je dovedené do šíleného extrému.
Zajímavé je, že autor na konci knihy popisuje i zvláštní reakce utečenců na pro ně neznámou realitu se kterou se museli nějak vyrovnat a na nostalgii ne nepodobnou tomu co známe i z našich končin a to u současných důchodců vzpomínajících jak to bylo za socialismu skvělé. Doporučuji těmto nostalgikum tuto knihu k přečtení.
Musel jsem se překonávat abych tento cestopis dočetl. Je úmorný. Motivem autorky bylo zřejmě předat svým dětem zážitky, které si nebudou vzhledem k jejich věku pamatovat. A tak se dozvíme kde se Petříček pokakal, kde všude se nachází nějaký záchod, ale nedozvíme se téměř nic o národních parcích. Úmorná kniha pro otrlého čtenáře. Občas je na fotkách i něco zajímavého, ale ty jsou tak nešťastně malé, že na nich není vidět žádný detail ani lupou. Kdyby se vynechala více než polovina zbytečného textu a nahradila na tom krásném křídovém papíru těmi lepšími fotkami tak by to bylo na víc hvězd. Takhle dávám jen dvě. Jedna je za sportovní výkon a druhá za chytrý nápad dát mapy a itinerář na předsádky knihy.
Docela pěkná space opera, trocha inspirace ze Star Wars, jiné části zase z Vetřelce, ale celkově to není vůbec špatné. Pěkná kresba a děj jde svižně dopředu. Určitě zkusím získat i pokračování.
Nejspíše jsem měl přehnané očekávání po mém předchozím nadšení z autorčina komiksu "Dospělost je mýtus". Proto nesdílím takové nadšení jako předtím, jenom příjemný pocit po mnoha víceméně vtipných postřezích z autorčina uměleckého života.
Výtvarné zpracování je fakt špička, tváře postav jsou až fotograficky přesné. Na konci knihy je i postup výroby jedné větší malby, docela zajímavý pohled do zákulisí. Samotná kniha mne bavila víc než ty následující díly, četl jsem je v pořadí 2-3-1 což není úplně nejšťastnější pořadí :-) Takže až teď jsem se seznámil se začátkem celého příběhu a bylo mi jasnější o co tam pak vlastně jde. Samotný svět Temné věže mne zas tak moc neuchvátil, ta westernová atmosféra zasazená do jakéhosi post-apokalyptického věku mi nic moc neříká. Ale dobře, dalo se na to přistoupit a celkem prostý příběh určitě přebila hlavně výtvarná stránka. Zvažoval jsem i zkusit přečíst literární předlohu, ale dost mne odradily recenze, asi není moc o co stát. Takže tím se pro mne zřejmě tento svět uzavírá.
Update: Už jsem si přečetl i první díl psaného románu. Je fakt dost divný. Nicméně pokračuju, mám i druhý díl, který je výrazně čtivější. Zkouším i ty další komiksy ze série, je to celé docela dobrý.
Uz vim jak se stat nejrychlejsim bezcem sveta. Musim se priste narodit nekde vysoko v horach ve velmi chude rodine, cele detstvi behat bos kazdy den mnoho kilometru do skoly a pri paseni koz, jist na kalorie chudou stravu a snazit se z te chudoby dostat vitezstvim v nekterem vyznamnem maratonu. To je panecku objev :-)
Na rozdil od jinych knih o behani tato neni prilis motivacni. Zajimava cast je rozhodne pohled do kazdodenniho zivota v bezecke komunite v Keni. Na stylu autora je znat, ze je novinar. Pripadalo mi to trochu jako spojeni nekolika clanku napsanych pro casopis. Moc mne to nebavilo a docetl jsem jenom z povinosti.
Zajimave je, ze vysledkem celeho tohoto autorova snazeni, to je prestehovani cele rodiny na pul roku do Keni, je nakonec zlepseni osobniho rekordu v maratonu o nekolik minut :-) No skvely.
Uz mam prectenu autorovu predchozi knizku Kolmo na Moskvu, kde mne zaujal jednak styl cestovani a pak i netradicni hratky se slovy. Proto jsem si vyhlidnul toto pokracovani s vypravami v letech 2011, 12 a 14. Ale uz mne to nejak nebavilo, minimalne ne tak jako ta prvni kniha. Mozna uz tam nebylo tolik hratek s nazvy projizdenych mist a nebo navstevovane oblasti uz nebyly pro mne tolik atraktivni, respektive jsem uz o techto mistech cetl v jinych cestopisech. Nicmene jsem si cteni zpestroval prohlizenim vsech fotek z vypravy na autorove webu milanec.wbs.cz. Skoda jen, ze se ty fotky nedaji zvetsit.
Dost by mne zajimal popis nasledujici cesty na Island, ktery se uskutecnil v roce 2015. Tak treba se casem objevi v nejake dalsi knize. Urcite si ji prectu.
PS: nevericne koukam, ze ona ta knizka uz snad i vysla "Oslem a želvou do dáli, ořem, co má pedály"
Zajimavy a dost nezvykly pocin v oblasti komiksu. Uplne nahodou jsem pred timto komiksem cetl knizku "Pi na nebesich", ktera se podrobne zabyva i filozofii matematiky a zminuje i hlavni postavu komiksu Bertranda Russella. Musim se priznat, ze jsem z 80% vubec nevedel o cem vlastne v te knizce "Pi na nebesich" pisou a proc ty filozoficke veci vubec resi, ale prelouskal jsem to. Tak jsem se ted tesil, kdyz jsem zjistil tema tohoto komiksu, ze treba pochopim vic o cem ta filozofie matematiky vlastne je, ale bohuzel jsem zklamany, vubec nic mi to neobjasnilo. Spis jsem se dozvedel trochu vic o zivotnich peripetiich hlavniho hrdiny a i ostatnich matematiku a logiku, ale jinak jsem stale nedotceny chapanim o co vlastne v tech filozofickych valkach vlastne slo. Takze hvezdicky davam za odvahu takove v podstate strasne nezazivne tema vubec zpracovat.
Dilbert je prostě skvělý komiks. Nemůžu hodnotit jinak než maximálně. Tady mě potěšilo navíc i pár narážek překladatele na české prostředí, viz např. mozek Jiřího Paroubka. Taky se mi líbilo úvodní slovo od Adamse, že je vegetarián protože nechce jíst nic co má obličej :-)
Docela mile prekvapeni. Na cesky komiks mimoradne kvalitni kresba, zajimavy az strhujici pribeh. Fakt me to bavilo. Jenom ten zaver byl takovy trochu do prazdna, mohlo to byt malicko promyslenejsi. Ale jinak vsechno super.
Vyborna kniha nejenom o novych myslenkach davajicich do souvislosti historii civilizace a globalnich zmen klimatu, ale take o soucasne situaci a prognoze. Libi se mi jak autor podava vedecke argumenty a vyvozuje zavery na jejich zaklade. Zaroven zhodnocuje i dalsi mozne vlivy a nepresnosti v uvahach. Velmi kriticky pise o vlivu ekologickych i prumyslovych klimatologickych extremistu, kteri ignoruji slozitost a meni verejnou diskuzi o zmenach klimatu v politickou prestrelku a vzajemne osocovani.
Co mne osobne zaujalo byly ty 2 hlavni myslenky, tedy jak vyrazny dopad mela lidska cinnost behem poslednich 10 000 let na globalni klima a jak zmeny v populaci koreluji s namerenymi udaji o klimatu. Z verejne diskuze o klimatu jsem si podobne jako vetsina lidi spojoval globalni oteplovani jenom s prumyslovym vekem a tohle mne fakt prekvapilo. Kdyby nebylo techto vlivu tak tu ted vlastne mame zcela jine podnebi. Dalsi prekvapujici vec je, ze soucasne klimaticke zmeny nemaji velky vliv na kontinentalni ledovec tedy neovlivnuji zasadne vysku hladin oceanu a ani v dohledne dobe nebudou. Tedy to medialni straseni zaplavenymi pobreznimi mesty jsou fakt nesmysly. To ukazuje jak lajcky a nevedecky je medialni a obecne verejny pohled na soucasne klimatice zmeny. Ale stejne, nic hezkeho nas co se tyce klimatu v pristich letech neceka a je to uz ted videt. Fascinuje mne, ze vetsine lidi je to uplne jedno a nevyzaduje od svych politickych zastupcu v tomto ohledu nejaky vazny zajem.
Treti kniha putovani s detmi se mi libila ze vsech tri knih nejvic. Autorsky styl je uz znatelne vyzralejsi, putovani ma spad a nezabyva se zbytecnymi podrobnosti, cesta ubiha rychle a vypichnuty jsou jen ty zajimavejsi zazitky a postrehy. Zvlaste druha cast knihy, ktera byla napsana podle zaznamu v diktafonu, mi prisla jeste o neco lepsi. Skvela byla i destinace, prislo mi to mnohem zajimavejsi nez u predchozich knih. A dost mi to otevrelo oci. protoze na Balkan mam spise pohled plny neduvery. Asi bych se tam rad nekdy podival, ne nutne na kole, ale proc vlastne ne? Nemuzu nedat maximalni pocet hvezdicek.
Pateho hrdinu pribehu, detsky cyklovozik, jsem vlastne videl i nazivo (znacne zapraseny), kdyz jsem uskladnoval nase kola v Lesovne. Ostatni hrdinove pribehu byli tou dobou na ceste po Rusku, o ktere jsem si ted precetl clanek v casopise Cykloturistika (5/2018). Dalsi obdivuhodny vykon, zejmena od deti, zvlast v tomto veku. Nedokazu si predstavit moji rodinu absolvovat neco podobneho, vlastne ani zlomek toho. Jeste jsem i nasel blog a videa, kde je mnoho informaci o techto cestach i jinych. Taky inspirativni zdroj.
Tady si myslim bylo vsechno co ma v Tintinovi byt ve spravnem pomeru. Nic zbytecneho co by otravovalo nebo nad cim by se dalo usklibnout. Vyskytuji se tam vsechny klasicke postavy, zapletka je zajimava, pointa prekvapi, vtipky funguji, hezka a kvalitni kresba potesi, proste super. Rekl bych jeden z nejlepsich dilu v serii.
Tohle je fakt jedna z klasik. Dej je od zacatku do konce drama, prevazuje kresba nad textem, ktera je mimochodem fakt povedena. Tintin se v pribehu setkava poprve s kapitanem Haddockem. Mnoho casti tohoto pribehu je vyborne zvecneno ve Spielbergove filmu. A neni se cemu divit, je to povedeny dil.
Dobrodruzny pribeh s unosem letadla, ostruvkem ztracenym uprostred oceanu, telepatii a dokonce i s mimozemstany. Na pribehu je znat, ze se jedna o jeden s pozdejsich, podle tematu a ruznych propriet. Moc vtipu tam neni, spis ruzne necekane zvraty v deji. Ale jinak docela dobry. Hodnotim spise kladne.