-

TomHr TomHr komentáře u knih

☰ menu

Vila na Sadové Vila na Sadové Richard Sklář

Ostravský Bruce Willis si říká Bo a je to hlavní hrdinka Vily na Sadové. Ač žena v letech, dokonce už babička, navíc sužována urologickými problémy (asi nejučuranější postava české literatury) sice málem umře, ale samotinká vyřídí balkánský gang. Ostravou se řítí dvoustovkou, je plná klišé o policajtech a řidičích velkých černých bavoráků, zkrátka nepříliš sympatická bába. Autor si vysnil svou hrdinku a cítí potřebu vykreslit ji čtenáři do nejmenších detailů, a tak se v první kapitole dozvíme, co Bo ráda jí, jak bydlí, čím jezdí, jaké nosí hadry a spoustu dalšího balastu, který obrázek postavy nevylepšuje. Naopak. Škoda že autor nenechal větší prostor fantazii.
Dojem z knihy významně vylepšuje druhá dějová linie, zasazená do let nacistické okupace. Deníkové záznamy vyššího úředníka ostravské radnice Proskeho plasticky zobrazují každodenní život, či spíše přežívání, v okupované Ostravě. Proske je naturalizovaný Němec, zdánlivě přisluhovač fašistické vrchnosti. Je to však člověk, který dokáže dobře rozlišit dobro a zlo, a to i v době relativizace hodnot a nulové ceny lidského života. Člověk, který i v předdůchodovém věku, kdy by se mohl držet v závětří a jít s proudem, najde v sobě sílu a osobní statečnost. Vyhraněný smysl pro čest a povinnost mu nedovolí nezapojit se do odbojové činnosti. Tato historická část knihy je působivá a autor ji zdárně propojil se současnou akční zápletkou.
Navíc: kdo zná Ostravu a okolí, místní reálie a osobnosti, ten si knihu užije dvojnásob. Takže přes všechny výtky pět hvězdiček a jdu omrknout další knihy Richarda Skláře.

05.05.2022 5 z 5


V tieni V tieni Dominik Dán

Knížka se vrací ke kořenům, do začátku devadesátých let. A není to jen datování příběhu a stáří (respektive mládí) postav, je to i styl vyprávění a samotný příběh, kterým se autor vrací o desítky let zpět. Příběh je nekomplikovaný, přímočarý, s důrazem na samotný postup vyšetřování, které autor rozpitval do nejmenších detailů. Kriminalisté vtipkují a sosají jako za mlada a tentokrát ani nesledujeme dvě dějové linie, které bývaly zvykem v posledních detektivkách z Nášho Mesta. Poznámky k novým technologiím (vyhřívání sedaček, přenosný telefon - "taká blbosť, to sa nikdy neuchytí") působí úsměvně a poněkud strojeně. Celá knížka dobře zapadá mezi již klasická dílka Dominika Dána, baví, odsýpá, ale ničím nevyčnívá. Však to snad ani nebylo záměrem.
K celé detektivce bych měl jen jednu zásadní výtku: jméno pachatele je celkem jasné hned od začátku.

11.03.2021 4 z 5


Úzkosti a jejich lidé Úzkosti a jejich lidé Fredrik Backman

Na tuhle knížku je asi potřeba správně se naladit. Chce to nechat jen tak zvolna plynout slova, kterých je víc, než by bylo zapotřebí, mnohem víc! Všechna ta slovní nálož má asi působit humorně. Výsledek je maximálně úsměvný, místy spíše nudný až vysloveně otravný. Tolik populární psychologie a rádoby filozofických úvah, to se jen tak nevidí.
Střídání dějových linií a časté retrospektivy jsou na mnoha místech samoúčelné. Pro vypointování příběhu jich stačil zlomek.
Zajímalo mě jenom, jak se autor vypořádá s načrtnutým příběhem; to byl asi důvod, proč jsem v polovině knihu nevzdal. Nicméně samotný děj je chudičký a zápletka vysoce nepravděpodobná, to ostatně sám autor v knize přiznává. Dojem trochu vylepšilo dojemné finále, ale stejně bych si Úzkosti a jejich lidi raději přečetl jako humorný příběh na dvacet stránek v nějaké sbírce povídek. Na román to fakt není.

13.08.2020 3 z 5


Lucemburská zahrada Lucemburská zahrada Michal Ajvaz

V záplavě thrillerů, severských detektivek a historických románů tak trochu něco jiného. Knížka nesnadno zařaditelná, trochu záhadná, trochu mystifikační, neobyčejná, rozhodně zajímavá. Příběh si vypomůže sem tam nějakou tou náhodou, aby na něj bylo možno pověsit vyfabulované, magické světy pod a za povrchem všedních věcí. Celé to překvapivě funguje a baví a přitom nutí k zamyšlení. Ano, líbilo se mi to, i ten nově vykonstruovaný jazyk; Jeho prostřednictvím autor ukazuje tu pravou, kouzelnou sílu slova a textu.
Anebo to celé bylo myšleno úplně jinak.

18.06.2020 5 z 5


Druhá kniha vikinga Vika Druhá kniha vikinga Vika Runer Jonsson

Krásné uchopení motivů ze severské mytologie. Humorné a mírně praštěné příběhy, které se točí kolem malého vikinga, u nás myslím nenajdeme moc dětské literatury s podobným námětem. Přístupný jazyk, pěkné ilustrace, to vše dělá z Vikinga Vika jednu z nejlepších knížek pro jen trošku odrostlejší děcka.

09.04.2020 5 z 5


Ilustrovaný muž Ilustrovaný muž Ray Bradbury (p)

Návod, co si nebrat na výlet do vesmíru.
Po obloze se prohánějí rakety, lidé létají na Mars, na Venuši a miliardy kilometrů všude možně. I na Zemi je všechno jinak, o běžný život se postarají automaty a nejrůznější hejblátka. Ale v těch raketách a v automatizovaných obydlích jsou to zase jenom ti obyčejní lidé. Lidé se svou sebestředností, sobectvím, se svými obavami, se záští, strachem. Do nekonečných prostor se vydává člověk velmi omezený, orientovaný na peníze, konzum a rychlý úspěch. Jen občas se ukáže paprsek tolerance a dobroty. Přesto však Bradburyho povídky nepůsobí pesimisticky! Spíše donutí k zamyšlení a snad k pohledu do vlastního nitra.
Ilustrovaný muž představuje přehršel nápadů. Autor je také vynikající vypravěč, takže bezútěšné šumění deště na Venuši slyším ještě teď. Co na tom, že se různé kosmické reálie hodně liší od autorovy představy. Podstatný je příběh, který Pan Vypravěč oživuje ve vesmírných kulisách.
Jednotlivé povídky volně spojuje postava Ilustrovaného muže, který je sám o sobě svébytným příběhem. Kniha má přesně to, co očekávám od dobré sci-fi: nápad, příběh, atmosféru. A navíc humanismus - zde ve smyslu dokonalého porozumění nedokonalostem člověka.

16.03.2020 5 z 5


Kožené srdce Kožené srdce Dominik Dán

Osazenstvo kanceláře 141 opět na lovu různých ptáčků... Tentokrát odhalí doupě homosexuálů, zabrousí do nacistické historie a ještě ke všemu není jasná role ztraceného syna Oty Hanzela. Nechybí klasické Dánovské atributy, hlášky a alkohol doprovázejí správnou detektivní práci. A tak to má být!

22.01.2020 5 z 5


Entomologův odkaz Entomologův odkaz Peter May

Enzo odjíždí na bretaňský ostrov, čtu a čtu... a jsem zase skoro ve Skotsku! Tahleta zasmušilá, deštivá, lezavá atmosféra, ta Mayovi fakt jde dobře. Navíc zajímavá stará záhada, do toho ještě zapeklitý osobní problém... a o dobré čtení postaráno!

16.09.2019 5 z 5


Žiješ iba dvakrát Žiješ iba dvakrát Dominik Dán

Partička z oddělení vražd jsou machři se správně nabroušenými jazyky, šéfové jsou tupí a jenom škodí, stejně jako novináři, a do toho ty svině od trojpísmenkových! Ano, je to tak trochu schematické, ale nemůžu si pomoct, Dominik Dán prostě baví.

12.09.2019 5 z 5


Kořeny zla Kořeny zla Dominik Dán

Perfektní znalost prostředí kriminálky, perfektní znalost poměrů v podsvětí, čtivě vykreslené a uvěřitelné postavy, několik dějových linií. Prostě detektivka Dominika Dána.

16.07.2018 5 z 5


Cela číslo 17 Cela číslo 17 Dominik Dán

První část knihy tak trochu netradiční, ve srovnání s ostatními. Čtenář čeká, co se z toho vyvrbí... a ono se vyvrbí - zase starý dobrý Dominik Dán a jeho sympatická smečka policajtů, humor, napětí a vůbec všechny ty správné ingredience.

04.04.2018 5 z 5


Zkurvenej příběh Zkurvenej příběh Bernard Minier

Shovívavý úsměv na čtenářově tváři vyvolá sem tam nějaký ten emocionální výlev, i když je to možná záměr, vždyť vypravěčem je šestnáctiletý rozháraný kluk zmítaný událostmi, "v žilách se mu usazuje led" a tak. Ale třeba "byl jsem smutný jako kámen"??? Ts, ts, ts. A k tomu sem tam nějaký ten překladatelský úlet ("kavkazský původ"). Tolik k textu.
Co se příběhu týče (pozor spoiler!): je uvěřitelný? Moc ne. Je logický? Vcelku ano, až občasnou nelogičnost v jednání postav. Má gradaci a pointu? Jednoznačně ano! S celou zápletkou mám jeden zásadní problém. Když se na konci ukáže, že vrahem je sám vypravěč, řada překvapivých odhalení v průběhu děje jde k šípku a motivy mnoha činů vyznívají naprosto nelogicky. Tuhle knihu prostě nelze číst podruhé, pokud tedy čtenář netrpí amnézií. Anebo je zapotřebí vsugerovat si myšlenku rozdvojení osobnosti hlavního hrdiny.
A teď to nejdůležitější: je to fakt dobrá kniha! Chytne Vás a nepustí, má spád, napětí, dějové zkratky a zvraty, sympatické i odpudivé postavy. Mrazivé a deštivé prostředí ostrovů je tak dobře podáno, že jsem občas drkotal zubama. Navíc nejedná se o úplně tradiční detektivku/thriller/román. Pět hvězd nedávám jenom kvůli shora uvedeným výtkám.

07.02.2018 4 z 5


Inspektor Prevít Inspektor Prevít František Niedl

Po všech těch Niedlových historických příbězích jsem sáhl po Prevítovi – a dobře jsem udělal. Knížka je dobře napsaná, autor vypravěče prostě nezapře. Navíc je příběh vtipný, plný situačního humoru, přitom se dočkáme i seriózní zápletky a vyšetřování. Povedený začátek minisérie s podivínským antihrdinou.

07.07.2024 5 z 5


Sicilián Sicilián Mario Puzo

Zasvěcený a vynikající vhled do světa pro nás obtížně uchopitelného. Do světa, kde se dívka sedící před domem nesmí dívat do ulice, ale vražda je naprosto legitimním řešením sporů. Do světa extrémních kontrastů, neuvěřitelné chudoby i obrovského bohatství. Do světa, kde je čest nade vše, ale lež a zrada je normou chování. Puzo literárně zpracoval (a asi poněkud zidealizoval) příběh známého sicilského bandity Salvatore Giuliana. Ale nejde jen o dobrodružství zbojníka, jeho promyšlené a troufalé činy. Jde o podhoubí, ze kterého se rodí sicilští bandité. Pokřivené prostředí, vyždímané mafií ve spolupráci s italskou vládou, pocit nespravedlnosti a bezpráví, které zažene vesnické synky do hor. Giulianův příběh je okrajově propojen se světem Puzova Kmotra dona Corleona a končí příznačně – zradou. Kniha z pro nás exotického prostředí je koktejlem venkovských dramat, mafiánských zločinů, vojenských akcí, romantiky a vysoké politiky. Koktejlem velice chutným!

22.12.2022 5 z 5


Chlorid sodný Chlorid sodný Jussi Adler-Olsen

Zábavnost příběhů Carla, Asada, Rose a Gordona měly v minulých pokračováních jednoznačně sestupnou tendenci. Chlorid sodný ale potěšil, kvalita série je opět na vzestupu, i když Asad stále není tím, čím býval – syrský tvrďák se obtížně vyrovnává s rodinnými trablemi. Nicméně Adler-Olsen vymyslel zajímavou zápletku, zasahující daleko do minulosti. Kniha je napínavá, zamotanými dějovými liniemi udržuje posluchače ve střehu. Rozuzlení je nakonec jen částečné, uvidíme, jakým směrem se bude ubírat starý Carlův případ s hřebíkovačkou. Tentokrát se na další díl série těším jako v dobách Zabijáků či Vzkazu v láhvi.

13.10.2022 5 z 5


Prekliate dedičstvo Prekliate dedičstvo Václav Neuer

Povedená zábavná detektivka. Jednu rovinu vyprávění představují osudy mladého muže, kterého by nikdy nenapadlo, že bude muset zvládnout vězeňské zvyky, hierarchii, vztahy s bachaři a s týpky, které nechcete potkat na ulici, natož s nimi trávit dlouhé dny a noci na pár metrech čtverečních. Druhá linie příběhu je klasická detektivka, vyšetřovací postupy, výslechy svědků, administrativní úkony... a do toho nezbytný policejní "čuch" – jen Ledeckému na celém tom jasném případu něco smrdí. Naštěstí.
Příběh se odvíjí svižně, autor nenudí, se špetkou humoru dobře vykresluje charaktery postav. Opět nutno ocenit dokonalou znalost prostředí, policejního i vězeňského. Drsné muklovské drama se odehrává bez příkras, bez sentimentu, bez klišé typu "hodný bachař". Zkrátka tak, jak to za vězeňskými zdmi asi opravdu chodí.

29.04.2022 5 z 5


Malé pikantní vraždy Malé pikantní vraždy Jussi Adler-Olsen

Dvě lahůdkové jednohubky, krátké povídky s kriminálními motivy, přičemž zejména druhá je postavena na fantastickém nápadu. Napsáno s elegancí, švihem a humorem, jak jsme u Adlera-Olsena zvyklí. Zábavná oddechovka! Doporučuji v podobě audioknihy, skvěle načtené Petrem Čtvrtníčkem.

29.04.2022 5 z 5


Případ pro exorcistu Případ pro exorcistu Michal Sýkora

Vyšetřovatel není superman, co všechny zbouchá do kuličky. Nelítá po městě s bouchačkou a zaťatými pěstmi, ale přemýšlí, vyptává se... Prostě detektivní příběh klasického střihu, tak jak to mám rád. Přitom není nouze ani o napínavé okamžiky, vyprávění má spád a knížka je čtivá. "První stání po třiceti letech" fakt pobavilo!
Jednu hvězdičku ubírám za příliš náhodné náhody, kterých bylo náhodou trochu víc než by mělo.

26.01.2022 4 z 5


Mačacia stopa Mačacia stopa Dominik Dán

Dalo by se škrtat, některé pasáže jsou zdlouhavější a suchopárnější oproti jiným dílkům Dominika Dána. Také typických fórků a hlášek je o něco méně. Přesto se stále jedná o dobrou zábavu. A nutno ocenit základní myšlenku knihy: věci nemusí být tak zřejmé, jak vypadají na první pohled.

10.01.2022 4 z 5


M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek Dalibor Vácha

Kdyby se mě někdo zeptal, odněkud z hlubin paměti bych vydoloval jména Balabána, Morávka, Mašína, jakož i názvy některých odbojových skupin, jako Tři králové, Obrana národa. Snad už v hodinách dějepisu se tam ta jména dostala. Až Váchova kniha přiřadila k jménům tváře, postavy z masa a kostí. Osobnosti, kterým čest, smysl pro povinnost a vlastenectví nedovoluje nečinně přihlížet okupaci a postupné likvidaci národa. Sledujeme odvážné kousky, sebevědomé furiantství, na druhou stranu každodenní strádání, fyzické útrapy a zranění, pochybnosti o smyslu odboje a vědomí stálého nebezpečí dekonspirace, neustálé obavy o rodinu a přátele. Vácha dobře popisuje morální dilemata: obětování jednotlivců v zájmu utajení informátora nebo likvidaci konfidenta, která je sice nezbytná, ale stisknout spoušť není tak snadné. To vše dělá z Tří králů nefalšované hrdiny, a nejen z nich, také z těch desítek lidí, dnes více či méně známých, kteří s vědomím rizika pomáhali nebo se přímo zapojili do odbojové činnosti.
S přibývajícími týdny a měsíci okupace atmosféra houstne, řady odbojářů řídnou, gestapo se ukazuje jako efektivní a krutý protivník. Proti samotné nacistické mašinérii by se snad dalo bojovat. Ale nečekaným nepřítelem se stávají vlastní lidé. Přibývají řady udavačů, Čechů více či méně nápomocných gestapu, ať už ze strachu, z přesvědčení nebo ze zištných důvodů. Proto, jak víme, příběh Tří králů a většiny dalších odbojových skupin nemá šťastný konec.
Střídání dějových linií pomáhají udržet posluchače v napětí a vsuvky – zprávy z dobového tisku – dokreslují reálie a absurditu života v protektorátu. Kniha i přes množství faktů rozhodně nenudí, naopak, román bych doporučil nejen zájemcům o válečné reálie.

07.01.2022 5 z 5