toni-az komentáře u knih
Tak horror to není, ale celkem příjemný thriller s dobrým spádem určitě ano. Poměrně odhadnutelný závěr, ale nebyl to ztracený čas.
Naivní, samé klišé, poměrně dlouho před koncem uhodnutelná všechna "tajemství" (např. o Žabákovi), ale stejně se nedalo odtrhnout a člověk musel poslouchat dál a dál. Pohádky mám rád, ale tahle kniha s nimi moc společného neměla. A navíc to bylo strašlivě americké.
Mno, na to že to napsal herec, celkem dobrý, ale spíš jen pro děti.
Těžké hodnotit povídkovou knížku. Prostřední část spíše 4*, zbytek tak 3*. Na westerny moc nejsem, ale občas si nějaký užiju. Zde mi to přišlo až moc náhod s nadpřirozenem zrovna u jednoho člověka, ale jinak jednotlivé povídky byly rozhodně čitelné a měly spád. Humor místy příliš šponovaný a za každou cenu, místy skrytý a dobrý (pan Barker a Win apod.). Pro příznivce akčních westernů a trochy nemrtvákování rozhodně povinná četba.
Některé nápady vyloženě dobré, zvláště pak na to, že to psal herec. Nicméně konce, konce, ty mu nejdou. Většinou to utne uprostřed příběhu a kde nic tu nic. I tak to celkem stálo za přečtení, zejména některé povídky.
Žádná sympatická postava - jak já té krávě s tou sebevraždou fandil, ať už se jí to povede a ukončí trápení nejen svoje, ale hlavně moje. Podivný děj - nechápu, proč se ty tři povídky postupně střídaly, daleko smysluplnější je celou povídku přečíst najednou a pak přečíst další. A u většiny z nich nemastná neslaný konec. Zbytečné (ale opravdu zbytečné) vulgarismy. Strašně zjevná snaha o humor za každou cenu. Na druhou stranu bylo občas těžké se odtrhnout. Takže to nakonec vytáhlo takový slabší průměr.
Neurazí, ale ani nijak zvlášť nenadchne. Takové lehčí čtení když člověk nechce nad ničím moc přemýšlet.
Možná se mi to jen zdá, ale přijde mi to jako pokus o to, napsat příběh o Krysaři stylem Gaimana. Jen to tak dobře neumí. Na můj vkus trochu plytké a místy postrádá drive. Nicméně scéna na Jungle Terror byla jízda jak se patří, a konec celou knížku dost zvedl.
Druhý díl se mi na rozdíl od většiny rencenzí líbil víc. Větší řežba, víc superschopností, míň utápění se v psychokecech. Fajn epilog, až by člověk čekal nějaké pokračování. Jen si za mě autor mohl odpustit ty narážky na skutečné osoby. A taky by se měl trochu zorientovat v autech a pivech, nevím jestli trolil nebo to myslel vážně, ale trochu to prudilo.
Jakožto sonda do života ve Francii v první polovině druhé světové války kniha funguje velmi dobře. Člověk si uvědomí spoustu věcí, které ve filmech jako Kam se poděla sedmá rota nebo Haló haló vyznívají naprosto jinak. Zajímavé jsou i poznámky autorky, například rozsah knihy měl být původně poloviční. Za mě by to bylo jenom dobře. Do knihy jsem se musel místy (zvláště v první části) nutit a přemýšlel jsem proč, vzhledem k tomu, že jazyk, dialogy i popisy byly naprosto dokonalé. Pak mi došlo, že příběh se příliš táhne, autorka zabředá do kontemplací o vzniklé situaci, a to klidně i z pěti šesti různých stran.
První část, jak již bylo napsáno, je velmi obtížně čitelná, není tam žádná sympatická postava a spousta příběhů, které spolu nesouvisí, nejsou nijak propojeny.
Druhá část zajímavější, příběh není tak roztříštěný a nesourodý jako v první. Počítám, že ostatní dvě by ho celý zakončily a spojily. Dokážu si představit, že po dokončení (a následném proškrtání) by to byla kniha, kterou by člověk četl jedním dechem a musel by jí dát maximální hodnocení. V této podobě ovšem nemůžu jinak.
Tak tohle bylo zlý. Opravdu zlý. Jedním slovem to bylo prostě plytké. Plytký děj (v podstatě po pár stránkách bylo jasné o čem to bude a jak to dopadne), plytké charaktery (všechny postavy až na Packyho a Mila byly naprosto totožné, většina se až do konce pletla a u některých jsem vůbec nepochopil, proč tam byly, protože nehrály žádnou příběhotvornou roli), plytké dialogy (na úrovni základní školy). Naprosto jsem nepochopil prvek puštěného plynu, když s ním nakonec nic nebylo.
Na téhle knížce mě zaujalo jedině to, že mě na ní nic nezaujalo. Žádné napětí, žádný humor, žádný nápad, snad jen náznak řemeslného zpracování. Nic než prázdná slova a ztracený čas. Jediný pozitivní aspekt - je to naštěstí celkem krátké.
Zpočátku zajímavá dobře napsaná jednohubka. Ovšem po chvíli se to poněkud zvrhlo do absurdna natolik, že i Lewis Caroll by zezelenal závistí a roztrhal své poznámky k Alence, kdyby tohle četl. Námět sliboval hodně, fakt dobrý nápad, nicméně druhá půlka na můj vkus až příliš nekonvenční. Za styl 4, za úchylnost 2, v průměru mi vychází nejčastější hodnocení 3.
Příběh je v této knize hodně v pozadí, takže pro nás beletristy je to poměrně nestravitelná polévka, uvařená kromě rybářského pidipříběhu o lovení žraloka grónského zejména zajímavostmi a populárně vědeckými informacemi. To máte mořskou biologii, suchozemskou biologii, biologii člověka, fyziku, chemii, astronomii, historii, paleontologii, ale třeba také psychologii, sociologii a v neposlední řadě filozofii.
Musím uznat, že jsem se dozvěděl spoustu nových informací (které do týdne zase zapomenu) a ebook byl od Arga tradičně vemi dobře zpracován, nicméně do čtení jsem se musel místy nutit, a to je z mého pohledu pro knihu nejhorší vizitka.
Napsáno samozřejmě velmi profesionálně, přestože některé oslí můstky byly až příliš do očí bijící.
Zajímá vás, jestli toho žraloka nakonec uloví? Tak to se budete muset prokousat až k úplně poslední stránce.
Oproti prvnímu dílu méně psychoanalýzy a rozhodně nemá tak pomalý nástup, takže zde již není důvod nedat plný počet. Dokonalý příběh, dokonale napsaný, trochu intrik, trochu bojů, romantika a dobrodružství. Prostě pro každého něco.
Dómo arigató, James-san.
Z této knihy jsem poněkud rozpačitý. Že není dokončená, to jsem věděl předem. Že bude nepochopitelná jsem tušil vzhledem k autorovi, nicméně to se nestalo. Za mě celkem precizně napsané dílo, na svou dobu asi něco neobvyklého, na tuto dobu taková normální knížka. Z fragmentů je cítit, že by mohla být trochu zajímavější, kdyby ji nakonec stihl dopsat, ovšem to by asi byla zase pekelně dlouhá.
Každopádně číst se to dalo, žádný zázrak se nekonal.
Na to že Magnesia Litera má propagovat kvalitní literaturu mi to připadalo dost o ničem. Hipsterské pseudointelektuální nicneříkající kecy. Forma pro formu, autor se zjevně strašně snažil se něčím odlišit, nicméně pak se to strašně špatně čte.
Co mi tak vadilo nejvíc:
- Dva typy odstavců, tučná první věta - fakt to rušilo plynulost četby
- Jazyk - slang, vulgarismy - ne že bych tak nemluvil taky, ale v knížce to prostě ruší, a to tak že hodně
- Nesouvisející odbočky - těch bylo víc než děje, trochu mi to připomíná Hrabala, každopádně pasáže o RAF (nemyslí se tím nic britského) byly neskutečně nudné, hlášky z počítačových her nicneříkající, zvlášť pro ty, kdo je neznají
- Nevím zda záměrné nepravdy a polopravdy nebo se jen autor neobtěžoval zjistit, jak co funguje, nicméně za mě ztrácí na serióznosti
Na druhou stranu se našlo pár věcí, které mě zaujaly. Místy pěkné formulace a metafory, zajímavě popsaný vztah s Kájou, konečná akce s Pitvorem. Za mě tak 50%.
Opět pohodová oddechová space detektivka. Tento díl mi sedl trochu líp než předchozí, i když ani ten nebyl špatný. Děj má svižný spád a člověk se nestihne nudit. Jen mě překvapilo, že pan akademik Starr robota neodhalil dřív, mně to bylo jasné už asi ve třetině knížky a to mám do akademika docela dosti daleko.
Našlo se i pár vtipů, třeba kdy a kdo první vstoupil na které vesmírné těleso.
Dejte talíř absurdit, okořeňte naivní omáčkou a jako třešničku na dortu pejska a kočičky dodejte klišoidní konec a máte Alenku jak vyšitou.
Ano, vím, kdy to bylo napsáno, na svou dobu asi průlomové dílo, takže dávám o hvězdu víc. Ale jinak jsem četl několik absurdních knížek novějšího data, a tam už autoři uměli dodat i děj.
Byl jsem celkem nadšen, ale je pravda, že dvě věci pomohly - už jsem viděl seriál a tušil jsem, že knížka bude stejně divná. No a zadruhé po nedávné návštěvě Londýna jsem si chtěl uchovat touto knihou trochu jeho atmosféry, což jako plán vyšlo dokonale.
Jako je to divná knížka, jiná než cokoli jiného, ale to je Alenka taky a kolik lidí ji miluje. A když se s tím člověk smíří, nechá na sebe působit příběh a atmosféru, je to super zážitek.
Bohužel na Hvězdný prach jí ještě něco chybí, to je přeci jen trochu jiná pohádka.
Super knížka pro pubertální dívčiny. Jinak...
Musím přiznat, že jediná zajímavá věc na celé knize je vykreslení světa, ovládaného spíše metafyzikou než fyzikou jako je u nás.
Jinak první půlka je nepříliš zajímavě napsaná červená knihovna, druhá zase útrapy těhotenství a rodičovství. Ani jedno mě nijak zvlášť nezajímá.
Příběh i charaktery jsou velmi ploché a neosobní. Děj se táhne odnikud nikam jako kafemlejnek, nikde žádné zvraty, gradace, prostě nic. Přečíst se to nějak dalo, ale nedivím se, že žádné nakladatelství už nevydalo pokračování. Já bych si ho tedy nekoupil.
Tak postapo je můj šálek čaje, takže jsem si tuto knihu nemohl nechat ujít. Na druhou stranu jsem neměl žádné velké očekávání, takže bylo co překonávat. Kniha má dobrý spád, svět po katastrofě byl hodně pěkně vymyšlený (takový vyspělejší Mad Max) a hlavní hrdina je sympaťák. Přečteno téměř jedním dechem.
Co mě trochu mrzí, je dosti předvídatelný děj, závěrečná čtvrtina knížky kvůli tomu trochu trpí. Po příjezd do cíle to bylo fajn, poté co se to změnilo v bezduchou střílečku mě autor trochu ztratil. Nicméně tak či tak příjemné počtení, které doporučuji všem čtenářům preferujícím akci a milovníkům postapo světů.
Měl jsem chuť přečíst si něco jiného, než na co jsem zvyklý a musím říci, že s touto knihou se mi to povedlo. Opravdu je úplně jiná, ale to je bohužel asi to nejlepší, co o ní můžu říci. Ačkoli jsem napoprvé přečetl pouze první kapitolu a s nechutí knihu odložil, po cca půlroce jsem ji přetrpěl až do konce. Pořád jsem čekal, kdy se tam začne něco dít a pořád nic. Snad jen úplný konec se trochu rozjel, ale to je na mě prostě málo.
Jména nezapamatovatelná, postavy neuvěřitelně ploché a nejhorší byly ty neustálé odbočky do minulosti, které často neměly ani moc souvislost s dějem. Kdyby to byla autorova prvotina, tak bych to možná nějak přešel, ale jen v této sérii to má být pátý díl. Možná kdybych četl první díl série nejdřív, bylo by to lepší, ale dost pochybuji.
Každopádně má kniha u mě jeden prim - je to určitě nejnudnější detektivka, kterou jsem kdy četl.